Jakub DEML
Pocházel z rodiny rolníka a vesnického kupce, poznamenané třemi otcovými sňatky a úmrtími sourozenců. Deml byl dítětem z otcova druhého manželství, matka zemřela roku 1890. Gymnázium studoval v Třebíči (maturoval 1898). V roce 1897 se seznámil s Otokarem Březinou a toto přátelství jej vedlo nejen k rozhodnutí vstoupit do katolického bohosloveckého semináře v Brně (vysvěcen 1902), ale podstatně ovlivnilo celý jeho život; Březina zůstal Demlovým celoživotním básnickým idolem. Jako seminarista poznal časopis Nový život, orgán Katolické moderny, propagující nové umělecké snahy mezi duchovenstvem, a navázal spolupráci s jeho vydavatelem a redaktorem Karlem Dostálem-Lutinovem a se Sigismundem Bouškou. Březina jej také seznámil s dílem výtvarníka Františka Bílka (1900), s nímž se pak roku 1903 poznal osobně. Deml byl Bílkovou tvorbou oslněn a stal se jejím interpretem, v době přátelství s Josefem Florianem však vzájemné kontakty na čas přerušil. Bílek ilustroval a upravil řadu Demlových publikací, jejich vztah však již nikdy nedosáhl počáteční důvěrnosti. Od září 1902 do roku 1904 byl Deml kaplanem v Kučerově u Vyškova, poté působil jako kněz v různých místech na Moravě: Babice u Moravských Budějovic (1904–1906), Martínkov (1906), Třešť (1906–1907), Bystrc u Brna (1908–1909). V letech 1904–1911 se spolu s Josefem Florianem ze Staré Říše podílel na vydávání a překládání knih a sborníků ediční řady Studium (po roztržce v roce 1911 však od Floriana odešel a jejich přátelství se obnovilo až ve dvacátých letech). Spolupráce s Josefem Florianem i Demlovo osobité chápání kněžského poslání byly posléze příčinou jeho střetu s církevními nadřízenými (zvláště brněnským biskupem Huynem). Od března 1909 byl brněnskou konzistoří vyloučen z duchovní správy a poslán na neplacenou dovolenou. V letech 1909–1911 žil u svého přítele, kněze Josefa Ševčíka, v Babicích u Moravských Budějovic a v roce 1912 u různých přátel (Jaroměřice, Třebíč, Šebkovice). Téhož roku byl dán do penze a na příkaz konzistoře se musel odstěhovat do velkého města (zvolil Prahu, kde pobýval v letech 1912–1913 a bydlel mj. u malíře Josefa Váchala). V roce 1912 se osobně seznámil s Eliškou Weisenbergerovou, manželkou továrníka ze Žebráku. Rozporuplný citový vztah, který mezi nimi vznikl (rodina jejich stykům zabraňovala; po jistou dobu byla Weisenbergerová hospitalizována v ústavu pro duševně choré; zemřela 1918), se stal inspirací řady Demlových knih (Tanec smrti, Miriam, Moji přátelé, Pro budoucí poutníky a poutnice, Šlépěje 1–3). Roku 1913 se zrodilo Demlovo dlouholeté přátelství s F. X. Šaldou. Válku Deml prožil v rodině svého švagra Jana Kryštofa v Jinošově u Náměště nad Oslavou. V roce 1918 se seznámil se spisovatelkou Pavlou Kytlicovou (1874–1932), která se posléze stala vydavatelkou Demlových knih, ale i harmonizujícím činitelem jeho uměleckého díla. Roku 1919 odešel do Šternberka na Moravě, odkud s Pavlou Kytlicovou záhy odjel na Slovensko do Lubochni a Topolčianek, kde se měl stát správcem zámeckých sbírek. Po devíti měsících se však vrátil do Čech (Vrchbělá u Bělé pod Bezdězem, Praha). Roku 1921 zahájil stavbu domku v Tasově, v němž se natrvalo usadil v červnu 1922. V této době se Deml pokusil o paradoxní syntézu katolictví se sokolstvím: v Sokole zastával různé funkce a vyvíjel intenzivní přednáškovou činnost. Pro neúčast Sokola na svatováclavském mileniu se však Deml v září 1928 s tímto hnutím rozešel. Úmrtí Otokara Březiny způsobilo v Demlově osobním i uměleckém životě hlubokou krizi. V souvislosti s ním ostře kritizoval soudobé společensko-politické poměry; roku 1930 byl postaven před soud pro urážku hlavy státu, po zákroku T. G. Masaryka však bylo soudní řízení zastaveno. Demlova práce Mé svědectví o Otokaru Březinovi (1931) byla pro vypjatý subjektivismus ostře odsouzena zainteresovanou kulturní veřejností, což autor vnímal jako osobní tragédii a vyobcování z národa a ostře se rozešel s řadou přátel a známých (F. X. Šalda, Jaroslav Durych, Arne Novák, Emanuel Chalupecký, Pavel Eisner aj.). Negativní ohlas této práce a smrt Pavly Kytlicové (1932) mu nedovolily setrvat v Tasově, a tak přijal pozvání německé rodiny hraběte Sporcka do Kuksu. Zde navázal konfliktní citový vztah s jeho dcerou Kateřinou Sweerts-Sporckovou, jehož ohlas nalézáme v Demlových německých verších a v básnických prózách Zapomenuté světlo, Princezna, Jugo aj. Po jejich rozchodu (1934) Deml již definitivně zakotvil v Tasově, kde poznal Marii Rosu Junovou, která ve svém nakladatelství vydávala především Demlovy knihy a ve všech polemikách a střetnutích věrně stála po jeho boku. Ve třicátých letech podnikl Deml četné cesty po Evropě (1929 Itálie, 1932, 1933 a 1935 Jugoslávie, 1936 Německo). – I když od poloviny třicátých let zesílily Demlovy výpady proti soudobým politickým poměrům (zejména proti Edvardu Benešovi) a v jeho publikacích se objevily zřetelné antisemitské tendence, Deml po 1939 nekolaboroval s okupačním režimem a v letech 1943–1945 mu bylo zakázáno publikovat. Po roce 1945 byla Demlova publicistická činnost z let 1939–1941 prošetřena očistnou komisí podle tzv. malého dekretu, roku 1948 pak byla lidovým soudem shledána jeho bezúhonnost (v Demlův prospěch svědčil např. Vítězslav Nezval).
