Jiří KOLÁŘ
V roce 1938 byl odpovědným redaktorem časopisu Hej rup, vydávaného kladenskou pobočkou Svazu mladých, v témže roce básnicky debutoval v revue U levicové skupiny Blok. Především poezii, avšak i překlady a drobné reflexivní prózy a výtvarné práce dále publikoval v periodikách:
Život,
Kvart, Blok, Lidové noviny,
Listy, Růst,
Host do domu,
Zlatý máj, Světová literatura,
Nový život, Svobodné noviny,
Kultura, Divadelní noviny,
Divadlo, Výtvarná práce,
Tvář,
Literární noviny,
Ohníček, Květy,
Orientace,
Sešity pro mladou literaturu, Sešity pro literaturu a diskusi,
Dialog,
Obrys (Mnichov),
Proměny
(New York) aj. Od šedesátých let přispěl do řady sborníků u nás i v cizině. – Roku 1949 byla rozmetána sazba knihy Roky v dnech, znovu pak v roce 1970 spolu se sazbou knih Očitý svědek, Prometheova játra. K vydání byla též připravena kniha Básně ticha, jejíž vytištěné, dosud nesvázané archy byly zničeny; tato původní (barevná) verze přitom není totožná s polistopadovým (černobílým) vydáním v rámci autorova sebraného Díla. V samizdatové edici Ivana Martina Jirouse Opsáno na Brancourově vyšla již v šedesátých letech Kolářova sbírka Nový Epiktet, v edici
Edici Petlice kniha Odpovědi (Imaginární interview,
1975), jež vznikla na základě rozhovorů s Jiřím Padrtou v první polovině let sedmdesátých, a dále práce Očitý svědek (1975), Dny v roce a roky v dnech (1975, všechny rovněž 1978 v
Krameriově expedici), v Edici Expedice Prometheova játra (1979). V samizdatu vyšlo též drama Chléb náš vezdejší (1976) a soubor textů Snad nic, snad něco (1988). Spolu s Josefem Hiršalem Kolář sestavil samizdatový sborník Život je všude (1956). Jeho texty byly dále zařazeny do samizdatových sborníků Pozdravy Jaroslavu Seifertovi (1971), Z Obsahu 1982 (1983), Básníci a samotáři (1984, ed. O. Fibich, J. Brixi), Obsah. Leden – květen 1987 (1987), Z Obsahu 1987 (1988) a Světlá lhůta (1989, ed. P. Kabeš). Kolářovy výtvarné práce byly použity jako ilustrace u řady samizdatových publikací. Při příležitosti jeho narozenin vydala Pražská imaginace sborník JK 75 (1989). Od roku 1981 Kolář v Paříži nepravidelně vydával Revue K.
Ve čtyřicátých letech byl Kolář členem výtvarné a literární Skupiny 42 a od roku 1964 výtvarné skupiny Křižovatka. Od padesátých let pořádal večery moderní poezie a výtvarné výstavy. První samostatnou výstavu svých koláží měl roku 1937 v divadle
E. F. Buriana, poté až v roce 1962, kdy začal vystavovat pravidelně, od roku 1963 též v západní Evropě a v USA (nejvýznamnější souborná výstava se uskutečnila roku 1975 v
Guggenheimově muzeu v New Yorku); v Praze opět v roce 1994 v
Domě U Černé Matky Boží. Velká bilanční výstava se konala na přelomu let 1999 a 2000 v pražském Veletržním paláci po názvem Příběhy Jiřího Koláře; několik dalších pak přineslo sté výročí umělcova narození v roce 2014, mj. Jiří Kolář: ze Sbírky Jana a Medy Mládkových (Muzeum Kampa, Praha); Jiří Kolář: Ostatky ráje (Egon Schiele Art Centrum, Český Krumlov); Hráno na harfu komínů: Jiří Kolář a Kladno /1925–1945/ (Středočeská vědecká knihovna v Kladně ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu AV ČR, Praha; zde); Tanec v ruinách: nálezy Jiřího Koláře (Galerie Smečky, Praha). Další výstavy následovaly záhy, mj. Jiří Kolář: klamavé příběhy (Chrudim 2017); Jiří Kolář: Úšklebek století (NG Praha 2018); Jiří Kolář: Babyluna (Olomouc 2020/2021).
V roce 1971 Kolář obdržel Herderovu cenu a v roce 1991 Cenu Jaroslava Seiferta (za opožděné vydání knihy Prometheova játra); sám v letech 1974–1978 každoročně uděloval literární Cenu Jiřího Koláře. – O Jiřím Kolářovi byly natočeny dokumentární filmy Ženy a koláže Štěpána – Koláře (1964, r. Jaroslav Šikl), Jiří Kolář (1991, r. Jaroslav Kyncl, Vladimír Van Maule), Jiří Kolář (1996, r. Juraj Johanides), Český umělec Jiří Kolář (Basel 1996, r. Dušan Šimko), Zblízka – Jiří Kolář (1999, r. Aleš Kisil). Český rozhlas roku 2002 uvedl pořad Viléma Faltýnka Ohlédnutí za tvorbou Jiřího Koláře. – V roce 2016 vytvořil videoartista Roman Štětina z filmového záznamu rozhlasového nastudování Kolářova Návodu k upotřebení (Plzeň, 1969, režie Miroslav Buriánek) výstavní instalaci Návod k použití Jiřího Koláře (2016) a jako auditivní doplněk ze zvukových záznamů režijních postupů Miroslava Buriánka během práce na inscenaci radioakustický tvar pod názvem Návod k upotřebení Miroslava Buriánka. – Některé Kolářovy básnické texty zhudebnila skupina Plastic People of the Universe.
V knihách Očitý svědek (Deník z roku 1949) a Prométheova játra (psáno 1950) se výrazněji uplatnil autorský subjekt: nejen jako „očitý svědek“ hrůzné doby, ale především jako hněvivý soudce podlosti mocných a jejich přisluhovačů a ubohosti ostatních. Z této ubohosti, banality a utrpení však opět vyvěrá poezie, která není založena na kráse, ale na odhalení podstatného lidského údělu. K formě deníku sáhl opět v knize Přestupný rok, která obsahuje záznamy vzniklé mezi 21. březnem a 20. prosincem 1955. Přestupný rok představuje intimní vhled od Kolářova tvůrčího procesu, jsou zde zveřejněny rychlé záznamy inspirací, prvotní verze básnických textů i překladů. Deníkový charakter má rovněž Kolářova korespondence adresovaná manželce Běle Kolářové a zasílaná v letech 1983–1985 denně z Paříže do Prahy (Psáno na pohlednice I). Tuto varietu deníku rozvíjel Kolář i v letech 1985–1987, kdy nucené odloučení od manželky pominulo (Psáno na pohlednice II); vznikl tak deník mající podobu fiktivní korespondence. Diaristické formě se rovněž blíží sbírka Záznamy, která shrnuje Kolářovy deníkové poznámky z posledních let života. Autorovým záměrem bylo zaznamenat vše, co se s ním v době nemoci děje, jak ho opouští tělesná i mentální energie. Sbírka shrnuje také Kolářovy komentáře zpráv z médií, projekty koláží, které už nemohl realizovat, a úvahy o umění.
