Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Egon  BONDY

* 20. 1. 1930, Praha 
† 9. 4. 2007, Bratislava 
 
Básník, prozaik, dramatik, filozof
 Vlastním jménem Zbyněk Fišer; jméno Egon Bondy užívá od roku 1949. Syn legionáře a plukovníka Československé armády Jana Fišera. V roce 1947 přerušil studium na gymnáziu, do roku 1957 žil bez stálého pracovního poměru na pomezí legality. Po maturitě (1957) studoval na FF UK dálkově filozofii a psychologii; roku 1961 obhájil diplomovou práci Příspěvek k problematice marxistické ontologie. V letech 1957–1962 pracoval jako noční hlídač v Národním muzeu a v období 1962–1967 v Bibliografickém oddělení Státní knihovny ČSR. V roce 1967 získal tituly PhDr. a CSc. za filozofické práce (Otázky bytí a existence a Útěcha z ontologie). Od téhož roku byl v plném invalidním důchodu. Roku 1977 se stal jedním z nezveřejněných signatářů Charty 77. V devadesátých letech podnikl řadu cest do zahraničí (USA, Austrálie, Francie, Norsko aj.). Od roku 1993, kdy získal slovenské státní občanství, žil až do své smrti v Bratislavě. – Jeho syn, bohemista Zbyněk Fišer jr. (*1959), působí na FF Masarykovy univerzity v Brně.
 

Koncem čtyřicátých let se podílel na aktivitách surrealistické skupiny; pod vlivem Záviše Kalandry se přiklonil k trockismu. Pravděpodobně koncem roku 1950 založil s Ivem Vodseďálkem samizdatovou edici Půlnoc, v níž vydával i své literární práce. V letech 1968–1969 organizoval s Petrem Uhlem tzv. Názorové sdružení levice, tedy organizaci nezávislé marxistické orientace, vystupoval s propagací maoismu a sepsal obsáhlou politologickou a ekonomickou studii o vývoji ve východní Evropě (Pracovní analýza, rkp., 1969). V sedmdesátých letech byl jedním z vůdčích teoretiků a protagonistů českého undergroundu, jeho verše zhudebňovala rocková skupina Plastic People of the Universe (např. LP Egon Bondy’s Happy Hearts Club Banned, Londýn – Paříž 1978). Je postavou několika próz Bohumila Hrabala (např. Legenda o Egonu Bondym a Vladimírkovi, Něžný barbar), Josefa Vondrušky (např. Chlastej a modli se), byl též předobrazem postav z řady próz Jana Křesadla, Richarda Popela aj.
V šedesátých letech přispíval mj. do časopisů Dějiny a současnost, Filozofický časopis, Zprávy Československé společnosti orientalistické ČSAV; v období normalizace do časopisů samizdatových (Revolver Revue, Sado-Maso, Vokno) a exilových (Paternoster /Vídeň/, Svědectví /Paříž/ a Proměny /New York/). Od roku 1990 psal do Literárních novin, Tvaru, Rudého práva (Práva), Tvorby, A–kontra, Fragmentu K (Bratislava), Světa a divadla, Haňťa-pressu, Analogonu, Filozofického časopisu, Jarmarku umění, Živlu, Revolver Revue, Labyrint Revue, Yazzyku aj.
Téměř celé Bondyho rozsáhlé dílo literární i filozofické zůstávalo až do listopadu 1989 v rukopisech nebo bylo vydáváno v samizdatu (Edice Půlnoc, Edice Expedice, Edice Popelnice, edice Mozková Mrtvice, edice S.O.S., Edice Vokno, stovky svazků mimoedičních samizdatů) či v exilových nakladatelstvích. Bondyho texty byly zařazeny do řady samizdatových sborníků, např. Židovská jména (1949, eds. Egon Bondy, Jana Krejcarová, tiskem 1995), Děti Dvou sluncí (1975, ed. Martin Němec), Ing. Petru Lamplovi k 45. narozeninám (1975, ed. Ivan Martin Jirous), Pohledy 1 (1976, ed. Václav Havel), Nějakej vodnatelnej papírovej člověk (1977, ed. Pavel Zajíček), Fandovi (1979, ed. Olga Stankovičová), Magorův zápisník I (1980, Ivan Martin Jirous), Cs. underground II (1985, ed. Ivan Lamper), Hostina (1985, ed. Václav Havel, tiskem Toronto 1989), Básníci pražského undergroundu (1986, eds. Egon Bondy, Oleg Pastier), Čert má kopyto (1986, ed. Jana Veselá), Na střepech volnosti (1987, ed. Jaromír Hořec, tiskem 1989, 1991), Sborník pro Jana Lopatku a Andreje Stankoviče... (1987, ed. Olga Stankovičová) aj. O vydání prvních kriticky připravených Bondyho sebraných spisů se roku 1988 pokusil Martin Machovec v samizdatové Edici Vokno (vyšly jen dva svazky, Epické básně z padesátých letBásnické sbírky z let 1950–1953); poté spisy přešly do samizdatové Pražské imaginace, kde byly roku 1989 publikovány první dva svazky Básnického díla Egona Bondyho (1. sv.: Pražský život, Zbytky eposu, Nesmrtelná dívka; 2. sv.: Totální realismus, Trapná poezie, Dagmara aneb Nademocionalita, Für Bondy’s unbekannte Geliebte, Karibské moře, Velká kniha, Malá kniha, Příležitostné básně). Roku 2004 vydal Martin Machovec jako soukromý tisk Výbor z básnického díla 1950–1994 (roku 2009 vyšlo pod názvem Ve všední den i v neděli jako standardní tisk).