Esejistiku, verše a básnickou prózu publikoval od roku 1898 v bohosloveckém časopisu Museum; později v revue Nový život; příležitostně v periodikách České květy, Dvacátý věk, Eva, Neděle a
homilie v Kazateli a Kazatelně. Ve staroříšském období přispíval původními texty i překlady do sborníků edice Studium, přechodně do čtvrtletníku Meditace;
ojediněle do Obzoru a Vlasti. Po roce 1915 publikovaly jeho práce Ženský svět, Národní listy, Kmen a Lípa, ojediněle Květy, Vídeňský denník; od 1919 Socialistická budoucnost a Horácko. Ve dvacátých letech je Demlova publicistika nejpočetnější, zejména v Lidových novinách a v sokolském tisku: Věstník Sokolské župy plukovníka Švece, Sokolice, Sokol, Věstník sokolský; okrajově i Bradlo, Radhošť. Jeho texty se opakovaně objevují v Prager Presse a Tribuně; příležitostně je tisknou Den, Národní listy, Niva, Parlament, Pramen, Typografia, Umění Slovanů a Volné směry. Na konci dvacátých let začal spolupracovat s časopisy Akord, Na hlubinu a Tvar; do poloviny následujícího desetiletí jeho texty uveřejňovaly též Lidové listy, Lidové noviny, Přehled, Gedeon, ojediněle Bibliofil, Jitro, Nový národ, Orel a Velkomeziříčsko. Na přelomu třicátých a čtyřicátých let Deml publikoval v Národní obnově, Nedělním listu a znovu v revue Akord a Na hlubinu; ojediněle v periodikách Den, Expres, Hovory o knihách, Lidové noviny, Národní noviny, Národní výzva, Nástup červenobílých, Pražský večer, Světový zdroj poučení a zábavy, Velkomeziříčsko, Vlast, Vyšehrad. Úryvky z Demlových starších knih a dvě faksimile přetiskla v roce 1939 Vlajka, o rok později se však Deml od tohoto listu veřejně distancoval. Po roce 1943 Demlovy práce opakovaně nesměly vycházet: do konce války vyšla jediná báseň v Lidových novinách, od roku 1945 pouze několik příspěvků v Ave Maria a ojediněle v Akordu, Moravanu, Prachatických novinách a Kritickém měsíčníku. Po roce 1948 až do smrti nepublikoval.
V samizdatu byla jeho díla zpřístupňována mj. v olomoucké edici Texty přátel (např. výbor Ledové květy /1973, ed. Vladimír Binar/ či Soupis knižních publikací Jakuba Demla od Jiřího Dostála /1975/). V samizdatové edici
Rukopisy VBF vyšlo Dílo Jakuba Demla (1978–1983, 14 sv., eds. Bedřich Fučík a Vladimír Binar, 14. sv. nevydán; samostatně uveřejněna Zpráva o uspořádání díla Jakuba Demla). Vedle edice Díla Vladimír Binar dále uspořádal několik souborů Demlových dopisů a dalších dokumentů: korespondenci Marii Tischlitzové z let 1912–1913 (b. d.), svazky Přátelství z těžkých let. Památce Jakuba Demla 1878–1978 (1978, se Z. Vítězovou), Dopisy Jakuba Demla Vítězslavu Nezvalovi (1980), Listy Jakuba Demla Janu Amosi Vernerovi (1980), Trialog (1980; korespondence Vladimíra Holana, Jakuba Demla a Vlastimila Vokolka), Listy Jakuba Demla Čeňku Vořechovi (1982) a Trialog. Nezval – Deml – Holan (1986), Demlův rukopisný deník K Březinovi (1983) a Dedikace Jakuba Demla (1986). Samizdatový vydavatel Jaroslav Staněk vydal mj. Demlovu korespondenci Josefu Florianovi (1979) nebo soubor jeho dopisů manželům Vořechovým Hledání domova (b. d., ed. Vladimír Binar). František Rafaja z Holešova vydal v samizdatové edici FRH Demlovu korespondenci (Ottovi F. Bablerovi, Františku Jechovi, Vítězslavu Nezvalovi /vše 1989/, též Dopisy Jakuba Demla Miladě Jahnové, Bedřichu Fučíkovi, Janu V. Pojerovi, Janu Zahradníčkovi a Vojtěchu Cvekovi /1988/
a Listy Jakuba Demla Dominiku Peckovi a Stanislavu Zedníčkovi /1989/) a další převzaté demlovské tituly. Jiří Olič a Jindřich Chalupecký sestavili z Demlových textů z let 1906–1960 výbor Sen jeden svítí (b. d.). Aforismy, epigramy, glosy z posledních měsíců Demlova života přinesl v samizdatové edici JITROcel svazek Poslední Šlépěje (1982, eds. Josef Veselý, Bohumil Macháček). Demlovy texty byly zařazeny do jubilejních a samizdatových sborníků The Footchic’s show…? Pocta k padesátinám PhDr. Bedřicha Fučíka (1950), Pozdrav básníkovi k padesátinám Jaroslava Seiferta (1951, ed. Bohumil Novák), Tempo
(1968, ed. Jiří Kuběna), Básníci a samotáři (1984, eds. Ondřej Fibich, Jiří Brixi), Hodina naděje (1978, eds. Jiří Gruša, Milan Uhde, Ludvík Vaculík), Oslovení (1982, ed. Martin Palouš), Nálezy (1988, eds. M. Freiová, K. Neradová), Almanach 1988 (1988, ed. V. Vokolek), Jedenáctá večer... (b. d.).
