Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Ivan  JELÍNEK

* 6. 6. 1909, Kyjov 
† 27. 9. 2002, Londýn (Velká Británie) 
 
Básník, esejista, novinář a překladatel
 Jeho otec Karel L. Jelínek (1871–1934), povoláním soudce, byl též literárně činný (1898 vydal knihu povídek Od Bzenca, v časopisech LumírNiva otiskoval básně pod jménem Michal Rojar, Zdeněk Světlík a Zorislav Vichor).
V Brně Jelínek vystudoval gymnázium (maturita 1928) a získal doktorát na Právnické fakultě (1932). Dva semestry (1930–1931) studoval na univerzitě ve Štýrském Hradci. Pracoval v Brně, nejprve jako právní praktikant krajského soudu, 1933–1938 redaktor Lidových novin, 1933–1936 byl zároveň lektorem brněnské činohry; už od konce 20. let spolupracoval s literární redakcí brněnské odbočky Čs. rozhlasu (především překlady). V roce 1938 se odstěhoval do Prahy a stal se redaktorem programů Čs. rozhlasu vysílaných pro cizinu. V červenci 1939 uprchl do Jugoslávie a poté do Francie, kde byl pověřen českou redakcí vysílání stanice Svobodné Československo. Po zrušení stanice odešel do Čs. armády na jihu Francie, odtud byl evakuován do Velké Británie. 1940–1941 organizoval v britském rozhlasu program pro Československo a pak pracoval jako redaktor čs. vojenského deníku Naše noviny. 1944 byl odvelen k 1. čs. armádnímu sboru do SSSR, na frontu ve středním Slovensku se dostal na jaře 1945. Po osvobození organizoval na ministerstvu informací oddělení pro kulturní styky s Velkou Británií a USA. V roce 1947 odešel do Londýna, kde pracoval jako nezávislý novinář pro čs. vysílání BBC a jako komentátor českých verzí dokumentárních filmů. Od roku 1949 pracoval v Kanadě jako přístavní dělník, kovodělník a novinář, 1951 v New Yorku jako novinář, hlavně pro české stanice Svobodná Evropa a Hlas Ameriky, po roce odešel do Kalifornie, kde učil češtinu na americké armádní škole. Od roku 1956 byl kulturním redaktorem českého vysílání BBC v Londýně, s nímž externě spolupracoval i po odchodu do důchodu v roce 1969. Žil v Londýně.
 V roce 1925 psal do dětského koutku Lidových novin. Od roku 1932 přispíval rovněž do periodik Středisko, Kritický měsíčníkU. Za války v exilu publikoval v Čechoslováku, Obzoru, New WritingAdamu (všechny Londýn), později ve Svědectví (Paříž), Právu lidu (Wuppertal), Proměnách (New York), Novém životě (Řím) a časopisech, které redigoval: Arena (angl., Londýn, 1961–1964, s dalšími), Studie (Řím, 1968–1969, č. 14–17, s Karlem Skalickým). V 60. letech se jeho přípěvky objevily i v Sešitech pro mladou literaturu a Hostu do domu.