Ve snaze vydat se až k hranicím umění nechal se Kolář (v básních publikovaných ve sbírce Vršovický Ezop, jehož různorodé oddíly tvoří výbory z nevydaných sbírek, zařazených později do třetího svazku Díla) vést daným jazykovým materiálem a jeho stylem – tím, co nazývá městským folklorem, nebo uvolňoval významovou energii textu pouhým výběrem a veršovým rozčleněním reálných výpovědí a dokumentů. Vlastní experimenty Kolář průběžně reflektoval, formuloval však také – zčásti opět prostřednictvím transformace cizího textu – klasicizující nabádavé názory o trvalých zdrojích poezie a jejich vysokých nárocích na tvůrce (Mistr Sun o básnickém umění, Nový Epiktet). V jiném nedidaktickém smyslu využila formy apelu sbírka Návod k upotřebení; zatímco v prvních obdobích své tvorby stál Kolář s vášnivým zaujetím ve středu chaotického dobového dění, v této knize dospěl k hravému odstupu: z každodenní reality vybíral jednotlivé různorodé předměty i útržky lidských gest a v imaginárních výzvách z nich sestavoval „nesmyslné“ akce, které mají ve čtenáři oživit neutilitární jádro jeho bytosti.
Hravost uplatnil také jako výtvarník v osobitých variacích koláží a dalších novátorských výtvarných objektech, jimž se soustavně věnoval od přelomu padesátých a šedesátých let: z přejatého funkčního materiálu a z reprodukcí cizích obrazů vytvářel uměle konstruované výtvory. Přechodem k těmto výtvarným pracím, jimiž se od poloviny šedesátých let Kolář zabýval téměř výhradně, byla tzv. evidentní poezie, útržkovité texty, jednotlivá slova či písmena, tvořící vizuální, nikoliv jazykově významovou kompozici (Gersaintův vývěsní štít, Básně ticha). Jeho tzv. hloubkové básně (Nahoru a dolů, Poem R) jsou již ryze výtvarným, vícestránkovým dílem vnímaným v časové posloupnosti. Z opačné strany se autorovy výtvarné práce nejzjevněji blíží básním tam, kde kolážová konfrontace využívá vizuální podoby jazyka, a to nejen útržků z časopisů a knih, ale též celistvých dokumentů přinášejících s sebou své významové ovzduší (jízdenky, vstupenky, pohlednice, parte atd.). V Kolářových průnicích do prostoru mezi literaturou a výtvarnictvím však nejde o setření rozdílu mezi výslednými artefakty, ale o oživení poetického principu společného oběma uměním, o uvolnění nových cest komplexnímu vnímání současného člověka.
Kolářově básnické poetice byla blízká také tvorba pro děti, v níž uplatnil své zaměření k realitě soudobé civilizace (Jeden den prázdnin) i jazykovou hravost a vtip (Nápady pana Apríla), a také jeho tvorba dramatická, ve které rovněž užíval techniku koláže (Mor v Athénách), místy se také blížil poetice absurdního divadla (Chléb náš vezdejší).
Zájem o poezii moderní civilizace je zřejmý i v Kolářových překladech. Především z angloamerické oblasti si vybíral autory, kteří byli blízcí Skupině 42 (Carl Sandburg, Walt Whitman, Edgar Lee Masters, Thomas Stearns Eliot); překládal však i z francouzštiny (Samuel Beckett, Saint-John Perse) a z němčiny.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: S utkvělou myšlenkou na město a noc s jejím tělem (PP 1938, soukromý tisk; 2002, ed. J. Slomek); Křestný list (BB 1941); Noc (B, bibliofilie, 1943); Limb a jiné básně (BB 1945); Sedm kantát (BB 1945); Ódy a variace (BB 1946); Dny v roce (BB 1948); Tři básně (bibliofilie, 1948); Roky v dnech (PP 1949, náklad zabaven; vyšlo v 1. sv. Díla Jiřího Koláře, 1992); Jeden den prázdnin (P pro děti, 1949); Mistr Sun o básnickém umění (B 1957; 2008 vč. překladu původního čínského textu, přel. O. Král); Ezop: Bajky (adaptace staročeských textů, 1957); Kocourkov (P pro děti, 1959, volně podle J. F. von Schönberga, s J. Hiršalem); O podivuhodném životě mudrce Ezopa, který rozuměl řeči ptáků, zvířat, hmyzu, rostlin i věcí (P pro mládež, 1960, podle Sborníku prostějovského z 1557 a starých českých textů, s J. Hiršalem); Nápady pana Apríla (PP, BB pro děti, 1961); Enšpígl (P pro mládež, 1962, volně podle starých německých textů, s J. Hiršalem); V sedmém nebi (texty k obrázkům V. Fuky, pro děti, 1964); Baron Prášil (P 1965, podle G. A. Bürgera, s J. Hiršalem); Mor v Aténách (D, rozmnoženo, 1965; knižně jako 5. sv. Díla Jiřího Koláře, 2000; prem. Vídeň 1986, čes. prem. 1998); Vršovický Ezop (výbor z nepublikovaných sbírek BB, 1966); Chléb náš vezdejší (D, německy s titulem Unser täglich Brot, Vídeň 1966; Paříž [1986]; rozmnož. 1991; knižně jako 5. sv. Díla Jiřího Koláře, 2000; prem. Vídeň 1986, čes. prem. 1993); Nový Epiktet (BB 1968); Návod k upotřebení (BB 1969); Očitý svědek. Deník z roku 1949 (1969 náklad zabaven, Mnichov 1983); Odpovědi (EE, Kolín nad Rýnem 1984); Prométheova játra (BB, PP, 1970 náklad zabaven; Toronto 1985; 1990, dopl. vyd. 2000, jako 9. sv. Díla Jiřího Koláře); L’Oeil de Prague suivi de Réponses et de la Prague de Kafka (francouzsky, E, Paříž 1986); Paleček krále Jiřího (BB, PP pro děti, 1992, s J. Hiršalem); Černá lyra, Marsyas, Z pozůstalosti pana A., Vršovický Ezop, Česká suita, Návod k upotřebení (BB 1993, jako 3. sv. Díla Jiřího Koláře); Nový Epiktet, Návod k upotřebení, Odpovědi (BB 1995, jako 4. sv. Díla Jiřího Koláře); Přestupný rok (deník, 1996, jako 6. sv. Díla Jiřího Koláře); Černá lyra, Čas (BB 1997, jako 2. sv. Díla Jiřího Koláře); Psáno na pohlednice II (deník, 2000, jako 8. sv. Díla Jiřího Koláře); Záznamy (deník, 2002, jako 11. sv. Díla Jiřího Koláře); Z každého z nás postupem let něco zmizí (rozhovor, 2005, připr. M. Bauer); Rudý Havran. Nov don Quijote (BB, PP 2009; ed. M. Langerová a V. Karfík).
