Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945
 
© Petr Kotyk

 František  BENHART

* 10. 9. 1924, Sevluš (Podkarpatská Rus, dnes Ukrajina) 
 
Literární kritik, slavista, překladatel
 Dětství strávil na Podkarpatské Rusi, kde jeho otec pracoval jako železniční dělník. Navštěvoval obecnou školu ve svém rodišti (1930–1935), studia na reálném gymnáziu započal v podkarpatském Chustu (1935–1939) a dokončil je v Praze (maturita 1944). Na konci protektorátu byl totálně nasazen v letecké továrně v Praze-Modřanech. 1945–1949 studoval na FF UK češtinu, ruštinu a jugoslávské literatury. Souběžně byl 1947 externím redaktorem Lidové kultury. PhDr. 1949 prací První dělničtí básníci v Čechách. Vojenskou službu (1949–1951) prožil mj. v Domažlicích a v Praze v nakladatelství Naše vojsko, kde jako redaktor pracoval i po odchodu do civilu. Odtud přešel do nově založeného časopisu Zlatý máj (1956–1957). Poté se téměř dva roky živil jako překladatel z povolání, v září 1959 se stal členem redakce měsíčníku Plamen, v němž působil jako vedoucí redaktor literárně-kritické rubriky a redaktor poezie. Od 1970 byl, s výjimkou několikaměsíčního úvazku korektora v tiskárně deníku Mladá fronta (1975), bez stálého zaměstnání; překládal a psal literární kritiky, ovšem převážně slovinsky pro slovinská periodika. V roce 1985 byl zvolen členem-korespondentem Slovinské akademie věd a umění.
Dcera Kateřina Literová (* 1954) je rovněž překladatelkou ze slovinštiny.
 Jako kritik a recenzent zejména české a slovinské, zčásti i ruské a ukrajinské literatury 20. století působil Benhart již od studentských let. První literární glosu uveřejnil 1945 v Rudém právu, první lyrickou báseň 1947 v Lidové kultuře. Kromě časopisů, v nichž působil, publikoval mj. v Zemědělských novinách, Svobodném Československu, Slovanském přehledu, Tvorbě, Kulturní politice, Novém životě, Hostu do domu, Literárních novinách, Krásné literatuře, Slovenských pohľadech (Bratislava), Lidové demokracii, Světové literatuře, Revui svetovej literatúry (Bratislava), Nových knihách, Svobodném slovu, 150 000 slov, Přítomnosti, Světu a divadle, Tvaru, Českém deníku, Lidových novinách a ROKu. Ve Slovinsku publikoval od 60. let v periodikách Naši rozgledi, Dialogi, Planinski vestnik, Delo, Književni listi, Knjiga aj. Od 1977 systematicky přispíval do literárního měsíčníku Sodobnost. Dva soubory recenzí nové české a slovinské literatury tištěné v rubrice Bralnica (Čítárna) posléze vydal spolu s dalšími eseji i knižně v Mariboru a Ljubljani. Po 1990 připravoval ze slovinské literatury též rozhlasové pořady a pásma.
První časopisecké verše podepisoval pseudonymem František Fána, později užíval i pseudonymů Frivolín (česky i slovinsky psané aforismy a drobné ironické glosy) a Franček Nezdomec (v Sodobnosti). Další pseudonymy a šifry: Ciril Perhaj, Bedřich Naňka; Bt, fbt , FB.
 Po prvních kritikách a recenzích, v nichž převažovala publicističnost a aktuální kulturněhistorické reálie, se Benhart vyhranil jako literární kritik, který akcentoval na současné české – a později stále více slovinské – literatuře především její stylistické kvality a jenž systematicky přihlížel rovněž k jejich tradicím a vývojovým souřadnicím. Postupně se jeho doménou stal žánr kritické miniatury, v němž se úsilí o literární portrét spojuje s pečlivou analýzou použitých výrazových prostředků a se zařazením autora do širšího literárního a společenského kontextu. (Pozornost věnoval zejména Bohumilu Hrabalovi, Ludvíku Vaculíkovi, Ladislavu Fuksovi, Ivanu Klímovi, Václavu Havlovi.) I pod vlivem Benhartovy vlastní překladatelské aktivity se pak zejména od 70. let v jeho (česky i slovinsky psaných) pracích zřetelně prosazuje komparativní pohled na obě literatury, které jsou předmětem jeho zájmu. Jeho kritiky české i slovinské literatury, doslovy a předmluvy k překladům slovinských autorů do češtiny od 60. let po sklonek let devadesátých představil výbor Jedna a jedna, jehož první polovina je věnována literatuře české, druhá, obsáhlejší, literatuře slovinské.
Od 50. let Benhart rovněž překládal, případně i v doslovech komentoval současnou i klasickou slovinskou prózu, poezii, drama a literaturu faktu. Časopisecky uveřejnil i několik převodů ze srbochorvatštiny. Do slovinštiny převáděl moderní českou poezii, časopisecky publikoval překlady Bohuslava Reynka, Antonína Bartuška, Vladimíra Holana, Josefa Kainara, Jiřího Ortena, Jaroslava Seiferta, Františka Halase, Jana Skácela, Oldřicha Mikuláška, Miroslava Holuba aj. Komentáře psal nejprve ke knihám ruských (Klara Maximovna Larionovová) a sovětských prozaiků (Kazach Ghabit Müsrepov), později též pro tuzemská a cizojazyčná knižní vydání próz českých spisovatelů (mj. Václav Beneš Třebízský, Nina Bonhardová, Milan Smolík, Václav Kaplický, slovinská vydání děl Ladislava Fukse). Od 1974 publikoval ve slovinštině také lyrické cestopisné črty (knižně Sjajni dan ob reki, v češtině Zářivý den u řeky).

