Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Antonín  BROUSEK

* 25. 9. 1941, Praha 
† 1. 5. 2013, Jindřichův Hradec 
 
Básník a literární kritik
 

Narodil se v rodině úředníka ČSD, dětství a mládí prožil v Praze na Zlíchově. V rodišti vychodil jedenáctiletou střední školu (maturita 1958), studia češtiny a ruštiny na FF UK (1958–1961) z osobních důvodů nedokončil. Poté pracoval jako redaktor závodního časopisu Náš beton (n. p. Armabeton), v letech 1962–1963 byl redaktorem poezie v nakladatelství Svět sovětů, v letech 1963–1964 zaměstnancem literárního oddělení Čs. rozhlasu a během vojenské prezenční služby (1964–1966) redaktorem časopisu Čs. voják. V letech 1966–1969 působil jako redaktor Literárních novin (posléze Literárních listůListů). V září 1969 odjel na základě pozvání Hölderlinovy společnosti na roční stipendium do SRN, do Čech se však již nevrátil. Od roku 1970 studoval slavistiku, germanistiku a srovnávací literární vědu na univerzitě v Tübingenu a Berlíně; studia ukončil roku 1976 prací Sowjetlyrik nach Stalins Tod (1953–1958). V letech 1976–1979 byl ve svobodném povolání, v letech 1979–1982 a 1985–1987 působil jako lektor českého jazyka a literatury na univerzitě v Kolíně nad Rýnem. Mezitím pracoval v Brémách v Ústavu pro výzkum nezávislých společenských hnutí a literatur ve východní Evropě. Od podzimu 1987 pracoval jako docent českého jazyka a literatury na univerzitě v Hamburku; v roce 1994 získal titul Ph.D. na FF UK v Praze. V letech 1969–1971 pobýval ve Stuttgartu, od roku 1971 žil s rodinou v Západním Berlíně, od roku 2003 trvale v Čechách, nejprve v Praze a poslední léta v Třeboni. – Byl ženat s literární kritičkou a historičkou Markétou Brouskovou (roz. Černochová, *1941) která v 60. letech spolupracovala s Hostem do domu, TváříListy a od roku 1974 byla docentkou německého jazyka na Svobodné univerzitě v Berlíně (kniha Der Poetismus. Die Lehrjahre der tschechischen Avantgarde und ihrer marxistischen Kritiker, 1975; román Böhmische Tarock, 1992, česky s titulem České taroky, 1994).

 Debutoval roku 1958 v časopisu Univerzita Karlova. Do konce 60. let dále postupně přispíval do Našeho betonu (zde šifra -br-), Čs. vojáka, Plamene, Hostu do domu, Kultury, Knižní kultury, Kulturní tvorby, Tváře (1964–1965 člen redakční rady), Divadla, Filmu a doby, Listů KPP, Slovenských pohľadů (Bratislava), Literárních novin (Literárních listů, Listů), Orientace aj. V 70. a 80. letech přispíval do exilových časopisů Svědectví (Paříž) a příležitostně též do Listů (Řím), Rozmluv (Londýn), Západu (Ottawa) a Mostu atd. (Bonn). V letech 1973–1977 spolupracoval s německou redakcí ruského exilového časopisu Kontinent, v letech 1977–1984 soustavněji publikoval kritiky a esejistiku v Neue Rundschau (Frankfurt nad Mohanem). V období let 1975–1984 byl stálým spolupracovníkem literární rubriky deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (Frankfurt nad Mohanem, hlavně v oboru ruské a sovětské literatury), souběžně literární redakce severoněmeckého rozhlasu (Norddeutscher Rundfunk, Hamburk); v letech 1984–1989 soustavněji přispíval do českého vysílání BBC London a Deutschlandfunk (Kolín nad Rýnem). Po roce 1989 publikoval v Literárních novinách, Lidových novinách, Tvaru, Světové literatuře, Českém deníku, Prostoru Zlín Revolver Revue, v níž roku 2001 vyšla sbírka Domovský list parodující texty socialistické poezie (č. 47/2001, ed. Michael Špirit). – Po Brouskově odchodu do exilu byla zastavena výroba jeho sbírky veršů pro děti Zima a zpět (1969) a překladů poezie Friedricha Hölderlina Endymion (1970). – V roce 1995 bylo dílo Antonína Brouska poctěno Cenou Jaroslava Seiferta. – V časopisu Most atd. užil pseudonymů Jakub Hasman a Jindřich Lukáš.
 Spjat s východisky a tendencemi své generace z první poloviny šedesátých let, akcentoval Brousek – zvláště zpočátku, ve sbírce Spodní vody, ale i později – jazykovou stránku básnického projevu. Ještě trvalejším znakem jeho lyriky je využívání citací, přejímání motivů, metrických schémat či veršových útvarů od jiných básníků a přehodnocování těchto výpůjček ve prospěch vlastní výpovědi o životě. S tím souvisí i Brouskův sklon k slovním hříčkám a parodizování (oddíl parodií socialistické poezie Domovský list, zařazený na závěr torontského vydání sbírky Zimní spánek a později rozšířený do podoby samostatné sbírky). Zatímco však ve výchozí fázi Brouskova tvorba odrážela podněty Vítězslava Nezvala, Františka Hrubína či Miroslava Floriana, později se autor bez obav z tradičnosti přimkl k macharovsko-dykovsko-gellnerovské linii české poezie. Těžiště Brouskovy lyriky se tak postupně přesouvalo od poetizující metafory k metafoře až brutálně depoetizující, a zejména k neobraznému, věcnému pojmenování skutečnosti. Zároveň s tím sílilo nemilosrdně deziluzivní, místy zahořklé, místy sarkastické odhalování životních problémů osobních i obecných. Tento proces začíná už v druhé knize veršů Netrpělivost, rozvíjí se v básních s tématem srpna 1968 ve sbírce Nouzový východ, dále pak v Kontrabandu Zimním spánku a vrcholí v Brouskově poslední exilové sbírce Vteřinové smrti. Z této knihy vyvstává zvlášť sugestivní, až drasticky obnažující obraz situace básníka jako člověka v trýznivé tísni, svíraného „amputovanou skutečností“ domova i ciziny.
Významným pandánem Brouskovy poezie je autorova literárněkritická činnost, v níž prokázal smysl jak pro tvárnou stránku posuzované tvorby, tak pro její životní dosah. Po jednotlivých polemicky vyostřených statích z šedesátých let (Dělání do vlastního hnízda) se jako interpret a kritik celistvěji představil v knize Na brigádě, psané s Josefem Škvoreckým, kde razantně pojednal o oficiální české poezii 70. let. Brouskovy kritické, polemické i analytické stati od šedesátých po devadesátá léta soustředil posléze editor Michael Špirit do souboru Podřezávání větve.