Výbory: Náhodný svědek (BB 1964); Dny v roce a roky v dnech (BB, PP 2003, ed. M. Fikar); Svědek (BB 2010, ed. V. Justl); Co by sis přál (2014, ed. P. Šrámek).
Výtvarné publikace: Básně ticha (bibliofilie, 1965, část ze stejnojmenné sbírky; 1970 náklad zabaven; 1988 francouzsky s tit. Poèmes du silence, Paříž 1988 /ediční příprava vycházela z původní české barevné verze/; v češtině v odlišné podobě kompletně až jako 6. sv. Díla Jiřího Koláře, 1994); Evidentní básně (bibliofilie, 1965); Poem R (hloubková báseň, Kobenhavn 1965); Gersaintův vývěsní štít (evidentní básně, francouzsky s titulem L’enseigne de Gersaint, 1965, paralelně též anglicky a německy; česky: 1966); Poster-Poem-J. K. (evidentní básně, Milano 1967); Nahoru a dolů (hloubková báseň, německy s titulem Hinauf und hinunter, Hannover 1969; česky 1991); 10 Blätter aus Gersaints Aushängeschild (evidentní básně, Kassel 1969); Das sprechende Bild (destatické a evidentní básně a koláže, výbor, Frankfurt nad Mohanem 1971); Hommage à
Baudelaire (partitura ke zvukové básni, Norimberk 1972); Wahlverwandschaften (Norimberk 1972); Hommage à Jiří Kolář – Tagebuch 1968 (koláže, Norimberk 1984); Slovník metod. Okřídlený osel (výklad vlastních výtvarných postupů s reprodukcemi, Milano 1986, též anglicky a italsky; francouzsky s titulem Dictionnaire des méthodes, Paříž 1991; česky 1999); Litographien (literární koláže, Osnabrück 1989); Hloubkové básně (1992); Týdeník 1968 (1993); Kafkova Praha. Kafkas Prag. Prague de Kafka 1977–1978 (cyklus muchláží k textům Franze Kafky, 1994); Ven ze stránky. Paříž 1989–1990 (proláže, 1994, obsahuje také rozhovor, který s Jiřím Kolářem vedla Monika Pajerová); Pocta Boženě Němcové (kalendář, 1996); Ornitologie moderního umění (proláže, 1997); Haškova Praha (koláže k citátům z díla Jaroslava Haška, které vybral a uspořádal Vladimír Adamczyk, 1999); Snad nic, snad něco. Práce na papíře Jiřího Koláře z let 1962–1963 (neverbální básně, 2001); Sazka 2001 (kalendář, 2000).
Souborné vydání: Dílo Jiřího Koláře (11 sv., 1992–2002 v nakl. Odeon, Český spisovatel, Mladá fronta, Paseka, eds. V. Karfík (sv. 1–9) a M. Topinka (sv. 11). Sv. 1: Křestný list, Ódy a variace, Limb a jiné básně, Sedm kantát, Dny v roce, Roky v dnech (BB, PP 1992). – Sv. 2: Černá lyra, Čas, Očitý svědek (BB 1997). – Sv. 3: Černá lyra /odlišná od verze ve sv. 2/, Marsyas, Z pozůstalosti pana A., Vršovický Ezop, Česká suita a Návod k upotřebení /odlišný od verze publikované 1969/ (BB 1993). – Sv. 4: Mistr Sun o básnickém umění, Nový Epiktet, Návod k upotřebení, Odpovědi (BB 1995). – Sv. 5: Chléb náš vezdejší, Mor v Athénách (DD 2000). – Sv. 6: Básně ticha /Pocta Kazimiru Malevičovi, Gersaintův vývěsní štít, Básně ticha, Evidentní básně/ (BB 1994). – Sv. 6 (sic!): Přestupný rok (deník, 1996). – Sv. 7: Psáno na pohlednice I (1999). – Sv. 8: Psáno na pohlednice II (2000). – Sv. 9: Prometheova játra (B 2000, úplné vydání). – Sv. 11: Záznamy (BB 2002). Pozn.: Omylem byly vydány dva svazky č. 6, svazek č. 10 nevyšel.
Překlady: C. Sandburg: Ocel a dým (1946, s J. Kotalíkem; 1960, s J. Jechem) + Dobré jitro, Ameriko (1959, s W. Beranovou; přeprac. 1960, s J. Jechem); W. Whitman: Zpěv o mně (1955, se Z. Urbánkem a E. Fryntou) + Stébla trávy (1955, se Z. Urbánkem) + Hrdá hudbo bouře (1970, bibliofilie) + Spojím vás láskou milenců (2002, s Z. Urbánkem, výbor, ed. M. Kovářík); E. L. Masters: Spoonriverská antologie (1957, se Z. Urbánkem a E. Fryntou); G. A. Bürger: Podivuhodné cesty po vodě i souši, polní tažení a veselá dobrodružství barona Prášila, jak je vypravuje při víně v kruhu přátel (1958, s J. Havlíkem); M. Držić: Dundo Maroje (1958, s J. Urbanem); T. Williams: Sestup Orfeův (rozmnoženo 1961; 1962, s J. Grossmanem); E. Albee: Kdopak by se Kafky bál (1963, s B. Becherem); N. R. Nash: Pozor, jaguár! (rozmnoženo 1961; 1963, s B. Becherem); Aristofanes: Mír (rozmnoženo 1963, z něm. úpravy P. Hackse, s B. Becherem); R. Garaudy: Realismus bez břehů (1964, s E. Janovcovou a A. Šabatkovou); S. Beckett: Čekání na Godota (rozmnoženo 1964); G. Eich: Sny (rozmnoženo 1964, s J. Bodlákovou); C. Goldoni – W. Hildesheimer: Tcháni (rozmnoženo 1964, s B. Becherem); Saint-John Perse: Vichry (1965, s B. Grögerovou a J. Konůpkem, i ed., s B. Grögerovou); T. S. Eliot: Pustá země (1996, s dalšími).
Ostatní práce: Miroslav Hák. Fotografie z let 1940–1958 (1959); Václav Chochola. Fotografie z let 1940–1960 (1961, souběžně vydáno také v cizojazyčné mutaci s titulem Václav Chochola – Meister der Photographie).