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Bralnica in druge neprimernosti (EE, studie, Maribor 1984); Malce drugačna branja (EE, studie, Ljubljana 1990); Sjajni dan ob reki (EE, cestopisné črty, Ljubljana 1996; česky v autorském volném překladu pod titulem Zářivý den u řeky: Kniha o Slovinsku, 1997, 2. rozšíř. vyd. 2006); Jedna a jedna: Kritické texty o české a slovinské literatuře 1963–1998 (EE 1999); Prepišno stanje (výbor aforismů, Ljubljana 1999, pod pseud. Frivolín); Spotoma (EE, Grosuplje 2001); Všichni jsme naši (EE, aforismy, 2003, pod pseud. Frivolín).
Překlady: Deset novel 1957 (1957, s dalšími); K. Grabeljšek: Dolomity se drolí (1957); A. Ingolič: Odvážná cesta (1958) + Viničný vrch (1959) + Tajný spolek PGC (1967) + Večírek u Ady (1969); V. Prežihov: Jamnica (1959) + Slzičky (1959) + Semeno větru (1972) + Spálenisko (1973); B. Zupančič: Pohřební hostina (1964) + Večírek (1964) + Zvony před bouří (1978) + Holubník (1984); Svítání za tmavých nocí (1964); I. Potrč: Setkání (1965) + Poslouchej řeku (1980); C. Kosmač: Tantadruj a tři blázni (1970) + Jarní den (1977); M. Miheličová: Novoluní (1971) + Duha nad městem (1976) + Dům večera (1982); T. Svetina: Lest (1974) + Osidla (1976) + Zúčtování (1977); J. Udovič: Ostrovy jasu (1979); K. Kovič: Ani bůh, ani zvíře (1980); I. Zorman: Drahá moje Izo (1983); J. Stanič: Sovětský svaz – země známá i neznámá (1984, autor ani překladatel nejsou uvedeni); Duhová křídla (1985, s. D. Karpatským); B. Hofman: Noc až do rána (1987) + Ringo Star (1990); M. Dolenc: Upír z Gorjanců (1988); D. Jančar: Galejník (1990) + Pohled anděla (1995) + Krátká zpráva z dlouho obléhaného města: Sarajevo, 1994 (1997) + Prodloužená minulost (1998) + Chtíč chtíc nechtíc (1999) + Halštat (2000) + Kateřina, páv a jezuita (2003) + Přízrak z Rovenské (2003) + Brioni: Eseje (2005); J. Mikuž: Podobe Gallusovega časa = Obrazy Gallasovy doby (Ljubljana 1991, s K. Urbanovou); Sedm slovinských básníků (1994, i ed.); I. Minatti: Prohlubeň ticha (1995, i ed.); A. Debeljak: Katalog prachu (1996) + Soumrak idolů (1996) + Město a dítě (1999) + Svěrací kazajka anonymity (1999, s J. Špirudovou); G. Januš: Uprostřed věty (1996); T. Šalamun: Ambra (1996) + Stromořadí naděje (2003); Razstava Slovenski slikarji - akademijski učitelji (slovinsky, Praha 1996, s dalšími); M. Jesih: Sonety (1997); D. Zajc: Krokar (slovinsky, Ljubljana 1997); C. Zlobec: Kvadratura kruhu (1997, s V. Daňkem); Místo v prostoru: Antologie mladé slovinské poezie (1998, s M. Šaradínovou); Ž. Petan: Všecko je v nejlepším nepořádku (1998); S příchutí mořské soli = Duh po morski soli (zrcadlový překlad, Ljubljana 1998); B. A. Novak, Odsotnost (slovinsky, Ljubljana 1999); J. Messner: Básně = Pesmi = Poems (zrcadlový překlad, Klagenfurt = Celovec, 1998, s. T. Priestlym) + Čigava je ta zemlja naša? = Čí je tato země naše? (Klagenfurt = Celovec 2002, s dalšími); I. Svetina: Svit (slovinsky, Ljubljana 2000); T. Pavček: Razsviti (slovinsky, Ljubljana 2001, s dalšími) + Krajina na návštěvě (2005, s H. Chmelíkovou); M. Strojan: Výlety do přírody (Bratislava 2002); A. Medved: Labirinti (slovinsky, Ljubljana 2003); Promlky času (2003, s dalšími); A. Šteger: Někdy je leden uprostřed léta (2003); V. Taufer: Odyseus & syn, aneb, Svět a domov (2003); A. Arko: Počestné příběhy (2004, s K. Literovou); Nebe nad námi: Čtyři slovinští básníci – D. Zajc, K. Kovič, V. Taufer, M. Košuta (2005).
Účast v týmových pracích: Evropské literatury 1945–1958 (1959); Dejiny svetovej literatúry (Bratislava 1963).
Příspěvek ve sborníku
: Co číst z literatur slovanských (1957).
Uspořádal, vydal a redigoval: Prsten paměti: Hrst piety na hrob Josefa Hory (bibliofilie, 1945); Lid se dovede bít (antologie české prózy s vojenskou tematikou, 1953); Stalin naše bojová sláva (antologie, 1954, s dalšími); Na pochodu (antologie české a slovenské prózy s válečnou tematikou, 1959); Souvislosti a perspektivy prózy (kritické studie českých literárních kritiků, 1963, s J. Hájkem); Svítání za tmavých nocí (soubor jugoslávských válečných povídek, 1964); Čas nespečnosti (slovinsky, výbor ze současné české povídkové tvorby, Ljubljana 1967); Duhová křídla (antologie jugoslávské sci-fi, 1985); L. Kasal: Glodavci gladovci (slovinsky, Grosuplje 1999).