Deml byl vydavatelem nevelkého počtu knih jiných autorů (především próz Pavly Kytlicové či některých titulů edice Studium včetně Souborných prací Františka Bílka). – Demlova kniha Zapomenuté světlo inspirovala vznik stejnojmenného filmu (1996, scénář Milena Jelinek, režie Vladimír Michálek). – Roku 1991 byla založena společnost Dědictví Jakuba Demla. – Užíval pseudonymů a šifer: Δ; □; Vojtěch Běloch; L. Benjamín; Antonin Hajek; J. J. D.; Jak, D–l; Jiří Polom, J. P.; Pavel Opatovský; Bohumír Vznata, B. Vznata; J. Vznata; V. Vznata.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie a práce o literatuře: Slovo k Otčenáši Františka Bílka (E 1904); Homilie (soubor kázání, 1907); Notantur Lumina (BB, BB v próze, 1907; dopl. s tit. První světla, 1917); V Zabajkalí (P 1912); Rosnička (deníková próza s použitím dopisů, 1912); Hrad Smrti (P 1912); Domů (deníková próza z dopisů, 1913); Moji přátelé (BB v próze, 1913; v dalších vyd. docházelo ke změnám); Pro budoucí poutníky a poutnice (PP, BB, deníkové záznamy, dopisy a články z tisku, 1913); Tanec Smrti (PP 1914); Miriam (B v próze, 1916); Šlépěje I (většinou deníkové koláže vlastních textů, dopisů, ohlasů z tisku, polemik, překladů či dokumentů, 1917); Věštec (P dialog, 1917); Šlépěje II (1918); Šlépěje III–VI (1919); Jsem na Slovensku (P 1920); Šlépěje VII (1920); Šlépěje VIII (1921); Františka Bílka Obětovaný (E 1922); Sokolská čítanka (EE 1923); Česno (PP 1924); Sestrám (EE 1924); Šlépěje IX. (1925); Tepna (P 1926; rozšíř. a uprav. in Mohyla, 1941); Hlas mluví k Slovu (P 1926); Mohyla (P 1926; přeprac. in Mohyla, 1941); Z mého okovu (P 1927); Do lepších dob (dopisy, 1927); Dílo Felixe Jeneweina (E 1928); Šlépěje X–XI (1928); Šlépěje XII (1929); Můj očistec (PP 1929); Bílá hora (část 3. knihy Dílo Felixe Jeneweina, E 1929); Z knihy Moji přátelé (BB v próze 1929); Šlépěje XIII–XV (1930); Šlépěje XVI–XVIII (1931); Mé svědectví o Otokaru Březinovi (P založená na denících, vzpomínkách, šlépějových textech, dopisech, 1931); Katolický sen (EE 1932); Smrt Pavly Kytlicové (P 1932); Pozdrav Tasova (P 1932; přeprac. in Mohyla, 1941); František Bílek v Mnichově 1904 (E 1932); Korouhve Františka Bílka v Babicích (E 1932); Sen o Ot. Březinovi (P 1932); Slovo k Hudbě pramenů (E 1932); Prolog k fotografickému cyklu O. Knolla Místa a cesty Otokara Březiny (doprovodné texty k fotografiím, 1932); Šlépěje XIX (1933); Jak jsme se potkali (korespondence s P. Kytlicovou, 1933); Nové oltáře (E 1933); Jak jsme se loučili s Pavlou Kytlicovou (korespondence, 1933); Památný den v Kuksu (PP 1933); Šlépěje XX (1934); Slovo k přátelům (nakladatelský leták, 1934); Život, jak já jej vidím (E, původně rozhlasová přednáška, 1934); Zapomenuté světlo (P 1934); Štědrý den (B 1934); Solitudo (něm., BB 1934); Princezna (BB v próze, 1935); Slovo administrace Šlépějí (nakladatelský leták, 1935); Tasovské akvarely Marie Vořechové Vejvodové (1935, s A. Birnbaumovou); Cesta k Jihu (P 1935); Píseň vojína šílence (něm., BB 1935, s českou předmluvou K. Eduarda; t. r. vyšlo i s něm. tit. Ein Lied eines wahnsinnig gewordenen Soldaten a bez české předmluvy); Ve stínu lípy (Šlépěje XXI, 1936); Rodný kraj (P 1936); Pohádka (BB 1936); Jugo (BB v próze, deník, 1936); Šlépěje XXII (1937); Matylka (snová próza, 1937); Umění (přednáška, 1937); Vražda (P 1937); Není dálky (Šlépěje XXIII, 1938); Ptačí budky (PP 1938); Ballade vom Tode eines unbekanten Soldaten (něm., B 1938); Verše české. 1907–1938 (BB 1938); Pohleďte na ptactvo nebeské... (2 kap. z knihy Z mého okovu, P 1938, s novou předmluvou); Ježíši, Bože, Králi náš (E 1938); Proč bychom se netěšili (Šlépěje XXIV, 1939); Pupava (B v próze, 1939); Šlépěje XXV (1940); Šlépěje XXVI (1941); Mohyla (PP 1941, obsahuje: přeprac. Pozdrav Tasova, Mohyla, Tepna); K narození Panny Marie (E 1942); Jméno Ježíš (E 1942); Svatý Josef (E 1942); Jan Konůpek (E 1944, antedatováno 1934 kvůli zákazu Demlovy publikační činnosti); Svatý Floriane (BB 1946; spolu s Konstantinem Miklíkem a Konstantinem Junem); Co na tom, není-li střecha... (B 1946); Ustrnulými nebesy (B 1946); K instalaci P. Josefa Martináska (B 1948); Stařec před jeslemi (B 1955); Triptych (BB 1960); Jakub Deml Xaveru Dvořákovi (BB 1964); Ledové květy (BB v próze, 1966, poslední kap. z knihy Moji přátelé, otištěno poprvé); Kreslířské umění Marie Vořechové-Vejvodové (E 1971); Cestou do Betléma (BB 1990); Pouť na Svatou Horu (P 1991); Kronika městečka Tasova (faksimile tasovské městské kroniky z let 1922–29, 1991); Podzimní sen (P 1992, poprvé in čas. Rozmluvy, London 1984); Haluciňák (záznamy v zápisníku z let 1948-1960, 1997, ed. M. Trávníček); Poslední verše (1998, básně z pozůstalosti, ed. J. Kuběna); Cena skutečnosti (EE 2007, ed. M. Nekula); Sedm let jsem u vás sloužil (P 2015, vzpomínky na Josefa Floriana, Korespondence V, eds. D. Iwashita – P. Klimešová).
