Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Pavel TROST

* 3. 10. 1907, Šternberk na Moravě 
† 6. 1. 1987, Praha 
 
Komparatista, literární historik a teoretik, filolog
 Vyrostl v bilingvním brněnském prostředí (matka byla Němka). Jeho manželkou byla spisovatelka Helena Šmahelová (sňatek 1952). Maturoval na německém klasickém gymnáziu, indoevropský jazykozpyt a germánskou, románskou a slovanskou filologii studoval na FF v Brně (zde se seznámil s Romanem Jakobsonem, Dmytrem Čyževským a Bohuslavem Havránkem) a v Praze. Navštěvoval i přednášky ve Vídni (Nikolaj Sergejevič Trubeckoj). 1934 promoval na pražské německé univerzitě prací Indogermanisches Tabu. 1935 se stal členem Pražského lingvistického kroužku, poté absolvoval studijní pobyt v Litvě (1937–1938). Za války byl totálně nasazen ve Slezsku, před osvobozením z rasových důvodů vězněn poblíž Žatce. Po 1945 pracoval v Brně v Zemské a univerzitní knihovně a jako lektor němčiny na tamní FF, od 1948 přednášel německý jazyk a literaturu na olomoucké univerzitě, 1949 zde se habilitoval prací Teorie vlastního jména (ustanoven 1951). Od 1956 působil na FF UK v Praze, přednášel indoevropeistiku, baltistiku a jazykovědnou germanistiku. 1961 byl jmenován profesorem. 1964–1965 pobýval jako hostující profesor v Göttingenu, 1967 se stal členem korespondentem tamní akademie věd. 1968–1970 přednášel ve Vídni balkanistiku. 1975 odešel do důchodu.
 Časopisecky publikoval od 1932 v periodikách Naše řeč, Indogermanische Forschungen (Berlín), Zeitschrift für deutches Altertum und deutsche Literatur (Berlín), Slovo a slovesnost, Zeitschrift für Semitistik und verwandte Gebiete (Lipsko), Věda a život, Zeitschrift für Ortsnamenforschung, Zeitschrift für Namenforschung (oba Mnichov–Berlín), Glotta (Göttingen), Zeitschrift für slavische Philologie (Lipsko–Wiesbaden), List Sdružení moravských spisovatelů, Blok, Listy filologické, Časopis pro moderní filologii, Časopis Matice moravské, Sovětská věda – Jazykověda, Sovětská jazykověda, Voprosy jazykoznanija(Moskva), Zeitschrift für Phonetik und allgemeine Sprachwissenschaft (Berlín), Philologica Pragensia, Word (New York), Slavia, Mitteilungsblatt des Allgemeinen deutschen Neuphilologenverbandes (Berlín), Byzantinoslavica, Čs. rusistika, Mitteilungen aus der Arbeitskreis für Jiddistik (Butzbach), Wissenschaftliche Zeitschrift der Karl-Marx-Universität Leipzig, Zpravodaj místopisné komise ČSAV, Wissenschaftliche Zeitschrift der Ernst-Moritz-Arndt-Universität Greifswald, Jazykovědné aktuality, Literární noviny, Literatur und Kritik (Vídeň), Zeitschrift für Mundartforschung (Wiesbaden), Germanistik (Tübingen), Iudaica Bohemiae, Česká literatura, Zeitschrift für deutsche Sprache (Berlín), Zeitschrift für Dialektologie und Linguistik (Wiesbaden), Göttingische gelehrte Anzeigen, General Linguistics (Pennsylvania), Semantische Hefte (Hamburk), Zeitschrift für Phonetik, Sprachwissenschaft und Kommunikationforschung (Berlín), Zeitschrift für deutsche Philologie (Berlín–Bielefeld–Mnichov), Kwartalnik neofilologiczny (Varšava), Český lid, Zeitschrift für germanische Linguistik (Berlín–New York), Acta Comeniana, Der Sprachdienst (Wiesbaden), Literatur für Leser (Düsseldorf), Zeitschrift für Germanistik (Leipzig), Die Welt der Slaven (Mnichov), Cizí jazyky ve škole, Beiträge zur Namenforschung (Heidelberg), Zprávy Spolku českých bibliofilů v Praze, Onomastický zpravodaj ČSAV, Theoretical Linguistics (Berlín – New York), Zeitschrift für Slawistik (Berlín), Baltistica (Vilnius) aj.
Redigoval časopisy a sborníky Travaux linguistiques de Prague 1 (1964, 1966, s dalšími); Deutsch-tschechische Beziehungen im Bereich der Sprache und Kultur 1–2 (Berlín 1966, 1968); Les études balkaniques tchécoslovaques 3 (1969, s J. Smrčkovou) a Germanica Pragensia 6 (1972, s E. Skálou).
Užíval šifer P. T., pt a T.
 

