Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945
 






Bez názvu, 1943, fotografika










 Jindřich HEISLER

* 1. 9. 1914, Chrast (Chrást) u Chrudimi 
† 4. 1. 1953, Paříž 
 
Básník, fotograf, výtvarník, autor filmových scénářů, esejista
 Od roku 1925 studoval v Praze na malostranské reálce, v roce 1930 přestoupil na střední chemickou školu v Betlémské ulici v Praze, v roce 1932 přešel na tutéž školu v Bánské Štiavnici. Po maturitě (1933) začal pracovat v rodinné farmaceutické továrně, udržoval však kontakt s pražským uměleckým prostředím. Po smrti otce v roce 1936 se rodina přestěhovala do Prahy, kde Heisler nastoupil vojenskou službu. V polovině třicátých let se seznámil s Toyen a Jindřichem Štyrským, s nimiž nadále úzce spolupracoval. Na jaře 1938 se stal členem Skupiny surrealistů ČSR. Od roku 1941 se až do konce války kvůli svému židovskému původu skrýval u Toyen, v bytě své sestry a u dalších osob. V březnu 1947 odjel s Toyen do Paříže, kde se oba záhy stali členy pařížské surrealistické skupiny a aktivně se zapojili do její činnosti. Heisler se významně podílel na pařížské výstavě Le Surréalisme en 1947 v Galerii Maeght i její pražské repríze Mezinárodní surrealismus v Topičově salonu na konci roku 1947. Byl iniciátorem a hlavním organizačním aktérem poválečné surrealistické revue Néon (1948–1949, 5 čísel), pro niž vytvořil originální a inovativní grafickou úpravu. – Jeho synovcem je bohemista Jindřich Toman (*1944), syn Heislerovy sestry Anny a filmového režiséra a scénaristy Ludvíka Tomana (1920–1988; od roku 1969 ústřední dramaturg Filmového studia Barrandov).
 Za války byly jako soukromé tisky v ilegální Edici surrealismu vydány Heislerovy sbírky Jen poštolky chčí klidně na desatero (1939; též v něm. verzi s tit. Nur die Turmfalken brunzen ruhig auf die 10 Gebote. Gedichte), Z kasemat spánku (1940; sbírka realizovaných básní, s Toyen), Na jehlách těchto dní (1941, báseň v próze, s fotografiemi Jindřicha Štyrského z let 1934–1935). Sbírka Přízraky pouště (1939, kresby Toyen z let 1936–1937) vyšla sice ve skutečnosti v Praze Heislerovým vlastním nákladem, ale z cenzurních důvodů pouze ve francouzštině s tit. Les Spectres du désert, v překladu Jindřicha Hořejšího a v tiráži pod záštitou vydavatele Alberta Skiry. Za války dále vznikly rukopisy sbírek Neznáme cíle (1939), Daleko za frontou (1940–1941) a Zase se střídají roční doby (1944–1946). Básnickým textem Heisler doprovodil cykly kreseb malířky Toyen Střelnice (kresby z let 1939–1940; b. „S důvěrou“ ze sbírky Daleko za frontou; pod názvem „1940“ publikována v roce 1947 v časopise Volné směry) a Schovej se válko! (kresby z roku 1944; b. „Schovej se válko!“ z téhož roku), které oficiálně vyšly v roce 1946. V roce 1942 při příležitosti čtyřicátých narozenin Toyen Heisler spolu s Karlem TeigemJindřichem Honzlem edičně připravili ilegální sborník Život začíná ve čtyřiceti (sborník vyšel v jediném exempláři, Heisler do něj přispěl kolážemi a básněmi). Počátek druhé světové války znemožnil realizaci Heislerovy připravované revue Lycantrop (Lykantrop). V poválečném období zůstal nerealizován též plán na Heislerem řízenou edici Záblesky v nakladatelství Odeon.
Po válce Heisler příležitostně přispěl do časopisů Kvart, Volné směryCíl (zde v č. 22/1947 esej Zázračno a 1947 pod jménem J. Parisol), anglického Review–45, francouzských Cahiers du Sud, Néon, L´Age du cinéma. Posmrtně byly jeho básně, scénáře a další texty publikovány v exilovém časopise Tribuna (Paříž), ve francouzských časopisech L´Archibras, Cahiers du Musée national d´Art moderne, Cahiers Léon Trotsky, Change, doma pak v AnalogonuŽidovské ročence. Jednou básní je též zastoupen v samizdatové antologii Básníci a samotáři. Zaváté postavy české poezie let 1940–1980 (1984).
Kolem roku 1943 se Heislerova pozornost přesunula více k výtvarnému výrazu, vytvářel koláže, fotomontáže, realizoval momentální objekty (dochované pouze na fotografiích), zajímal se o experimentální fotografické techniky a vytvořil vlastní specifickou techniku, tzv. fotografiku (cyklus Ze stejného těsta, 1944). Tato tendence ještě posílila po odchodu do Paříže, kde byl Heisler nucen se přizpůsobit cizímu jazykovému prostředí. V roce 1950–1951 vytvořil tři Knihy-objekty a v roce 1952 kolážový cyklus Abeceda. Za scénáristické spolupráce Benjamina Péreta a Jeana-Pierra Dupreye v Paříži natočil několik krátkometrážních filmů a napsal několik nerealizovaných filmových scénářů. Neuskutečněným záměrem zůstal také film Nadsamec podle Alfreda Jarryho či Země snivců podle Alfreda Kubina. – Ve francouzských publikacích Heisler své křestní jméno někdy uváděl ve francouzské variantě, tj. Henri Heisler; tak je podepsáno francouzské vydání souboru Přízraky pouště / Les Spectres du désert (1939).
 

