Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Ivan BINAR

* 25. 6. 1942, Boskovice 
 
 
Prozaik a autor knih pro děti
 Maturoval na jedenáctileté střední škole v Opavě (1959), do 1963 studoval češtinu, dějepis a výtvarnou výchovu na Pedagogickém institutu v Ostravě (diplomová práce Koliba, obec umělecké tvorby na Moravě). 1963–65 absolvoval vojenskou službu, od 1965 působil jako učitel ZŠ (Dolní Benešov), korektor v tiskárně, pedagogický pracovník v Domě pionýrů a mládeže v Ostravě, 1968–71 byl redaktorem časopisu Tramp. 1971 zatčen a 1972 spolu s Petrem Podhrázkým, Eduardem Schiffauerem, Petrem Ullmannem a Josefem Fraisem odsouzen (na dvanáct měsíců nepodmíněně) za pobuřování, jehož se měl dopustit mj. hereckou účastí na divadelní adaptaci prózy Valentina Katajeva Syn pluku v ostravském divadélku Waterloo (k tomu viz autorův článek v časopise Listy 1990, č. 6). Po propuštění z vězení pracoval jako závozník a později strojník v elektrárně. V lednu 1977 podepsal Chartu 77 a vystěhoval se do Rakouska, kde pracoval jako restaurátor porcelánu (do 1980), poté ve svobodném povolání. Od 1983 se stal redaktorem rozhlasové stanice Svobodná Evropa v Mnichově, kde rovněž, do jejího přesídlení do Prahy (1994), žil. V letech 2003-2004 byl předsedou Obce spisovatelů, od roku 2004 svobodné povolání.
 Debutoval časopisecky 1962 v Mladém světě mikropovídkou Sny v láhvi. Dále přispíval v 60. letech písňovými texty do Repertoáru malé scény a do Sešitů pro mladou literaturu, v 70. letech do časopisů Kurýr, Červený květ, Sluníčko; pro pražskou redakci Československého rozhlasu psal pohádky pro pořad Hajaja; s Českým rozhlasem spolupracoval i po návratu z exilu (psal rozhlasové povídky a pro cyklus Osudy připravil vzpomínky Ivana Medka a Milana Schulze; ve stejném cyklu byly vysílány i jeho vlastní vzpomínky Od Syna pluku ke Svobodné Evropě, připravil Jiří Vondráček, prem. 4. 6. 2007) . V samizdatu vyšly novela Kdo, co je pan Gabriel? (1974) a román Rekonstrukce (1978). V 80. letech publikoval v exilových časopisech Svědectví (Paříž) a Právo lidu (Wuppertal, zde povídky, fejetony a eseje), po návratu z exilu v časopisech Dokořán, Tvar, Zvuk (zde v čísle zima 1995/1996 vyšlo několik kapitol autorových pamětí Ach, ty moje Rakousko) aj. Binarova úvaha o české národní identitě s názvem Esej pro Petra S. byla vydána jako 5. svazek edice Tvary, řada A (příloha časopisu Tvar 1997, č. 8).
 