V letech 1968–1971 uvádělo Bondyho texty divadlo Orfeus vedené Radimem Vašinkou. V červnu 2007 realizovalo pražské Národní divadlo na své letní scéně projekt Bouda Bondy, který představil průřez Bondyho literární, zejména dramatickou tvorbou. Roku 2014 uvedlo pražské Švandovo divadlo adaptaci novely Šaman (režie Viktorie Čermáková). V posledních letech svého života se Bondy uplatnil též jako zpěvák: veřejně vystupoval s bratislavským souborem Požoň Sentimentál (CD Marek Piaček: „Urban Songs“, Bratislava 2001).
Bondyho životu a dílu byla věnována řada televizních dokumentů, např. Concert /Premiéra/ (ČST & FATE 1990, r. Josef Dlouhý), Z Ruzyně do New Yorku (ČST 1990, r. Jitka Pistoriusová), Sie sass im Glashaus und warf mit Steinen (Extrafilm, Rakousko 1992, r. Nadja Seelich), Fišer alias Bondy (ČT 2000, režie Jordi Niubo), The Plastic People of the Universe (ČT & Video 57, 2001, r. Jana Chytilová), Mojich prvých 75... Egon Bondy (ST Bratislava 2005, r. Martin Hanzlíček); In memoriam Egon Bondy (Video Respekt 2007, r. Jaroslav Pašmik a Tereza Novotová); My žijeme v Praze... (tři starší dokumentární filmy; DVD, CD 2007) a jednotlivé díly seriálů ČT Alternativní kultura (1998, 2003) a Bigbít (1998).
V roce 1981 byla Bondymu udělena exilová Cena Egona Hostovského za prózu Invalidní sourozenci. – Užíval pseudonymu Ivan Telecký a šifry E. B.

 V Bondyho literární tvorbě dominuje především poezie, próza je výrazněji zastoupena až v sedmdesátých a osmdesátých letech a spíše okrajově vznikaly divadelní hry a překlady (např. Christiana Morgensterna, Ericha Fromma, Mao Ce-tunga, ve spolupráci se sinology knihu Tao Te ťing). Publicistikou (výtvarné a literární recenze, předmluvy, doslovy) se začal intenzivněji zabývat až v letech osmdesátých. Jeho raná básnická tvorba je surrealistického charakteru, ovlivněná zvláště tzv. paranoicko-kritickou metodou Salvadora Dalího. V rukopisné sbírce Totální realismus (1950) vystupuje Bondy již s vlastním stejnojmenným programem, v němž popírá funkčnost surrealistické imaginace a za nejadekvátnější umělecký výraz prohlašuje prostý záznam empiricky registrovatelné skutečnosti. V téže době přejímá od Ivo Vodseďálka také poetiku tzv. trapné poezie, jež se ve shodě s totálním realismem odkláněla od surrealismu, avšak její negace měla humornější, spíše dadaistický charakter (Trapná poezie, smz., 1951; Velká kniha, smz., 1952).
K těmto dvěma základním estetickým orientacím Bondyho díla přistupuje koncem padesátých let i sklon k filozoficko-meditativní poezii, vyznačující se nezřídka vizionářským či karatelským tónem. Občas se však Bondy vracel k surrealistickým východiskům (např. poemy Pražský život, smz., 1951; Nesmrtelná dívka, smz., 1958), místy jsou dokonce patrné inspirace poetikou linie máchovsko-erbenovské (poema Zbytky eposu, smz., 1955). Popření literárních tabu, směšování témat „vznešených“ s „profánními“, téměř vždy přítomná konkrétní politická angažovanost (většinou ostře protistátní, perziflážní povahy) i vizionářská autostylizace se stávají konstantami Bondyho poezie. V některých textech je proto zřejmá příbuznost s americkou beat generation (např. Kádrový dotazník, smz., 1967).