Trostovu vědeckou metodu ovlivnily teze pražských strukturalistů, vždy však zůstal otevřen novým metodologickým podnětům a jejich neortodoxní aplikaci; striktně neodděloval diachronii od synchronie a jeho dílčí teoretické závěry vždy vycházejí z bedlivé práce s textem (analýzy materiálu). Již ve 30. letech publikoval mj. práce o slangu, argotu a tabu, historicko-fonologické studie zejména o německém a litevském vokalickém systému, o baltoslovanské syntaxi i řadu prací obecně lingvistických. Jako jeden z mála evropských jazykovědců se soustavněji zabýval také jidiš. Jeho studia přesahovala rovněž do jiných oblastí, např. do dějin lingvistiky a filozofie jazyka, onomastiky, ale i folkloristiky. Bilingvismus, ze kterého přirozeně vyplynul jeho zájem o interakci češtiny a němčiny v různých vývojových obdobích, otevřel Trostovi obsáhlý okruh problémů: jeho příspěvky mají často podobu neokázalých, ale myšlenkově i stylisticky koncízních miniatur (často v rozsahu ne větším než 3-5 strojopisných stránek), jež se týkají detailních, zdánlivě okrajových problémů. Ty jsou však vždy vykládány na pozadí hlubokých (komparativních, teoretických i metodologických) znalostí. Studium jazykové se mnohdy stávalo východiskem pro práce obecnějšího kulturněhistorického (studie Vliv císařské kanceláře Karlovy na kulturu německou, in sb. Co daly naše země Evropě a lidstvu) i literárněhistorického záběru, a také pro interpretaci beletrie. I zde Trostovy zájmy sahají od starších literárních památek (studie o Tkadlečkovi, lyrice Hynka z Poděbrad a o německé skladbě Oráč z Čech) po úvahy o dílech Andersenových, Čechovových, Poláčkových a Kafkových. Napsal mj. i řadu studií versologických, např. o staroislandském, německém, polském a českém verši. Trostovu skromnou soustředěnost charakterizuje fakt, že nevydal jedinou samostatnou knižní publikaci, soubor jeho prací vyšel posmrtně (Studie o jazycích a literatuře). Jako vykladač formuloval – vždy na okraj některých ze svých rozborů – obecnější interpretační zásady. Soudil (zcela nestrukturalisticky), že (1) při vnímání a interpretaci díla nelze zrušit subjektivní složku; (2) že výklad genetický nelze směšovat s výkladem hermeneutickým jakožto vlastní platformou interpretace; že (3) že interpretace textu musí jít za řečené, do podtextů jakož i (4) že si při interpretaci nelze nárokovat jediný správný výklad.

