TORST 

Ediční program nakladatelství byl v prvních letech soustředěn zejména na deníkovou a memoárovou literaturu. Mezi hlavní cíle nakladatelství patřilo obnovení paměti národa a zprostředkování české kulturní minulosti širší čtenářské veřejnosti. V prvních letech nebyly knihy zařazovány do edic – existovaly dvě volné řady odlišené formátem. Postupně vzniklo sedm číslovaných i volných edičních řad, přičemž některé řady jsou vymezeny pouze tematicky, nikoli souhrnným názvem.
Na počátku devadesátých let převzal Torst některé tituly připravované, ale již nevydané v zanikajícím nakladatelství Odeon a navázal na některé jeho ediční řady (zprostředkovatelem byl Jan Šulc, který do roku 1993 v Odeonu působil). Z oblasti literární vědy Torst v grafickém řešení a formátu odeonské tzv. Velké bílé řady vydal soubory textů Oldřicha Králíka Osvobozená slova, Pavla Trosta Studie o jazyku a literatuře a studie Františka Václava Mareše Cyrilometodějská tradice a slavistika. Od poloviny devadesátých let se na literárněhistorické a teoretické úvahy, eseje a kritické stati orientuje Malá řada kritického myšlení (od roku 1995, do konce roku 2012 28 sv.), v níž vyšly soubory studií a kritik Antonína Brouska, Miroslava Červenky, Bohumila Doležala, Aleše Hamana, Zdeňka Kožmína, Jana Lopatky, Jiřího Pechara, Jiřího Rambouska, Alexandra Sticha, Zdeňka Vašíčka, Josefa Vohryzka a dalších, ale také původní studie bohemistů Milana Jankoviče a Jiřího Trávníčka, filozofa Antonína Mokrejše, práce komparatistů a rusistů Jiřího Honzíka a Vladimíra Svatoně, romanisty Jiřího Pelána, hispanoamerikanistky Anny Houskové a dalších. Edici Svazky úvah a studií (2001–2003, 4 sv.), navazující na stejnojmennou knižnici nakladatele Václava Petra, zahájila kniha Václava Jamka o literatuře, homosexualitě a AIDS a v jednotné grafické úpravě zde své práce publikovali též Martin C. Putna, Petr Holman a Jiří Pelán (Bohumil Hrabal: pokus o portrét). Mimo edice vydal Torst jednak dvě další hrabalovské monografie (Milana Jankoviče a Tomáše Mazala), jednak řadu dalších literárněvědných publikací. Mezi první vydané tituly patřily knihy věnované Franzi Kafkovi (monografie Františka Kautmana Svět Franze Kafky, vzpomínky Jaroslavy Vondráčkové na Milenu Jesenskou a Kafkovy aforismy v překladu Rio Preisnera, v roce 2009 vyšlo kontroverzní vzpomínkové dílo Gustava Janoucha Hovory s Kafkou). Jednou z prvních literárněhistorických knih Torstu byli Chalupeckého Expresionisté, dále zde vyšly studie Martina Hilského o anglické literatuře s názvem Modernisté, Papouškovi Existencialisté, Eseje o české a slovenské próze Václava Černého a eseje o české a francouzské literatuře a výtvarném umění od Jana M. Tomeše. V roce 1995 připravil Michael Špirit soubor studií a kritik Jana Lopatky Šifra lidské existence, později vyšel mj. dvoudílný soubor studií Ria Preisnera Když myslím na Evropu (druhý díl vyšel ve spolupráci s Křesťanskou akademií v Římě) či obsáhlý výbor z díla filozofa Václava Navrátila. Ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu AV ČR Torst uskutečnil rozsáhlý ediční projekt, zahrnující tři objemné svazky věnované poetice literárního díla 20. století (...na okraji chaosu; Pohledy zblízka: zvuk, význam, obraz; Na cestě ke smyslu); na jejichž přípravě se podílela řada literárních vědců a teoretiků umění, zejména Daniela Hodrová, dále Miroslav Červenka, Jiří Holý, Zdeněk Hrbata, Milan Jankovič, Alice Jedličková, Lenka Jungmannová, Marie Kubínová, Marie Langerová, Zdeněk Mathauser či Nina Vangeli.