 Jelínkova lyrika z 30. let spojuje nejrůznější vlivy od poetistické nápaditosti přes písňovou melodičnost až po holanovsky konstruovanou reflexi. Tříšť ostře zaznamenávaných přírodních dojmů je metaforickými náznaky převáděna do duchovní oblasti. Během války promítá Jelínek dobové události a osobní zážitky do roviny nadčasově pojatého lidského údělu (Básně 1938–1945). V útlých sbírkách, vydávaných později v cizině, vystupují stále výrazněji tři tematické oblasti: vztah k Bohu, k přírodě a k ženě. Biblické motivy jsou vyváženy (a ve sbírce Akropolis převáženy) neméně častými motivy antickými. Zvukové kvality Jelínkova volného verše se od původní melodičnosti přesouvají k významově založené eufonii, úsilí o pregnantnost vede ke kupení jmenných tvarů a k novotvarům. Básníkův zájem o slovo, o jeho životní dosah se stupňuje ve sbírce Světlo a tma. V potlačování tématu ve prospěch významového zatížení gramatických charakteritik textu pokračuje Jelínek ve sbírkách Ex voto a Na způsob nicoty.
V autobiografickém románu Potápěči (který měl původně vyjít v roce 1969) podněcují zážitky ze začátku a konce války vypravěčovy vnitřní konflikty a zvláště hněvivé vize, převážně politicky orientované a založené na biblických a antických motivech. Rovněž v próze Daleko od brány, jejiž hlavní postavou je básník žijící v emigraci, lze nalézt četné autobiografické prvky. Jelínek zde vyprávění ozvláštňuje prolínáním několika časových rovin a střídáním vnitřního monologu a dialogu.
Vzpomínky Jablko se kouše sledují dobové události a druhé lidi natolik, nakolik se ocitají v bezprostředním vztahu k osobě autora, ten však svůj pohnutý život zachycuje tak podrobně, že vytvářejí bohatý obraz lidského osudu i s jeho dobovou atmosférou.
Eseje, uveřejňované v časopisech (Arena, Studie aj.), věnoval Jelínek důsledkům tzv. vědecké revoluce, obecným otázkám historie a modernímu umění.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Perletě (BB, D 1933); Nedělní procházka (BB 1936); Kudy (BB 1939; přeprac. 1946); Básně 1938–1944 (Londýn1944; přeprac. s tit. Básně 1938–1945, 1946); Ulice břemen (BB, Vídeň 1956); Skutečna (BB, Mnichov1960); V sobě letohrad (BB, Řím 1965; rozšíř. 1998); Sochy (BB, Řím1970); Ódy (BB, Řím 1971); Posel (BB, Řím 1975); Kolová stavba (BB, Řím 1980); Akropolis (BB, Mnichov 1982); Slovozpěv (BB, Řím 1984); Se sluncem na prsou a lvem (BB, Los Angeles 1986); Hoře věčnosti (BB, Mnichov 1988); Bocca della verita (BB, Řím 1989); Světlo a tma (BB 1991); Kořist (BB 1992); Jablko se kouše (vzpomínky, 1994); Potápěči (R 1994); Ex voto (BB 1995); Na způsob nicoty: Londýn 1995–1996 (1997); Daleko od brány (PP 1999); scénicky: Ferda mravenec (dramatizace prózy O. Sekory, 1937, s O. Lukášem).
Souborné vydání: Básně (Ivo Železný, sv. 1 1999, obsahuje sbírky vydané v exilu v letech 1970–1980; sv. 2, 2000, obsahuje sbírky vydané v exilu v letech 1982 – 1988; ed. J. Trávníček; jako součást edičního záměru je prezentováno také rozšířené vydání sbírky V sobě letohrad, 1998).
Překlady: I. Stone: Žízeň po životě (1938); H. Waddellová: Abélard a Heloisa (1938); E. Ludwig: Kleopatra (1939); J. Duguid: Plášť z opičí kůže (1940); Ch. Morley: Trojský kůň (1941); Auden, W. H. – Isherwood, Ch.: Pes pod kůží aneb Kde jest Frantík (1946); R. Warner: Letiště (1947); scénicky: P. Calderón de la Barca: Dáma skřítek (1936).

