Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Miroslav HOLUB

* 13. 9. 1923, Plzeň  
† 14. 7. 1998, Praha 
 
Básník, prozaik, esejista
 

Narodil se v rodině právníka, dlouholetého zaměstnance plzeňského ředitelství státních drah; rozhodující intelektuální vliv na Holuba měla ovšem matka, středoškolská učitelka jazyků. – Obecnou školu a klasické gymnázium Holub vychodil v rodišti. Maturoval v roce 1942 a do konce války pracoval jako pomocný dělník ve skladu řeziva a na překladovém nádraží. Roku 1945 se v Praze zapsal na Přírodovědeckou fakultu, v roce 1946 však přestoupil na Lékařskou fakultu UK (MUDr. 1953). Při studiích byl zároveň (1945–1952) pomocnou vědeckou silou v Ústavu pro filozofii a historii přírodních věd řízeného prof. Otakarem Matouškem, jehož semináře také navštěvoval. Docházel i na přednášky z logiky, filozofie a literární historie. Působil ve vysokoškolské organizaci Mladá generace československých přírodovědců. V letech 1953–1954 pracoval jako patolog v pražské nemocnici na Bulovce, odtud přešel do Biologického (později Mikrobiologického) ústavu ČSAV, kde se věnoval především imunologii. V roce 1970 byl z politických důvodů propuštěn, po krátké době však přijat do nově založeného Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze-Krči. Výsledky svých výzkumů z oblasti imunologie publikoval od roku 1958 doma i v zahraničí v řadě vědeckých studií i rozsáhlejších knižních publikací. Dosáhl hodnosti CSc. (1958, práce na téma Experimentální morfologie tvorby protilátek), DrSc. (1991) a doktorátu honoris causa na univerzitě v Oberlinu (USA, 1985). V šedesátých letech a znovu od konce sedmdesátých let hojně cestoval či hostoval v zahraničí, povětšině s cíli vědeckými, též však literárními (mj. navštívil Anglii, SRN, Francii, Irsko, Řecko, Čínu, Indii, Izrael, Austrálii, Mexiko). Jako vědec i literát často a dlouhodoběji pobýval v USA (1962, 1963, 1965–1967, od konce sedmdesátých let pravidelně každý třetí rok). – Jeho první manželkou byla herečka Věra Koktová (1926–2013). Syn Radovan Holub (*1949) je filmový žurnalista.

 

Jeho první pokusy o básnickou tvorbu, vznikající od roku 1944, byly inspirovány francouzskou poezií v překladech Karla Čapka a surrealismem Vítězslava Nezvala. V letech 1947–1948 Holub debutoval několika básněmi ve Svobodném slově, Ohnici a Kytici. Od první poloviny padesátých let otiskoval populárně vědecké články ve Vesmíru (zde dlouholetá, soustavná spolupráce, v letech 1951–1965 byl jeho výkonným redaktorem), poté postupně přispíval do Května, Kultury, Kulturní tvorby, Tvorby, Literárních novin (Literárních listů, Listů), Hosta do domu, Plamene, Orientace, Nového života, Listů Klubu přátel poezie, Divadelních novin, Almanachu Klubu čtenářů, Kalendáře Lidové demokracie, Československého vojáka, Rudého práva, Mladé fronty, Repertoáru malé scény, Ohníčku, Světa práce aj. Po roce 1970 nesměl publikovat, roku 1971 byla v nakladatelství Československý spisovatel rozmetána sazba knihy Stručné úvahy; i přes sebekritiku v dobovém tisku (dopis zaslaný deníku Práce v srpnu 1973) v letech 1972–1985 Holub uveřejňoval na zapřenou (pouze pod značkou M. H. anebo bez ní) tematicky různorodé sloupky v časopise Věda a technika mládeži. Souběžně byla Holubova básnická tvorba hojně překládána a dosáhla značného ohlasu v zahraničí. Výrazněji publikovat i doma začal opět od poloviny osmdesátých let, kde kromě Vesmíru přispíval publicistikou, cestopisnými črtami, eseji i básněmi zejména do Tvorby (zde mj. reportáže o cestách po Asii), Kmene, Umění a řemesla a Mladé fronty. – Po roce 1989 publikoval v Lidových novinách, Svobodném slovu, Práci, Semafóru, Tvaru, Nových knihách, Labyrintu, Technickém magazínu, Tvorbě, Nové přítomnosti, Právu aj. – V samizdatu mu pod titulem Drmolení červů popela vyšlo souborné básnické dílo do počátku sedmdesátých let. Přispěl do samizdatových sborníků Pozdravy Jaroslavu Seifertovi (1971), Přátelům (1989, ed. Pavla Piňosová) a Tak co, pane Vyskočil (1989), některé jeho již vydané básně byly uveřejněny v časopisech Acta incognitorum, Dým, Jazzstop, Magazín, co vás nezajímá, Zrcadlo (Kolín) aj. – V roce 1993 byl v cyklu České televize Gen – Galerie elity národa vysílán jeho medailon (r. Matej Mináč). – Podle Holubových veršů připravil Radim Vašinka ve svém Krytovém divadle Orfeus představení Nepotřebujeme nápovědy, řekly hrdě loutky (2000). – Své články podepisoval šifrou M. H.

