Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945
 
© Petr Kotyk

 Milan  JANKOVIČ

* 1. 9. 1929, Sečovce (u Trebišova, Slovensko) 
 
 
Literární teoretik, historik a editor
 Narodil se v rodině berního úředníka. Obecnou školu vychodil v Nitře. Po přestěhování rodiny ze Slovenska do Čech (1939) absolvoval reálné gymnázium v Pardubicích a Liberci (maturita 1948). V letech 1948–1952 studoval estetiku a literární vědu na FF UK v Praze. PhDr. 1953 prací Závažnost realistických detailů v básnipoučení z díla Josefa Václava Sládka; CSc. 1959 prací Umělecká pravdivost Haškova Švejka; DrSc. 1992 souborem studií Nesamozřejmost smyslu. V letech 1952–1956 byl nejprve asistentem a později vědeckým aspirantem na katedře české literatury, literární vědy a estetiky FF UK, jeho školitelem zde byl zpočátku Jan Mukařovský, potom Karel Krejčí. 1956 přešel do ÚČL, kde se postupně stal odborným asistentem, vědeckým pracovníkem (1957), samostatným vědeckým pracovníkem a vedoucím oddělení literární teorie (1964). V roce 1971 byl zařazen mezi odborné pracovníky a v polovině roku z politických důvodů propuštěn. V letech 1971–1972 pracoval na smlouvu o dílo v PNP (mj. uspořádal pozůstalost Josefa Václava Sládka, Jaroslava Haška, Artuše Černíka). Poté, co byl propuštěn i z této instituce, vystřídal do počátku 1990 řadu zaměstnání mimo obor; nejdéle, 1980–1990, působil v n. p. Pragoprojekt jako podnikový dokumentarista a fotograf. V březnu 1990 se vrátil do ÚČSL, do funkce vedoucího oddělení teorie literatury. V tomto oddělení pracoval i po odchodu do důchodu (1993) až do roku 2006.
 Publikuje od roku 1948. Postupně přispíval do Předvoje, Mladé fronty, Literárních novin, Hosta do domu, Zlatého máje, Orientace, Estetiky, do časopisu Slovenská literatúra, a zejména Česká literatura, v němž byl 1959–1969 výkonným redaktorem. V 70. a 80. letech časopisecky publikoval výhradně v zahraničních odborných periodikách (Postilla Bohemica, Mnichov; Zeitschrift für Literaturwissenschaft und Linguistik, Göttingen; Poetics, Haag a Paříž) a účastnil se ineditních sborníků: Xenia... (k 50. narozeninám Miroslava Červenky, 1982), Hrabaliana (rkp. k 75. narozeninám Bohumila Hrabala, 1989). Mezi lety 1990–2002 byl znovu redaktorem časopisu Česká literatura a dále píše do Lidových novin, Literárních novin, Kritického sborníku, Slova a slovesnosti, Světa literaturySlova a smyslu. – Za knihu Kapitoly z poetiky Bohumila Hrabala mu byla udělena Státní cena za literaturu (1997). – Užíval šifry: mj, M. J.
 Jankovičova tvůrčí činnost se celoživotně projevuje ve třech paralelně se rozvíjejících a úzce souvisejících aktivitách: v rovině literárněteoretického a estetického uvažování, konkrétních interpretací děl a tvůrčích osobností a v oblasti ediční. Jako literární teoretik a estetik, poučený českou literárněvědnou a estetickou tradicí, zejména myšlenkovým odkazem strukturalisty Jana Mukařovského, se Jankovič dlouhodobě soustřeďuje k několika podstatným aspektům literatury i umění vůbec, především k povaze smyslu a poslání slovesného díla. Při koncepčním pohledu na slovesný výtvor vyšel Jankovič z docenění Mukařovského pojmu tzv. sémantického gesta jako formativní síly textu. Na základě tohoto podnětu pak zdůrazňoval sémantiku tvaru jako zdroje autentického, nesamozřejmého, na jakýkoliv globální význam či pojem nepřevoditelného smyslu díla. Jankovičovo originální pojetí uměleckého díla „jako dění smyslu“ (smyslu nikdy neukončeného, při každé nové apercepci textu vždy znovu rozehrávaného) se tak ocitá v radikální opozici zvláště k představě o slovesném výtvoru jako realizaci ideje.
V roli interpreta literatury se Jankovič zaměřil k úzkému okruhu autorů, především k dílu Josefa Václava Sládka a Jaroslava Haška, později k prózám Bohumila Hrabala (Kapitoly z poetiky Bohumila Hrabala). Nejedna z těchto studií se Jankovičovi stala i východiskem či průpravou k obecnějším úvahám o povaze literárního díla, nebo naopak příležitostí, jak si na konkrétním materiálu zpětně ověřit platnost literárněteoretických a estetických závěrů. Interpretační i literárněteoretické studie shrnuje výbor Cesty za smyslem literárního díla.
Převažující položkou Jankovičovy rozsáhlé a přitom dostředivé ediční činnosti je dlouholetá pořadatelská i materiálově heuristická péče o dílo Jaroslava Haška. Od 1991 byl též členem redakční rady Sebraných spisů Bohumila Hrabala. Pro Českou knižnici edičně připravil Básně Josefa Václava Sládka.