V menší míře vydává Torst též publikace historické. Vyšly zde dva díly antologie Spor o smysl českých dějin 1895–1938 a Spor o smysl českých dějin 2 1938–1989, soubor esejů katolického esejisty a překladatele Ladislava Jehličky Křik Koruny svatováclavské, knihy věnované TGM a Janu Masarykovi a jejich době od Jiřího Kovtuna a Vladimíra Vaňka a publikace Mašínové Jana Němečka. V Torstu byl v kritické a komentované edici poprvé publikován úplný text Reportáže, psané na oprátce Julia Fučíka a vyšly zde také dvoudílné dějiny české katolické literatury 1848–1918 a 1918–1945 komparatisty Martina C. Putny.
Cílem nakladatelství Torst bylo splácení publikačních dluhů minulosti, proto do jeho edičních plánů současná beletrie pronikala zprvu jen prostřednictvím nemnoha jednotlivých titulů. Postupně přibývající básnické publikace byly však posléze soustředěny do Edice poezie (od 1994, do konce roku 2012 65 sv.). Edice je zaměřena především na českou tvorbu, a to zejména na básníky, jejichž dílo nemohlo být v letech 1938–1989 kontinuálně vydáváno. Edici zahájila sbírka Ivana Blatného Pomocná škola Bixley, dále zde publikovali např. Stanislav Dvorský, Viktor Fischl, Bohumila Grögerová, Rudolf Havel (překlady), Jiří Kovtun, František Listopad a další. Do edice byl zařazen též výbor Sedm slovinských básníků v překladu Františka Benharta či původní slovenská poezie Ivana Štrpky. Mimo edice byl publikován soubor básnického díla Fridricha Bridela, básnické dílo Jiřího Daniela, Vladimíry Čerepkové, Jiřiny Haukové, Vladimíra Nárožníka, Ivana Schneedorfera, Jana Vladislava a soubory básní či sbírky Jiřího Černohlávka, Zbyňka Hejdy, Emila Juliše, Ria Preisnera, Josefa Topola, Václava Vokolka, Jana Vladislava, Jana Zábrany či Karla Zlína.
Také původní česká próza získávala prostor v produkci nakladatelství postupně. V roce 1995 vyšel Třešňákův román Klíč je pod rohožkou, následovaný souborem povídek U jídla se nemluví a posléze dalšími autorovými prózami. Dále je zastoupeno dílo prozaiků jak starší generace (Jaroslav Durych, exilový román Zdeňka Němečka Tvrdá země), tak střední generace (mj. Ivan Binar, Zbyněk Benýšek, Edgar Dutka, Jiří Dědeček, Daniela Hodrová, Ivan Matoušek, Karel Milota a Patrik Ouředník). V Torstu byla publikována též řada děl mladších prozaiků, mimo jiné Markéty Pilátové, Magdaleny Platzové, Petra Placáka, Anny Zonové ad. Po úspěchu románu Petry Hůlové Paměť mojí babičce v roce 2002 založilo nakladatelství volnou řadu současné české prózy, do níž byly zařazeny prózy Jana Jíchy, Tobiáše Jirouse,Tomáše Kolského, Marka Nekuly, Marka Přibila, Kateřiny Rudčenkové, Kateřiny Sidonové, Zdeňka Štipla, Tomáše Zmeškala, Kateřiny Sidonové, Václava Vogla a dalších. Mimo tuto řadu vyšly Pestré vrstvy Ivana Landsmanna, který zde publikoval i další dva romány. Méně prostoru věnoval Torst dramatu (souborné autorizované vydání tří her Josefa Topola).