Korespondence: M. Vaculíková: Drahý pane Kolář (korespondence z let 1991–1993 adresovaná J. Kolářovi, 1994, ed. K. Jadrný); M. Vaculíková: Drahý pane Kolář. Kniha druhá (korespondence z let 1993–1999 adresovaná J. Kolářovi, 1999, red. J. Jiskrová); Psáno na pohlednice I (korespondence Jiřího Koláře z let 1983–1985 adresovaná Běle Kolářové, 1999, vyšlo jako 7. sv. Díla Jiřího Koláře).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Děvčatům. Letáky, č. 4 (Kladno, Svaz české mládeže 1945); Aus Wörtern eine Welt – zu Helmut Heissenbüttel (1961); Signale 4 Jahrbuch (Kolín na Rýnem 1966); ‘66 (Kolín na Rýnem 1966); Edition et 4 (Paříž 1966); Podoby (1967); Experimentální poezie (1967); Slovo, písmo, akce, hlas (1967); An Anthology of Concrete Poetry (New York–Villenfrance–Frankfurt nad Mohanem 1967); Once Again (New York 1968); Concrete Poetry. A World View (Bloomington 1968); Die Blume Wiederkehr (Mnichov 1969); Folgende: Folge aus dem Tschechischen (Kolín na Rýnem 1969); Documenti di poesia concreta e visuale (Firenze 1970); Hommage à Carl Laszlo (Olten 1972); Text-Bilder (Kolín na Rýnem 1972); Utopia rivisitata (Milano–Řím 1974); Haute Tension (Paříž 1984); Das Wasserzeichen der Poesie (Nördlingen 1985); Ohne die Rose tun wir’s nicht (Heidelberg 1986); Liechtensteiner Almanach (Vaduz 1989); Hommage à Hrabal (Frankfurt nad Mohanem 1989).
Uspořádal a vydal: K. J. Erben: Poklad (výbor, 1958); E. A. Poe: Zrádné srdce (výbor, 1959); Zlatý věnec (výbor z literatury 19. st. pro děti, 1961, s F. Hrubínem, E. Petiškou a E. Fryntou); Vrh kostek. Česká experimentální poezie (1993, s B. Grögerovou a J. Hiršalem); Život je všude. Almanach z roku 1956 (2005, poprvé v samizdatu 1956, 1990 faksimile nákl. J. J. Kynčla /USA/; s J. Hiršalem, též přisp.).
LITERATURA
Bibliografie: Jiří Kolář. Český básník, překladatel a výtvarník (rozmnoženo 1969, red. J. Mikuškovičová, obsahuje také drobný výbor z Kolářovy poezie).
Knižně: M. Lamač – D. Mahlow: Jiří Kolář (Kolín n. R. 1968); M. Lamač: Jiří Kolář (1970); L. Aragon – R. J. Moulin: Jiří Kolář (Paris 1973); A. M. Rippellino: Jiří Kolář: Collages (Torino 1976); M. Butor – J. Chalupecký – J. Padrta: Jiří Kolář (Zirndorf 1979); J. Chalupecký – J. Padrta – M. Lamač – R. J. Moulin: Jiří Kolář (1993, zde soupis Kolářových výstav, ed. M. Motlová); V. Karfík: Jiří Kolář (1994, obsahuje bibliografii); J. Hlaváček – V. Karfík – J. Rous – J. Machalický: Příběhy Jiřího Koláře. Básníkovy výtvarné proměny (1999, ed. V. Karfík, obsahuje bibliografii a soupis výstav); M. Bergmanová – M. Klimešová: Jiří Kolář sběratel (2001); L. Engelking: Codziennosc i mit. Poetyka, programy i historia Grupy 42 w kontextach dwudziestowiecznej awangardy i postawangardy (Lódž 2005); A. Winter: Metamorphosen des Wortes. Der Medienwechsel im Schaffen Jiří Kolářs (Göttingen 2006, obsahuje bibliografii); M. Bergmanová – M. Klimešová: Tanec v ruinách: nálezy Jiřího Koláře (2014); Čtení o Jiřím Kolářovi: portréty a syntézy (2018, ed. P. Šrámek; obs. primární a sekundární biblografii); M. Klimešová – M. Kalinovská: Jiří Kolář: Úšklebek století (2018); J. Mika: Třísky na duši: kladenské roky Jiřího Koláře (2020).
Katalogy: Jiří Kolář (1963); Koláže Jiřího Koláře (1964); Koláže a objekty z let 1963–1966 (1967); Collagen, Rollagen, Objekte (Norimberk 1968); Jiří Kolář (Hannover 1969); L´Arte come Forma della liberta (Milano 1972); Hommage à Baudelaire (Norimberk 1973); Jiří Kolář (New York 1975); Collagen, Rollagen, Chiasmagen, Crumblagen (Düsseldorf, 1978); Transformations (Buffalo 1978); ...unterwegs ins Paradies (Mainz 1980); Jiří Kolář (Milano 1981);Jiří Kolář: Collagen und Objekte aus Berlin und Paris (Essen 1981); Diary 1968 (Oxford 1984); Collages 1952–82 (London 1987); Jiří Kolář: Práce z počátku šedesátých let ze sbírky Ladislava Nováka (Brno 1989); Hommage à Van Gogh (Amsterdam 1990); Koláže, objekty (1993); Jiří Kolář ve sbírce Jana a Medy Mládkových (1994); Zwischen Prag und Paris (Kolín n. R. 1994); Koláže (1994); Objetos y collages (Madrid 1996); Jiří Kolář a jeho poetický svět obrazů (1997); Autokoláže Jiřího Koláře (1998); Příběhy Jiřího Koláře. Básníkovy výtvarné proměny (2000, obsahuje bibliografii); Jiří Kolář sběratel (2001); Jiří Kolář: sbírka Zápodočeské energetiky a. s. (Plzeň 2001); Pocta Boženě Němcové (2001); Oeuvres de Jiří Kolář (Paříž 2002); Procházka s Jiřím Kolářem (2006); Jiří Kolář = Irži Kolarž (2007); Jiří Kolář & Béatrice Bizot – korespondáž (2012); Jiří Kolář 1914–2002: Collagen (Köln, 2013); Jiří Kolář 1914–2002: Ostatky ráje (2014); Jiří Kolář: ze sbírky Jana a Medy Mládkových (2014); Tanec v ruinách: nálezy Jiřího Koláře (2014); Jiří Kolář: klamavé příběhy: koláže, roláže, chiasmáže, magritáže, autokoláže, siamiaka, konfrontáže z let 1976–1996 (Chrudim 2017); Jiří Kolář: Úšklebek století (2018); Jiří Kolář: Babyluna (Olomouc 2020).