Básnická tvorba se pro Bondyho postupně stává obsedantní záležitostí; vyjadřovat se opětovně k palčivým problémům (ať už intimním, politickým či filozofickým), reflektovat nekonečný „spor se světem“ je básníkovi nutností, jež vytváří z jeho básnických sbírek souvislou řadu „výpovědí z krize“, cyklus, jaký má v české literatuře obdobu např. v díle Jakuba Demla, případně v deníkových knihách Jana Zábrany či Ivana Diviše. K Bondyho klíčovým básnickým dílům patří Zápisky z počátku let sedmdesátých (smz., 1972), Sbírečka (smz., 1974), Mirka (smz., 1975) a Chcípání (smz., 1984).
Bondyho prozaické dílo sestává z prací čtyř tematických, často vzájemně se prostupujících okruhů, jimž je společné směšování momentů snových s realistickými a přejímání prvků z nejrůznějších historických období: první linii tvoří sci-fi či „antiutopie“ (např. Invalidní sourozenci, smz., 1974; Nepovídka, smz., 1983; Cybercomics, 1997), druhou aktualizované „obrazy“ či podobenství z minulosti (např. Šaman, smz., 1976; Nový věk, smz., 1982; Hatto, 1996; Severin, 1996), třetí intimní, reflexivní próza blížící se často tvaru filozofického eseje či deníku (např. Sklepní práce, smz., 1973; Leden na vsi, smz., 1977; Bezejmenná, smz., 1986) a čtvrtou linii texty s tematikou poválečného života v Československu (např. Bratři Ramazovi, smz., 1985; Máša a Běta, smz., 1978).
Bondyho divadelní hry, které vznikaly vesměs na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, nezapřou vliv poválečného surrealismu a jeho experimentů s dramatickým textem (Vratislav Effenberger, Karel Hynek). Autor zde staví na estetice ošklivosti, trapnosti, paradoxu, absurdity a plebejskosti, vytváří satiry, v nichž demaskuje a podrývá mechanismy totalitní moci (Nic jsem si nemyslel, rkp. 1968; Otec v restauraci aneb Žerty stranou otče!, rkp. 1969; Ministryně výživy, rkp. 1970), apokalyptická témata zpracovává v drsných groteskách (Návštěva expertů, rkp. 1968; Kdekoliv v současnosti, rkp. 1969), řeší filozofické a existenciální otázky (Devatenáct set padesát, rkp. 1969; Pozvání k večeři, rkp. 1970) a využívá i pornografie ke společenské satiře (První večer s maminkou, rkp. 1969).
Blízko ke krásné literatuře mají i Bondyho filozofické práce esejistického charakteru; převážně faktografické jsou jeho memoáry Prvních deset let, (rkp. 1981); čistě odborný ráz má monografie o Buddhovi a původně v samizdatu vydávané dvanáctidílné Poznámky k dějinám filozofie (smz. 1. dílu, 1977). Ve svých filozofických pracích se Bondy zabývá převážně otázkami ontologickými; marxistickou materialistickou teorii bytí se pokusil rozvinout a překonat tzv. nesubstančním modelem (Útěcha z ontologie a řada navazujících esejů, např. Juliiny otázky, smz., 1970).

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Invalidní sourozenci (P, Toronto 1981; Bratislava, česky, 1991; 2002); Pražský život (B, Mnichov 1985); Sklepní práce (P, Toronto 1988; 1997); Nesmrtelná dívka (B, Mnichov 1989; 1992); Básně 1988 aneb Čas spíše chmurný, Odplouvání (BB 1990); Afghánistán (P, in E. Bondy + A. Kabakov: Orwelliáda, 1990, samostatně Brno 2002); 3x Egon Bondy: Šaman, Mníšek, Nový věk (PP 1990); Dvě léta (BB 1991); Gottschalk, Kratés, Jao Li, Doslov (PP 1991); Ministryně výživy (D 1991); Cesta Českem našich otců (P 1992); Nepovídka (P 1994); Hatto (P 1995); Příšerné příběhy (PP 1995); Ples upírů (BB, Mnichov 1995); Leden na vsi (PP, 1995, 2. vyd. 2007); Severin (P 1996); Agónie, Epizóda ’96 (PP, Bratislava 1997); Cybercomics (P 1997); Týden v tichém městě (P, Bratislava 1998); Údolí (P, Bratislava 1998); Zbytky eposu (B, Bratislava 1998); Velká kniha (BB 2000); Sbírečka (BB 2000); Bezejmenná (P 2001); Deník dívky která hledá Egona Bondyho (BB, Bratislava 2001); 677 (P 2001); Neuspořádaná samomluva (E 2002); Prvních deset let (P 2002); To jsou zbytečné verše (B 2002); O globalizaci (EE 2005); Máša a Běta (PP 2006); Šaman (P 2006); Hry (DD 2007); Bratři Ramazovi (P 2007); Mníšek, Vylitý nočník (PP 2008).