LITERATURA

Studie a články: I. Diviš: Verše Ivana Jelínka, KT 1968, č. 30; J. Fuchsová: Poezie ostrovana Ivana Jelínka, Obrys 1981, č. 2; Z. Rotrkekl in Skrytá tvář české literatury (Toronto 1987, Brno 1991, doplň. s tit. Skryté tváře, 2005); M. C. Putna: Meziprostory Ivana Jelínka, LitN 1991, č. 26; J. Trávníček: Ivan Jelínek: Hoře věčnosti, in: Český Parnas (1993); J. Palivec: doslov, in V sobě letohrad (1998); J. Trávníček: doslov, in Básně II. (2000); B. Srba in Múzy v exilu (2003); M. Jareš: Z lyriky války VII, Tvar 2003, č. 20 + Z lyriky války VIII, Tvar 2003, č. 21.
Recenze: Perletě: A. Černík, Čin 1934, s. 421; B. V. (B. Václavek), Středisko 1934, s. 38 * Nedělní procházka: B. V. (B. Václavek), Index 1936, s. 114; A. N. (A. Novák), LidN 1. 11. 1936; L. Č. (L. Čivrný), U 1937, s. 210 * Kudy: V. Hrbek (Z. Kalista), Lumír 65, 1938/1939. s. 478; sš, LitN 1939, s. 158; vz. (V. Zelinka), Zvon 39, 1938/1939, s. 642 * Básně 1938–1944: V. Černý, KM 1947, s. 12 * Ódy: an., Svědectví (Paříž)1973, č. 45 * Posel: an., Svědectví (Paříž) 1975, č. 52 * Kolová stavba: A. Kratochvíl, Studie (Řím) 1981, s. 95 * Hoře věčnosti: J. Trávníček, Tvar 1990, č. 2 * Jablko se kouše: J. Peňás, MFD 14. 10. 1994; J. Beneš, ČD 24. 10. 1994; P. Šrut, LidN 7. 1. 1995, příl. Národní 9; A. Alenka: LidN, č. 1994; M. Pohorský, NK 1994, č. 38; M. Nyklová, Tvar 1994, č. 21; I. Harák, Host 1996, č. 1 * Potápěči: L. Selvet, Rt 13. 12. 1994; J. Trávníček, LidN 7. 1. 1995; V. Píša, Tvar 1995, č. 5 * Ex voto: J. Trávníček, Tvar 1995, č. 17; R. Matys, NK 1995, č. 36; J. Janatka, LitN 1996, č. 3 * Na způsob nicoty: R. Burián, Rt 27. 11. 1997; V. Novotný, Slovo 8. 1. 1998 + Týdeník Rozhlas 1998, č. 8; M. Doležal, LidN 28. 1. 1998; J. Trávníček, Tvar 1998, č. 6 * V sobě letohrad: D. Dobiáš, LidN 19. 12. 1998; J. Suk, NK 1998, č. 38 * Daleko od brány: R. Burián, Rt 11. 11. 1999, příl. Brněnský deník; R. Svoboda, MFD 18. 12. 1999, příl. Jižní Morava; M. Bauer, Tvar 1999, č. 20; V. Stanzel, Host 2000, č. 6 * Básně: R. Matys, NK 2000, č. 29; M. Trávníček, Host 2000, č. 8; M. Exner, Tvar 2000, č. 18 + Tvar 2002, č. 6; R. Novák, Host 2001, č. 9.
Rozhovory: J. Čulík, Obrys 1990, č. 3; M. Jeřábek, BV 17. 9. 1994; J. Čulík, Britské listy 27. 9. 2002 (zde); M. Pluháček, Host 2002, č. 9.
K životním jubileím: J. Hraše, Svět rozhlasu 2004, č. 11.
Nekrology: J. Čulík, Britské listy 27. 9. 2002 (zde); (dor) (D. Kaprálová, MFD 30. 9. 2002 + MFD 1. 10. 2002; J. Fuchsová, LidN 3. 10. 2002; J. Trávníček, Host 2002, č. 9; F. Listopad, Dokořán 2002, č. 24; Z. Slobodová, Mosty 2003, č. 3.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (uspořádáno v 1. stupni evidence).

Autor hesla: Přemysl Blažíček (1995); Karel Piorecký (2007)
Aktualizace hesla: 20. 4. 2007 (kb, kp)
Aktualizace bibliografie: 20. 4. 2007 (kb, kp)
 
zpět na hlavní stranu