Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 František LISTOPAD

* 26. 11. 1921, Praha 
† 2. 10. 2017, Lisabon (Portugalsko) 
 
Básník, prozaik, esejista, divadelní a televizní režisér, překladatel
 

Vlastním jménem Jiří Synek, vnuk nakladatele Adolfa Synka (1868–1943). – Maturoval roku 1939 na Jiráskově gymnáziu v Praze a krátce pracoval v nakladatelství Václava Linharta. V listopadu 1941 přijal pseudonym František Listopad. V létě 1942 dostal předvolání do transportu, kam ovšem nenastoupil. Téhož roku byl úředně prohlášen za nezvěstného, žil v Praze, skrýval se u přátel a účastnil se domácího odboje (skupina Za svobodu); pod svým nyní již trvalým pseudonymem však až do roku 1944 nadále příležitostně publikoval v protektorátním tisku a spolupracoval s pražským rozhlasem. Od roku 1945 začal studovat na FF UK estetiku a literární vědu, jako redaktor spolupracoval s rodinným nakladatelstvím (od roku 1935 bylo nazváno jménem zakladatelova syna a Listopadova strýce Karel Synek) a současně řídil kulturní rubriku deníku Mladá fronta, jehož byl spoluzakladatelem. V této době patřil Listopad k volné básnické skupině sdružené kolem Mladé fronty (navazovala na ilegální válečné literární uskupení Pětník), která postulovala program dynamoarchismu (s Ivanem Andrenikem, Janem Grossmanem, Jaromírem Hořcem, Oldřichem Kryštofkem, Jaroslavem Morákem aj.). V říjnu 1947 byl vyslán jako redaktor časopisu ministerstva informací Parallele 50 do Paříže, kde po únoru 1948 zůstal. Živil se zpočátku jako novinář, vykonával různá řemesla, posléze pracoval jako televizní režisér v Radio-télévision française. V roce 1958 přesídlil do Portugalska, nejprve do Porta, kde pracoval jako režisér v Radiotelevisião Portuguesa, a v roce 1964 do Lisabonu, kde působil na Technické univerzitě (Universidade Técnica de Lisboa), nejprve jako profesor slovanské kultury a antropologie artefaktu a poté jako ředitel Instituto Superior de Ciências Sociais e Políticas (1975–1977). V roce 1981 při lisabonské Technické univerzitě založil divadlo TUT (Teatro da Universidade Técnica) a od roku 1982 byl ředitelem Vysoké divadelní a filmové školy (Escola Superior de Teatro e Cinema), jediné státní portugalské školy tohoto typu. Zároveň se soustavně věnoval televizní a od roku 1966 zejména divadelní režii (1984–1987 ředitelem, později dramaturgem Studia, součásti Teatro Nacional D. Maria II, lisabonského Národního divadla). V zimním semestru 1992 vyučoval na JAMU v Brně. – Sestra Alena Munková (1926–2008) byla scenáristkou a dramaturgyní animovaného filmu.