 Přestože jeho přínos české literatuře spočívá především v poezii, jeví se Holub jako mnohostranný tvůrčí typ, schopný zvládat několik žánrových a slovesných poloh a zasahovat do více literárních oblastí. Avšak ani jeho poezie – ač jednolitá v základním uměleckém principu – není tvárně a významově jednostranná a monotónní. Jako básník se Holub vyhranil v druhé polovině padesátých let v kontextu skupiny časopisu Květen. Poučen znalostí poetiky a estetiky Skupiny 42 a ze světových básníků zaujat zejména civilismem Jacquesa Préverta, spoluutvářel koncept tzv. poezie všedního dne (Denní služba, Achilles a želva, Slabikář, Jdi a otevři dveře, Kam teče krev, Tak zvané srdce, Zcela nesoustavná zoologie). Směřování k evokaci životního dění v jeho konkrétnosti a každodennosti, která je zbavena apriorní ideové odtažitosti, přitom nejen teoreticky formuloval (v programní stati Května v č. 1/1956 Náš všední den je pevnina), ale vlastní tvorbou i svébytně naplňoval, modifikoval a překračoval. Výrazným potlačením subjektivního rozměru básnické výpovědi zradikalizoval generační sklon k postihování především vnější reality. V profesně blízkém prostředí, v nemocnicích a výzkumných laboratořích, ve vědě a vědecké terminologii nalezl trvalou možnost zcivilňující aktualizace básnické promluvy i opodstatnění své vůle po uplatnění intelektu v poezii. Tvárná schematizace a básníkem favorizovaný typ aktivního, morálně pevně zacíleného člověka se přitom postupně vyhrotily do podoby autorské výpovědi jako pořádajícího činitele a do pojetí lidské svobody jako sebeřízení člověka, „uskutečňování vyšších forem souvislostí a závislostí“. Výmluvným dokladem toho je Holubova vrcholná kniha šedesátých let Ačkoli. Tento soubor básní a lyrických mikroesejů je však v jeho tvorbě i určitým předělem, neboť básník zde s krajní ironií odhaluje prázdnotu reality, tj. vytrácení se smyslu věcí, řeči, lidského života a dějin v důsledku rozmáhající se neuspořádanosti světa. Drastickými, až boschovsky temnými metaforami a vizemi pak reaguje na posrpnovou skutečnost roku 1968. Obrazy děsu z odlištění světa se vyznačují také básně ze Spojených států ve sbírce Beton, která svědčí i o postupné univerzalizaci Holubova tvůrčího vědomí. Ztemňující se horizont jeho poezie se projevuje významovou zašifrovaností a drásavostí pohledu na konfliktnost i paradoxnost situace člověka a společnosti. Ve sbírce z druhé poloviny osmdesátých let Interferon čili O divadle, obsahující i oddíl scénických básní, pak Holub s patrným vlivem Vladimíra Holana, T. S. Eliota a Samuela Becketta dochází k dalšímu popření někdejší významové transparentnosti verše nebývalým zvrstvením výrazu a mnohoznačností. Proti dřívějšímu Holubovu pojetí světa jako řádu hodnot se zde prosazuje theatrum mundi zasahované chorobnými procesy, zlem, zmatečností i absurditou. Typicky holubovské ovšem zůstává osvícenské chápání umění jako účinné obrany před nepřízní reality. Naproti tomu Holubova tvorba z počátku devadesátých let svědčí o