Monotematická čísla časopisů a bloky příspěvků v časopisech: Pocta Jiřímu Kolářovi, Svědectví (Paříž) 1984, č. 73 (přisp. P. Král, J. Koblasa, A. Pohribný, J. Škvorecký, N. Terlecki, J. Kotík, I. Diviš, J. Vladislav); K nálezu strojopisu Prometheových jater, ČL 2013, č. 4 (přisp. M. Holanová, J. Říha, M. Suk, P. Šámal); Bohumil Hrabal – Jiří Kolář, Literární archiv 2014, č. 46 (přisp. E. Čapková, R. Hamanová, V. Hubáčková, I. Málková, M. Nekula); Jiří Kolář (24. 9. 1914–11. 8. 2002): koláž textů a fotografií, RR 2014, č. 96 (přisp.: J. Formánek, V. Karlík, T. Pokorná, V. Šlajchrt, M. Špirit, L. Vachtová).
Studie a články: J. Grossman: Nová česká lyrika, Listy 1948, č. 1; A. Skoumal: Ezop a Enšpígl (o některých rysech Hiršalových a Kolářových převyprávění), ZM 1963, č. 6/7; J. Grossman: Horečná bdělost Jiřího Koláře, doslov in Náhodný svědek (1964), též in Analýzy (1991) + Mezi literaturou a divadlem I (2013); K. Milota: Interview se sebou o Jiřím Kolářovi, Plamen 1967, č. 6; V. Karfík: Jiří Kolář, ČL 1968, č. 1, též in Jak číst poezii (1969); Z. Vykopal: Metodický klíč ke knize Jiřího Koláře a Josefa Hiršala Enšpígl, ZM 1968, č. 8; J. Hlaváček: Návod k upotřebení k Návodu k upotřebení od Jiřího Koláře, in Návod k upotřebení (1969); E. Stehlíková: Vršovický stoicismus Jiřího Koláře, in Antika a česká poezie po roce 1945 (rozmnož. 1970); V. Černý: Nástin básnické osobnosti Jiřího Koláře, in Z nových kritických studií (smz. 1974), též in Tvorba a osobnost I (1992); B. Fučík: Čekání na Quijota, in Sedmero zastavení (smz. 1975; Mnichov 1981; 1992 in Čtrnáctero zastavení); V. Karfík: Kolář zvenčí, KS (smz.) 1981, č. 2; J. Vladislav: doslov, in Očitý svědek (Mnichov 1983), v uprav. podobě pod tit. Osud jménem Jiří Kolář též in Studie (Řím) 1983, č. 3/5, též in Eseje (2018); J. Vladislav: Jiří Kolář neboli Poezie – panství života a smrti, Svědectví (Paříž) 1984, č. 73, též Portréty a autoportréty (1991) + Eseje (2018); V. Karfík, Dramata Jiřího Koláře, Obsah 1984, č. 1 + KS (smz) 1984, č. 4, pod. tit. Koláž v dramatu též in Jiří Kolář (1994) + Literatura je čitelná (2002), pod tit. Kolářova dramata též in K. Palek (ed.): Kritický sborník 1981–1989: výbor ze samizdatových ročníků (2009); E. Frynta: Bytostný básník Jiří Kolář, in Prometheova játra (Toronto 1985; 1990), též in E. Frynta: Eseje (2013); J. Chalupecký: Příběh Jiřího Koláře, in Na hranicích umění (Mnichov 1987; 1991); V. Burda: postface, in J. Kolář: Poèmes du silence (Paris 1988); M. Červenka: První čtyři sbírky Jiřího Koláře, Revue K (1989), též in Styl a význam (1991); A. Pohribný, Světy poezie z útržků aneb Bludiště poezie jménem Jiří Kolář, Listy (Řím) 1989, č. 4; Z. Pešat: Literatura Skupiny 42, LM 1990, č. 1/2, též in Tři podoby literární vědy (1998), též in Skupina 42 (2000, eds. Z. Pešat, E. Petrová); I. Málková: Kainar – Kolář, in K české literatuře 1945–1948 (sb. 1992); S. Richterová: Etika a estetika literárního deníku, KS 1992, č. 2, též in Místo domova (2004) + Eseje o české literatuře (2015); A. Pohribný: Babylónská věž Jiřího Koláře, in J. Kolář: Týdeník 1968 (1993); M. Zelinský: Proláže Jiřího Koláře, Sborník prací filozofické fakulty Ostravské univerzity – Acta Facultatis Philosophicae Universitatis Ostraviensis. Literární věda – Litterarum studia 1993, č. 1;
J. Zarek: Vertikální a horizontální systém hodnot v rané poezii Jiřího Koláře, in Literatura a komerce (sb. 1994); S. Richterová: Poznámky k dílu Jiřího Koláře, KS 1994, č. 4; K. Srp: The techniques of Fate: Certain principles of work of Jiří Kolář, Umění 1994, č. 6; V. Karfík: Jiří Kolář, LitN 1995, č. 2; V. Karfík: Surrealistický rodokmen Jiřího Koláře, in Český surrealismus 1929–1953 (eds. L. Bydžovská, K. Srp, 1996), též in Literatura je čitelná (2002); J. Trávníček: Osud ve stavu řeči (Jiří Kolář: Vršovický Epos), in Poezie poslední možnosti (1996); M. Exner: Bez lazur, Tvar 1996, č. 21; S. Richterová: Ticho, smích a proměna v poezii Jiřího Koláře, in Ticho a smích (1997), též in Eseje o české literatuře (2015); B. Dokoupil: Jiří Kolář a Lidová kultura, Tvar 1997, č. 12 (k tomu doplnění P. Janáček: Jiří Kolář a Lidová kultura podle ÚRO, Tvar 1997, č. 15); J. Cieslar: Kolářovy dávné otázky, KPRR 1997, č. 8, též in Hlas deníku (2002); M. Langerová: O strategii, LitN 1997, č. 27; A. Debická: K výstavbě knihy Jiřího Koláře Prometheova játra, ČJL 1997/1998, č. 1/2 + 3/4, též in O výstavbě a stylu textu (1999); M. Zelinský: Jak jsou udělána Prométheova játra, Tvar 1997, č. 14; M. Langerová: Samobáseň (Jiří Kolář), in Fragmenty pohybu (1998); V. Havel: Poezie Jiřího Koláře, in Eseje a jiné texty z let 1953–1969 (1999); G. Lascault: Sedm poznámek ke knize a k dílu Jiřího Koláře, in J. Kolář: Slovník metod (1999); K. Srp: Návody Jiřího Koláře, in Akce, slovo, pohyb, prostor. Experimenty 60. let (1999, katalog výstavy); M. Topinka: Otázky pro Jiřího Koláře, Host 2000, č. 10, s tit. Vážený pane Koláři též in Snad nic, snad něco. Práce na papíře Jiřího Koláře z let 1962–1963 (2001; ed. M. Topinka), též in Romboid 2002, č. 5/6, též in M. Topinka: Hadí kámen: Eseje, články, skici (1966–2006) (2007); E. Dąbrowska: Wiersze-obrazy Václava Havla i Jiří Kolářa“, in Současné vztahy české a polské literatury (sb. 2001); K. Abe: Poezie Jiřího Koláře z hlediska konkrétního umění, in Česká literatura na konci tisíciletí II (ed. D. Vojtěch, 2001); L. Engelking: Text jiného a text vlastní (Texty v díle Jiřího Koláře), in Česká literatura na konci tisíciletí II (ed. D. Vojtěch, 2001); J. Svoboda: Mýtus a realita 1945. Hrubínova Jobova noc a Kolářových Sedm kantát, in Język i literatura czeska u schyłku