Viktor Stoilov a Jan Šulc si kladli za cíl zpřístupnit širší veřejnosti také texty týkající se alternativní kultury a undergroundu. Knižního vydání se tak dočkala próza Egona Bondyho Leden na vsi a četné publikace Ivana Martina Jirouse (Magorův zápisník, Magorova summa, Magorovy dopisy, Magor dětem, Pravdivý příběh Plastic People aj.).Vladimír Kouřil připravil k vydání publikaci věnovanou dějinám Jazzové sekce, dále vyšly Zápisky z podzemí 1973–1980 Pavla Zajíčka, rozsáhlá kolektivní monografie Splátka na dluh věnovaná českým výtvarníkům narozeným v padesátých a šedesátých letech, či kniha básníka, textaře a hudebníka Josefa Vondrušky Chlastej a modli se.
Prostřednictvím fotoreprintů doplněných doprovodnou studií Torst připomíná originální publikace české avantgardy dvacátých a třicátých let. Zařazena byla např. Nezvalova Abeceda z roku 1926 s fotografiemi Milči Mayerové, častěji však šlo o fotoreprinty z Edice 69 Jindřicha Štyrského (Ruské lidové erotické povídky, Justina čili Prokletí ctnosti Markýze de Sade, tři díly Erotické revue, Štyrského Emilie přichází ke mně ve snu, Nezvalovo Sexuální nocturno, soubor kreseb Toyen Jednadvacet aj.). Stejným způsobem Torst vydal též publikaci Ladislava Sutnara a Jaromíra Funkeho Fotografie vidí povrch z roku 1935.
Zřetelný ediční zájem Torst soustředí k českému i zahraničnímu surrealismu a experimentální poezii. Již v roce 1993 zde vyšla obsáhlá antologie textů francouzské literární skupiny Vysoká hra, následovaná antologií české experimentální poezie šedesátých let Vrh kostek. Avantgardním směrům byly věnovány překladové výbory (mj. výbor básníků belgického surrealismu Mramor se jí studený v překladu Petra Krále a Jana Rubeše). V roce 1998 vyšly studie Aleny Nádvorníkové, která se též podílela na ediční přípravě některých surrealistických textů (mj. Karla Hynka S vyloučením veřejnosti). V Torstu byly dále publikovány fotografie či výtvarná díla spojená s českým surrealismem, např. kniha o fotografii v surrealismu od Petra Krále. Vedle obsáhlého prvního souborného vydání textů a výtvarných děl Jindřicha Heislera Z kasemat spánku v ediční přípravě Františka Šmejkala (rozšířili ji Karel Srp a Jindřich Toman) zde vyšly knihy Stanislava Dvorského (Hra na ohradu), Martina Stejskala a reprinty původních surrealistických sborníků (Zvěrokruh, Surrealismus v ČSR, Mezinárodní bulletin surrealismu aj.). V roce 2010 vyšel soubor článků a studií Věry Linhartové z let 1962–2002 Soustředné kruhy.
Překladová beletrie se v edičních plánech Torstu objevuje spíše ojediněle. Z díla evropských básníků Torst mj. vydal Baudelairův listář čítající sedmnáct set dopisů, rozsáhlou antologii ruské emigrační poezie U řek babylonských či výbor z celoživotního díla polského básníka, prozaika, esejisty a písničkáře Edwarda Stachury. Texty z portugalské jazykové oblasti zprostředkovává specializovaná Lusobrazilská knihovna (od 2005, do konce roku 2012 8 sv., mj. Gil Vicente, Teolinda Gersãová, João Guimarães Rosa), již tematicky doplnily rozsáhlé Dějiny brazilské literatury italské autorky Luciany Stegagno Picchiové. Vedle toho vyšly v Torstu např. prózy Maxe Blechera, Vasilije Rozanova, romány Ferdydurke a Pornografie Witolda Gombrowicze a další. Mezi další počiny patří český překlad Béowulfa od Jana Čermáka. Nakladatelství vydalo též dva díly komiksu Arta Spiegelmana Maus.