návratu k výchozímu sdělnému typu poezie, reagujícímu i na zcela konkrétní společenské problémy (Syndrom mizející plíce). V posmrtně vydané sbírce Narození Sisyfovo, která shrnuje Holubovy básně z let 1989–1997, autor pokračuje v konfrontacích soudobých civilizačních motivů s relikty archaických duchovních hodnot a kulturních tradic. – Částečnou analogií k pohybu Holubovy básnické tvorby jsou jeho dvě knihy prozaické, čerpající z pobytu ve Spojených státech a výrazně překračující běžnou představu o cestopisu či cestopisné reportáži. Zatímco Anděl na kolečkách při veškeré lyrizaci a metaforizaci především vyhrocuje barvitou empirii do ostrých kontrapunktů, v později vzniklém cestopisném meditativním eseji Žít v New Yorku autor přináší i zobecnění a otvírá až metafyzický průhled do skladby americké skutečnosti. – Humanistickým laděním a intelektuálně zaměřeným humorem zapadají do celku autorova díla i početné sloupky (K principu rolničky, Skrytá zášť věku). V jeho brilantní esejistice pak převažuje zájem o problematiku vědy, civilizačních procesů a zvláště o vztah poezie a vědy, jehož analýzy jsou i nepřímou reflexí Holubovy vlastní básnické praxe (Tři kroky po zemi, Maxwellův démon čili O tvořivosti aj.).

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Denní služba (BB 1958); Achilles a želva (BB 1960); Slabikář (BB 1961); Jdi a otevři dveře (BB 1961); Studie k problémům poezie (B 1962, příležit. tisk k 10. výročí Literárních novin); Anděl na kolečkách (básnický cestopis, 1963; rozšíř. 1964); Zcela nesoustavná zoologie (BB 1963, k fotografiím K. Přibyla); Kam teče krev (BB 1963, s fotografiemi J. Paříka); Tak zvané srdce (BB 1963); Tři kroky po zemi. Příběhy a myšlenky kolem vědy (EE, sloupky 1965); Ačkoli (BB 1969, též angl. Although, 1971, London, přel. Jarmila a Ian Milnerovi); Žít v New Yorku (E cestopis., 1969); Beton (BB 1970); Události (BB, bibliof. 1971); Notes of a clay pigeon (BB London 1977, přel. Jarmila a Ian Milnerovi); Naopak (BB 1982); Interferon čili O divadle (BB 1986, též angl. Interferon, or On Theater, 1982, přel. D. Hábová a D. Young); On the contrary and other poems (Newcastle upon Tyne, 1984, přel. E. Osers); K principu rolničky. Poznámky a námitky na 43 řádek doprovozené myšlenkami druhých o vědě, kultuře a jiných nesnázích (sloupky, 1987, též angl. The jingle bell principle, 1992, Newcastle upon Tyne, přel. J. Naughton); Maxwellův démon čili O tvořivosti (EE 1988); NE patrně NE. Zcela malá knížka nadávek, zákonů, odkazů apod. (BB, aforismy, 1989); Skrytá zášť věku (sloupky, 1990); Syndrom mizející plíce (BB 1990, též angl. Vanishing lung syndrome, London 1990, přel. D. Hábová a D. Young); The dimension of the present moment (EE London 1990, přel. D. Young); Brief reflections (BB, bibliof. 1990, přel. J. a I. Milnerovi); O příčinách porušení a zkázy těl lidských (EE, sloupky, 1992); Ono se letělo. Suita z rodného města (vzpomínkové EE, BB 1994); Aladinova lampa (cestopisné PP, 1996); Narození Sisyfovo (1998).