Výbory: Z knihy Moji přátelé (1929, bibliofilie); Oltář v poli (výbor z prvních 3 sv. Šlépějí, 1939); Rodný kraj (1967, ed. M. Dvořák a B. Fučík); Miriam a jiné práce (1969, ed. J. Novák); Tasov (1971, ed. M. Dvořák a V. Binar, který neuveden); Sen jeden svítí (1991, ed. J. Chalupecký); Jan Konůpek a jiné eseje (1997, ed. J. Olič); Nebe se jiskří mlékem (2001, výbor z próz a publicistiky z let 1920–1929, ed. J. Olič); Betlémský poutník (2004, ed. M. Trávníček); Zakletí slov I, II (2006, ed. M. Fikar); Pozdrav Tasova (2013, ed. V. Binar).
Souborná vydání: Úplné vydání spisů J. D. (2 sv., nákladem Pavly Kytlicové, 1931–1932): sv. 1: První světla (1931); sv. 2: Katolický sen (1932). – Dílo J. D. (Vyšehrad, 1948, 1 sv.): sv. 1: Mohyla (1948). – Dílo Jakuba Demla (Vetus Via, 1997–2001, 18 sv.): sv. 1: Haluciňák (1997); sv. 2: Katolický sen (1998); sv. 3: Cesta k Jihu (1998); sv. 4: Šlépěje I–III (1998); sv. 5: Proč bychom se netěšili – Šlépěje XXIV (1998); sv. 6: Poslední verše (1998); sv. 7: Rosnička (1999); sv. 8: Česno (1999); sv. 9: Šlépěje XIV (1999); sv. 10: Šlépěje XV (1999); sv. 11: Jugo (1999); sv. 12: Básně veršem 1907–1960 (1999); sv. 13: Hlas mluví k Slovu (1999); sv. 14: Šlépěje XVI (2000); sv. 15: Tepna (2000); sv. 16: Šlépěje XVII (2000); sv. 17: Šlépěje XVIII (2000); sv. 18: Matylka (2001). – Spisy J. D. (Academia, dosud 4 sv., eds. M. C. Putna, Z. Šuman, od 2014 též J. Vaníček): sv. 1: Prvotiny (2013); sv. 2: Mystické překlady (2014); sv. 3: Moji přátelé a smrt aneb Texty prvního expresionismu (2015); sv. 4: Zrození Šlépějí, aneb Demlova "bílá kniha" (2018).
Korespondence – knižně: Listy Otokara Březiny Jakubu Demlovi (z 1903–1928, 1932, zde obsáhlý Demlův komentář); Listy Jakuba Demla Otokaru Březinovi (z 1899–1928, 1933); Dopis Xaveru Dvořákovi z 1904 (1964); Korespondence J. Váchala Jakubu Demlovi o Hradu smrti, in Hrad smrti (1992); Rozmilý Jene Martine Vochoči (1996, dopisy Jakuba Demla a Marie Rosy Junové Martinu Janu Vochočovi z let 1937–1952, faksimile); Píšu to při světle nočním (1998, výbor z korespondence z let 1940–1961, eds. M. Nekula – J. Olič); Zakázané světlo (1999, výbor z korespondence z let 1930–1939, ed. J. Olič); Milý pane Josefe B. (2001, korespondence Jakuba Demla s Josefem Battou, eds. J. Hrabal – M. Trávníček); Milovaný a dobrý hochu – Milovaný, důstojný Pane! (2005, vzájemná korespondence Josefa Váchala a Jakuba Demla, ed. M. Mrázová); Carissime, kde se touláte? (2010, dopisy Jakuba Demla a Josefa Ševčíka, Korespondence Jakuba Demla I, eds. Š. Kořínková – I. Mrázková); I tento list považujte za neúplný (2010/2011, dopisy Jakuba Demla a Matěje Fencla, Korespondence II, ed. Š. Kořínková); Číslo jednací: láska. Kniha I., II. (2012, korespondence Jakuba Demla a Františka Bílka, Korespondence III, 1901–1906 a 1912–1928, ed. I. Mrázková); Příteli Evermodu Balcárkovi místo čestného diplomu (2014, korespondence Jakuba Demla a Evermoda Vladimíra Balcárka, 1905–1959, Korespondence IV, eds. L. Žehrová – Š. Kořínková – D. Iwashita – E. Davidová); Pozorné srdce (2016, korespondence Jakuba Demla a F. X. Šaldy 1913–1928, Korespondence VI, eds. Š. Kořínková – D. Iwashita); Poznávám krásu Vašich krajin. Kniha I., Dopisy 1899–1928; Kniha II. Dedikace, deník, komentáře (2018, korespondence Jakuba Demla a Otokara Březiny, Korespondence VII, eds. E. Davidová a kol.).
Korespondence – časopisecky: Vzájemná korespondence F. X. Šaldy a Jakuba Demla, Literární archiv 1969, č. 3–4 (ed. K. Neradová a J. Němec); K. Bednář: Příspěvek k poznání Jakuba Demla (výňatky z 3 dopisů K. Bednářovi z 1958–1959), Obroda 1969, č. 21; Další dopisy F. X. Šaldy J. Demlovi, Literární archiv 1972, sv. 7 (ed. M. Kouřil); Korespondence Jakuba Demla O. F. Bablerovi (z 1928–1943), Tvar 1991, č. 12; J. D. A. Sovovi (1 dopis z 1914), Akord 17, 1991/92, č. 7; Korespondence Jakuba Demla V. Nezvalovi (z 1948–1957), Souvislosti 1991, č. 2.