BIBLIOGRAFIE

Práce o literatuře: Umělecká pravdivost Haškova Švejka (studie, 1960); Česká literatura a náboženství. Havlíček – Machar – Hašek (1961, s K. Cvejnem a Z. Pešatem); Josef Václav Sládek (studie s ukázkami z díla, 1963); Artuš Černík (soupis pozůstalosti, rozmnož., 1972); Jaroslav Hašek (soupis pozůstalosti, rozmnož., 1976); Nesamozřejmost smyslu (soubor studií, 1991); Dílo jako dění smyslu (soubor studií, 1992); Kapitoly z poetiky Bohumila Hrabala (soubor studií, 1996); Cesty za smyslem literárního díla (soubor studií, 2005, obsahuje výběrovou bibliografii).
Účast v týmových pracích: Česká literatura druhé poloviny 19. století (skripta, 1954); Dějiny české literatury 3 (1961); Slovník českých spisovatelů (1964); Čeští spisovatelé 19. století (1971, M. J. neuveden); Čeští spisovatelé z přelomu 19. a 20. století (1972, M. J. neuveden; společně s tit. Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století, 1973); Kapitoly z teorie literárního díla (1993); O poetice literárních druhů (1995); Bohumil Hrabal: Palabres et existence (Paříž 2002); Pohledy zblízka: Zvuk, význam, obraz (2002); Na cestě ke smyslu (2005).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: O české satiře (1959); Jaroslav Hašek mezi svými (1959); Struktura a smysl literárního díla (1966); Tekst –Język – Poetyka (Warszawa 1978); Wiener slawistischer Almanach (1981, úvod k dvěma nově objeveným pracím J. Mukařovského, s M. Procházkou); The Structure of the Literary Process (Amsterdam – Philadelphia 1982).
Fotografie: Zapomenuté hlasy. Korespondence, deníkové záznamy a kresby z první světové války (1986, ed. M. Krulichová); Seifert (Oslo – Roma 1988, ed. L Řezníček a D. Massimi); Hrabal (Oslo – Roma, ed. L. Řezníček); R. Pytlík: Bohumil Hrabal (1990); Z. Pešat: Jaroslav Seifert (1991, s dalšími); Monika Zgustová: V rajské zahradě trpkých plodů (1997); Z. Kožmín – J. Trávníček: Na tvrdém loži z psího vína (1998); B. Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále (program k inscenaci ND, prem. 19. 11. 1998); Čeksá literatura od počátku k dnešku (1999, ed. J. Holý a E. Lukeš); Bohumil Hrabal. Palabres et Existence (Paris 2002); Tomáš Mazal: Spisovatel Bohumil Hrabal (Praha 2004); D. Hodrová: Sotto le due specie (Udine 2005); M. Červenka – M. Jankovič: Nápisy. Kousky dřeva (2007) aj.
Uspořádal, vydal a redigoval: J. Hašek: Z doby Strany mírného pokroku v mezích zákona (výbor, 1956, s R. Pytlíkem) + Abeceda humoru (výbor, 1960, se Z. Ančíkem a R. Pytlíkem) + Eine peinliche Staatsaffäre und andere Erzählungen (něm., výbor, Praha 1961, s R. Pytlíkem) + Dekameron humoru a satiry (výbor, 1968, se Z. Ančíkem a R. Pytlíkem) + Praha ve dne v noci (výbor, 1973, s R. Pytlíkem) + Procházka přes hranice, Idylky z cest a jiné humoresky, První dekameron povídek (výbor, 1976, s R. Pytlíkem) + Reelní podnik. Grotesky a mystifikace, Třetí dekameron povídek (výbor, 1977, s R. Pytlíkem) + Moje zpověď a jiné povídky (výbor, 2008, s M. Havránkovou); Struktura a smysl literárního díla (sb., 1966, se Z. Pešatem a F. Vodičkou); K interpretaci uměleckého literárního díla (sb., 1970); J. V. Sládek: Polní cestou (výbor s dokument. pásmem, 1972, výběr veršů s L. Stehlíkem) + Radost i hoře (výbor 1980, pod jm. R. Havla) + Básně 1–3 (2004–2005, s M. Chlíbcovou); Trn v zrcadle doby (výbor, 1984, s R. Pytlíkem); J. Mukařovský: O motorickém dění v poezii (1985) + Příklad poezie (1991, s J. Janáčkovou); Hrabaliana (sb., 1990, s J. Zumrem); B. Hrabal: Městečko, kde se zastavil čas – Něžný barbar – Příliš hlučná samota (1992, s J. Zumrovou) + Hlučná samota (1994, in Spisy B. H., sv. 9); Prager Schule: Kontinuität und Wandel (Frankfurt n. M. 1997, s J. Holým a W. Schwarzem); J. Mukařovský: Studie 1–2 (2000–2001, s M. Červenkou); Intorno a Bohumil Hrabal (2005, s A. Consentino a J. Zumrem); spisy: J. Hašek: Spisy (sv. 5, Fialový hrom, 1958, se Z. Ančíkem + sv. 7, O dětech a zvířátkách, 1960, se Z. Ančíkem + sv. 3, Dědictví po panu Šafránkovi, 1961, se Z. Ančíkem a R. Pytlíkem + sv. 4, Zrádce národa v Chotěboři, 1962, se Z. Ančíkem a R. Pytlíkem + sv. 9, Politické a sociální dějiny Strany mírného pokroku v mezích zákona, 1963, se Z. Ančíkem a R. Pytlíkem + sv. 8, Galerie karikatur, 1964, se Z. Ančíkem a R. Pytlíkem + sv. 15, Velitelem města Bugulmy, 1966, se Z. Ančíkem a R. Pytlíkem + sv. 16, Moje zpověď, 1968, se Z. Ančíkem a R. Pytlíkem + sv. 12, Zábavný a poučný koutek Jaroslava Haška, 1973, se Z. Ančíkem a R. Pytlíkem) + sv. 13–14, Dobrý voják Švejk v zajetí, 1973, se Z. Ančíkem a R. Pytlíkem.