Souborná vydání: Spisy (Carpe diem, 2003–2018, ed. M. Huvar): Sv. 1 Básně (2003, obs. Denní služba; Achilles a želva; Slabikář; Jdi a otevři dveře; Kam teče krev; Zcela nesoustavná zoologie; Tak zvané srdce; Ačkoli; Beton; Naopak; Interferon čili O divadle; Ne patrně Ne; Syndrom mizející plíce; Ono se letělo; Narození Sisyfovo); sv. 2 Cestopisné prózy (2003, obs. Anděl na kolečkách; Žít v New Yorku; Aladinova lampa); sv. 3 Eseje a sloupky (2005, obs. Tři kroky po zemi; K principu rolničky; Maxwellův démon čili O tvořivosti; Skrytá zášť věku; O příčinách porušení a zkázy těl lidských; Ono se letělo); sv. 4 Paralipomena (2018, obs. Básně; Eseje, sloupky a fejetony; Předmluvy a doslovy; Glosy, polemiky, úvahy; Ankety; Rozhovory).
Výbory: Anamnéza (1964); Selected poems (Baltimore 1967, přel. I. Milner a G. Theiner); Sagittal section (Oberlin 1980, přel. S. Friebert a D. Hábová, česky Sagitální řez, 1988); The fly (Newcastle upon Tyne 1987, přel. E. Osers); Model človeka (Bratislava 1990, přel. J. Kolenič); Poems: Before (Newcastle upon Tyne 1990, přel. J. a I. Milnerovi); Intensive care. Selected and new poems (Oberlin 1996); The rampage (London 1997, přel. D. Young, D. Hábová, R. Bloydová a M. H.); Lepší role už nedostaneme (2000, ed. M. Huvar, obsahuje CD se záznamem recitátorských, hudebních a divadelních interpretací Holubovy poezie, k omezenému počtu výtisků přiloženo též DVD se záznamem inscenace Holubových básní v divadle poezie Regina Břeclav); Časoprostor (2002, ed. V. Justl).
Překlady: Z. Herbert: Studium předmětu (1965, s V. Dvořáčkovou) + Epilog bouře (2000, s dalšími); Postavit vejce po Kolumbovi (1967, zde př. básní S. Grochowiaka); R. R. Ward: Živé hodiny (1980); H. Kindl a G. Wöber: Biochemie rostlin (1981, s L. Novotným a M. Streiblem); L. Thomas: Buňka, medúza a já (1981) + Myšlenky pozdě v noci (1989) + Život buňky (1999); Almanach Světové literatury (1986, zde př. povídky R. Edsona); Umění ve století vědy (1988, s J. Vaňkem); Ostrovy plovoucí k severu (1989, zde př. básní D. Abseho); Ch. Olson: Profese poezie (1990); P. Škrabánek a J. McCormick: Pošetilosti a omyly v medicíně (1995); G. Klein: Ateista a Svaté město a jiné eseje (1999, s A. Čechovou).
Odborné práce: Seskviterpenické kyslíkaté látky druhů čeledi okoličnatých (1972); Struktura imunitního systému (1979, s dalšími); Immunology of nude mice (Boca Raton 1989) ad.
Ostatní: New York (1966, text ve fotografické publikaci E. Fukové, M. Novotného a M. Šechtové).
Uspořádal a vydal: Lesní škola posluchačů přírodovědecké fakulty university Karlovy (1946, též přispěl); Poe aneb Údolí neklidu (1972, Miroslav Holub neuveden).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Je kniha radostný života boj! (1959); Básnický almanach 1958 (1959); Lubomír Přibyl: Obrazy a grafika z let 1952–1960 (katalog 1960); Básnický almanach 1959 (1960); Dvacáté století. Kniha o vědě, technice a kultuře (1961); Dvacáté století. Kniha o vědě, technice a kultuře (1962); A co básník (1963); Dvacáté století. Kniha o vědě, technice a kultuře (1963); Semafor (1964); Den v Československu (1964); O poslání a možnostech moderního umění (1964); Jakou barvu má srdce (1965); Diskutujeme o morálce dneška (1965); Dvacáté století. Kniha o vědě, technice a kultuře (1965); 12 do tuctu. Magazín pro děvčata (1965); F. Peterka: Poezie (katalog, 1966); Český brevíř lásky (1966); Ladění slov (1966); Černé umění očima básníků (1968); Uprostřed Evropy (1968); Jiří Šlitr (1970); A flock of words (1970); Pokroky v imunologii (1970); Machine van woorden (Amsterdam 1975); Another republic. 17 European and South American writers (New York 1976); A child growing up (Toronto 1979); Einstein. The first hundred years (Oxford 1980); Interdisciplinary teaching (San Francisco 1981); Srdce budoucího věku (1982); The Oxford book of Christmas poems (London 1983); Dvojhlas (1985); Přistání na Řípu (1988); S. Káš: Antologie českého medicínského humoru (1988); Slovo a hlas potřetí (1988); Chvála české řeči (1988); Ellen Jilemnická (katalog 1989); Peter de Francia: Untitled. 39 drawings (katalog, London 1989); Čím drží svět pohromadě (1990); Jiřímu Suchému (1991); Grand street 40 (New York 1991); Kamenné poselství I. J. (katalog 1994); Václav Daneš: Obrazy 1965-1995 (katalog 1995); Pickanterie (1995); The Vintage book of contemporary world poetry (New York 1996); Molavcová, to přece víte (1997); Lásky a nelásky (1998); Ryby katedrál (2001); Pegasovo poučení (2002); Nezabolí jazyk od dobrého slova (2004); Tak dobrá je to hra. Fotbal v české poezii (2004); Co si myslí andělíček (2004); Sešity. Výběr z 33½ čísel časopisu (2009); Antologie české poezie 1. 1966–2006 (2009); Chlévská lyrika (2010).