Překlady: Dekret Apoštolské Stolice římské o častém a denním svatém přijímání (1908); Ustanovení, která vyšla od apoštolského svatého stolce Petrova Kristovu stádci k povzbuzení, by často a denně přijímalo nejsvětější Svátost oltářní (1910, s A. Střížem); Sv. Hildegarda: Cesty věz nebo Vidění a zjevení (1911); Slavík svatého Bonaventury (1912, obsahuje i lat. originál); Život svaté Dympny, panny a mučednice (1912); A. K. Emmerichová: Hora prorokův. Z vidění ctihodné Anny Kateřiny Emmerichové (1912); Život ctihodné Anny Kateřiny Emmerichové (1912, pod pseud. Vojtěch Běloch); V. Surius: Život a některé spisy Ruysbroecka Podivuhodného (1915); Sv. Cyprián: O divadlech (1927); List sv. Vincence Ferrerského Benediktu XIII. o konci světa a příchodu Antikrista (1928); Audiatur et altera pars (sb., 1928); R. Pannwitz: Vzpomínka na Otokara Březinu (1936); Kniha Tobit (1940, řec. originál přel. J. Heger, lat. část o sv. Bonaventurovi J. D.); Mléko a krev (1945); Hymnus na svatého Vojtěcha (1947); R. Bellarmino: O vystupování mysli k Bohu po žebřících věcí stvořených (1948).
Příspěvky ve sbornících: Studium (1905–1907, 1910); Studium Theologie, Umění a Vědy (1910); Večery básníků Horácka (1941); Kameny základní (1946); Moravan (kalendář, 1948); Chléb a slovo 1, 2 (1948).
Uspořádal a vydal: Studium. Sborník 1 (1905); F. Bílek: Souborné dílo (1905, 6 sešitů s grafickými listy a slovním doprovodem J. D.); Praktická ministrace (1911).
LITERATURA
Bibliografie: J. Deml: Spisy a publikace Jakuba Demla v deceniu 1904–1914 (autor. bibliogr., 1914); O. F. Babler: Bibliografie Jakuba Demla, Bibliofil 1928, s. 98–108; J. Wagner: Literární pozůstalost č. 103 a (soupis korespondence, rukopisů, 1963).
Knižně:
J. Bartoš: Znáte Jakuba Demla? (1932); B. Slavík: Za rodný kraj (1938); sb. Pozdrav k sedmdesátinám Jakuba Demla (1948); sb. Básníku Jakubu Demlovi k devadesátinám (1968); S. Vodička: Básník Jakub Deml v Tasově (Muzeum silnic a dálnic, Velké Meziříčí 1991); Listy přátel Dědictví Jakuba Demla, sv. 1, 2, 1992; A. Plichta: Tajemství času (dokumenty a vzpomínky Demlova advokáta, 1993); J. Olič: Čtení o Jakubu Demlovi (1993); J. Pěnčík: Hledání ráje – kapitola ze života Jakuba Demla (1996); J. Žáček: Demloviana (1997); A. Wöll: Jakub Deml. Leben und Werk (2006); M. Dvořák: O Jakubu Demlovi (2007, ed. L. Soldán); V. Binar: Čin a slovo. Kniha o Jakubu Demlovi (2010);
D. Iwashita (ed.): Jakub Deml a literární tradice. Cožpak to jsem chtěl, aby mne zařadili do literatury? (almanach z konference v Tasově, 2018).
Studie a články: A. L. Stříž: Decennium P. Jakuba Demla (shrnutí polemik s Josefem Florianem), Nova et vetera 1915; F. X. Šalda: O Jakubu Demlovi, Venkov 10. 2. 1918, též in: Kritické projevy 10 (1957); F. X. Šalda: Kousek poetiky. Básně Jakuba Demla, Venkov 23. 11. 1919, též in: Kritické projevy 11 (1959); A. M. Píša in: Soudy, boje a výzvy (1922); M. Dvořák: O Jakubu Demlovi, Tvar 1927, s. 21; M. Dvořák: Prostor a plocha, Tvar 1927, s. 97; V. Nezval: Básník, Tvar 1928, s. 288; R. Černý: Básnické deníky, Tvar 1928, s. 291; P. Eisner: Německý hlas o Jakubu Demlovi, Tvar 1928, s. 301; J. Durych: O Jakubu Demlovi, Tvar 1928, s. 309; M. Dvořák: Demlův Hrad smrti, Tvar 1928, s. 95; M. Dvořák: Básnický odkaz Březinův a jeho dědic, Tvar 1928, s. 275; W. Maras: Jakub Deml, Slavistische Schullblätter 1930, č. 4; J. Rambousek: Básník O. Březina a Jakub Deml (1931); J. Durych: Smutek Jakuba Demla, Akord 1932, s. 15; A. Vyskočil in Básníkovo slovo (1933); M. Dvořák: O díle Jakuba Demla, Listy pro umění a kritiku 1935, s. 66 a 105; V. Nezval in Moderní básnické směry (1937); J. Zahradníček: Demlova lyrika, Akord 1938, s. 76; B. Fučík: Jakub Deml – pokus o portrét, Lumír 65, 1938/39, s. 182; J. Vašica: Několik slov o díle Jakuba Demla, Řád 1939, s. 11; J. Zahradníček in Oslice Balaamova (1940); -jb (= J. Brabec), Jakub Deml, LitN 1959, č. 44; J. Němec: Básník, který nezná svého jména, Tvář 1964, č. 7; M. Dvořák: doslov, in Rodný kraj (1967); V. Binar: Zapomenuté světlo, Listy 1969, č. 16; V. Binar: Triptych, Zjevení a Ledové květy, Glosy ze Strahova 1969, č. 9–10; J. N. Rostinsky: Jakub Deml´s German Text in Czech Literature, in: Sinn und Symbol (eds. K. Konrad Polheim – P. Lang, 1987); M. Dvořák: Vítězslav Nezval a Jakub Deml, Akord 15, 1989/90, č. 6; J. Med: Návrat Jakuba Demla, LitN 1990, č. 37; též in: Slovník básnických knih (1990); J. Olič: Profil Jakuba Demla, Proglas 1990, č. 9; B. Fučík: Malý průvodce k velkému přátelství (Jakub Deml a Otokar Březina), Souvislosti 1991, č. 2; J. Med: úvod, in: Sen jeden svítí (1991), též in: Spisovatelé ve stínu (1995, rozšíř. 