Slovník české literatury po roce 1945

Alexandr STICH

* 10. 3. 1934, Nitra (Slovensko)

† 26. 1. 2003, Praha

Literární a jazykovědný bohemista a textolog

Jeho otec byl důstojníkem, příslušníkem čs. legií v Rusku.
Stich studoval na gymnáziích v Jičíně a v Chomutově (maturita 1952), češtinu a ruštinu se širším zaměřením slavistickým na FF UK. Po absolutoriu (1957, diplomová práce Tylův Pražský posel 1848; PhDr. 1967) působil jako středoškolský učitel v Hostinném a na národní škole v Chotěvicích u Hostinného. 1958 nastoupil do vědecké aspirantury v Ústavu pro jazyk český ČSAV. Titul CSc. získal 1961 prací Jazyk Nerudovy žurnalistiky a žurnalistiky 60. let 19. století a od téhož roku působil v ústavu jako vědecký pracovník; 1963–1966 zde byl vědeckým tajemníkem, 1967–1971 vedoucím oddělení jazykové kultury a stylistiky; poté řadovým pracovníkem téhož oddělení. 1982 byl nucen z politických důvodů odejít a do 1990 pracoval v nakladatelství Čs. spisovatel (zprvu jako korektor, 1988–1990 jako redaktor edice Slunovrat). Vyučoval český jazyk a stylistiku na podzemní univerzitě, tzv. Topolce. V roce 1990 přešel na katedru českého jazyka FF UK, působil zde nejprve jako odborný asistent, od 1991 jako docent (za Soubor prací z dějin jazyka a stylistiky) a od 1992 jako profesor (za monografii Sabina – Němcová – Havlíček).

Pravidelně publikoval ve Zprávách Kruhu přátel českého jazyka. Dále přispíval zejména do novin a časopisů: Naše řeč, Slovo a slovesnost, Slavia, Listy filologické, Česká literatura, Čs. rusistika, Divadlo, Knižní kultura, Práce (jazykový koutek), Estetika, Hudební věda, Typografia, Zeszyty prasoznawcze (Krakov), Style (New York), Sodobnost, Javnost (oba Lublaň), Linguistische Studien (Berlín), Lidové noviny, Literární noviny, Přítomnost, Divadelní revue, Souvislosti aj. Přispěl do samizdatové revue Kritický sborník (1983). Od 1992 je předsedou Kruhu přátel českého jazyka, 1993–1995 redaktorem Listů filologických. Po nuceném odchodu z Ústavu pro jazyk český publikoval časopisecky pod propůjčenými jmény: Vlasta Červená, Milena Švehlová, Milena Rulfová, Alena Polívková (jazykový koutek v Práci), Jaroslav Med, Miroslav Mendl, Libuše Benešová, Antonín Tejnor, Miroslav Toušek, Milada Nedvědová aj. Pro knižní publikace si propůjčil jméno Felicitas Wünschová. V Kritickém sborníku užil šifry nš.