LITERATURA

Bibliografie: A. Nováková: MUDr. Miroslav Holub, CSc. Publikované práce 1956–1983 (rozmnoženo 1983, soupis odborných prací a esejů o vědě a kultuře).
Knižně: B. Svozil: Vůle k intelektuální poezii (1971); V. Juřina: Miroslav Holub (1991).
Studie a články: M. Červenka: Holub a Brukner, Květen 1958, č. 11, též in M. Č, Obléhání zevnitř (1996); B. Svozil: K básnické metodě Miroslava Holuba, ČL 1961, č. 3; J. Kutina: Plzeňské kontakty dětství, Pravda 21. 7. 1963; J. Opelík in sb. Jak číst poezii (1963); J. Brabec: doslov, in Anamnéza (1964); A. Alvarez: Introduction to M. Holub, in M. H. Selected poems (1967), česky in Souvislosti 2018, č. 4; V. Karfík: Z mladší poezie. (IV. Miroslav Holub.), sb. Jak číst poezii, 2. vyd. (1969); A. Ling: The Uni(que)verse of Miroslav Holub, Books abroad 1974, č. 3; D. Graham: „The Frightened Fawn of Sense“. Mind and Nature in the Poetry of Miroslav Holub, The American Poetry Review 1987, č. 4; J. Holý in Česká literatura 1945–1970 (1992); J. Freund: Laboratorium světa aneb Syndrom bezmoci, Kurs 1992, č. 2; J. Peterka in Český dekameron (1994); J. Urbanec: Racionalita v poezii Miroslava Červenky a Miroslava Holuba, in Časopis Květen a jeho doba (1994); M. Bauer: Vztah vědy a umění v teoretických článcích Miroslava Holuba, in Časopis Květen a jeho doba (1994); R. Svoboda: Dvanáct hodin poezie (Zcela nesoustavně o ránech večerů a naopak), in Literatura v literatuře (1995); J. Homoláč: Miroslav Holub: Stahování (Text a komentář), in Intertextovost a utváření smyslu (1996); R. Svoboda: Narození Sisyfovo, Host 1999, č. 2; F. Jonáš: Ke zdrojům krátkého volného verše Miroslava Holuba, ČL 2002, č. 2; M. Bauer: Obraz Spojených státu amerických v textech Miroslava Holuba z 60. let 20. století, Tvar 2003, č. 15; W. Wilde-Menozzi: Revising Miroslav Holub, Southwest review 2003, č. 4; M. Hatala: Lepšie úlohy Miroslava Holuba, Psí víno 2005, č. 35; V. Křivánek: Interference na způsob pimprlového divadla, absurdní grotesky či negativního exempla, in V. K., Kolik příležitostí má báseň (2007); R. Bloyd: Rebekah. Real deep surprises. Brno studies in English 2010, č. 2; -GE- (= G. Erhart): Básník v proměnách doby, Zprávy Spolku českých bibliofilů v Praze 2014, č. 2; M. Bauer: Všednosti psa (ve verších Jiřího Koláře a Miroslava Holuba), in Polidštěné zvíře (2017); J. N. Srbová: A není na tom nic racionálního.(Stručná úvaha o Miroslavu Holubovi), Souvislosti 2017, č. 4; J. Hájek: Holub a Herbert, Souvislosti 2017, č. 4; S. Friebert: Československo, Souvislosti 2017, č. 4; P. Andreas: Napsal nám spisovatel Miroslav Holub, Souvislosti 2017, č. 4; D. Hertl: Jeden cíl a dvě cesty k němu, Týdeník Rozhlas 2018, č. 37.