BIBLIOGRAFIE

Práce o jazyce a literatuře: Studie o jazycích a literatuře (1995, ed. a překl. J. Povejšil).
Účast v týmových pracích: Malý sociologický slovník (1970); Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských (1987).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Wörter und Sachen (Heidelberg 1934); Studi baltici (Roma 1936); Travaux de Cercle linguistique de Prague (1936, 1939); Co daly naše země Evropě a lidstvu (1939); Hrst studií a vzpomínek (1941); Sborník Matice slovenskej (Turčiansky Svätý Martin 1941); Bulletin linguistique de la Faculté des lettres de Bucarest (1947, 1948); Neuphilologische Mitteilungen (Helsinki 1947, 1951); Pocta Františku Trávníčkovi a Franku Wollmanovi (1948); Studie a práce lingvistické (1954); Sborník Vysoké školy pedagogické v Olomouci – Jazyk a literatura 1–3 (1954–56); Čs. přednášky pro 4. mezinárodní sjezd slavistů v Moskvě (1958); Sborník slavistických prací věnovaných 4. mezinárodnímu sjezdu slavistů v Moskvě (1958); K historickosrovnávacímu studiu slovanských jazyků (1958); O vědeckém poznání soudobých jazyků (1958); Sbornik otvetov na voprosy po jazykoznaniju (Moskva 1958); Studie ze slovanské jazykovědy (1958); Slavica Pragensia (1959, 1962, 1966, 1968); Germanistica Pragensia (1960, 1962, 1964, 1966, 1968, 1972); Poetics–Poetyka–Poetika (Warszava 1961); Otázky slovanské syntaxe (1962); Problémy marxistické jazykovědy (1962); Zeichen und System der Sprache (Berlin 1962); Brüder Grimm Gedenken 1963 (Marburg 1963); Čs. přednášky pro 5. mezinárodní sjezd slavistů (1963); Franz Kafka. Liblická konference 1963 (1963); Kratkije soobščenija. Slavjanskoje jazykoznanije (Moskva 1963); Sborník referátů a diskusních příspěvků o (české) kramářské písni (VO 1961; 1963); Travaux linguistiques de Prague (1964, 1966); Deutsch-tschechische Beziehungen im Bereich der Sprache und Kultur (Berlin 1965, 1968); The Field of Yiddish (The Hague 1965); Franz Kafka aus Prager Sicht (1965); Prague Studies in English (1965); Proceedings of the Fifth international Congress of Phonetic Sciences (Basel-New York 1965); Acta Baltico-Slavica (Białystok–Warszava 1966); Bulletin Ústavu ruského jazyka a literatury (1966, 1968, 1972); Les études balkaniques tchécoslovaques (1966, 1969, 1972, 1976); Orbis scriptus (München 1966); Résumés des communications linguistiques (Sofija 1966); Onomastica Slavogermanica (1967, 1981); Phonetica Pragensia (1967, 1975, 1984); Phonologie der Gegenwart (Graz – Wien – Köln 1967); To Honor Roman Jakobson (The Hague – Paris 1967); Třetí zasedání Mezinárodní komise pro slovanskou onomastiku při Mezinárodním komitétu slavistů (1967); Weltfreunde (1967); Onomastické práce (1968, 1970); Sprachnorm, Sprachpflege, Sprachkritik (Düsseldorf 1968); Teorie verše (1968); Slawisch- -deutsche Wechselbeziehungen in Sprache, Literatur und Kultur (Berlin 1969); Proceedings of the Sixth international Congress of Phonetic Sciences (Praha 1970); Práce z dějin slavistiky (1970); Miscellanea linguistica (1971); Stylistik und Soziolinguistik (Berlin 1971); Studia Paleoslovenica (1971); Le lingue dell’Europa (Brescia 1972); Literárněvědné studie (1972); Wiener slawistisches Jahrbuch (1972–73, 1975, 1985–86); Germanistica Olomucensia (1973, 1986, 1989); Sprachsystem und Sprachgebrauch (Düsseldorf 1974); Zborník filozofickej fakulty Univerzity Komenského (Bratislava 1974); Linguistics (The Hague – Paris 1974); General linguistics (Pennsylvania 1974); Bulletin ruského jazyka a literatury (1975, 1977, 1979, 1981–83, 1985, 1987–88); Classica atque mediaevalia Jaroslao Ludvíkovský octogenario oblata (1975); Práce z dějin slavistiky (1975); Terminologické studie (1975); Beiträge zur konfrontierenden Sprachwissenschaft (Halle 1976); Literatu-ra (Vilnius 1976); Beiträge zum deutsch-slawischen Sprachkontakt (1977); Korrespondenzen (Marburg 1977); Namenkundliche Informationen (Leipzig 1978–1987); Wiener slawistischer Almanach (1979–1981); Forms and Functions (Tübingen 1981); Kratylos (Wiesbaden 1981, 1985); Logos semantikos (Berlin 1981); Praha–Vilnius (1981); Studien zum Tschechischen, Slowakischen und Deutschen aus vergleichender Sicht (Leipzig 1982); Linguistica generalia (1983, 1989); Bühler-Studien (Frankfurt am Main 1984); Archiv für das Studium der neueren Sprachen und Literaturen (Braunschweig 1984–1986); Litterae Slavicae medii aevi Francisco Venceslao Mareš sexagenario oblatae (München 1985); Slavica Hierosolymitana (Yerushalayim 1985); Studia linguistica diachronica et synchronica. Werner Winter sexagenario anno MCMLVIII gratis animis ab eius collegis, amicis discipulisque oblata (Berlin – New York – Amsterdam 1985); Byzantine Studies – Études byzantines (Pittsburgh 1986); Althochdeutsch (Heidelberg 1987); Explizierte Beschreibung der Sprache und automatische Textbearbeitung (1987); Studia Balkanica Bohemo-Slovaca (1987); Zprávy Jednoty klasických filologů (1987); Energeion und Ergon (Tübingen 1988) aj.
Překlady: litevské úryvky in: U. Sinclair: Džungle (1962, z angl. přel. E. a E. Tilschovi).
Uspořádal a vydal: Litevské povídky (1956, též překl. s dalšími).