 Debutoval v listopadu 1940 v Národních listech povídkou Cihelna (podepsána ještě vlastním jménem). V první polovině čtyřicátých let přispíval básněmi a fejetony mj. do Českého slova, Řádu, Akordu, Lidových novin a také do vysílání protektorátního rozhlasu. Po roce 1945 publikoval v uměleckém měsíčníku Program, v měsíčníku pro životní kulturu Růst, dále v periodikách Kritický měsíčník, Kytice, Generace, Mladá fronta (zde až do října 1948), My, Práce, Akord, Mateřídouška, Jitro, Štěpnice, Blok, Literární noviny aj. – Po odchodu do exilu v roce 1948 přispíval česky (jak vlastní tvorbou, tak překlady) do mnoha exilových časopisů, zejména do Sklizně (Hamburk), Svědectví (Paříž, zde mj. ukázky z cyklů Z města do města, 1966–1967, a Tři střepy, 1977), Sklizně svobodné tvorby a Perspektiv, francouzsky do Le Monde či France-Soir, portugalsky pak do deníků Diário de Lisboa, Diário de Noticias a O Comércio do Porto, do časopisu Jornal de Letras (stati, divadelní kritiky), anglicky do Books Abroad aj. V padesátých letech spolupracoval s rozhlasovou stanicí Svobodná Evropa. – Po roce 1990 publikoval v Literárních novinách, ROKu, Listech, Světové literatuře (1991 text věnovaný Fernandu Pessoovi), Právu (příl. Salon), Nové Přítomnosti, Tvaru, Kontextů aj. – V roce 1991 režíroval v brněnském divadle Marta (JAMU) hru Jak Kryštof Kolumbus chtěl přejít na protější chodník (podle Michela de Ghelderoda), 1995 v divadle Husa na provázku hru Gila Vicenta a Fernanda Pessoy Vzhůru do pekla. – Listopadově osobnosti je věnován televizní dokument Jsem český básník a portugalský spisovatel (1992, r. Rudolf Tesáček), životopisný snímek Básník František Listopad (2000, r. Jan Němec) a pořad z rozsáhlejšího cyklu Vzkaz Františka Listopada (2012, sc. a r. Ondřej Provazník). – Portugalsky psanými doslovy nebo předmluvami doplnil mj. knihy N. V. Gogola Diário de um louco (Lisabon 1967); Alice Sampaioové D. Leonor, raínha maravilhosamente (Lisabon 1968); Luze Franca Os ausentes. Peça em dois actos (D, Lisabon 1986); Bohumila Hrabala Eu que servi o rei de Inglaterra (Porto 1989); Joãa Osório de Castra Viriato rei. Canto da Lusitânia (D, Mafra 2000); Valtera Hugo Mãea Três minutos antes de a maré encher (Vila Nova de Famalicão 2004). – Byl členem Svazu portugalských spisovatelů. Roku 1977 obdržel cenu Prix d’Italia za televizní režii loutkové opery Conde de Alemanha. V roce 2001 mu prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy, roku 2004 se stal laureátem ceny Ministerstva zahraničí ČR Gratias agit, v roce 2007 byl vyznamenán Cenou Jaroslava Seiferta a roku 2015 mu byl udělen portugalský Řád Prince Jindřicha. – Do roku 1941 podepisoval své texty vlastním jménem. Poté vedle svého stálého pseudonymu používal šifry List F., List; v Portugalsku trvale publikoval pod pseudonymem Jorge Listopad.
 Listopadova raná tvorba, publikovaná v krátkém období mezi květnem 1945 a únorem 1948, má dvě výrazné polohy: část jeho poezie navazuje na halasovskou linii básnického vidění, vedle ní však autor publikuje i básně programově naplňující poetiku dynamoarchismu, která v návaznosti zejména na německou romantiku zdůrazňovala tvořivost literatury a dynamičnost umění a kultury. Sbírky první linie jsou psány většinou volným veršem, evokují pocity tragičnosti a smutku, doznívají v nich zážitky okupace, války, osvobození, ale objevují se již i motivy naděje a vize lepší budoucnosti. Expresivita neobvyklých metafor, řadících se do typických výčtů a v ostrém střihu asociujících významově vzdálené představy, dodává výpovědi citový patos a monumentalitu (První věta, Sláva uřknutí, částečně i sbírka Vzduch). V „dynamoarchické“ linii Listopadovy tvorby směřuje lyrický subjekt ke zcivilnění, zprozaičtění a k depatetizaci klišé, a naopak k ozvláštnění banalit, k zepičtění básně, v níž jsou asociativně vedle sebe řazeny prvky a detaily jevové reality. Snaha o zachycení drobných situací v životě obyčejných lidí i životních banalit tak Listopada sbližovala s některými rysy poetiky Skupiny 42 (Vzduch, Jarmark). V náznaku jsou přítomny rovněž motivy existenciální, předznamenávající další vývoj, kdy se tematickým leitmotivem autorových sbírek stane hledání smyslu existence a poezie a vyrovnávání se smrtí.
