Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 TVORBA (1) 1945-1952, 1957-1962  

 1945 - 1952; 1957 - 1962 
 
 Kulturněpolitický týdeník navazující na stejnojmenný list, který vycházel 1925-38, zprvu za hlavního redakčního podílnictví Františka Xavera Šaldy, od sklonku 20. let pak především Julia Fučíka. 1945-52 jej vydával ÚV KSČ v nakladatelství Svoboda, 1957-62 vycházel v Rudém právu, vydavatelství ÚV KSČ. 1952 byla Tvorba zastavena ve zřejmé spojitosti s vnitrostranickými čistkami, 1957 byla obnovena jako nástroj k posílení „ideologického boje“ po maďarských událostech, znovu zanikla v souvislosti s liberalizačními tendencemi 60. let (zároveň byla zastavena Kultura, místo obou začala vycházet Kulturní tvorba). Řídili ji (do 1947 s redakčním kruhem) Stanislav K. Neumann (1945-47, fakticky se na práci redakce nepodílel) a Gustav Bareš (1947-52), po obnovení byl hlavním redaktorem Vojtěch Dolejší. Ve funkci odpovědného redaktora (od 1957 sekretáře redakce) se vystřídali Zdeněk Novák (1945), Ladislav Štoll (1945), Jiří Taufer (1945-47), Miroslav Galuška (1948-52), Karel Kotrbatý (1957-60), Miloslav Tyller (1960-62). V redakci dále působili Jan Auerhan, Jiří Hájek, Věra Hájková, Karel A. Krejčí, Jiří Pilař, Radovan Richta, Dušan Rozehnal, Jan Štern aj. V redakčním kruhu zasedali v obou obdobích Ladislav Štoll Jiří Taufer.
 

V etapě 1945-52 prosazovala Tvorba stalinské pojetí umění jako prostředku propagandy a politického boje. Útočila na nekomunistický tisk (Dnešek, Kritický měsíčník, Obzory, Svobodné slovo apod.), z kultury zvláště na osoby Václava Černého, Františka Kovárny, Ferdinanda Peroutky, Jana Slavíka, Pavla Tigrida, Edvarda Valenty. Zpochybňovala lidské i umělecké kvality katolických literátů (Jaroslav Durych, Zdeněk Kalista, Jan Zahradníček apod.) a obviňovala je z kolaborace s nacismem; s použitím jednostranné kulturněpolitické argumentace odmítala spirituální tendence v poezii (např. Kamila Bednáře, Ivana Jelínka). Hlavní polemickou kampaň vedla v ročnících 1946 a 1947 (spory Gustava Bareše Václavem ČernýmFerdinandem Peroutkou, stati Jiřího Hájka Ladislava Štolla o poměru literatury a politiky, články Jiřího Taufra Bohumila Mathesia obhajující politické čistky v sovětské literatuře, dále příspěvky Miroslava Kárného, Jiřího Pilaře aj.). Po únoru 1948 rozšířila útoky i na některé příslušníky levicové avantgardy – např. Karla Teiga (stať Mojmíra Grygara Teigovština – trockistická agentura v naší kultuře, 1951, č. 42-44) a Jaroslava Seiferta (recenze IvanSkály na Píseň o Viktorce Cizí hlas, 1950, č. 12). Pisateli dalších ultradogmatických statí tohoto období byli František Buriánek (o Arne Novákovi a literární vědě, 1952, č. 6-7), Pavel Reiman (o ediční politice, 1951, č. 17), Václav Stejskal (o úkolech literární vědy, 1951, č. 36), Josef Štefánek (o próze, 1949, č. 23,27, 35 a 40), Jan Štern (o poezii Jiřího Koláře, 1948, č. 25), Juraj Špitzer (skandalizace skupiny DAV, 1951, č. 27-30). Jan Mukařovský otiskl v Tvorbě kritiku své vlastní strukturalistické metody (1951, č. 40). I po obnovení (1957) Tvorba polemizovala se snahami o liberalizaci kulturních poměrů.

Větší část listu zaujímaly v obou etapách politické stati. Komentáře k mezinárodním vztahům (Miroslav Galuška, Jiří Hochman, Jiří Hronek, Karel Marek, Josef Pokštefl, Antonín Petřina, André Simone, Kamil Winter aj.) přecházely s vystupňováním studené války v útoky na „imperialismus“ a jeho „agenty“ (příspěvky Theodora Balka o titovské Jugoslávii). O vnitřní politice psali Vojtěch Dolejší, Miroslav Kárný, Jiří Pilař aj., o socialistickém hospodářství mj. Miroslav Drozd, František J. Kolár, Jiří Koťátko, Blahomil Nemynář, Jan Neuls, Ota Šik, Eduard Zahrádka, o dějinách dělnického hnutí Karel Kreibich, o ideologických otázkách Čestmír Císař, Ladislav Hrzal, Arnošt Kolman, Zdeněk Nejedlý, Radovan Richta, Vladimír Ruml, Jaromír Sedlák, Jindřich Zelený aj.