XX wieku = Český jazyk a literatura na sklonku XX. století (sb. 2001), též in Cesty a zastavení (2002); M. Bauer, Jiří Kolář: Očitý svědek v zemi mrtvých / Očitý svědek ze země mrtvých, Tvar 2001, č. 14; E. Le Grand: Difrakční struktury aneb Koláž jako „fenomenologická metafora“ světa, Aluze 2001, č. 2; V. Karfík in Literatura je čitelná (2002); D. Stuchlíková: Království Apollónů a Venuší na kolečkových židlích aneb Antika v díle Jiřího Koláře, Listy filologické 2002, č. 1/2; M. Jareš: Knihovraždy 19: Jiří Kolář, Očitý svědek, Tvar 2003, č. 11; S. Richterová: Jeden československý rok, in Místo domova (2004), též in Eseje o české literatuře (2015); M. Bauer: Kolářovy dějiny lidstva jako dějiny bolesti a hravosti, in J. Kolář – M. Bauer: Z každého z nás postupem let něco zmizí (2005); L. Engelking: Słowo i milczenie. Jiří Kolář, in Codzienność i mit. Poetyka, programy i historia Grupy 42 w kontekstach dwudziestowiecznej awangardy i postawangardy (Łódź 2005); M. Špirit: Padesát let: letopočet krásy a „neskutečný umělci“, in Život je všude: Almanach z roku 1956 (2005); A. Winter: Dekonstrukce obrazu. Kolářova „roláž“ a Hellichův portrét Boženy Němcové, in Hodnoty a hranice: svět v české literatuře, česká literatura ve světě, sv. 3: Božena Němcová a její Babička (sb. 2006); S. Richterová: Kolářův experiment s uměním, příklad futurismu, ČL 2006, č. 2/3, též in Eseje o české literatuře (2015); V. Bezdíček: Beyond the Apocalypse: Czech Verse on the End of the Second World War, Central Europe 2007, č. 2; P. Šrámek: Abordáž aneb o zajímavém proslovení o zbraních a umění, in J. Kolář: Mistr Sun o básnickém umění (2008); M. Langerová: Jiří Kolář – básník druhé avantgardy, in J. Kolář: Rudý havran. Nový Don Quijote (2009); V. Justl: doslov in J. Kolář: Svědek (2010), též in Skvosty poezie (2014); O. Pujmanová: Korespondence Jiřího Koláře s Béatrice Bizotovou, Bulletin of the National Gallery in Prague 2010–2011; J. Říha: Varianty básně Sedm let: k proměně Kolářovy poetiky na počátku čtyřicátých let, Literární archiv 2012, č. 44; J. Hrdlička: K lyrické paměti po druhé světové válce: Paul Celan a Jiří Kolář, Svět literatury 2012, č. 45, též in Poezie a kosmos (2017); M. Holanová: Zatčení Jiřího Koláře v roce 1953 – edice dokumentů, ČL 2013, č. 4; P. Morganová: Smysl slova spočívá v jeho použití: Jiří Kolář – Yoko Ono, Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny 2013, č. 15; T. Pospiszyl: Koláže mezi generacemi. Jiří Kolář jako svědek modernosti a jeho současní pokračovatelé + Fluxus v Čechách, Češi ve Fluxu, in Asociativní dějepis umění
(2014); P. Šrámek: Jak se pozná báseň, in J. Kolář: Co by sis přál (2014); A. Winter: Na počátku bylo slovo – Poetický konceptualismus v díle Jiřího Koláře, in Přednášky a besedy z XLVII. ročníku LŠSS (Brno 2014); R. Hamanová: Z historie jedné spolupráce (Jiří Kolář – Jindřich Chalupecký), Tvar 2014, č. 14; J. Hrdlička: Dvě komparativní skici o identitě básníka, Slovo a smysl 2014, č. 21 též in Poezie a kosmos (2017);; H. Marciniak: „Píši tyto řádky a prosím Boha, aby se dostaly do pravých rukou...“: Jiří Kolář – Tadeusz Różewicz: poetika sekundárního svědectví, Slovo a smysl 2014, č. 21; J. Hoffmannová – B. Hoffmann: Pozdní texty Jiřího Koláře, in Přednášky z 58. běhu Letní školy slovanských studií (sb. 2015); J. Mika: Mléčnou drahou dolů a hutí: kladenské období básníka a výtvarníka Jiřího Koláře, Sdružení knihoven České republiky v roce 2014 (2015); Ż. Nalewajk: Język wojny wobec języka wartości w noweli Zofii Nałkowskiej „Przy torze kolejowym“ oraz w poemacie Jiříego Kolářa „Historia prawziwa (Ród Genora)“, in Wojna – retoryka walki (sb. Warszawa 2015); J. Říha: Křestný list a protektorátní cenzura. Geneze prvotiny Jiřího Koláře a národně politická poezie, in M. Wögerbauer ad.: V obecném zájmu, sv. II: 1938–2014 (2015); A. Winter: Destatická poezie a poetický konceptualismus v tvorbě Jiřího Koláře, in O. Budeus – M. Magidová (eds.): Třídit slova: literatura a konceptuální tendence 1949–2015 (2015); A. M. Ripellino: O Kolářovi (úryvek z textu Su Kolář, poprvé in Jiří Kolář: Collagen /Torino 1976/), Slovo a smysl 2015, č. 23; D. Grigorov: Vnímám, tedy jsem: fragmenty reality a celek světa v raných textech Bohumila Hrabala a Jiřího Koláře, in Trhliny světa (sb. 2016); J. Juhaniak: Nomen omen Jiřího Koláře, H_aluze 2016, č. 37; E. Čapková: Bohumil Hrabal a Jiří Kolář, in Bohumil Hrabal a výtvarné umění (2016); M. Bauer: Všednosti psa (ve verších Jiřího Koláře a Miroslava Holuba), in Polidštěné zvíře (sb. 2017); A. Pomajzlová in Obraz a slovo v českém výtvarném umění šedesátých let (2017); Tomáš Pospiszyl: Filmová montáž a princip montáže v nefilmových oborech: případová studie: rané koláže Jiřího Koláře, Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny 2017, č. 22 (dostupné též zde); M. Rusinko: Nenápadná kontinuita předválečného sběratelství. Jiří Kolář, in Snad nesbíráte obrazy? Cesty soukromého sběratelství moderního umění v českých zemích v letech 1948–1965 (2018); M. Kowalczyk – P. Poslední: Čas prvního setkání (Paralely Jiřího Koláře a Tadeusze Rózevicze), in Horizont komparace: česko-polské literární sousedství 1945–2005
(2018); J. Suk: Básník a totalita: Jiří Kolář: Prometheova játra, Kontexty 2018, č. 3, též in Exilová kniha mého srdce (sb. 2018); A. Winter: Od samobásně k destatické poezii: konceptuální tendence v tvorbě Jiřího Koláře, in Přednášky a besedy ze LII. ročníku Letní školy slovanských (bohemistických) studií (2019); M. Klimešová: Kolářův pozdní Baudelaire, in Kariéra s paletou: umělec, umění a umělectví v 19. století (2019, kolektivní monografie).