V návaznosti na „halasovské“ počátky Listopadova exilová poezie (sbírky Svoboda a jiné ovoce, Černý, bílý, nevím a Nástroje paměti, shrnuté později do souboru Daleko blízko) míří k symbolizaci výpovědi a k bohatě metaforickému vyjadřování. Základním principem vidění i výrazu je autorovi „pravda okamžiku“ a z ní vyrůstající fragmentárnost. Mozaikový obraz světa i segmenty okamžitých duševních prožitků jsou vyjadřovány prostřednictvím alogicky asociovaných obrazů a představ, řazených často opět enumerativně. Objevily se však i experimenty se slovem, s možnostmi jeho osamostatnění, s využitím neologismů, projevil se i Listopadův dávný zájem o eufonii a novou hudebnost.
Zatímco během čtyřiceti let exilu autor publikoval pouze tři básnické sbírky, možnost cestovat do Československa a psát pro doma žijící čtenáře mu po roce 1989 poskytla novou tvůrčí energii. Ve sbírkách z počátku devadesátých let ohledává a znovu poznává rodnou zemi (Final rondi), příznačné rysy své poetiky však zásadně nemění: verše budí dojem bezprostředně pořízených poznámek v zápisníku či cestovním deníku. Konkrétní místa, jazyk i všední životní situace vyvolávají vzpomínky, které jsou však zaznamenávány stručně, úsporně a nepateticky s jemným nádechem melancholie. Ve sbírce Rosa definitiva Listopad dospěl ke spontánnímu a jakoby neřízenému proudu řeči, rýmů a asociací, upomínajícímu na pozdní tvorbu Ivana Blatného, ve sbírce Curricula se však vrátil k úspornému výrazu a prostřednictvím achronologicky sestavených fragmentů vzpomínek rekapituloval svou životní cestu.
Listopadovy lyrizované prózy často evokují milostné prožitky (Malé lásky) a zážitky z dětství a mládí (Zlý pes bez zahrady); podobně jako ve své básnické tvorbě ani zde autor neopouští téma hledání sebe sama a svého místa na světě. Detailní, až impresionistická kresba krajiny tvoří pozadí pro rozvíjení vnitřních dramat postav, zobrazovaných ovšem bez zátěže psychologické popisnosti (Umazané povídky). Od šedesátých let Listopad napsal a publikoval několik povídkových souborů v portugalštině, zatímco v českém jazyce se k próze i po roce 1989 vracel pouze příležitostně: sbírka Chinatown s Rózou zahrnuje drobné povídky, apokryfy i lyrické imprese oscilující mezi realitou a nadskutečnem.
Esejistická tvorba, jíž se Listopad věnoval od konce čtyřicátých do konce šedesátých let a která byla později vydána souborně v knize Tristan z města do města, vychází nejčastěji z až existencialisticky pojaté reflexe samoty, opuštěnosti a exulantského „bezdomovectví“ (Byty a prostory), postupně však dokládá proces cizincova zabydlování v „adoptovaném“ světě (Z města do města, Dům).