LITERATURA

Bibliografie: I. Kraitlová: Bibliografie M. Jankoviče, ČL 2005, č. 5.
Knižně: Quinquagenario (rkp. sb. 1979); Laudatio M. Jankovič (rkp. sb. 1989).
Recenze: Umělecká pravdivost Haškova Švejka: M. Červenka, HD 1960, s. 570; O. Sus, Kultura 1960, č. 48 + Plamen 1961, č. 2; J. Opelík, ČL 1961, s. 212 * Josef Václav Sládek: M. Grygar, LitN 1964, č. 28; V. Štěpánek, ČL 1965, s. 94 * Nesamozřejmost smyslu: P. Vašák, NK 1991, č. 42; J. Holý, Kritický sborník 1991, č. 4; J. Trávníček, Tvar 1992, č. 4; Z. Mathauser, Estetika 1992, č. 2 * Dílo jako dění smyslu: pal (P. Janáček), LidN 6. 4. 1992; Z. Mathauser, Estetika 1992, č. 3; M. Petříček jr., Kritický sborník 1992, č. 2; P. Kouba, LitN 1992, č. 41 * Kapitoly z poetiky Bohumila Hrabala: J. Chuchma, MFD 15. 2. 1997; F. Cinger, Právo 5. 3. 1997; B. Kostřicová, LidN 6. 5. 1997; A. Haman, NK 1997, č. 8; V. Papoušek, Tvar 1997, č. 11 + ČL 1999, č. 5; J. Trávníček, Respekt 1997, č. 23; J. Schneider, LitN 1997, č. 23; J. Hoffmannová, ČL 1997, č. 4; D. Dobiáš, Slavia 1997, č. 3 * Cesty za smyslem literárního díla: J. Holý, A2 2006, č. 19; J. Tlustý, ČL 2007, č. 1.
Rozhovory: M. Langerová, SvSl 24. 6. 1989; P. Janáček, LidN 2. 9. 1991; P. Vašák, Tvorba 1991, č. 34–35; M. Řeřichová, Zemské noviny 22. 10. 1997; D. Dobiáš, Host 2000, č. 1.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Lexikon teorie literatury a kultury (2006)
Autor hesla: Bohumil Svozil (1995)
Aktualizace hesla: 5. 9. 2007 (kb)
Aktualizace bibliografie: 12. 10. 2009 (kb)
 
zpět na hlavní stranu