Značná část Binarovy tvorby je adresována dětskému čtenáři (Knížka o tom, jak pan Bouda s cirkusem se světem loudá, S kouzelníkem do světa, Kilo jablek pro krále; v rukopise zůstávají práce Petřík a tři kocouři, Vrať nám, ptáku, hastrmana). Prvky příznačné pro dětskou literaturu patří k charakteristickým rysům i Binarových textů pro dospělé – k pohádkové tradici zřetelně odkazuje lyricko-groteskní dialog dvou hlasů ve filozofizující Rozpravě v krabici, motiv boje dobra se zlem se objevuje v modelové novele Kdo, co je pan Gabriel?, křehkém milostném příběhu mladého páru, který zápasí o svůj vztah. Druhý silný vliv představují autorovy životní zážitky. Autobiografickou linii Binarovy tvorby, vznikající v 70. letech, zahajuje román Rekonstrukce, v němž se autor vrací k okolnostem svého věznění, následuje prozaická koláž Kytovna umění, reflektující jeho pobyt v rakouském exilu, na jehož pozadí retrospektivně ožívají motivy z autorova dětství a mládí. Spolu s osobními zkušenostmi autor do textů vnáší nejen reálie, ale také prvky souznějící s „dětskou“ linií – touhu po spravedlnosti, svobodě, důraz na nutnost nepřipustit bezpráví. – Obě určující polohy Binarovy tvorby, tíhnutí k fantastickému světu pohádek i autobiografické zážitky, se pak setkávají v autorově zásadním románu Sedm kapitol ze života Václava Netušila, jehož stavbu tvoří několik vzájemně korespondujících vyprávěcích linií – autorovy zkušenosti z normalizačního Československa a posléze z rakouského exilu, životní příběh Václava Netušila, jednoho z Binarových typických outsiderů, jejichž život přes veškerou snahu nabírá zcela jiný směr, než by si představovali, a dobrodružné putování Věncezslava Páva, Netušilova alter-ega, fantastickou a nebezpečnou zemí, která svou nevyzpytatelností tvoří paralelu k reálnému světu socialistického Československa, ale i k exulantskému světu, kde ani blízcí přátelé nejsou tím, kým se jeví. (Jedním z impulsů ke vzniku románu zřetelně byla snaha vyrovnat se se skutečností, že mnoho svých známých, včetně nejbližšího přítele Petra Podhrázkého, našel autor v seznamu spolupracovníků Státní bezpečnosti.) – V dalších textech autor abstrahuje od svých osobní zážitků, v centru jeho zájmu však zůstává téma střetu obyčejného člověka s autoritativní mocí. Ta v Binarových textech nemá jiný cíl než postavy ovládat a prověřovat jejich bezvýhradnou poslušnost; ve své samoúčelnosti tedy nabývá zcela absurdní povahu: novela Ohrada staví na bezmála kafkovské situaci, kdy je osazenstvo obyčejného činžovního domu bez jakéhokoli důvodu a vysvětlení odděleno od okolního světa vysokým, ostře střeženým plotem; v novele Den, kdy slétly vlaštovky se svobodomyslný, čistě estetický čin, jakým je vypuštění barevných vlaštovek z městské věže, stává podnětem k policejní akci a spustí řetězec událostí, jež postihne mnoho původně zcela disparátních postav. Stejně jako v textech pro děti tu vzdor vůči moci nepředstavuje intelektuální či existenciální dilema, ale je prezentován jako jediná přirozená možnost, jak se v konfliktní situaci zachovat, pokud si chce jedinec uchovat mravní integritu. Z motivu neodůvodněného pronásledování autor vychází i v prózách Egonek na útěku a M-mirek v pasti, směřujících svou povahou k literární grotesce, nebo v hororovém příběhu Jeníkova práce.