Výbory: Bez paměti žilo by se lépe (BB 1990, ed. R. Vašinka); Ve všední den i v neděli... Výbor z básnického díla 1950–1994 (BB, ed. M. Machovec, 2009).
Filozofické práce (do roku 1970 pod jménem Zbyněk Fišer, později pod jménem Egon Bondy): Otázky bytí a existence (studie, 1967); Útěcha z ontologie. Substanční a nesubstanční model v ontologii (studie, 1967); Buddha (studie, 1968, přeprac. 1995, doplněno 2006); Poznámky k dějinám filozofie (l. Indická filozofie, 1991; 2. Čínská filozofie, 1993; 3. Antická filozofie, 1994; 4. Filozofie sklonku antiky a křesťanského středověku, 1993; 5. Středověká islámská a židovská filozofie + Filozofie renesance a reformace, 1995; 6. Evropská filozofie XVII. a XVIII. století, 1996); Filozofické eseje (1. Útěcha z ontologie, 1999; 2. Juliiny otázky, „Doslov“, 1993; 3. Pár stránek, Páté pojednání o ontologii, Markétě Machovcové, Úvaha o eschatologii, Nesubstanční ateismus a nesubstanční teismus, 1994; 4. Dopis příteli, Odpověď doktoru teologie, Výhledy, Další bod, Ontologie beze všech určení; 1995); Příběh o příběhu: texty z pozůstalosti I (ed. Martin Machovec, 2009); Postpříběh, příležitostné eseje a rekapitulace: texty z pozůstalosti II (EE, ed. Martin Machovec, 2013); Pracovní analýza a jiné texty (ed. Petr Kužel, 2017).
Souborná vydání: Básnické dílo Egona Bondyho (od 1989, 9 sv., ed. Martin Machovec, 1. a 2. sv. původně v samizdatu): 1. sv.: Epické básně z padesátých let, 2. opr. vyd. 1991; 2. sv.: Básnické sbírky z let 1950–1953, 2. opr. vyd. 1992); 3. sv.: Básně Egona Bondyho od srpna 1954 do září 1958, Básně z let 1958–1959, Básně od ledna 1960 do června 1963 (1990); 4. sv.: Naivita (1991); 5. sv.: Kádrový dotazník, Básně od července 1963 do konce roku 1970 (1991); 6. sv.: Deník dívky která hledá Egona Bondyho (1991); 7. sv.: Zápisky z počátku let sedmdesátých, Pokračující chorobopis, Sbírečka, Pour Hélène la Belle (1992); 8. sv.: Trhací kalendář, Mirka, Zbytečné verše, The Plastic People of Universe, Příšerné příběhy (1992); 9. sv.: Básně z roku 1978, O počasí, Chcípání, Petřiny, Básně další (1993); Básnické spisy (od 2014, 3 sv., ed. Martin Machovec): 1. sv. /1947–1963/ Fragmenty prvotin, Churavý výtvor, Totální realismus, Pražský život, Karibské moře, Trapná poesie, Dagmara aneb Nademocionalita, Für Bodny unbekannte Geliebte, Velká kniha, Malá kniha, Zbytky eposu, Básně Egona Bondyho do srpna 1954 do září 1958, Nesmrtelná dívka, Básně z let 1958–1959, Básně od ledna 1960 do června 1963, Naivita (2014); 2. sv. /1962–1975/: Kádrový dotazník, Básně od července 1963 do konce roku 1970, Deník dívky která hledá Egona Bondyho, Zápisky z počátku let sedmdesátých, Pour Hélène la Belle, Pokračující chorobopis, Sbírečka, Trhací kalendář, Druhá sbírečka, Mirka, To jsou zbytečné verše (2015); 3. sv. /1976–1994/: The Plastic People of the Universe, Příšerné příběhy, Praha 1977, Básně z roku 1978, O počasí, Chcípání, Petřiny, Básně další, Básně 1988 aneb Čas spíše chmurný, Odplouvání, Dvě léta, Ples upírů, Básnické cykly a texty o sbírek nezařazené, Jednotlivé básně mimo sbírky (2016).