LITERATURA

Bibliografie: J. Popela – J. Povejšil: Soupis prací prof. P. T., SaS 1967, č. 4; J. Marvan: To celebrate P. T. 65th birthday, Lituanus 1973, vol. 19; J. Popela – J. Povejšil: Soupis prací profesora P. T. 1967–1977, SaS 1977, s. 350; J. Popela – J. Povejšil, Verzeichnis der Arbeiten von Professor P. T., Philologica Pragensia 1978, č. 1; M. Procházka, Verzeichnis der Arbeiten von Professor P. T. 1978–1987, Philologica Pragensia: ČMF 1987, č. 3, s. 150; M. Nováková: Soupis onomastických prací profesora dr. P. T., Onomastický zpravodaj ČSAV 1988, s. 254; J. Povejšil J – E. Macek: Soupis díla, in Studie o jazycích a literatuře (1995); J. Povejšil J – E. Macek: P. T. 1907–1987: Bibliografie (online).
Studie a články: R. Grebeníčková, Konstrukce Poláčkova románu ve světle Trostovy studie, KS 1992, č. 2 (též in sb. Ptáci vítají jitro zpěvem, poddůstojníci řvaním, 1992; a R. G.: Literatura a fiktivní světy, 1995); J. Povejšil doslov, in sb. Studie o jazycích a literatuře (1995); K. Krolop: P. T. über Karel Poláček und Karl Kraus Versuch einer metakritischen, AUC Philologica 1996, sv. 5, Germanistica Pragensia, sv. 13 (1998; česky in: Die Verwandlung: Věstník Společnosti Franze Kafky 1998, č. 3/4, přel. A. Bláhová).
Recenze: Oráč z Čech: (ed. J. Povejšil 1985, doslov P. T.): J. Lukeš, SvSl 21. 12. 1985; P. Spunar, LD 24. 1. 1986; Z. Uhlíř, Folia Historica Bohemica 1988, sv. 12, s. 400 * Studie o jazyce a literatuře: A. Haman, NK 1995, č. 31; A. Stich, LitN 1995, č. 43; J. Trávníček, Tvar 1996, č. 4; R. Parolek, ČMF 1996, č. 1; J. Kolár, ČL 1996, s. 426; V. Dudková, Ianua 1996, sv. 2; M. Čejka, SaS 1997, s. 130; J. Lehár, LF 1997, s. 173.
K životním jubileím: B. Havránek, SaS 1967, s. 337; V. Skalička, SaS 1977, s. 257; J. Povejšil, Philologica Pragensia 1978, č. 1; J. Smrčková, Philologica Pragensia 1978, příl. ČMF 1978, s. 23.
Nekrology: H. Kurzová, LF 1987, s. 175; J. Povejšil, Philologica Pragensia: ČMF 1987, č. 3, s. 148; J. Povejšil, Brücken: Germanistisches Jahrbuch DDR – ČSSR 1986/1987, s. 388 (nekrolog a bibliografie); J. Povejšil, Brücken: Germanistisches Jahrbuch Tschechien – Slowakei 1994 (+ výbor z prací P. T.).
Archiv: LA PNP: Osobní fond (neuspořádáno).
Autor hesla: Richard Svoboda (1998)
Jiří Trávníček (2006)
Aktualizace hesla: 28. 9. 2006 (kb)
 
zpět na hlavní stranu