Recenze: Denní služba: M. Vacík, Tvorba 1958, č. 29; J. Opelík, HD 1958, č. 7 + Kultura 1958, č. 33; I. Mojík, Kultúrny život (Bratislava) 1958, č. 36, k tomu M. Červenka, Květen 1958, č. 14; A. Linke, MF 7. 6. 1958; O. Rafaj, Nová svoboda 25. 1. 1959; P. Den, Books Abroad (Norman) 1962, č. 1 * Achilles a želva: F. Vrba, LitN 1960, č. 9; M. Vacík, Tvorba 1960, č. 48 + RP 15. 3. 1960; J. Fried, Plamen 1960, č. 9; M. Uhde, HD 1960, č. 9; M. Blahynka, Kultura 1960, č. 49; G. Francl, LD 3. 4. 1960 * Slabikář: M. Červenka, Plamen 1961, č. 8; J. Opelík, HD 1961, č. 7; M. Blahynka, Kultura 1961, č. 27; F. Vrba, LitN 1961, č. 18; J. Svoboda, ČK 1961, č. 6; M. Hamada, Kultúrny život (Bratislava) 1961, č. 27; M. Vacík, RP 24. 6. 1961; Vl. Novák, Práce 27. 5. 1961; J. Binder, LD 23. 7. 1961; P. Blažíček, Práce 11. 6. 1961 * Jdi a otevři dveře: J. Opelík, HD 1962, č. 2; M. Blahynka, Kultura 1962, č. 10; M. Vacík, RP 23. 3. 1962; J. Hrabák, Rovnost 17. 2. 1962; R. Matys, Práce 1. 4. 1962; jbd (= J. Binder), LD 11. 2. 1962 * Anděl na kolečkách: M. Jungmann, LitN 1963, č. 29; O. Sus, KT 1963, č. 44; (sv) (= S. Svoboda), MF 28. 7. 1963; (vf) (= V. Falada), ZN 23. 6. 1963; š. (= J. Šimůnek), VP 11. 7. 1963 * Zcela nesoustavná zoologie: ab (= J. Šotola), LD 9. 8. 1963; O. Kryštofek, Práce 10. 12. 1963; F. Vrba, LitN 1963, č. 48; M. Vacík, RP 22. 11. 1963; B. Svozil, Plamen 1964, č. 6 (též o sbírkách Tak zvané srdce a Kam teče krev); O. Sus, HD 1964, č. 9 * Kam teče krev: P. Blažíček, LD 3. 11. 1963; F. Vrba, LitN 1963, č. 48; M. Vacík, RP 22. 11. 1963; O. Sus, HD 1964, č. 1 (též o sbírce Tak zvané srdce); B. Svozil, Plamen 1964, č. 6 (též o sbírkách Tak zvané srdce a Zcela nesoustavná zoologie); Urb. (= J. Urbánková), VP 8. 2. 1964 * Tak zvané srdce: M. Novotný, My 64, 1964, č. 1 * Tři kroky po zemi: V. Dostál, Impuls 1966, č. 2; Z. Kožmín, Plamen 1966, č. 2; M. Blahynka, KT 1966, č. 6; M. Horanský, HD 1966, č. 7; O. Sus, LitN 1966, č. 10 * Selected poems: D. O'Driscoll, Souvislosti 2017, č. 4 * Ačkoli: V. Karfík, Orientace 1970, č. 2; E. Lukeš, ZN 5. 1. 1971 (též o sbírce Beton); P. Kovařík, SvSl 26. 1. 1971 (též o sbírce Beton) * Žít v New Yorku: per (= S. Perkner), Texty 1969, č. 4; P. Den, Proměny (New York) 1970, č. 3 * Beton: rsk (= M. Borský), Práce 17. 2. 1971; P. Javor, Proměny (New York) 1972, č. 1 * Naopak: B. Svozil, Tvorba 1982, příl. Kmen č. 45; D. Sedlická, MF 5. 8. 1982; vln (= V. Novotný), ZN 2. 2. 1983; V. Vodák (= M. Vacík), LD 17. 12. 