BIBLIOGRAFIE

Próza: Knížka o tom, jak pan Bouda s cirkusem se světem loudá (P pro děti, 1969); Kdo, co je pan Gabriel? (P, Toronto 1978, samizdat 1974); Rekonstrukce (P, něm. pod titulem Rekonstruktion Frankfurt nad Mohanem 1985, česky 2002, pův. česky v samizdatu 1978); Rozprava v krabici (P, Mnichov 1985); Kytovna umění (P, Mnichov 1988; 1991); Jeníkova práce (P 1996); Ohrada (P 1997); S kouzelníkem do světa (P pro děti, 1997); Sedm kapitol ze života Václava Netušila aneb S kolem kolem světa (R 2000); Kilo jablek pro krále (P pro děti, 2003); Egonek na útěku a M-mirek v pasti (PP 2004); Den, kdy slétly vlaštovky (P 2006, pův. in Tři prózy z trezoru, 1990).
Překlady: D. Tatarka: Sám proti noci (P, Mnichov 1984, s J. Binarovou); H. Bienek: Kobka (P 1992); L. Vaculík – P. Becher: Ach Stifter: Zweisprachige Aufgabe (PP Mnichov 1992, z němčiny Ivan Binar, z češtiny F. P. Künzel); Janosch: O myšáku šerifovi (P pro děti, 1994, s J. Binarovou); Janosch: Honzo, ty jsi Indián (P pro děti, 1995, s J. Binarovou); B. Königová: Osobosoba (R 2002); J. Ort: Pozdní divoch. Láska a život Leoše Janáčka v operách a dopisech (2005); V. Farkas: Lži za války a v míru. Tajná moc tvůrců veřejného mínění (2006); J. Fischer: 100 NEJ - Nejvýznamnější stavby světa (2007).
Práce ve sbornících: Čára na zdi (FF, Kolín nad Rýnem 1977); Die zerbrochene Feder, Schriftsteller im Exil (Stuttgart 1984); Benefice (Toronto 1990); Den, kdy slétly vlaštovky in Tři prózy z trezoru (1990; dále E. Kantůrková a K. Pecka); Von fliegenden und sprechenden Bäumen, Alte und neue Baummärchen (Vídeň 1994); Goldbatt und Silberwurzel, Alte und neue Baummärchen aus aller Welt (Curych 1998); Živáčkové (pohádky 2001); Wuhladko 3, Literarny almanach (Budyšin 2002); Panna nebo netvor (PP 2004); Usměj se, Lízo (PP 2004); Možná mi porozumíš (PP 2004); Pohádky z Moravy (pohádky 2004); Tenkrát za totáče (PP 2005); Ungefragt, Über Literatur und Politik (Vídeň 2006).
Uspořádal a vydal: P. Podhrázký a spol.: Syn pluku a historie (Mnichov 1987); Deutsch-tschechischer Almanach/Česko-německý almanach (s P. Becherem, Mnichov 1992); Deutsch-tschechischer Almanach 2000/Česko-německý almanach 2000(s P. Becherem, Mnichov 2000); Deutsch-tschechischer Almanach 2002/Česko-německý almanach 2002 (s P. Becherem, Mnichov 2001).

LITERATURA

Studie a články: Generace 35–45 (sb., München 1986); J. Čulík: Knihy za ohradou. (1991); S. Urbanová: Souřadnice míst v prózách Ivana Binara (Reminiscence, rekonstrukce, stylizace). In S. Urbanová, I. Málková: Souřadnice míst, 2003.
Recenze: Knížka o tom, jak pan Bouda s cirkusem se světem loudá: M. Polášek, Ostravský kulturní zpravodaj 1971, únor * Kdo, co je pan Gabriel?: J. Kovtun, Svědectví (Paříž) 1980, č. 60 * Rozprava v krabici: K. Moudrý, Svědectví (Paříž) 1986, č. 77 * Kytovna umění: M. Petříček, NK 1991, č. 51; J. Lukeš, LidN 16.1. 1992; I. Málková, Moravskoslezský den 29. 1. 1992; B. Jirásek, Nová pravda 9. 4. 1992 * Jeníkova práce: I. Málková, Tvar 1997, č. 17 * S kouzelníkem do světa: Růžena Hamanová, NK 1997, č. 47/48 * Ohrada: M. Kořená, LidN 13. 12. 1997, příl. Orientace; M. Jungmann, NK 1998, č. 3 * Sedm kapitol ze života Václava Netušila: V. Šlajchrt, Respekt 2001, č. 2; A. Haman, NK 2000, č. 51; E. Kohák, Mosty 2000, č. 49; V. Šlajchrt, Respekt 2001, č. 2; P. Šustrová, LidN 9. 3. 2001 * Rekonstrukce: J. Procházka, Svědectví (Paříž) 1985, č. 76 (něm. vydání); M. Jungmann, Mosty 2002, č. 31; V. Hulec, DivN 2002, č. 13; J. Chuchma, MFD 12. 2. 2003 * Kilo jablek pro krále: J. Obruč, Lit N 2003, č. 52/1, příl. Nové knihy * Egonek na útěku: A. Haman, LidN 19. 10. 2004 * Den, kdy slétly vlaštovky: A Merenus, LitN 2006, č. 31.
Rozhovor: K. Hvížďala: České rozhovory ve světě (Kolín n. R. 1981; 1992); J. Zahradnický, MFD 6. 4. 1991; M.Balaštík, L. Kasal, Host 2003, č. 5.
Autor hesla: Miroslav Zelinský (1995); Alena Přibáňová (2007)
Aktualizace hesla: 30. 9. 2007 (ap)
 
zpět na hlavní stranu