Od samotného počátku byla Heislerova básnická tvorba neoddělitelně spjata s uměním vizuálního obrazu; autor v tomto směru důsledně navázal na dřívější intermediální umělecké projevy Vítězslava Nezvala, Jindřicha Štyrského a Karla Teiga a zároveň předznamenal tvorbu např. Jiřího Koláře. Jeho básnické texty vznikaly jak v bezprostředním (Z kasemat spánku, „realizované básně“, vytvořené společně s Toyen), tak zpětném kontaktu s vizuálním dílem (Přízraky pouště, básně ke kresbám Toyen; Na jehlách těchto dní, básně v próze k fotografiím Jindřicha Štyrského). Historický časoprostor není v jeho textech konkretizován, je ovšem sugerován evokací atmosféry plné úzkosti, nehybnosti; časté motivy zbraní poukazují na všudypřítomné nebezpečí násilí a smrti (Přízraky pouště). Heislerova poezie zhmotňuje jak osobitá vnitřní vidění okolního světa, tak prchavé vize lucidních snů, bdělé snění i stavy na přechodu bdění a spánku: aktivace „jiného“ vnímání odhaluje skutečnost v nové perspektivě, v níž se prostupuje vnitřní a vnější. Kulisy veršem i prózou psané poezie jsou všední, prosvítá však za nimi nesamozřejmost bytí a distance od zcizené každodenní skutečnosti, jež se jeví jako podivná, nejistá a hrůzná. Básnická promluva těží z napětí mezi slovem-věcí a slovem-znakem: konkrétní předměty se vztahují ke hmotné realitě, ale zároveň jsou vyvázány ze svých konvenčních vazeb a jako osamostatněné znaky jsou zapojeny do bizarních souvislostí. Také lidské tělo vystupuje většinou jen v podobě fragmentu, který v montážním spojení s dalšími znaky míří k pojmenování pro běžný pohled nezjevného či podpovrchového dění. Vystupuje-li zde člověk jako celek, pak je redukován pouze na fyzickou hmotu, je zvěcněn. Heisler má v mnohém blízko k básnické i výtvarné tvorbě Jindřicha Štyrského. S ní jeho texty sdílejí některé časté motivy (např. oka / očí, výkladních skříní, krejčovských panen apod.), důraz na detail a na intimní prostor bytí, s čímž souvisí sklon k miniaturizaci skutečnosti, která sugeruje návrat k dětské perspektivě vnímání světa, ke světu fantomů i her; zároveň evokuje uzavřenost prostoru. Je tematizovaná v rovině verbálních obrazů (Jen poštolky chčí klidně na desatero, Neznámé cíle) i v rovině vizuálně-věcné (Z kasemat spánku). Pro autorovy básnické obrazy jsou charakteristické také černý humor a grotesknost. Zde lze předpokládat mj. vliv Benjamina Péreta, s nímž Heisler později v Paříži i přímo spolupracoval (filmový scénář Minulý týden). Vnímání textu, resp. knihy jako nedílné jednoty jazyka a obrazu a reflexe materiální stránky řeči se promítla jak do pozdější činnosti výtvarné (Knihy-objekty, obrazové básně z cyklu Abeceda), tak i do příležitostných úvah (O ilustraci, která není ilustrací).