2004); J. Chalupecký in: Expresionisté (1992); B. Fučík in: Čtrnáctero zastavení (1992); I. Pospíšil in: Od Bachtina k Solženicynovi (1992); B. Fučík in: Píseň o zemi (1994, několik studií o Jakubu Demlovi); J. Kudrnáč in: Slovník české prózy 1945–1994 (1994); A. Fickerová: Ženy v životě a díle Jakuba Demla, in: A. Kratochvíl (ed.), Rozhlasová univerzita Svobodné Evropy (1994); M. Trávníček: Dílo Jakuba Demla včera a dnes, Alternativa nova 1996, č. 6; B. Pavlok: Jakub Deml – bludný kořen české literatury?, Alternativa nova 1996, č. 6; P. Landman: Knižní dedikace Jakuba Demla, in: Zprávy spolku českých bibliofilů 1999, č. 3–4; 2000, č. 1 a 2; 2001, č. 1; 2002, č. 1; 2003, č. 2; 2004. č. 1; 2005, č. 1 a 2; 2009, č. 1; 2010, č. 1; 2013, č. 1; 2016, č. 1; V. Binar: Trialog Nezval – Deml – Holan, RR 1999, č. 32; V. Binar: Listy Jakuba Demla, in: RR 1990, č. 40; M. C. Putna: Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848–1918 (1998); M. Trávníček: Úvahy nad „Haluciňákem“, Box 1997/1998, č. 7; M. Nekula: Jakub Deml zwischen „Österreichisch“, „Tschechisch“, „Deutsch“, Brücken 1998, sv. 6; M. Langerová: Demlovo nepřehledné uspořádání, ČL 1999, č. 5; A. M. Ripellino in: Tři studie z české literatury (1999); R. Krumphanzl: Ladislav Dvořák a Jakub Deml (a jiní), RR 2000, č. 42; O. Králík in Platnosti slova (2001); G. Zand: Obrázky z Demlova Slovenska, in: Literatury v kontaktech (eds. I. Pospíšil – M. Zelenka, 2002); M. Kořená: Demlův básnický dialog, ČL 2003, č. 2; M. Trávníček in: Sdílet věčné (2002); P. Mareš in „Also: nazdar!“ (2003); D. Iwashita: O nedotknutelnosti jednoho Demlova snu, Tvar 2004, č. 16, příl. Tvary, sv. 16; A. Wöll: Kosmos Jakuba Demla se jiskří ženskostí, ČL 2004, č. 5; J. Cardová: Dle světa nesuďte ho, ani dle srdce svého. Dle vlastních tajemství nesuďte ho, Aluze 2005, č. 1; O. Sládek: Světla a stíny u Jakuba Demla a Jana Zahradníčka, in: Víra a výraz (eds. T. Kubíček – J. Wiendl, 2005); D. Iwashita: Co je Demlův sen? Kdy se stal Jakub Deml básníkem?, in: Víra a výraz (eds. T. Kubíček – J. Wiendl, 2005); M. Langerová: Sen a smrt. Příklad Deml, in: M. Červenka (ed.), Na cestě ke smyslu. Poetika literárního díla 20. století (2005); Š. Balík: Zapomenuté světlo – Marie, Magdaléna, Ježíš, Jidáš a pes, ČL 2005, č. 5; A. Wöll: Mezi apoteózou a tabu. Přehled bádání o Jakubu Demlovi, in: S. Fedrová (ed.), Otázky českého kánonu (2006); J. Med: Jakub Deml – Moji přátelé, in: Od skepse k naději (2006); M. Chocholatý: K poetice Demlova Hradu smrti, in: M. Bauer (ed.), Hledání expresionistických poetik (2006); M. C. Putna: Katolický intelektuál Jakub Deml, in: L. Fasora – J. Malíř – J. Hanuš – L. Vykoupil (eds.), Člověk na Moravě v první polovině 20. století (2006); D. Hanák: Jakub Deml, in: České konzervativní myšlení (2007); V. Binar: Jakub Deml, in: F. X. Šalda a další (2008);
P. Nečas: Ke vztahu Jakuba Demla k němčině, in: V. P. Polách (ed.), Jazyková interakce a jazykové rozhraní a strategie „cutting-edge“ (2008); P. Bubeníček: Dva různé přístupy. K adaptacím Demlova Zapomenutého světla a Durychovy Boží duhy, in: Literatura určená k likvidaci IV (2009); J. Kroutvor: Zimní pouť Jakuba Demla, in: Klobouk, kniha a hůl (2010); I. Morongová: Obrazy života a smrti v tvorbě Jakuba Demla, in: Škola a výzkum III. (2010); J. N. Rostinsky: Experiment úmyslné pravdy v díle Jakuba Demla, in: Bohemica Olomoucensia 2010, č. 1; D. Iwashita – J. Schreiberová (eds.): Komu svěřit tento list. Korespondence Jakuba Demla do r. 1918, Literární archiv 2011, č. 43; Z. Grmolec: Jakub Deml, in: Od stromů k samotám (2013); M. Machovec: „Dalmacia“ Jakuba Demla, RR 2013, č. 90; D. Iwashita: „Môj milý, milý básník...“ Janko Silan a Jakub Deml, in: P. Majda (ed.), Janko Silan v duchovných dimenziách kultúry (2015); D. Iwashita – Š. Kořínková: Noli me tangere. Cenzura Zapomenutého světla a dalších textů Jakuba Demla v letech 1929–1935, in: M. Wögerbauer – P. Píša – P. Šámal – P. Janáček, V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře 1749–2014 (2015); J. Štogr: Jakub Deml a Možnost, in: Historie nejen literární (2017); D. Iwashita: Demlovou cestou k Březinovi, Týdeník Rozhlas 2018, č. 33; M. Doležal: Job i král Lear aneb Jeden druhého břemena noste. Několik poznámek k přátelství Jana Zahradníčka a Jakuba Demla, Kontexty 2018, č. 2; V. Hlůzová: Osudové přátelství Jakuba Demla a manželů Kytlicových ze Šterneberka, Krok 2019, č. 2.