Nakladatelský záměr přispět ke zpřístupnění kompletního díla českých spisovatelů a kulturních osobností Torst naplňuje prostřednictvím jednosvazkových souborů či řad vybraných a sebraných spisů, popř. volných řad sjednocených grafickou úpravou. Jednotlivé řady zahrnují v některých případech vedle beletrie a esejistiky (často poprvé publikované) i texty dokumentární povahy (rozhovory, korespondence). Postupně zde vyšlo Dílo Jana Zábrany (1993–2012, 5 sv.) a Dílo Josefa Palivce (1993–2010, 3 sv.), Spisy Richarda Weinera (1996–2002, 4 sv., ed. Zina Trochová), Sebrané spisy Ladislava Klímy (1996–2006, 3 sv. č. 1, 2 a 4, ed. Erika Abrams), Soubor díla F. X. Šaldy (1997, 1 sv.); Spisy Karla Kryla (1997–2000, 3 sv.); Dílo Ivana Martina Jirouse (1997, 3 sv.); Dílo Zbyňka Havlíčka (2003, 2 sv.); Dílo Vladimíra Burdy (2004, 1 sv.); Spisy Vratislava Effenbergera (2004–2007, 2 sv.); jako volnou řadu nakladatelství prezentuje rovněž Dílo Jáchyma Topola (2006–2009, 4 sv.). Významným nakladatelským počinem bylo vydání Spisů Václava Havla (1999–2007, 8 sv.) v grafické úpravě Vladimíra Nárožníka. Na nedokončenou edici Díla Františka Halase, která vycházela v letech 1968–1983 v Čs. spisovateli, navázal Torst svazkem Dopisů (2001, sv. č. 6). Pro řadu Spisů Jiřího Ortena, od roku 1992 postupně vycházející v Čs. spisovateli, Mladé frontě a nakladatelství Paseka, připravil Jiří Opelík soubor poprvé přinášející všechny dochované autorovy juvenilie (2012, sv. č. 9). V rámci řad souborných děl vydal Torst rovněž dvojjazyčné komentované překlady děl Williama Shakespeara (1996–2001, 4 sv.), pořízené a komentované Martinem Hilským. Ve stejné podobě pokračuje v jejich vydávání nakladatelství Atlantis. S řadami Spisů volně souvisí i rozsáhlý výbor z článků uveřejněných v letech 1965–1965 a 1968–1969 v časopisu Tvář (ed. Michael Špirit).
Hlavní pozornost Torst od počátku zacílil na deníky a autobiografické záznamy. Vzpomínky, autobiografie a deníky autorů určovaly profil nakladatelství v prvních letech jeho existence. Inspirujícím nakladatelským počinem se stalo vydání Zábranových deníků Celý život (2 sv., 1992–1993, souborně 2001); dále postupně vyšly doplněná a opravená edice Událostí Jana Hanče, vzpomínky opata břevnovského kláštera Anastáze Opaska, deníky Isaaka Babela, Witolda Gombrowicze, Gustawa Herlinga-Grudzińskiho či autobiografie Jiřiny Zábranové Ohlédnutí. Působivé reflexe doby přinášejí memoáry zachycující „velké příběhy“ dějin dvacátého století: vzpomínky Ivana Jelínka Jablko se kouše, paměti Josefa Ludvíka Fischera a Ivana Medka, kniha Josefa Knapa Bez poslední kapitoly a memoáry českých diplomatů (Jaromír Kopecký, Miloš Šafránek). Dále v Torstu vyšly vzpomínky mluvčí Charty 77 Marie Rút Křížkové, herečky Hany Frejkové, rozsáhlé paměti novináře Stanislava Budína, memoáry hudebního kritika a publicisty Lubomíra Dorůžky či Život na hraně Jiřího Pechara. Výjimečné postavení v tomto kontextu zaujímá svědectví o české kultuře let 1952–1968 Bohumily Grögerové a Josefa Hiršala Let let (v Torstu první úplné vydání) či rozsáhlý soubor krátkých prozaických textů, deníkových záznamů, komentářů, záznamů snů a glos básníka Ivana Diviše Teorie spolehlivosti (1994, rozšíř. vyd. 2002). Po roce 2001 vyšlo svědectví o životě Jakuba Demla v Tasově z pera Stanislava Vodičky, kniha vzpomínek překladatele Josefa Schwarze-Červinky, vzpomínky současníků na středoškolská léta Ivana Martina Jirouse Humpolecký Magor, Jan Čep ve vzpomínkách své rodiny či Otevřený deník Jana Vladislava. S Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR Torst spolupracoval na vydání vzpomínek Richarda Glazara z koncentračního tábora v Treblince.