Překlady poezie, které v padesátých a šedesátých letech publikoval pouze časopisecky, patří k ojedinělým pokusům seznámit české exilové čtenáře s historickou i soudobou literaturou francouzskou (Jean Follain, René Char) a portugalskou (jako první překládal Fernanda Pessou). Příležitostně též překládal českou poezii do portugalštiny.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Sláva uřknutí (BB 1945); Vzduch (BB 1946); První věta (BB 1946); Malé lásky (BB v próze, 1946); Jarmark (BB 1947); Boj o Venezuelu (PP 1947); Tristan čili Zrada vzdělance (E, Vídeň 1954); Umazané povídky (PP, Lund 1955); Svoboda a jiné ovoce (BB, Vídeň 1956); Byty a prostory (E, Mnichov 1958); Černý bílý nevím (BB, Kolín nad Rýnem 1973); Contos Carcomidos (P, portug., Lisabon 1974); Secos e molhados (PP, portug., Lisabon 1982); Nástroje paměti (BB, Mnichov 1982); Estreitamento progressivo. Práticas e danos (P, portug., Lisabon 1983); Primeiro Testamento (PP, portug., Lisabon 1985); Novos territórios (PP, portug., Macao 1986); Mar seco, gelado quente. São 21 de repente (PP pro děti, portug., Lisabon 1986); Álbum de família (P pro děti, portug., Porto 1988, společně s José de Guimarãesem); Soukromé sklenářství v Brně (BB 1992; poté in Final rondi); Final rondi (BB 1992); Biografia de cristal (PP, portug., Lisabon 1992); Outubro-Oriente / October Oriente (P, portug., Lisabon 1992); Meio conto (PP, portug., Porto 1993); Oprava houslí a kytar (BB 1995); Zlý pes bez zahrady (PP 1996); Tristan z města do města (EE, PP 1997); Krleš (BB 1998); Chinatown s Rózou (PP 2001); Příští poezie (BB 2001); Milostná stěhování (BB 2001); Todos p'rà Mesa (PP, portug., Porto 2006); Rosa definitiva (BB 2007); Deslizamento (P, portug., Porto 2009); Hymny zkratky (BB 2010); Curricula (BB 2011); Soukromé západy slunce (BB 2011); Andělské schody (BB 2012); Remington (PP, portug., Lisabon 2013).
Výbory: Die Erde ist Khole und Zitronen (BB, něm. a čes., Berlin 2014).
Souborná vydání: Daleko blízko (BB 1993, obsahuje: sbírky Svoboda a jiné ovoce; Černý bílý nevím; Nástroje paměti); První věty (BB 1996, obsahuje sbírky Sláva uřknutí; Vzduch; První věta; Jarmark); Fruta tocada por falta de jardineiro. Vol. 1, Prosa resunida (Vila Nova de Famalicão 2003, obsahuje Tristão ou A traição de um intelectual; Contos carcomidos; Estreitamento progressivo; Primeiro testamento; Secos e molhados); O jardim fecha às 18:30. Vol. 2, Prosa resunida (Vila Nova de Famalicão 2005); Sebrané spisy sv. I Poesie, verše z let 1943–1981 (2011, obsahuje sbírky Sláva uřknutí; Vzduch; První věta; Jarmark; a jiné ovoce; Černý bílý nevím; Nástroje paměti; ed. Michal Hrubý, Olga Stehlíková, Michal Jareš); sv. II Poesie, verše z let 1992–2011 (2011, obsahuje sbírky Final rondi; Oprava houslí a kytar; Krleš; Příští poezie; Milostná stěhování; Rosa definitiva; Hymny zkratky; Curricula; Soukromé západy slunce; Andělské schody, eds. Michal Hrubý, Olga Stehlíková, Michal Jareš); sv. III Próza I, texty z let 1946–2007 (2013, obsahuje Malé lásky; Boj o Venezuelu; Umazané povídky; Zlý pes bez zahrady; Chinatown s Rózou; Silva rerum; ed. Tomáš Stejskal); sv. IV Próza II. (2017, obs. Portugalské prózy; Remington).