Alexandr Stich vystudoval bohemistiku a rusistiku se širším slavistickým zaměřením; na utváření jeho vědeckého profilu měli vliv zejména Vladimír Šmilauer, Bohuslav Havránek, Karel Krejčí, Jan Blahoslav Čapek a Jiří Bělič. Zpočátku se Stich věnoval především teorii spisovného jazyka a jazykové kultury, zejména otázkám stylistiky. Metodologicky vycházel z pražského strukturalismu, byl však podstatně ovlivněn i impulzy navazujícími na jiné tradice české jazykovědy (Vladimír Šmilauer) a na sociologizující tradice české literární historie (Karel Krejčí). V tomto rámci se zaměřil na výzkum vývoje spisovného jazyka, zvláště v době obrozenecké (Milota Zdirad Polák, Josef Jungmann, Magdalena Dobromila Rettigová, Karel Havlíček Borovský, Karel Hynek Mácha, Karel Sabina), a zabýval se syntaktickou stavbou češtiny a slovotvorbou (spolupráce na kolektivní práci Mluvnice češtiny 1). Výzkum obrozenecké češtiny jej posléze přivedl k zájmu o předchozí vývojové období, tj. o 17. a 18. století. Zájem o jazykovou situaci této doby rozšířil postupně i na problematiku literárního baroka, kde se pokusil o řadu lingvoliterárních analýz, vycházeje přitom z možnosti vykládat slovesnou kulturu oné doby z motivické vrstvy literárních i mimoliterárních textů. Zároveň Stich sledoval otázky kontinuity a diskontinuity českého jazykového, literárního a duchovního vývoje v druhé polovině 18. století a v první polovině 19. století. Vytvořil tak svébytnou lingvoliterární metodu, již uplatnil nejen při analýzách autorů 19. století (Karel Havlíček Borovský, Jan Neruda, Jaroslav Vrchlický, Alois Jirásek), ale také u básníků soudobých (Vladimír Holan, František Halas či Jaroslav Seifert v monografii Seifertova Světlem oděná), jak to dokládá soubor studií Od Karla Havlíčka k Františku Halasovi. Z hlediska sepětí spisovatele a jeho díla s předchozí jazykovou a literární tradicí se průběžně věnoval stylistickému výzkumu dalších autorů 20. století (Ladislav Fuks, Ota Pavel, Jiří Šotola, Ivan Vyskočil, Ludvík Vaculík, Josef Frais aj.).
Významně se Stich projevil jako editor literárních děl období baroka (Jan Kořínek: Staré paměti kutnohorské aj.) a zvláště 19. století (Milota Zdirad Polák, Magdalena Dobromila Rettigová, Josef Kajetán Tyl, Karel Havlíček Borovský, Julius Zeyer, Antonín Sova aj.). Inicioval soupis barokních rukopisů ve veřejných sbírkách (Repertorium rukopisů 17. a 18. století z muzejních sbírek v Čechách).
Mnoho pozornosti i úsilí věnoval popularizaci odborného jazykovědného výzkumu ve školní a veřejné praxi jakožto autor učebních textů, jazykových koutků a neúnavný přednašeč i jako recenzent, polemik a publicista (výbor Jazykověda – věc veřejná).