Překlady: E. Fromm: Budete jako bohové (1993); Lao-c’: O Ceste TAO a Jej tvorivej energii TE (Bratislava 1993, s M. Čarnogurskou); Lao-c’: Tao Te ťing. O cestě TAO jej enegii Te (Bratislava 1996, s M. Čarnogurskou); L. Ferlinghetti: I am waiting (Bratislava 1998, dvojjazyčné vydání); Ch. Morgenstern: Galgenlieder / Šibeniční písně (2000, dvojjazyčné vydání); Lao-c’: Tao Te ťing. Kánon o Tao a Te (Bratislava – Pezinok 2005, s M. Čarnogurskou).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: A Besieged Culture. Czechoslovakia Ten Years after Helsinki (Vienna 1985); Benefice (Toronto 1990); Good-bye, Samizdat. Twenty Years of Czechoslovak Underground Writing (Illinois 1991); Marxism and Spirituality. An International Anthology (London 1993); Ztichlá klika, 4 (1995); Problém tolerance v dějinách a perspektivě (1995); The Plastic People of the Universe. Texty (1997; 2. dop. vyd. 2001, anglicky 1999); Ryby katedrál. Antologie české poezie XX. století v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (2001); Pegasovo poučení. Antologie české poezie 1945–2000 (2002); Nad Hrází Věčnosti. Setkání s Bohumilem Hrabalem (2004); Čeští svědkové promýšlené víry (2005); Mistr dialogu Milan Machovec (2005); Báseň mého srdce (2005); Z věku na věk. Česká poezie (2005); Höhlen tief im Wörterbuch. Tschechische Lyrik der letzten Jahrzente (Mnichov 2006); Views from the Inside (2006); Bouda Bondy (2007); Pohledy zevnitř (2008).

LITERATURA

Bibliografie: Martin Machovec: Bibliografie Egona Bondyho (zde).
Knižně: Egonu Bondym k 45. narozeninám (sb., smz. 1975); Egonu Bondymu k šedesátinám (sb., smz. 1990, zde i bibliografie); M. Hlavsa – J. Pelc: Bez ohňů je underground (1992); M. Pilař: Underground. Kapitoly o českém literárním undergroundu (1999); L. Engelking: Surrealizm – underground – postmodernizm. Szkice o literaturze czeskiej (Lodž 2001); G. Zandová: Totální realismus a trapná poezie. Česká neoficiální literatura 1948–1953 (2002); Views from the Inside. Czech Underground Literature and Culture, 1948–1989 (ed. M. Machovec, 2006); O. Mainx: Poezie jako mýtus, svědectví a hra. Kapitoly z básnické poetiky Egona Bondyho (2007, obsahuje také tři Bondyho dosud nepublikované básnické sbírky Fragmenty prvotin, Churavý výtvor a Druhá sbírečka /Mí přátelé/).
Studie a články: M. Machovec: Pokus o nástin geneze a vývoje básnického díla Egona Bondyho, Vokno 1990, č. 21; L. Tvrdý: Otazník nad naší filosofií, Reflexe 1990, č. 2; P. Rezek: Havlova filosofická hostina, in Filosofie a politika kýče (1991); Z. Troup: Poezie totality, Rozeta 1991, č. 1; K. Floss: Hledání řádu, Filosofický časopis 1991, č. 2; M. Machovec: Šestnáct autorů českého literárního podzemí (1948–1989), Literární archiv 1991, č. 25; M. Machovec: Přízračný svět Egona Bondyho, in Egon Bondy: Cesta Českem našich otců (1992); M. Machovec: Několik poznámek k podzemní ediční řadě Půlnoc, KS 1993, č. 3; J. Suchánek: Puberta jako světový názor, Proglas 1993, č. 1; I. Jirásek: Nesubstanční ontologie Egona Bondyho, Filosofický časopis 1994, č. 1; Milan Machovec: Místo Egona Bondyho v dějinách metafysiky, Filosofický časopis 1994, č. 5; S. Dvorský: Kavárna Westend 1947–1951 a sborník Židovská jména, in Židovská jména (ed. M. Machovec, 1995); M. Machovec: Místo doslovu..., in Egon Bondy: Příšerné příběhy (1995); M. Strýko: Medzi smrťou a lžou, in Medzi smrťou a lžou (Košice 1996); J. F. Typlt: Bondy nejen Bondyho, Host 1997, č. 3; I. M. Jirous: Pravdivý příběh Plastic People + Zasadil jsem vám osiku, pane doktore! + Zpráva o třetím českém hudebním obrození, in Magorův zápisník (1997); Homeless & Hungry (Lubomír Drožď): Sám v apokalypse, Vokno 2000, 1997, č. 1; M. Machovec: Ad: Sám v apokalypse, KP RR 1998, č. 10; M. Ostruszková: Bratři Karamazovi 20. století, in Rossica olomoucensia 35 (1998); M. Langerová: Naivita (dílo jako sebevražda), in Zlatá šedesátá (ed. R. Denemarková 2000); I. Vodseďálek: Urbondy, in Felixír života (2000); M. Machovec: Morgenstern a Bondy, in Christian Morgenstern: Galgenlieder / Šibeniční písně (2000); M. Machovec: Od avantgardy přes podzemí do undergroundu, in Alternativní kultura. Příběh české společnosti 1945–1989 (2001); P. Hrtánek: Příznakové motivy v českých antiutopiích 2. poloviny 20. století, Tvar 2002, č. 10; M. Machovec: Vskutku velice „Zvláštní vydání“, KP RR 2003, č. 27; O. Mainx: Legendy Egona Bondyho na pozadí mýtů a folklóru, in Literární věda. Sborník prací Ostravské univerzity č. 213 (2004); Z. Fišer jr.: Význam Bondyho německé poezie, in Literatura určená k likvidaci (ed. L. Nováková, 2004); M. Pilař: K typologickým souvislostem v tvorbě autorů edice Půlnoc a americké beat generation, in Vrabec v hrsti aneb klišé v literatuře (2005); Z. Fišer jr.: Cizí jazyky v tvorbě autorů edice Půlnoc, in Literatura určená k likvidaci II (2006); P. Placák: Bondyho boží lamentace, Host 2006, č. 1; J. F. Typlt: Absolutní realismus a totální hrobař, Host 2006, č. 1; A. Catalano: „Úloha Koláře se trochu přeceňuje.“ Totální realismus a moralizující literatura, Host 2006, č. 1; O. Mainx: Poznámky k intertextualitě v poémách Egona Bondyho z 50. let, in Český jazyk a literatura v interakci (eds. M. Balowski, J. Svoboda, Ratiboř 2006); O. Mainx: Mytologie a zasvěcení v Deníku dívky, která hledá Egona Bondyho, in Místa bez hranic. Studie a eseje o literatuře, umění a historii (eds. I. Málková a J. Malura, 2006); O. Mainx: Těžký uděl klasika aneb Bondyho Hora, Host 2006, č. 1; P. Mecner: Průniky v dílech autorů Skupiny 42 a edice Půlnoc, Tvar 2006, č. 17; V. Tobolíková: Historizující prózy jako prostor hledání sebeidentity, Host 2006, č. 1; R. Vašinka: Bondy a Orfeus, in Bouda Bondy [program představení ND] (2007); M. Machovec: Náčrt života a díla Egona Bondyho, in Bouda Bondy (2007, program představení ND); L. Jungmannová: Bondyho cesta do Národního, in E. Bondy: Hry (2007); L. Jungmannová: Egon Bondy dramatik, in Bouda Bondy (2007, program představení ND); G. Brown: Ladislav Klíma and the Klímasque in the Czech Underground, SaSm 2007, č. 6; P. Hrtánek in Kacíři, rouhači, ironikové (2007); V. Svatoň: Jaký život bez Boha? Host 2008, č. 6; A. Catalano in Rudá záře nad literaturou (2008), V. Svatoň in Román v souvislostech času (2008), R. Telerovský: Psychoanalýza, sociální kritika a mýtus hygienizace nevědomí, Analogon 2013, č. 69; H. Řehulková: Čapkovi následovníci: několik poznámek o možné provázanosti české filozofie a krásné literatury, Host 2015, č. 2; P. Placák: I slunce má své skvrny, Paměť a dějiny 2015, č. 4; M. Machovec: Podzemí a underground, Paměť a dějiny 2015, č. 1; M. Jurza: Mimo Slast a Realitu: ideologické souvislosti totálního realismu Egona Bondyho, A2 2015, č. 10; J. Jandourek: Básník, vizionář a trojnásobný agent Egon Bondy, Reflex 2015, č. 25; M. Vodrážka (spolu s M. Machovcem, V. Karlíkem, T. Pokornou, M. Vajchrem): Ad Bondy, RR 2016, č. 102; M. Machovec: Egon Bondy – apologeta a teoretik českého undergroundu, in Reflexe undergroundu (ed. L. Kudrna, 2016); P. Placák, Cesta kanalizačními trubkami, in Reflexe undergroundu (ed. L. Kudrna, 2016); A. Drda: První dva roky poté (Bondy a Rudé právo), RR 2016, č. 103; M. C. Putna: Underground jakožto duchovní postoj, Souvislosti 2017, č. 2; P. Kužel: Teismus v rámci nesubstanční ontologie Egona Bondyho, in Proměny marxisticko-křesťanského dialogu v Československu (ed. I. Landa, J. Mervart, 2017); L. Kudrna in „Kapela“ (2017); S. Dvorský: Židovská jména – bájení a skutečnost, Souvislosti 2017, č. 3.