Ostatní práce: Bibliografia dos assuntos eslavos e da sovietologia (bibliografie, portug., Lisabon 1969).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Aktiv (sb. dynamoarchismu, 1946); Václav Sivko. Výstava výtvarné práce z let 1940 - 1947 (katalog, 1947); Bez práce nejsou koláče (pro děti, 1947); Neviditelný domov (Paříž 1954); Zahrada v zemi nikoho. Poetae in exilio (Stockholm 1955); Peníz exulantův (Mnichov 1956); Sklizeň svobodné tvorby (Greensboro 1958 a 1959); Almanach české zahraniční poezie (Mnichov 1979); Svědectví Pavla Tigrida (Mnichov 1982); A. Passos: Óleos de pequeno formato (Lisabon 1993, text v katalogu); Der Herrgott schuldet mir ein Mädchen (Mnichov 1994); Vavřín zelený i zlatý (1995); J. M. Castanheira: A idade da lua (Lisabon 1996, text v katalogu, společně s R. Zinkem); Generace 45 (1997); Divadlo v člověku – člověk v divadle (1997); Duše Brna (1998); Městopis (1999); Anthologie de la poésie tcheque contemporaine (Paříž 2002); Daleko, blízko / Longe de perto (katalog, 2003); Báseň mého srdce (2005); Poštovní schránka domov (2005).
Uspořádal a vydal: Dnešní dětská kniha (sb., 1945); Aktiv (sb. dynamoarchismu, 1946, s dalšími); Žijeme (sb., 1947, s dalšími).

LITERATURA

Studie a články: V. Černý: Další pohled na naši poezii nejmladší, KM 1947, č. 11-12, 13-14; J. Jíra: Česká poezie v exilu, Sklizeň svobodné tvorby sv. 2 (1958); L. Kundera: Lisabon je blízko (doslov), in F. L., Final rondi (1992), též in L. Kundera, Řečiště (1993); L. Kundera: Předlistopadový Listopad (doslov), in F. L., Daleko blízko (1993); A. Kratochvil: ...za ostnatými dráty a minovými poli..., díl I. (1994); L. Plch: František Listopad, Xantypa 1995, č. 3; S. Machonin: Doslov, in F. L., Oprava houslí a kytar (1995); P. Král: Listopadův vstup (doslov), in F. L., První věty (1996); I. Slavík: František Listopad a bloudící generace, Proglas 1997, č. 9; Š. Grauová: Listopadovo zabydlování světa (doslov), in F. L., Tristan z města do města (1997); I. Slavík: Bloudící generace (doslov), in F. L., Krleš (1998); L. Kundera: Mokré obtahy stránek, Kam v Brně 1998, č. 4; Z. Kaprál: Čeští básníci v exilu, Dokořán 2004, č. 29; V. A. Debnár: Krása se vejde do jediného verše, LitN 2006, č. 24; M. Sígl: Otazníky v kauze Františka Listopada, LidN 26. 10. 2007.
Recenze: Sláva uřknutí: lk (= L. Kundera), Mladé archy 1945/46, č. 5; J. M. Grossmann, My 48, č. 18; -is- (= I. Skála), RP 5. 6. 1946; J. Morák, MF 29. 1. 1946; J. Linhart, PL 13. 1. 1946; G. (= F. Götz), Národní osvobození 22. 1. 1946; AMP (= A. M. Píša), Práce 30. 1. 1946 * Vzduch: G. (= F. Götz), Národní osvobození 10. 10. 1946; AMP (= A. M. Píša), Práce 20. 11. 1946; J. B. Č. (= J. B. Čapek), Naše doba 1947, č. 4; jj (= J. Janů), Svobodné noviny 7. 12. 1946; J. Morák, MF 1. 10. 1947; KB (= K. Bednář), SvSl 31. 10. 1946; lk (= L. Kundera), Rovnost 31. 10. 1946 * První věta: KB (= K. Bednář), SvSl 31. 1. 1947; J. Vladislav, Lidová kultura 1947, č. 1; J. Štern, Práce 3. 4. 1947; Zd. R. (= Z. Rotrekl), Akord 1946/47, č. 8 * Malé lásky: J. Hulák, MF 9. 