BIBLIOGRAFIE

Poezie a práce o literatuře: Spodní vody (BB 1963); Netrpělivost (BB 1966); Nouzový východ (BB 1969, náklad zabaven; 1992; též in Zimní spánek, 1980); Kontraband (BB, Toronto 1975; poté s tit. Zapomnětlivost in Zimní spánek, 1991); Na brigádě (studie, Toronto 1979, s J. Škvoreckým, Brouskovy stati posléze in Podřezávání větve); Zimní spánek (BB, Toronto 1980, obs. též Nouzový východ a Domovský list); Vteřinové smrti (BB, Londýn 1987; 1994 rozšíř. o oddíl Pohrobci); Zimní spánek (BB 1991, obsahuje: Kontraband s tit. Zapomnětlivost + Zimní spánek ve verzi z roku 1980 bez oddílů Nouzový východ a Domovský list); Podřezávání větve (stati o literatuře, 1999, ed. M. Špirit).
Výbory: Wunderschöne Sträflingskugel (BB, Darmstadt 1969, ed. a překl. R. Kunze); Nouzový východ (BB 2003, obsahuje též básně dosud knižně netištěné).
Překlady: M. P. Hein: Bílá proti bílé (výbor, 1968); Zelený host (výbor makedonské poezie, 1969, s P. Kolevskim); S. Brant: Loď bláznů (1970, pod jm. J. Bruknera).
Příspěvky ve sbornících: Živé pochodně (Curych 1980); Benefice (Toronto 1990); Ptáci vítají jitro zpěvem, poddůstojníci řvaním (1992); Česká nezávislá literatura po pěti letech v referátech (1995); O Karlu Poláčkovi a o jiných (1995).
Uspořádal a vydal: A. S. Puškin: Arion (výbor z lyriky, 1965); S. Jesenin: Modravá Rus (1965); Postavit vejce po Kolumbovi (výbor ze světové poezie 20. st., 1967, s J. Hiršalem); Verše pro tajnou chvilku (antologie české poezie, 1968, s P. Šrutem); I. Blatný: Stará bydliště (Toronto 1979) + Pomocná škola Bixley (Toronto 1983); P. Javor: Plamen a píseň (Toronto 1981); Podivuhodní kouzelníci. Čítanka českého stalinismu v řeči vázané z let 1945–55 (Londýn 1987); Auf der Karte Europas ein Fleck (Curych 1992, s M. P. Heinem a dalšími).