Recenze: Křestný list: J. Kopecký, LidN 5. 10. 1941, č. 508, příl.; Chal. (= J. Chalupecký): Volné směry 37, 1941/42, č. 4, též in Obhajoba umění (1991); P. B. (= P. Bojar), Studentský časopis 1941/1942, č. 4; V. Černý, KM 1942, č. 1, též in Tvorba a osobnost I (1992); J. Červinka, Řád 1942, č. 2; J. Morák, Generace 1, 1945/46, č. 2 * Limb a jiné básně: lk (= L. Kundera), Rovnost 26. 1. 1946; M. S. (= M. Sedloň), Generace 1, 1945/1946, č. 2 (též ad Sedm kantát); AMP (= A. M. Píša), Práce 14. 2. 1946;
J. Janů, Svobodné noviny 14. 6. 1946; V. Černý, KM 1946, č. 4–6, též in Tvorba a osobnost I (1992); duš. (= I. Dušín), Vyšehrad 1946, č. 30/31; A. Č. (= A. Černík), Tvorba 1946, č. 22 * Sedm kantát: tsj, Rovnost 30. 11. 1945; K. Bodlák, MF 1. 12. 1945; F. Listopad My 45, č. 10; M. Liška, Umělec 1945, č. 10; mšb (= M. Bureš), SvSl 1. 3. 1946 * Ódy a variace: G. ( = F. Götz), Národní osvobození 30. 7. 1946; AMP. (= A. M. Píša), Práce 15. 8. 1946; L. Kundera, Rovnost 18. 8. 1946 ; I. Slavík, Vyšehrad 1947, č. 8/9; V. Černý, KM 1947, č. 13–14, též in Tvorba a osobnost I (1992) * Dny v roce: J. Štern, Tvorba 1948, č. 25; J. Pinkava, LidN 27. 6. 1948; J. Hájek, RP 4. 7. 1948; B. Polan, KM 1948, č. 13–14, též in Život a slovo (1964) * Jeden den prázdnin: F. H. (= F. Holešovský), Komenský 1949/1950, s. 316 * Mistr Sun o básnickém umění: J. Grossman, NŽ 1957, č. 7, též in Analýzy (1991) + Mezi literaturou a divadlem I (2013); J. Hiršal, Knižní novinky 1957, č. 12; E. Frynta, O knihách a autorech 1957, březen/duben, též in Eseje (2013); J. Řezáč, Kultura 1957, č. 15; eř ( = Z. Heřman), VP 13. 4. 1957, Literární příl.; J. Mourková – M. Červenka, LitN 1957, č. 17; Z. K. Slabý: Květen, 1957, č. 9; J. Trefulka, HD 1957, č. 6; J. Hájek, RP 25. 7. 1957; O. Hejda, Souvislosti 2008, č. 2 * Ezop: Bajky: F. Svejkovský, ČL 1958, č. 2 * Kocourkov: zV (= Z. Vavřík), LitN 1960, č. 4; P. Hauser, ZM 1960, č. 6; M. Drijverová, ZM 1993, č. 4/5 * Nápady pana Apríla: O. Kryštofek, ZM 1962, č. 4 (k tomu polemika Š, Kultura 1962, č. 18); Z. Heřman, NK 1990, č. 3 * Enšpígl: zv (= Z. Vavřík), LitN 1962, č. 15
* V sedmém nebi: V. Stanovský, ZM 1964, č. 10 * Náhodný svědek: E. Petiška, NK 1965, č. 7; Z. Heřman, Červený květ 1965, č. 4; M. Petříček, LitN 1965, č. 14; M. Vacík, RP 30. 4. 1965; Z. Kožmín, Plamen 1965, č. 5, též in Studie a kritiky (1995); J. Vaněk, LitN 1965, č. 18; vd (= V. Dostál), KT 1965, č. 24; J. Opelík, HD 1965, č. 6, též in Nenáviděné řemeslo (1969) * Baron Prášil: V. Stanovský, ZM 1965, č. 10 * Vršovický Ezop: V. Burda – D. Moldanová – V. Steklač – V. Karfík, Sešity 1967, č. 10; J. Trefulka, HD 1968, č. 5; M. Vacík, RP 24. 1. 1969 (též o knize Nový epiktet) * Nový Epiktet: I. Diviš, NK
1968, č. 34; M. Červenka, Listy 1969, č. 1, též in Obléhání zevnitř (1996); B. Doležal, Tvář 1969, č. 2, též in Netrpěná literatura (2007) * Očitý svědek: S. Richterová, Svědectví (Paříž) 1983, č. 72; I. Diviš, Obrys (Mnichov) 1983, č. 3; E. Procházková, Proměny (New York) 1984, č. 4 * Odpovědi: K. J. (K. Jadrný), Svědectví (Paříž) 1986/1987, č. 77 * Prometheova játra: S. R. (S. Richterová), Svědectví (Paříž) 1986/1987, č. 77; V. Novotný, NK 1991, č. 8 + MFD 21. 2. 1991; J. Rulf, LidN 20. 2. 1991; J. Trávníček, Tvar 1991, č. 10; J. Červinka, Akord 1991/1992, č. 4; V. Karfík, LitN 1992, č. 2 * Dílo Jiřího Koláře, sv. 1 (Křestný list – Ódy a variace – Limb a jiné básně – Sedm kantát – Dny v roce – Roky v dnech): V. Novotný, MFD 12. 8. 1992; M. Petříček, NK 1992, č. 30; J. Rulf, LidN 17. 9. 1992, příl. Národní 9, č. 38; M. Langerová, LitN 1993, č. 51/52 (též o sv. 3) * Paleček krále Jiřího: J. Šimůnek, NK 1993, č. 14; M. Petříček: Tvar 1993, č. 16 * Dílo Jiřího Koláře, sv. 3 (Černá lyra - Marsyas – Z pozůstalosti pana A. – Vršovický Ezop – Česká suita – Návod k upotřebení): J. Šimůnek, SvSl 24. 11. 