LITERATURA

Bibliografie: Bibliografija Františka Benharta 1981–1990 (Slovenica): Literarnokritični in publicistični eseji in članki, in Razprave. [Razred 2], Razred za filološke inliterarne vede. Classis 2, Philologia et litterae 14 (1991), s. 295–303;
Bibliografija Františka Benharta 1946–2001 (slovenica), separát z nezjištěného slovinského periodika (uloženo v knihovně ÚČL AV ČR).
Studie a články: M. Kmecl: Doslov, in F. B., Zářivý den u řeky (1997); V. Novotný: Skryté lesky kritiky literární, Dobrá adresa 2002, č. 7 (zde), též in Literární publicistika: 2002 (2003); A. Pilátová: Slovinsko – srdeční záležitost českého literáta, Týdeník Rozhlas 2003, č. 4.
Recenze: Bralnica in druge neprimernosti: ef (E. Frelih), LD 8. 12. 1984; A. Zorn, Naši razgledi (Ljubljana) 5. 4. 1985 * Malce drugačna branja: M. Kmecl, LitN 1991, č. 11; M. Kajzer Novak, Delo (Ljubljana) 22. 11. 1991; D. Poniž, Naši razgledi (Ljubljana) 11. 1. 1991 * Sjajni dan ob reki: B. Orožen, Novi tednik (Celje) 17. 7. 1997; P. Šaradín, LidN 1. 2. 1997, příl. Národní 9 * Zářivý den u řeky: M. K. Nedvědová, NK 1998, č. 34; V. Novotný, Týdeník Rozhlas 1998, č. 37; J. Staněk, Tvar 1998, č. 18 * Jedna a jedna: J. Dürr, Aluze 2000, č. 3; J. Koplík, Texty 2000, č. 17; V. Křivánek, NK 1999, č. 37; P. Svetina, Književni listi (Ljubljana) 7. 70. 1999.
Rozhovory: J. Heyduk, LD 23. 11. 1968; fr, rol (M. Fronková a E. Rolečková), LD 21. 11. 1991; V. Novotný, NK 1992, č. 25; F. Cinger, RP 7. 3. 1995; A. Horáčková, MFD 4. 5. 2005.
Nekrology: L. Kasal, Tvar 2007, č. 1.
Autor hesla: Vladimír Novotný (1995); Kateřina Bláhová (2007)
Aktualizace hesla: 11. 1. 2007 (kb)
 
zpět na hlavní stranu