Recenze: Útěcha z ontologie: Milan Machovec, Filozofický časopis, 1968, č. 1; L. Novák, Nová mysl 1967, č. 24; O. Prochazka, The Crane Review (Medford) 1967, č. 1 * Buddha: J. Filipský, Nový Orient 1969, č. 4 * Invalidní sourozenci: J. K. (= J. Kovtun), Svědectví (Paříž) 1982, č. 67; H. Kosková, Reportér (Curych) 1984, č. 1; I. Brezina, Iniciály 1990, č. 8/9; J. Bartůňková – A. Zachová, Iniciály 1991, č. 23/24; J. Hájková, Metropolitan, 18. 6. 1992; J. N. Převozník, Slovenské pohľady 1992, č. 4 * Pražský život: P. K. (= P. Král), Svědectví (Paříž) 1986, č. 77; K. Trinkewitz, Zpravodaj (Curych) 1986, č. 5 * Sklepní práce: M. Hybler, Svědectví (Paříž) 1989, č. 87; B. Kubešová, Reportér (Curych) 1989, č. 3; K. Hrubý, Proměny (New York) 1989, č. 3; J. Chuchma, MFD, 24. 10. 1997; V. Novotný, LidN 1. 10. 1997; V. Novotný, Týdeník Rozhlas 1997, č. 49; V. Novotný, Tvar 1997, č. 20, s. 23 * Bezejmenná: Horna Pigment (= I. Lamper), RR (smz.) 1987, č. 6, též in Alternativní kultura (2001); O. Mainx, Host 2003, č. 8 * Nesmrtelná dívka: M. Kasarda, Fragment K 1990, č. 7; C. Gomba, Literárný týždenník (Bratislava) 1991, č. 8 * Výhledy: J. Kříž, Tvar 1990, č. 21 * Příšerné příběhy: -mm- (= Martin Machovec), NK 1990, č. 12 * Dvě léta: J. Hájek, Haló noviny 1. 11. 1991; J. Hájková, Metropolitan 6. 8. 1991; I. Harák, Akord 1995, č. 10 * 3 x Egon Bondy (Šaman, Mníšek, Nový věk): V. Novotný, NK 1991, č. 13 * Indická filozofie: J. Filipský, Tvar 1992, č. 48; Z. Pavlovičová, Historický časopis 1993, č. 5-6 * Gottschalk, Kratés, Jao Li: P. Kosatík, MFD 26. 3. 1993, č * Cesta Českem našich otců: I. Brezina, Reflex 1993, č. 1 * Ples upírů: M. Hatala, Romboid (Bratislava) 1995, č. 10 * Leden na vsi; Hatto: A. Haman, LitN 1995, č. 47 * Leden na vsi: J. Peňás, LitN 29. 7. 1995 * Severin: I. Adamovič, Ikarie 1997, č. 1; V. Novotný, Týdeník Rozhlas 1997, č. 17; V. Novotný, Mosty 1997, č. 30; I. Zítková, NK, 1997, č. 2 * Agónie, Epizóda ’96: A. Bžoch, RAK 1997, č. 6; P. Darovec, Kritický týždenník (Bratislava) 1997, č. 33; J. Chuchma, MFD 22. 11. 1997; P. Matejovič, SME (Bratislava) 7. 8. 1997; Ľ. Nitrová, Práca (Bratislava) 2. 8. 1997; J. Vlnka, Romboid (Bratislava) 1997, č. 9/10; J. Wild, FOS, Fórum občanskej spoločnosti 1997, č. 7 * Cybercomics: I. Adamovič, MFD, 22. 1. 1998; T. Pospiszyl, Respekt 1998, č. 11 * Týden v tichém městě: P. Darovec, Dominofórum (Bratislava) 1998, č. 7; J. Chuchma, Respekt 1998, č. 31 * Zbytky eposu: Š. Hepner, Romboid (Bratislava) 1999, č. 4 * Údolí: T. Horváthová, Babylon 1999, č. 5; J. Chuchma, MFD, 1. 4. 1999; R. Kopsová, Mosty (Bratislava) 1999, č. 13 * Velká kniha: M. Blahynka, Haló noviny, 8. 2. 2001 * 677: O. Mainx, Host 2002, č. 9, příl. Recenzní příloha * Prvních deset let: A. Haman, LidN 17. 4. 2003; R. Kopáč, MFD 5. 4. 2003; O. Mainx, Host 2003, č. 8, příl. Recenzní příloha; J. Peňás, Týden 2003, č. 12 * Máša a Běta: R. Kopáč, Právo 15. 8. 2006; M. Marešová, Host 2006, č. 8 * Hry: M. Musilová, A2 2007, č. 40; V. Mikulka, DivN 2007, č. 15 * Bratři Ramazovi: V. Novotný, Tvar 2007, č. 21; V. Svatoň, Host 2008, č. 6; P. Vimmrová, A2 2008, č. 41; V. Novotný, ČJL 2007/2008, č. 4 * Mníšek, Vylitý nočník: J. Peňás, Týden 2008, č. 35 * Příběh o příběhu: D. Novák, A2 2010, č. 20 * Ve všední den i v neděli: O. Mainx, Host 2010, č. 5, M. Caňko, A2 2010, č. 3; D. Bartoň, Babylon 2009/2010, č. 7 * Básnické spisy I: J. Stern, Haló noviny 19. 1. 2015, M. Dominik, Lógr 2015, č. 5, O. Mainx, Host 2015, č. 5; R. Kopáč, Týdeník Rozhlas 2015, č. 16 * Básnické spisy II: J. Rauvolf, LidN 16. 12. 2015 * Postpříběh: M. Metelec, A2 2015, č. 3 * Básnické spisy III: M. Vajchr, RR 2017, č. 106, J. Šulc, Host 2017, č. 33; J. Šofar, Právo 12. 1. 2017, příl. Salon č. 1005.