1993; M. Vacík, NK 1993, č. 46; Z. Pešat, LitN 1994, č. 17 * Dílo Jiřího Koláře, sv. 6 (Básně ticha): J. Červenková, NK 1994, č. 40; V. Karfík, Týden 1994, č. 6; P. Šimon, Tvar 1994, č. 19; I. Wernisch, LitN 1994, č. 48; Z. Pešat, LitN 1995, č. 2 * Dílo Jiřího Koláře, sv. 4 (Mistr Sun o básnickém umění – Nový Epiktet – Návod k upotřebení, Odpovědi): J. Šimůnek, SvSl 11. 10. 1995; P. Šimon, Tvar 1995, č. 18 * Dílo, sv. 6 (sic!) (Přestupný rok): V. Bezdíček, NK 1996, č. 38; J. Janatka, LidN 16. 11. 1996, příl. Národní, č. 46; J. Šimůnek, SvSl 3. 12. 1996; M. Exner, Tvar 1996, č. 21; J. Trávníček, Respekt 1997, č. 5; I. Kotrlá, Akord 2004/2005, č. 10 * Dílo Jiřího Koláře, sv. 2 (Černá lyra – Čas – Očitý svědek): V. Bezdíček, NK 1997, č. 23;V. Papoušek, Tvar 1997, č. 13; B. Kostřicová, LidN 30. 8., příl. Národní, č. 35; V. Novotný, Týdeník Rozhlas 1997, č. 45; I. Kotrlá, Akord 2004/2005, č. 7 (březen 2005) * Dílo Jiřího Koláře, sv. 7 (Psáno na pohlednice I): K. Činátl, LidN 31. 3. 1999; M. Jungmann, NK 1999, č. 15; M. Langerová, LitN 1999, č. 19; J. Staněk, Tvar 1999, č. 10; J. Chuchma, MFD 30. 8. 1999; J. Rulf, Respekt 1999, č. 36 * Slovník metod: V. Šlajchrt, Respekt 1999, č. 52; M. Bauer, Tvar 2001, č. 5 * Dílo Jiřího Koláře, sv. 5 (Chléb náš vezdejší, Mor v Athénách): D. Blumenfeldová, LitN 2000, č. 50; V. Bezdíček, NK 2001, č. 3* Dílo Jiřího Koláře, sv. 8 (Psáno na pohlednice II):
J. Slomek, LidN 5. 10. 2000 (též o Psáno na pohlednice I); P. Pečinková, KPRR 2001, č. 19 (též o Psáno na pohlednice I), též in Je třeba si vybrat (2007);
I. Kotrlá, Akord 2002, č. 7 * Snad nic, snad něco: J. Slomek, LidN 1. 3. 2001; R. Kopáč, NK 2001, č. 11; R. Matys NK 2001, č. 11; P. Ondračka, Host 2001, č. 7, Recenzní příloha; I. Vaňková, LitN 2001, č. 49 * S utkvělou myšlenkou na město a noc s jejím tělem: J. Brabec, LidD 4. 7. 2002; R. Kopáč, MFD 19. 7. 2002 * Dílo Jiřího Koláře, sv. 11 (Záznamy): J. Slomek, LidN 28. 11. 2002; J. Chuchma, MFD 4. 12. 2002; J. Peňás, Týden 2003, č. 2; R. Kopáč, Tvar 2003, č. 1 (k tomu polemika: Z. Smolka, Tvar 2003, č. 3); B. Pražan, Týdeník Rozhlas 2003, č. 14 (též zde) * Rudý havran. Nový don Qujote: R. Kopáč, MfD 6. 3. 2010, příl. Víkend; J. Říha, ČL 2010, č. 3; P. Král, Tvar 2010, č. 14 (k tomu polemika: J. Typlt, Tvar 2010, č. 15) * Svědek: K. Soukupová, Tvar 2011, č. 5 * Co by sis přál: K. Kubíčková, MFD 13. 1. 2015 (též zde); M. Šubrtová, iLiteratura [online] 26. 2. 2015 * Prometheova játra / Trilogie: T. Šnellerová, Slovo a smysl 2017, č. 27 (též zde).
Rozhovory: A. Pohribný, Svědectví (Paříž) 1988/1989, č. 88; K. Bartošek, Listy (Řím) 1989, č. 4; J. Lederer in České rozhovory (1991); V. Karfík, LitN 1992, č. 6; P. Kotyk, Labyrint 1993, č. 1, též in Deset tisíc změn se znovu mění. Dno všeho vrchol prázdnoty (2008); P. Kotyk, LitN 1995, č. 10, též in Deset tisíc změn se znovu mění. Dno všeho vrchol prázdnoty (2008); I. Wernisch – K. Hvížďala, LitN 1997, č. 22; K. Hvížďala in Dialogy (1997); M. Bauer, Tvar 1999, č. 18; A. Plavcová, LidN 28. 1. 2000, příl. Pátek LN; J. Kašpar, Právo 3. 2. 2000; J. Slomek, LidN 3. 1. 2002.
K životním jubileím: L. Martínek: Zastávka na kus řeči aneb čekání na Quijota, Prostor 1994, č. 27; P. Adámek, Host 2014, č. 8.
Nekrology: J. Chuchma, MFD 13. 8. 2002; M. Topinka, Respekt 2002, č. 34; J. Peňás, Týden 2002, č. 34; M. Bauer, Tvar 2002, č. 14; J. Hlaváček, Ateliér 2002, č. 18; P. Švanda, Revue Proglas 2002, č. 8; R. Prchalová, Instinkt 2002, č. 18; Thomas M. Messer, Host 2002, č. 7.
Vzpomínky: J. Hiršal – B. Grögerová in Let let (1993–1994; souborně 2007); J. Vladislav in Otevřený deník (2012).
Archiv: LA PNP: Osobní fond (zpracován); Umělecké sbírky PNP: koláže, zkatalogizováno.
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Lexikon české literaturyBibliografické databáze ÚČL AV ČR
Literární archiv Památníku národního písemnictví
Databáze českého uměleckého překladu