2. 1947; Jel (= ??), Rovnost 23. 3. 1947; G. (= F. Götz), Národní osvobození 30. 1. 1947 * Jarmark: A. M. Píša, Kytice 1947, č. 3; J. Štern, Práce 9. 8. 1947; J. Červinka, SvSl 8. 5. 1947 * Boj o Venezuelu: Jar. (= ??), Práce 7. 1. 1947; V. Kalivoda, LD 28. 1. 1948 * Tristan čili zrada vzdělance: mp (= M. Podivínský), Nový život (Řím) 1955, č. 4; P. Želivan, Sklizeň (Hamburk) 1955, č. 3 (27); Paž (= P. Želivan), Perspektivy (New York) 1961, č. 2; P. Želivan, Perspektivy (New York) 1962, č. 3 * Umazané povídky: mp (= M. Podivínský), Nový život (Řím) 1956, č. 1; P. Den, Sklizeň (Hamburk) 1956, č. 3 (39) * Byty a prostory: Paž (= P. Želivan), Nový život (Řím) 1958, č. 12; P. Š. Vlaším, Archa (Mnichov) 1958, č. 2 * Černý bílý nevím: J. Kovtun, Svědectví (Paříž) 1973/74, č. 47; D. Bresky (= D. Břeský), Proměny (New York) 1977, č. 1; L. Kundera, ROK 1991, č. 1 * Final rondi: R. Matys, NK 1992, č. 32; L. Soldán, SvSl 1. 9. 1992; J. Pavelka, LD 27. 5. 1992; M. Jeřábek, Večerník 21. 7. 1992; I. Pospíšil, LD (Brno) 4. 9. 1992; Z. Kožmín, Rovnost 10. 10. 1992 * Soukromé sklenářství v Brně: mlg (= M. Langerová), LitN 1992, č. 19; I. Harák, Severočeský regionální deník 1. 9. 1992; * Daleko blízko: M. Vacík, NK 1993, č. 39; J. Rulf, LidN 4. 11. 1993, příl. Národní 9, č. 43; J. Wiendl, Tvar 1993, č. 49/50; L. Soldán, Rovnost 23. 11. 1993; J. Vanča, Práce 8. 12. 1993; V. Šlajchrt, MFD 22. 1. 1994; J. Štolba, LitN 1994, č. 9; I. Harák, Akord 1996, č. 7 * Oprava houslí a kytar: J. Šimůnek, SvSl 17. 2. 1996; V. Šibrava, NK 1996, č. 8; L. Sedláková, DT 22. 2. 1996; A. Blažejovská, Tvar 1996, č. 8; I. Harák, Alternativa nova 1996, č. 2 * Zlý pes bez zahrady: J. Chuchma, MFD 19. 10. 1996; J. Wiendl, NK 1996, č. 42; E. Talpová, Rovnost 15. 11. 1996; I. Harák, Alternativa nova 1996/97, č. 8; Z. Šanda, KPRR 1997, č. 9; R. Fridrich, Děčínský deník 25. 10. 1996 * První věty: D. Packová, NK 1996, č. 46; P. Šimon, Tvar 1997, č. 12; I. Harák, Host 1999, č. 3 * Tristan z města do města: J. Chuchma, MFD 21. 2. 1998; A. Haman, NK 1998, č. 12; B. Pražan, Týdeník Rozhlas 1998, č. 24 * Krleš: P. Bubeníček, Host 1998, č. 4; M. Exner, Tvar 1998, č. 11; P. Král, LitN 1998, č. 44; M. Brück, Mosty 2001, č. 48 * Milostná stěhování: R. Kopáč, LitN 2001, č. 48 * Chinatown s Rózou: -jab- (= ??), Babylon 2001/02, č. 4; J. Pulkrábek, Host 2002, č. 8 * Příští poezie: J. Zizler, LitN 2002, č. 22; M. Kovářík, Tvar 2002, č. 10 * Rosa definitiva: D. Kaprálová, MFD 22. 6. 2007; J. Štolba, LidN 1. 9. 2007, příl. Orientace; J. Řehák, Tvar 2007, č. 18; M. Jareš, Tvar 2007, č. 18; J. Zizler, Host 2007, č. 9; I. Marešová, Literární novinky 2007, č. 1 (27) * Hymny zkratky: M. Chocholatý, Host 2011, č. 5 * Curricula: M. M. Marešová, Týdeník Rozhlas 2012, č. 51; J. Chrobák, Vital plus 2012, č. 2; J. Chrobák, Tvar 2012, č. 8 * Sebrané spisy I: J. Gabriel, HN 23. 2. 2012 * Sebrané spisy III: J. Gabriel, Tvar 2014, č. 17; Z. Petráček, LidN 16. 8. 2014, příl. Orientace * Sebrané spisy IV: J. Šofar, Reflex 2018, č. 7.