Se zájmem o tzv. autentickou literaturu, dominující v českém prostředí devadesátých let, souvisí důraz na ediční přípravu četných souborů korespondence. V Torstu vyšel mj. výbor z korespondence Jiřího Ortena a Věry Fingerové, dopisy Jakuba Demla z let 1940–1961, výbor ze vzájemné korespondence Zbyňka Havlíčka a Evy Prusíkové, dopisy Václava Černého a Františka Hrubína a listy Jana Čepa z let 1942–1945. Dále zde vyšly dopisy Josefa Jedličky Václavu Wildovi z let 1954–1965, soubory dopisů básníka a esejisty Josefa Palivce, Ivana Martina Jirouse aj. Osudy osobností dvacátého století zprostředkoval Torst rovněž ve formě rozsáhlých knižních rozhovorů, mimo jiné s Danielem a Jiřím Reynkovými v knize Kdo chodí tmami (připr. Aleš Palán), s Jaroslavem Medem (Texty mého života), s opatem želivského kláštera Bohumilem Vítem Tajovským v knize Člověk musí hořeti (obě připr. Aleš Palán a Jan Paulas), s exilovým prozaikem Jaroslavem Strnadem v knize Panoptikum (připr. František Strmiska). Soubor rozhovorů s českými spisovateli Dialogy připravil Karel Hvížďala.
Torst se soustředí také na fotografické a výtvarné publikace, doprovázené rozsáhlými studiemi. První knihou, která se stala impulsem k založení nakladatelství, byl Stoilovův soubor fotografií zakázaných spisovatelů a filozofů 70. a 80. let. Počátkem devadesátých let vydal Torst knihu koláží Jiřího Koláře Týdeník 1968, dále zde vyšly např. fotografie Karla Cudlína, Markéty Luskačové i individuálně řešené monografie: obrazové svědectví o nástupu dvou totalitních režimů Pražský deník 1938–1965 Jana Lukase, svazek fotografií Bohdana Holomíčka či Pražské výlohy Iren Stehli. Zpočátku měla každá fotografická publikace originální podobu, posléze byla založena edice Fototorst (od 2000, do konce roku 2012 37 sv.), v níž vycházejí reprezentativní publikace v angličtině a češtině – mj. fotografie Jindřicha Štyrského, Karla Teiga či Emily Medkové, dále fotografie Alfonse Muchy, Jaroslava Rösslera, Josefa Sudka, Jaromíra Funkeho, Františka Drtikola a dalších. Volnou edici představují Fotografické cykly Josefa Sudka (2007–2010, 6 sv.), které vycházejí v českém i anglickém vydání v jednotné grafické úpravě Martina Balcara. Rozsáhlou monografii Josefa Sudka od Anny Fárové vydal Torst v roce 1995. K významným publikacím patří čtyři fotografické knihy Josefa Koudelky, mj. Cikáni a Invaze 68. V Torstu vyšly též svazky věnované českým a zahraničním výtvarníkům, mj. Kazimir Malevič a suprematismus Jiřího Padrty, Josef Čapek Jaroslava Slavíka a Jiřího Opelíka, práce Jindřicha Chalupeckého Úděl umělce či úvahy o vztahu mezi uměním a kýčem Tomáše Kulky.