Recenze: Hrad smrti a Moji přátelé:
F. X. Šalda, Česká kultura 1, 1912/13, č. 16, též in Kritické projevy 9 (1954); B. Pavlok, Akord 1947/1948, s. 229; M. D., Vyšehrad 1947/1948, č. 8; J. Nový, VP 2. 6. 1967; A. Blažíčková, ZN 23. 6. 1967; R. Zejda, Host 1991, č. 7; V. Novotný, MFD 12. 5. 1993; A. Kadlčák, Katolický týdeník 1993, č. 44, příl. Perspektivy * Miriam: K. (= F. V. Krejčí), PL 11. 2. 1917; H. Pražáková, MF 16. 12. 1969; J. Med, LitN 1990, č. 37; M. Fronková, LD 13. 11. 1990; V. Binar, NK 1990, č. 43 * Hlas mluví k Slovu: A. N. (= A. Novák), LidN 31. 7. 1926 * Mohyla: A. N. (= A. Novák), LidN 4.1.1927; T. Vodička, Vyšehrad 1948, č. 2 * Mé svědectví o O. Březinovi: K. Čapek, LidN 2. 2. 1931; F. X. Šalda, ŠZáp 4, 1931/32, s. 24 * Rodný kraj: Z. Hejda, Tvář 1968, č. 1 * Zapomenuté světlo: E. Stehlíková, Tvar 1991, č. 33; L. Soldán, SvSl 2. 8. 1991; M. C. Putna, LitN 1991, č. 27; B. Balajka, Tvar 1991, č. 30 * Pouť na Svatou horu: M. Trávníček, Večerník (Brno) 3. 3. 1992; M. Tmé, SvSl (Brno) 28. 2. 1992; P. Švanda, LidN 7. 3. 1992; I. Pospíšil, LD (Brno), 1. 2. 1992; J. Med, LitN 1992, č. 10; T. Černoušek, Velehrad 1992, č. 3; J. Bránský, SvSl (Brno), 21. 7. 1992 * Podzimní sen: M. Trávníček, LD 25. 2. 1992; L. Soldán, SvSl (Brno), 6. 8. 1992; I. Harák, Večerník (Brno) 21. 8. 1992; K. Komárek, Katolický týdeník 1993, č. 48, příl. Perspektivy * Kronika městečka Tasova: M. Trávníček, Box 1992, č. 2; V. Novotný, MFD 2. 4. 1992; L. Soldán, Vlastivědný věstník moravský 1993, č. 2; I. Harák, Akord 1993/1994, č. 9 * Šlépěje: V. Novotný, MFD 19. 8. 1993; L. Kundera, Týdeník Rozhlas 1993, č. 49; P. Hlavatý, LD 10. 9. 1993; P. Cekota, Tvar 1993, č. 35/36; B. Kostřicová, Host 1998, č. 9; M. Bauer, Tvar 1998, č. 13; Z. Mitáček, Jihovýchodní pošta 1999, č. 2 (podzim/zima); B. Kostřicová, Host 1999, č. 6; M. Bauer, Tvar 1999, č. 12; B. Kostřicová, Host 2000, č. 6 * Ptačí budky: K. Kamberská, LitN 1993, č. 43; P. Cekota, Tvar 1993. č. 22; R. Burian, Rovnost 19. 5. 1993; K. Komárek, Katolický týdeník 1994, č. 5, příl. Perspektivy * Pro budoucí poutníky a poutnice: J. Med, NK 1995, č. 48 * První světla: I. Pospíšil, Brněnský večerník 20. 5. 1996; V. Gardavský, Plzeňský deník 26. 6. 1996; R. Burian, Rovnost 19. 12. 1996 * Haluciňák: J. Staněk, Tvar 1998, č. 9; L. Soldán, Kam v Brně 1998, listopad * Katolický sen: M. C. Putna, Respekt 1998, č. 14; J. Olič, LidN 13. 8. 1998; B. Kostřicová, Host 1998, č. 7 * Píšu to při světle nočním (výbor z korespondence): M. C. Putna, MFD 21. 10. 1998; I. Harák, NK 1999, č. 2; P. Čermáček, Host 1999, č. 1; M. Bauer, Tvar 1999, č. 5; B. Kostřicová, Host 2000, č. 5; L. Jurkovič (= L. Soldán), Kam v Brně 2000, č. 2; M. Hybler, LidN 24. 2. 2000; P. Rut, Týdeník Rozhlas 2001, č. 39 * Cesta k jihu: I. Pospíšil, Kam v Brně 1998, červenec/srpen; V. Gardavský, Plzeňský deník 31. 8. 1998, příl. Kultura; M. Exner, Tvar 1998. č. 17; P. Cekota, Jihovýchodní pošta 1998, č. 2 (jaro) * Proč bychom se netěšili: R. Burian, Rovnost 6. 11. 1998; M. Bauer, Tvar 1999, č. 2 * Básně veršem: M. Trávníček, Potulný dělník 1999, č. 2; R. Burian, Rovnost 23. 12. 1999; R. Matys, NK 2000, č. 4; J. Kuběna, Host 2000, č. 3; M. Exner, Host 2000, č. 3; M. Blahynka, Haló noviny 14. 4. 2000 * Rosnička: M. Pohorský, NK 1999, č. 13; B. Kostřicová, Host 1999, č. 4; R. Burian, Rovnost 8. 7. 1999 * Poslední verše: T. Mazáč, Kam v Brně 1999, č. 2; B. Kostřicová, Host 1999, č. 3; R. Burian, Rovnost 23. 2. 1999; M. Blahynka, Haló noviny 26. 2. 1999; M. Bauer, Tvar 1999, č. 9 * Jugo: J. E. Frič, Potulný dělník 1999, č. 4; M. Bauer, Tvar 1999, č. 21 * Česno: M. Bauer, Tvar 1999, č. 14; B. Kostřicová, Host 2000, č. 2 * Zakázané světlo (výbor z korespondence): M. Trávníček, Katolický týdeník 2000, č. 8; B. Kostřicová, Host 2000, č. 4; I. Harák, NK 2000, č. 13; L. Falteisek, České slovo 26. 2. 2000 * Nebe se jiskří mlékem: J. Zizler, LitN 2001, č. 39; M. Trávníček, Tvar 2001, č. 15; P. Kovařík, České slovo 20. 6. 