Rozhovory: R. Lipčík, MS 1990, č. 44; L. Lindaurová, LidN 27. 1. 1990; Z. Smíšek, RP 7. 11. 1991; V. Klementová, Dotyky 1994, č. 1-2; Homeless & Hungry (= Lubomír Drožď), Živel 1996, č. 3-4; M. Hvorecký, Romboid (Bratislava) 1997, č. 9-10; M. Šálek, MFD 27. 2. 1997, příl. Magazin MFD, č. 9; H. Dvořáková, Pravda (Bratislava) 18. 4. 1998; L. Teren, Revue Labyrint 1998, č. 3-4; S. Antošová, Právo 12. 2. 1998, příl. Salon č. 52; Z. Pavelka, Právo 6. 1. 2000, příl. Salon č. 149; F. Tomáš, LitN 2000, č. 9; P. Placák, Babylon 2000, č. 10, příl. Literární a výtvarná příloha, č. 2, též in Kádrový dotazník (2001); L. Nejezchlebová, LidN, 8. 3. 2002, příl. Pátek č. 10; A. Poláčková , LitN 2002, č. 7; D. Mačas – M. Jareš, Tvar 2003, č. 14; I. Turanec, Súvislosti (Bratislava) 2003, č. 20; P. Placák, Babylon 2004, č. 3; Z. Pavelka , Právo 19. 4. 2007, příl. Salon č. 515.
Nekrology: Blumfeld S. M. (= Lubomír Drožď), Právo 19. 4. 2007, příl. Salon č. 515; F. Cinger, Právo 11. 4. 2007; P. Fischer, Hospodářské noviny 11. 4. 2007; K. Hunt, The Guardian (Londýn) 20. 4. 2007; M. Hvorecký, Frankfurter Allgemeiner Zeitung (Frankfurt) 12. 4. 2007; M. Hvorecký, MFD 20. 4. 2007; M. Hvorecký, Pravda (Bratislava) 14. 4. 2007; M. Jareš, Tvar 2007, č. 8; T. Jirous, Reflex 2007, č. 16; J. Keleman, Hospodárske noviny (Bratislava), 11. 4. 2007; R. Kopáč, Uni 2007, č. 5; P. Kovařík, Rt 11. 4. 2007; J. Krasula, Pravda 14. 4. 2007; M. Krekovič, Istropolitan (Bratislava) 18. 4. 2007; M. Machovec, A2 2007, č. 16; M. Machovec, Týždeň (Bratislava) 2007, č. 16; M. Machovec, Filozofický časopis 2007, č. 3; O. Mainx, LidN 14. 4. 2007; D. Martin, The New York Times 15. 4. 2007; T. Mazal, Instinkt 2007, č. 16; O. Pastier, Pravda 14. 4. 2007; J. Peňás, Týden 2007, č. 16; P. Placák, HN 11. 4. 2007; V. Strebel, Prager Zeitung 19. 4. 2007, příl. Prager Tagblatt; P. Šustrová, LidN 13. 4. 2007; L. Teren, Hospodárske noviny (Bratislava) 11. 4. 2007; P. Třešňák – J. Gregor, Respekt 2007, č. 16; I. Vodseďálek, LidN 12. 4. 2007; M. Williamson, The Independent (Londýn) 16. 4. 2007; I. M. Jirous, Právo 19. 4. 2007, příl. Salon č. 515; J. Chuchma, MFD 11. 4. 2007.
Archiv: LA PNP: Osobní fond. Další část fondu uložena v osobním archivu Martina Machovce a v knihovně Libri prohibiti. Soupis je součástí bibliografie zpracované Martinem Machovcem.

Autor hesla: Martin Machovec (1995, 2007)
Aktualizace hesla: 4. 9. 2018 (pš)
 
zpět na hlavní stranu