LITERATURA

Bibliografie: M. Špirit: Bibliografie Antonína Brouska in A. B. Podřezávání větve (1999), též on-line: Bibliografie Antonína Brouska (Soupis nebásnického díla).
Studie a články: D. Moldanová: Problémy a cíle naší nejmladší básnické generace, ČL 1964, č. 3; V. Karfík in sb. Jak číst poezii (1969); D. Vojtěch: Nad poezií Antonína Brouska, LitN 1996, č. 1; M. Langerová: Nouzový východ, in M. L., Fragmenty pohybu (1998); J. Urbanec: Epiteton v debutu Antonína Brouska Spodní vody, in Sborník prací Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, řada literárněvědná A (sv. 4, 2002); Lucie Nováková: I řeč znamená domov, Nové břehy 2008, č. 4; Lucie Nováková: Exilová tvorba Antonína Brouska prizmatem psychologických problémů emigrace, in sb. Jezyk i literatura czeska w europejskim kontekscie kulturowym (Racibórz 2008).
Recenze: Spodní vody: M. Červenka, HD 1963, č. 5; J. Brabec, Kulturní tvorba 1963, č. 11; F. Vrba, LitN 1963, č. 15 * Netrpělivost: V. Karfík, LitN 1966, č. 36; Z. Heřman + D. Moldanová + V. Steklač + V. Karfík, Sešity 1966, č. 4; K. Milota, Plamen 1966, č. 5; M. Petříček, HD 1966, č. 6; M. Blahynka, Impuls 1966, č. 9 * Kontraband: P. Řehoř (= J. Strnad), Zpravodaj (Curych) 1976, č. 1 * Na brigádě: J. Dresler, Národní politika (Mnichov) 1979, č. 10; P. Řehoř (= J. Strnad), Zpravodaj (Curych) 1980, č. 3; Č. Podlipský (pseud.), Listy (Řím) 1980, č. 5 * Podivuhodní kouzelníci: P. Řehoř (= J. Strnad), Zpravodaj (Curych) 1987, č. 5; P. Král, Svědectví (Paříž) 1988, č. 83/84 * Vteřinové smrti: I. Diviš, Svědectví (Paříž) 1988, č. 83/84; M. Pokorný, MFD 4. 5. 1995; M. Toman, NK 1995, č. 16; M. Langerová, B. Správcová a J. Staněk, Tvar 1995, č. 12; P. Šrut, LidN 19. 8. 1995, příl. Národní 9, č. 33 * Zimní spánek (1991): J. Rulf, LidN 31. 7. 1991; V. Novotný, MFD 15. 8. 1991; P. A. Bílek, Český deník 26. 11. 1991; M. Petříček, Kmen 1991, č. 34; M. Langerová, LitN 1993, č. 30 (též o sbírce Nouzový východ) * Nouzový východ: P. A. Bílek, NK 1992, č. 45; P. Šrut, LidN 13. 1. 1993; V. Píša, Tvar 1993, č. 9 * Podřezávání větve: J. Slomek, LidN 5. 8. 2000; A. Haman, NK 2000, č. 34; J. Peňás, Respekt 2000, č. 44; J. Trávníček, Tvar 2000, č. 21; J. Zizler, LitN 2001, č. 12; I. Kotrlá, Akord 2009/10, č. 4.
Rozhovory: J. Filip, MF 10. 10. 1965; V. Jelínek, Čsl. voják 1966, č. 12; M. Červenka, Orientace 1968, č. 6; K. Hvížďala in České rozhovory ve světě (Kolín n. R. 1981; 1992); K. Hvížďala in sb. Generace 35–45 (Mnichov 1986); M. Langerová, LidN 17. 2. 1990; K. Hvížďala, MF 25. 8. 1990; P. Halmay, Prostor 15. 8. 1992; K. Hvížďala in Dialogy (1993); B. Osvaldová, Tvar 1993, č. 43/44; L. Koubská, LidN 23. 12. 1994, příl. Nedělní LN; V. Bezdíček, NK 1995, č. 19; P. Janáček, Tvar 1995, č. 13; I. Pustějovská, Respekt 2004, č. 1; J. Machonin, Babylon 14, 2004/2005, č. 5/6; M. Jareš – L. Kasal, Tvar 2006, č. 1.
Medailony: P. Šrut, LidN 8. 10. 1992, příl. Národní 9, č. 41; R. Matys, LidN 12. 10. 2011.
Nekrolog: K. Hvížďala, MFD 4. 5. 2013, příl. Víkend.

Autor hesla: Bohumil Svozil (1995)
Aktualizace hesla: 10. 5. 2013 (mlp)
Aktualizace bibliografie: 10. 5. 2013 (mlp)
 
zpět na hlavní stranu