Rozhovory: vr (= V. Rohlena), My 46, č. 18; jdk. (= S. Jandík), Růst 1947, č. 9/10; K. Hvížďala, Listy 1981, č. 3/4 (Řím, Čtení na léto), též in K. H., České rozhovory ve světě (Kolín nad Rýnem 1981; 1992); D. Strejčková, Amatérská scéna 1990, č. 12; L. Kundera, List pro literaturu 1990, č. 9; M. Vacík, NK 1990, č. 36; K. Pacner, MF 27. 1. 1990, příl. Víkend; M. Pivovar, BV 1. 11. 1991; V. Fanta, LD 5. 11. 1991; M. Vacík, LidN 26. 11. 1991; P. Spálená, Práce 12. 12. 1991; K. Král, SaD 1992, č. 1/2; (dv) (= ??), MFD 4. 11. 1993; J. Peňás, LD 8. 11. 1993; A. Ježková, Reflex 1993, č. 50; M. Langerová, LitN 1994, č. 2; M. Havlíková, Divadelní noviny 1994, č. 9; J. Vejvoda a O. Nutz, Týdeník Rozhlas 1994, č. 17 až 20; L. Mareček, LidN 22. 4. 1995, příl. Národní 9, č. 16; J. Vejvoda, Týdeník Rozhlas 1995, č. 23 a 24; J. Suk, NK 1996, č. 1; M. Rychlíková, Týden 1996, č. 28; J. Machonin, LidN 25. 4. 1998, příl. Orientace; I. Wernisch a V. Karfík, LitN 1998, č. 17; S. Škoda, Babylon 2001/02, č. 2; I. Pustějovská, NFD 23. 10. 2001; Z. Pavelka, Právo 8. 11. 2001, příl. Salon; M. Šálek, Týden 2004, č. 29; M. Jůzová, Divadelní noviny 2004, č. 18; P. Placák, Babylon 2005/06, č. 10; R. Kočík, Týdeník Rozhlas 2007, č. 5 (zde); M. Škrabal a M. Illek, Tvar 2007, č. 16; O. Horák, LidN 31. 7. 2007; P. Kovařík, Deníky Bohemia 9. 10. 2007; O. Horák, LidN 9. 10. 2007; A. Horáčková, MFD 13. 10. 2007; D. Nesnídal, MFD 2. 11. 2007, příl. ML Plus; A. Vatulíková, Host 2012, č. 4.
K životním jubileím: K. Petr, LidN 23. 11. 1991; J. Suk, NK 1996, č. 44; (cg) (= F. Cinger), Právo 26. 11. 2001; Rovnost 26. 11. 2001.
Nekrology: M. Škrabal, Tvar 2017, č. 17; J. Burian, Týdeník Rozhlas 2017, č. 44.
Absolventské práce: P. Kubálková: Brněnské režie Františka Listopada po roce 1990 (Bc.; Olomouc, FF UP 2014); D. Vobecká: Reflexe díla Františka Listopada v českém literárním prostředí (Mgr.; Brno, FF MU 2017); P. Čechmánková: Jorge Listopad – portugalský divadelník českého původu (Bc.; Praha, FF UK 2018).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963 I. A–M, dodatky (1964)

Autor hesla: Blanka Hemelíková (1995); Michal Přibáň (2019)
Aktualizace hesla: 20. 1. 2019 (jar, mlp)
Aktualizace bibliografie: 20. 1. 2019 (jar, mlp)
 
zpět na hlavní stranu