2001; I. Harák, Salve 2001, č. 2 * Hlas mluví k Slovu: L. Soldán, Kam v Brně 2001, č. 1 * Matylka: B. Kostřicová, Host 2002, č. 5; M. Chocholatý, Weles 2003, č. 16 * Zakletí slov: B. Kostřicová, A2 2006, č. 26 * Carissime, kde se touláte?: J. Zizler, Souvislosti 2010, č. 2; J. Šofar, Dobrá adresa 2010, č. 6; P. Šidák, A2 2010, č. 18; J. Sieberová, Psí víno 2010, č. 53; A. Palán, Host 2010, č. 8; J. Med, Katolický týdeník, 2010, č. 42, příl. Perspektivy; J. Hrůza, Bulletin Společnosti Otokara Březiny 2010, č. 53; O. Horák, HN 17. 9. 2010; M. Doležal, Respekt 2010, č. 35; J. Davidová Glogarová, Dějiny a současnost 2010, č. 10; P. Sytař, Bohemica litteraria 2011, č. 1; L. Soldán, Kam v Brně 2011, č. 5 * I tento list považujte za neúplný: J. Šofar, Dobrá adresa 2011, č. 8/9; K. Smyčková, iLiteratura (online), 7. 9. 2011; M. M. Marešová, MFD 3. 9. 2011, příl Víkend; M. Kosák, Echa (online), 14. 12. 2011; O. Horák, HN 7. 7. 2011; M. Kosák, ČL 2012, č. 2; T. Pavlíček, Práce z dějin Akademie věd 2013, č. 2 * Číslo jednací: láska: J. Zizler, Souvislosti 2013, č. 4; L. Tučková, Katolický týdeník 2013, č. 31, příl. Perspektivy; A. Palán, HN 18. 6. 2013; K. Kubíčková, MFD 22. 4. 2013 * Pozdrav z Tasova (výbor z próz): K. Smyčková, iLiteratura (online), 14. 11. 2013; K. Kubíčková MFD 9. 11. 2013, příl. Víkend; D. Fiala, Kam v Brně 2013, č. 11; L. Martínek, Listy 2014, č. 6; P. Linhart, Host 2014, č. 2; I. Harák, Host 2014, č. 1; M. Blahynka, Haló noviny 10. 9. 2014, příl. Literatura – Umění – Kultura * Prvotiny (Sebrané spisy J. D., sv. 1): O. Nezbeda, Respekt 2013, č. 23; M. Machovec, Babylon 2013, č. 3 * Sedm let jsem u vás sloužil: J. Zizler, Souvislosti 2015, č. 4; V. Zábrša, Věstník Společnosti Anny Pammrové 2015, č. 64, L. Tučková, LidN 13. 2. 2016, příl. Orientace; K. Smyčková, iLiteratura (online), 27. 1. 2016; A. Palán, Katolický týdeník 2016, č. 4, příl. Perspektivy * Moji přátelé a smrt (Sebrané spisy J. D., sv. 3): L. Šimková, Vaše literaura (online), 4. 12. 2015; R. Kopáč, MFD 17. 9. 2015; J. Šofar, Dobrá adresa 2016, č. 5; M. Jaluška, A2 2016, č. 13; P. Dudek, Aluze 2016, č. 1/2 * Pozorné srdce: J. Šofar, Právo 25. 5. 2017, příl. Salon; J. Šofar, Reflex 2017, č. 29; B. Čiháková, Literární bašta (online), 28. 5. 2017 * Zrození Šlépějí (Sebrané spisy J. D., sv. 4): M. Špirit, Kanon (online), 4. 10. 2018; J. Šofar, Právo 6. 9. 2018, příl. Salon * Poznávám krásu Vašich krajin: P. Nagy, LitN 2018, č. 10; -pn: Bulletin Společnosti Otokara Březiny 2019, č. 73.
Medailony:
A. Kratochvíl, Archa (Mnichov), 1958, č. 5; -jb- (= J. Brabec), LitN 1959, č. 44; J. Němec, Tvář 1964, č. 7; B. Jachnin, Jihočeská pravda 14. 8. 1968; D. Hamšík, Československý voják 1968, č. 12; M. Dvořák, LD 20. 8. 1968; J. Lebeda, Katolické noviny 20. 8. 1978; S. Vodička, Svědectví (Paříž), 1980/1981, č. 62; J. Lebeda, Katolické noviny 1981, č. 42; V. Novotný, ZN 22. 8. 1988; J. Mourková, Kmen 1988, č. 34; J. Pěnčík, Našim krajem 1991, č. 4.
Nekrology: Ch. Mastík, Nový život (Řím) 1961, č. 5; J. Čep, Nový život (Řím) 1961, č. 6, též in Svědectví (Paříž) 1961/1962, č. 14; jj (= Jan Ještědský /= J. Klepetář/), Nový život (Řím) 1961, č. 11; J. Ryšánek, Nový život (Řím) 1961, č. 4; gf (= G. Francl), LD 12. 2. 1961.
Disertační a diplomové práce: J. N. Rostinsky: Jakub Deml´s Proximity to the Czech Avant-Garde, disertační práce (1981);J. Kvapilová: Sen a světlo v knize Jakuba Demla, magisterská dipl. práce (1996);D. Iwashita: První a poslední slovo. Geneze stylu Jakuba Demla v počátečních kritických, básnických a editorských pracích z let 1896 až 1907, disertační práce (2006); K. Ševčíková: Dopisy Jakuba Demla Timotheu Vodičkovi z let 1944–1961. Edice korespondence, magisterská dipl. práce (2012); E. Davidová: Publicistika Jakuba Demla, magisterská dipl. práce (2012); L. Hrabalová: Rukopisy VBF, magisterská dipl. práce (2012).
Archiv: LA PNP: Osobní fond (soupis: J. Wagner, 1963; soupis přírůstků: L. Prokop, 2020) – Další části pozůstalosti: Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc; Moravské zemské muzeum Brno aj.
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Bibliografické databáze ÚČL AV ČR
Literární archiv Památník národního písemnictví
Databáze českého uměleckého překladu