BIBLIOGRAFIE

Práce o jazyku a literatuře: Český jazyk pro odborná učiliště a učňovské školy (1964; přeprac. 1972, s E. Čechem a A. Tejnorem; přeprac. 1982 pod tit. Český jazyk pro studijní obory středních odborných učilišť a středních odborných škol, A. Stich neuveden; přeprac. 1996, spolu s Z. Hlavsou, A. Tejnorem, M. Sedláčkem a J. Papcunovou); Od Karla Havlíčka k Františku Halasovi: Lingvoliterární studie (soubor studií, 1996); Česká literatura I. Od počátku do raného obrození (1997, s J. Lehárem; poté in soubor Česká literatura od počátku k dnešku, 1998, s J. Lehárem, J. Janáčkovou a J. Holým); Seifertova Světlem oděná (1998); Jazykověda – věc veřejná (výbor publicistiky, 2004).
Účast v týmové práci: Mluvnice češtiny 1 (1986).
Příspěvky ve sbornících: Knížka o jazyce a stylu soudobé české literatury (1961); Rozpory a výhry dnešní dětské knihy (1962); Jazyk umeleckého diela (Bratislava 1966); Kultura českého jazyka (1969); Otázky slovanské syntaxe (1973); Čeština za školou (1974, ed. J. Kuchař a K. Hausenblas); Stylistické studie 1 (rozmnož., 1974, + F. Havlová; zde Problematika publicistického funkčního stylu a jeho konfrontačního studia v rámci slovanských jazyků a další dvě S. studie); Stylistické studie 3 (1976; zde Sabina – Němcová – Havlíček. Textologický a stylistický příspěvek k sporům o Sabinových zásazích do cizího díla); Aktuální otázky jazykové kultury v socialistické společnosti (1979); V modré dálce rudý květ (1979); Wiener Slawistischer Almanach (1981, sv. 8, Wien, pod jm. M. Touška); Město v české kultuře 19. století (1983); Divadlo v české kultuře 19. století (1985); Ano, slyšet se navzájem (1985); Prostor Máchova díla (1986); Úderem tepny (1986); Průmysl a technika v novodobé české kultuře (1988); Povědomí tradice v novodobé české kultuře. Doba Bedřicha Smetany (1988); Proudy české umělecké tvorby 19. století. Sen a ideál (1990); Proudy české umělecké tvorby 19. století. Smích v umění (1991); Jan Neruda 1991 (1992); Legenda, její funkce a zobrazení (1992); Variation in Language (Amsterdam–Philadelphia 1992); Bohuslav Balbín a kultura jeho doby (1992); Monology o Josefu Kajetánu Tylovi (1993); Studies in Functional Stylistics (Amsterdam–Philadelphia 1993); Antonín Dvořák 1841–1991 (1994); Literatura v obklíčení a ve vyhnanství (1996); Kopitarjev zbornik (Lublaň 1996); Ars, Baculum vitae (1996); Magdalena Dobromila Rettigová (1996); Břevnov v českých dějinách (1997); Národní obrození a rok 1848 v evropském kontextu (1998); Východočeské Athény a Josef Liboslav Ziegler (1997); Pocta 650. výročí založení Univerzity Karlovy v Praze (1998); Zikmund Winter: mezi historií a uměním (1999); Východočeská a duchovní kultura v 18. století (1999); Barok w Polsce i w Europie Środkowo-Wschodniej: drogi przemian i osmozy kultur (Varšava 2000); Deutsche und Tschechen: Geschichte – Kultur – Politik (2001); Češi a Němci: dějiny – kultura – politika (2001); Studia z filologii słowiańskiej ofiarowane profesor Teresie Zofii Orłoś (2001); Duchem, ne mečem (2003).
Uspořádal a vydal: J. K. Tyl: Pražský posel 1848 (1966, in Spisy J. K. T., sv. 13); M. Tyrš: Hold olympický (1968); Z. Winter: Rytíři a jiné povídky (1974) + Pro čest řemesla, Psi v Psářích (1975) + O život (1977); M. Z. Polák: Cesta do Itálie (1978, pod jm. F. Wünschové); J. Otčenášek: Pokušení Katarína (1984); K. Havlíček-Borovský: Pražské noviny, Národní noviny, Slovan (1986, in Dílo K. H. B., sv. 2, s L. Fišerovou) + Stokrát plivni do moře (1990, s J. Korejčíkem); Paměti písničkáře Františka Haise (1986, ed. E. Ryšavá za spolupráce A. Sticha);M. D. Rettigová: Domácí kuchařka (1986, pod jm. F. Wünschové); A. Sova: Když ona přišla na můj sad (1987); J. Zeyer: Epické zpěvy (1988, s J. Janáčkovou); Chvály české řeči (1988, s J. Janáčkovou); F. Halas: Životem umřít (1989); J. J. Ryba: Písně (1989); P. Eisner: Rady Čechům, jak se hravě přiučiti češtině (1992); Čítanka české literatury 1: Od počátků do raného obrození (1997, s. J. Lehárem; poté pod tit. Kniha textů: Česká literatura od počátků k dnešku 1, 2000); J. Kořínek: Staré paměti kutnohorské (2000, s. R. Lungou); Tři knížky lidového čtení (2000, ed. J. Kolár za spolupráce A. Sticha); Zkušené naučení k velmi potřebnému již za našich časů osetí lesův... (2003, s. J. Honem); Repertorium rukopisů 17. a 18. století z muzejních sbírek v Čechách (bibliografický soupis, 2003, s J. Lindou, A. Fidlerovou, M. Šulckovou aj.).