Literárněkritické stati v listu uveřejňoval kromě již jmenovaných zejména Vladimír Dostál, v druhé etapě pak Vladimír Brett, Vladimír Forst, Jaromír Lang, Zdeněk Mathauser, Miloš Vacík; recenze psali mj. Jiří F. Franěk, Hana Hrzalová, František Kautman, Michal Sedloň, Zdeněk Karel Slabý. O divadelních představeních referovali Zdeněk Bláha, Jan Císař, Jaroslav Fixa, Jiří Hájek, Benjamin Jedlička, Vladimír Semrád, Alena Urbanová, o filmu Karel Czaban, Vladimír Daneš, Miloš Fiala, Lubomír Linhart, Jiří Struska, o televizi a rozhlase Dušan Havlíček, Jiří Lederer Věra Poppová, o hudbě Miroslav Barvík, Miroslav K. Černý Bohumil Karásek, o výtvarném umění Vladimír Fiala, o problémech estetiky Miroslav Klivar. Ze spisovatelů do listu přispívali zejména Ivo Fleischmann, Dušan Hamšík, Miroslav Holub, Karel Kapoun, František Kubka, Arnošt Lustig, S. K. Neumann, Vítězslav Nezval, Karel Nový, Jiří Ostaš, Marie Pujmanová, Jaroslav Putík, Josef Sekera, Vlastimil Školaudy, Jarmila Urbánková, Oldřich Vyhlídal, satirickými verši Karel Bradáč Václav Lacina. Častými autory reportáží byli Miroslav Drozd, Miroslav Gottlieb, Vašek Káňa, T. Svatopluk, Z. K. Slabý Jiřím V. Svobodou. Zahraničními dopisovateli byli mj. Jigal Arci (z Izraele) a Ilja Erenburg. K pravidelným rubrikám patřily Dopisy našich čtenářů, Hlasy od pramene (krátké „usvědčující“ citáty z článků a projevů odpůrců komunistické politiky), Plus-minus (drobné glosy a zprávy), Stručně o nových knihách, Na pomoc čtenáři (vysvětlení aktuálních pojmů, cizích slov apod.). Jazykový sloupek vyplňovali Ludvík Chada Františka Havlová.

 
Periodicita: Týdeník. – XIV (18 č., od 26. 7. 1945), XV-XX (po 52 č., 1946-51), XXI (7 č., do 14. 2. 1952), XXII – XXVII (po 52 č., 1957-62).
Podtituly: Týdeník pro kulturu a politiku (1945-52), Týdeník pro politiku, kulturu a hospodářství (1957-58, 1960-62), Týdeník pro politiku, kulturu a ekonomiku (1959).
Členové redakční rady:

Redakční kruh (1948-52 „spolupracovníci“): G. Bareš (1945-48), D. Bárta (1957-62), Č. Císař (1948-52), L. Čivrný (1945-52), J. Dolanský (1948-52), J. Drda (1957-62), M. Gottlieb (1957-62), J. Hájek (1946-52), V. Hájková (1950-52), J. Hendrych (1949-52), K. Hoffmann (1957-62), V. Janků (1957-62), V. Kaigl (1948-52), M. Kárný (1948-52), F. J. Kolár (1948-52), J. Konrád (1957-61), K. Konrád (1945-52), J. Koťátko (1957-62), V. Koucký (1948-52), L. Linhart (1957-62), F. Nečásek (1948-52), J. Neuls (1949-51), Z. Novák (1945-48, 1950-52), V. Pelíšek (1957-62), Jiří Pilař (1948, 1950-52), M. Pujmanová (1945-52), J. Rybák (1945-52), J. Řezníček (1957-62), O. Říha (1957-62), A. Simone (1948, 1950), Č. Šimáně (1957-62), J. Štern (1948, 1950-52), L. Štoll (1945-52, 1957-62), J. Taufer (1945-52, 1957-62), S. Zíbar (1957-62).

Technické informace: Novinová úprava; A4; 8-16 str. (1945), 16-24 str. (1946-52), 24 str. (1957-62); paginace průběžná (kromě 1957); obsahy ročníků (kromě 1952 a 1957).
Grafická úprava a výtvarný doprovod: Politické karikatury (L. Haas, V. Hlavín, A. Hoffmeister, V. Jiránek, K. Káš, A. Pelc, J. Pop, R. Puchýř, V. Reichmann, E. Seyček, O. Štembera, J. Žentel aj.), ilustrační fotografie a kresby.
Náklad: 8470 odběratelů (na konci 1947), 100 000 (1948).

LITERATURA

H. Hrzalová: Krásná tradice. Ladislav Štoll a Tvorba, Tvorba 1982, č. 25; V. Brett: Boj o realizaci kulturního programu KSČ roku 1945, Slovanský přehled 1983, č. 1; V. Černý: Paměti III – 1945-1972 (Brno 1992); J. Knapík: Verše v nemilosti, Ke vzniku a souvislostem kritiky Jaroslava Seiferta v roce 1950, Soudobé dějiny 1998, č. 1, s. 25; A. Kusák in Kultura a politika v Československu 1945-1956 (1998); J. Knapík in Kdo spoutal naši kulturu (2000); J. Knapík in V zajetí moci (2006).
Autor hesla: Blahoslav Dokoupil (2002)
Aktualizace hesla: 28. 6. 2007 (mlp)
Aktualizace bibliografie: 28. 2. 2007 (mlp)
zpět na hlavní stranu