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o umění: Les Spectres du désert (BB k kresebnému cyklu Toyen, Paris 1939; podepsáno Henri Heisler; do fr. přeložil J. Hořejší, podepsaný Henri Hořejší); Na jehlách těchto dní (texty k fotografiím J. Štyrského, 1945).
Souborná vydání: Aniž by nastal viditelný pohyb (Toronto 1977; ed V. Linhartová; zahrnuje básnické dílo, filmové scénáře a výběr fotografik a fotografií objektů; překladatelka b. Ještě neviditelné setkání a scénářů Minulý týden a Volky nevolky V. Linhartová neuvedena); Z kasemat spánku (1999; eds. F. Šmejkal, K. Srp a J. Toman; zahrnuje básnické dílo, eseje, scénáře, korespondenci, výtvarné objekty; překlad b. Ještě neviditelné setkání a scénářů Minulý týden a Volky nevolky V. Linhartová, překlad scénáře Země snivců M. Topinka; překlad korespondence J. H. J. Toman).
Příspěvky ve sbornících a antologiích: La Poésie surréaliste (Paris 1964; revid. a rozšíř. vyd. 1970); Magnetická pole (1967); Surrealistické východisko 1938–1968 / UDS (1969); La Poésie surréaliste tchèque et slovaque (Bruxelles 1972); Aus den Kasematten des Schlafs. Tschechoslowakische Surrealisten (München 1980); Le Surréalisme en Tchécoslovaquie. Choix de textes 1934–1968 (Paris 1983; překlad P. Král); Das surrealistische Gedicht (Bochum 1985; přel. M. Náprávník a H. Becker); La Poésie tchèque moderne (1914–1989) (Paris 1990; přel. P. Král).
Básnické příspěvky v katalozích výstav, výtvarných monografiích a dalších výtvarných publikacích: Toyen (1945, katalog); Toyen: Střelnice (1946, cyklus kreseb); Toyen: Schovej se válko! (1946, cyklus kreseb); Jindřich Štyrský (1946, katalog); Le Surréalisme en 1947. Exposition internationale du Surréalisme (Paris 1947, katalog); Mezinárodní surrealismus (1947, sborník); Toyen (Paris, Editions Sokolova 1953; fr. a angl., s A. Bretonem a B. Péretem; výtvarná monografie); Toyen (Paris 1953, katalog); R. Bischof: Toyen. Das malerische Werk (Frankufurt am Main 1987; výtvarná monografie); Peinture surréaliste et imaginative en Tchécoslovaquie 1930–1960 (Paris 1983, katalog); Český surrealismus 1923–1953 (1996, katalog); Z jednoho těsta / Z jedného cesta (1996, sborník k výstavě); Jindrich Styrsky: On the Needles of These Days. Photographs 1934–35 (New York 1998, katalog); K. Srp: Toyen (2000, výtvarná monografie).
Uspořádal a vydal: Paul Eluard: Výbor z básní 1918–1939 (1946; Heislerovo jméno zde uvedeno chybně jako Husler); Mezinárodní surrealismus (1947, sborník; vyběr reprodukcí); Toyen (výtvarná monografie, Paris, Editions Sokolova 1953; fr. a angl.; s A. Bretonem a B. Péretem; též přísp.).