LITERATURA

Bibliografie: J. Homoláč: Bibliografie Alexandra Sticha, in A. Stich:y Od Karla Havlíčka k Františku Halasovi (1996); Bibliografie Alexandra Sticha on-line (zde).
Knižně: Souvislosti 2003, č. 1/2.
Studie a články: J. Hůrková: A. Stich a český dramatický text, Disk 2003, č. 5; M. Sekera: O Alexandru Stichovi, ČČH 2004, s. 104.
Recenze: Od Karla Havlíčka k Františku Halasovi: P. Vašák, NK 1996, č. 37; M. Otruba, LitN 1996, č. 51–52; J. Trávníček, Tvar 1997, č. 1; Z. Hojda, Dějiny a současnost 1997, č. 1; P. Vašák, Právo 14. 2. 1997 * Česká literatura 1. Od počátků do raného obrození: D. Dobiáš, Host 1997, č. 4; M. Valášek, Souvislosti 1997, č. 3/4; A. Haman, LitN 1999, č. 6; M. Štemberková, Dějiny a současnost 1999, č. 3; B. Dokoupil, Tvar 1999, č. 8; J. Marek, ČČH 1999, s. 633; G. Langer, Bohemia (Münich) 2000, 41/2 * Seifertova světlem oděná: J. Rambousek, LitN 1999, č. 8; V. Křivánek, NK 1999, č. 11; M. Valášek, LidN 1. 4. 1999 (příl. Umění a kritika); O. Káninský, Babylon 1999, č. 4; J. Trávníček, Tvar 1999, č. 15 * J. Kořínek: Staré paměti kutnohorské (edice): J. Linka, LitN 2001, č. 2; P. Kovařík, České slovo 19. 1. 2001; J. Med, Katolický týdeník 2001, č. 8; M. Valášek, NK 2001, č. 13; T. Borovský, LidN 28. 7. 2001; T. Havelka, Acta Comeniana 2002, sv. 15/16 (39/40) * Jazykověda – věc veřejná: J. Slomek, LidN 22. 2. 2005; Š. Švec, Právo 24. 3. 2005 (příl. Salon); H. Borovská, Host 2005, č. 6; M. Nagy, Tvar 2006, č. 8; J. Chromý, Naše řeč 2006, č. 1; J. Rambousek, Český jazyk a literatura 56, 2005/2006, č. 4.
Rozhovory: O. Hrivňáková, SvSl 20. 5. 1969; M. C. Putna, Souvislosti 1995, č. 2; P. Kosatík, Tvar 1996, č. 18; J. Slomek – V. Karfík, LitN 1997, č. 30; E. Štědroňová, Xantypa 1998, č. 9.
K životním jubileím: J. Kraus, Naše řeč 1994, s. 1; M. Jelínek: SaS 1994, s. 316.
Nekrology: J. Chuchma, MFD 28. 1. 2003; F. Cinger, Právo 28. 1. 2003; Z. Pavelka, Právo 30. 1. 2003 (příl. Salon); J. Slomek, LidN 30. 1. 2003; M. Svatoš, LidN 1. 2. 2003; J. Chromý – J. Hon, Týden 2003, č. 6; T. Kafka, Týden 2003, č. 6; J. Rulf, Reflex 2003, č. 6; V. Petrbok a kol., LitN 2003, č. 6; M. Valášek, Respekt 2003, č. 6; O. Horák, Tvar 2003, č. 4; D. Vojtěch, KPRR 2003, č. 25; V. Justl, Dokořán 2003, č. 25; M. Vojtech, Slovenská literatúra (Bratislava) 2003, č. 1; J. Med, ČL 2003, s. 245; F. Outrata, ČČH 2003, s. 757 + Kuděj 2003, č. 1; J. Kořenský, SaS 2003, č. 2; J. Malura, Studia Comeniana et historica 2003, č. 69/70; V. Petrbok, LF 2003, č. 3/4.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (uspořádáno v 1. stupni evidence).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Památník národního písemnictví (průvodce po fondech)
Bibliografie Alexandra Sticha on-line

Autor hesla: Jaroslav Med (1998); Kateřina Bláhová (2006)

Aktualizace hesla: 6. 11. 2006 (kb)

Aktualizace bibliografie: 6. 11. 2006 (kb)

zpět na hlavní stranu