LITERATURA

Bibliografie: P. Bregantová, J. Toman: Bibliografie Jindřicha Heislera, in J. H.: Z kasemat spánku (1999).
Katalogy výstav: Štyrský a Toyen (1967; text F. Šmejkal); Štyrský, Toyen, Heisler (Paris 1982; fr. text V. Linhartové); Jindřich Heisler: surrealism under pressure, 1938–1953 (Chicago 2012; angl. text J. Toman a M. S. Witkovsky).
Studie a články: G. Goldfayn: J. Heisler, Phases 1963, n º 8, janvier, též in J. H., Z kasemat spánku (1999); F. Šmejkal: Heisler; Výtvarné umění 1965, č. 9; P. Král: komentář k oddílu Nesnadné usínání, in Surrealistické východisko (1969), též in J. H., Z kasemat spánku (1999); V. Effenberger in Výtvarné projevy surrealismu (1969); V. Linhartová: Jindřich Heisler, in J. H., Aniž by nastal viditelný pohyb (Toronto 1977), též in J. H., Z kasemat spánku (1999), též in V. L., Soustředné kruhy (2010); A. Le Brun: L´alphabet de Heisler, in A. Le Brun, A distance (1984), též čes. s tit. Heislerova abeceda in J. H., Z kasemat spánku (1999); J. Toman: Wort, Bild und Objekt. Zum Werk des tschechischen Surrealisten Jindřich Heisler, Pantheon 1985, též čes. v revid. verzi s tit. Slovo, obraz, objekt. K dílu českého surrealisty Jindřicha Heislera in J. H., Z kasemat spánku (1999); A. Zach: Karel Teige a nakladatelství Odeon, Jarmark umění 1992, č. 5 (mj. o edici Záblesky); Z. Lorenc: Tam během, nazpátek po kolenou, Ateliér 1996, č. 26; K. Srp, L. Bydžovská: Svět v kleci, in Český surrealismus 1923–1953 (1996); K. Srp: Pařížská léta Jindřicha Heislera, in Český surrealismus 1923–1953 (1996), též in J. H., Z kasemat spánku (1999); A. Nádvorníková: Revue Néon a Jindřich Heisler, in Český surrealismus 1923–1953 (1996), též in A. Nádvorníková, K surrealismu (1998) a in J. H., Z kasemat spánku (1999); J. Šmejkalová: Na jehlách těchto dní. Vzácný odkaz básníka Jindřicha Heislera, Ateliér 1996, č. 12; F. Šmejkal: Ztracený profil básníka Jindřicha Heislera a Přímé prodloužení surrealistické tradice a imaginativní malby po roce 1945, in F. Š., České imaginativní umění (1996), sjednoceno do jedné studie s tit. Ztracený profil též in J. H., Z kasemat spánku (1999); M. Bregant: Abrakadabrantní proměny, Iluminace 1997, č. 2; L. Bydžovská: Sny o knihách, knihy o snech. Jindřich Štyrský a Jindřich Heisler, Grapheion 1997, č. 2; K. Srp: Teprve za větami je vidět jazyk a světlo, in J. H., Z kasemat spánku (1999); K. Srp: Skryté zdroje (fotografie, koláže a surrealismus), in Česká fotografická avantgarda 1918–1948 (1999); J. Sedláček: Úzkost v Kasematech spánku, Analogon 2000, č. 28; J. Sedláček: Na krok od spánku, Analogon 2000, č. 29; S. Dvorský: Z podzemí do podzemí. Český postsurrealismus čtyřicátých až šedesátých let, in Alternativní kultura. Příběh české společnosti 1945–1989 (ed. J. Alan, 2001); J. Toman: (Foto)realizované básně: Heisler a Toyen, in J. Toman, (Foto)montáž tiskem (2009); K. Fijałkowski, M. Richardson, I. Walker in Surrealism and photography in Czechoslovakia: On the needles of days (Farnham – Burlington 2013); A. Tippnerová in Permanentní avantgarda? Surrealismus v Praze (2014); M. Vítková: Surrealismus pod tlakem: k 100. výročí narození Jindřicha Heislera, Chrudimské vlastivědné listy 2014, č. 5.
Recenze: Na jehlách těchto dní: L. Kundera, MF 10. 4. 1946 * Aniž by nastal viditelný pohyb: T. S. (= T. Sýs = P. Král), Svědectví 1977, č. 54 * Z kasemat spánku: J. Nejedlý, NK 2000, č. 43; F. Tomáš, LitN 2000, č. 47; J. Vojvodík, Umění 2000, č. 6; V. Novotný, Dobrá adresa 2000, č. 11; R. Telerovský, Tvar 2001, č. 6.
Nekrology: A. Breton, Medium 1953, leden; též česky s tit. A cvrček usnul... in Ateliér 1996, č. 21 (v překladu J. Gabriela) a in J. Heisler: Z kasemat spánku (1999; v překladu M. Fričové); F. Listopad, Tribuna (Paříž) 1953, leden–březen, též in J. H., Z kasemat spánku (1999).
Vzpomínky: L. Kundera: Jindřich Heisler, Gradiva 1974, n º 5, též s tit. Přízraky pouště in Rovnost 16. 5. 1991 a in L. K., Řečiště (1993; revid. a rozšíř. s tit. Různá řečiště /A/, /B/, 2005), též in J. H., Z kasemat spánku (1999, zde bez tit.); J.-L. Bédouin: Pour Jindrich, aux bons soins du vent, Gradiva 1974, n º 5, též čes. s tit. Pro Jindřicha, svěřeno větru in J. H., Z kasemat spánku (1999); E. Jaguer: Jindrich Heisler ou „le mouvement double hétérogène“, Gradiva 1974, n º 5, též čes. s tit. Jindřich Heisler aneb „Dvojí různosměrný pohyb“ in J. H., Z kasemat spánku (1999); J. Toman: O Heislerovi a Toyen (rozhovor se sestrou J. H.), Proměny (New York) 1983, č. 2, též in Analogon 1991, č. 4 a in J. H., Z kasemat spánku (1999).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Lexikon české literatury
Nová encyklopedie českého výtvarného umění (1995)
Autor hesla: Veronika Košnarová (2017)
Aktualizace hesla: 5. 3. 2017 (vk)
 
zpět na hlavní stranu