1982 * Interferon čili O divadle: V. Křivánek, Tvorba 1987, příl. Kmen č. 28; fc (= G. Francl), LD 5. 3. 1987; mlg (= M. Langerová), SvSl 28. 5. 1987; J. Rulf, ZN 7. 2. 1987 * K principu rolničky: J. Lukeš, SvSl 9. 7. 1987; Š. Vlašín, LD 30. 10. 1987; J. Rulf, ZN 21. 11. 1987; Z. Volný, Květy 1987, č. 37; J. Cejpek, Čtenář 1987, č. 11; J. Holoubek, Tvorba 1987, příl. Kmen č. 49 * Maxwellův démon čili O tvořivosti: P. Janáček, ZN 5. 1. 1989; P. Kosatík, Kmen 1988, č. 50; J. Svoboda, Kulturní měsíčník 1989, č. 5 * Sagitální řez: J. Slomek, MF 16. 3. 1989; J. Hájková, SvSl 8. 6. 1989; J. Olšovský, Práce 20. 6. 1989 * NE patrně NE: J. Slomek, MF 31. 3. 1990 * Skrytá zášť věku: B. Svadbová, Tvar 1991, č. 17; M. Vacík, NK 1991, č. 7 * Syndrom mizející plíce: P. A. Bílek, NK 1990, č. 31/32; J. Trávníček, Tvar 1990, č. 37; V. Šibrava, LD 5. 12. 1990; V. Píša, Tvorba 1990, č. 45 * O příčinách porušení a zkázy těl lidských: ck, Večerník Praha 20. 4. 1993; Z. Heřman, Tvar 1993, č. 19; P. Janáček, LidN 4. 3. 1993, příl. Národní 9, č. 9; P. Matuška, Denní telegraf 23. 4. 1994; M. Petříček, NK 1993, č. 2 * Ono se letělo: R. Matys, NK 1994, č. 22; V. Novotný, Práce 20. 7. 1994; M. Štráfeldová, Tvar 1994, č. 17; D. O’Driscoll, Souvislosti 2017, č. 4 * Aladinova lampa: F. Cinger, Právo 15. 7. 1996; M. Jungmann, NK 1996, č. 28; L. Pytloun, Tvar 1997, č. 8; voj (= M. Vojtová), Práce 29. 8. 1996 * Narození Sisyfovo: J. Rulf, Reflex 1998, č. 49; M. Bauer, Tvar 1999, č. 3; R. Svoboda, Host 1999, č. 2; J. Suk, NK 1999, č. 3 * Paralipomena: J. Hájek, Souvislosti 2019, č. 2.
Rozhovory: O. Klein, Kultura 1961, č. 5; B. Kováč, Kultúrny život (Bratislava) 1961, č. 8; dp (= D. Posekaná), MF 15. 10. 1961; K. Valtera, Tvorba 1962, č. 45; Z. Štěpánková a E. Škoda, Svoboda 26. 3. 1963; lg (= L. Gawlik), VP 7. 5. 1963; otb (= O. Brůna), Československý voják 1963, č. 24; K. Jangl, LD 14. 6. 1964; J. S. (= J. Skácel), HD 1964, č. 5; O. Brůna, Obrana lidu 1964, č. 14; V. Kubálek, ZN 17. 10. 1965; Ž. Wienerová, Vlasta 1965, č. 9; I. Vyskočil, Orientace 1966, č. 1; P. Veverka, MS 1968, č. 13; sm (= S. Machonin), LitL 1968, č. 16; O. Hníková, MF 13. 9. 1969; D. Kozlová, Práce 30. 12. 1969; P. Bečvařík, Svět práce 1970, č. 8; F. Kobza, KultM 1983, č. 2; J. Holoubek, MF 17. 1. 1987; M. Krausová, NK 1987, č. 28; D. Spáčil, Svět v obrazech 1987, č. 32; Z. Líkařová, Kmen 1988, č. 7; P. Veselý, MS 1988, č. 32; V. Vondra, SvSl 3. 6. 1989; L. Verecký, Listy Klubu přátel poezie 1989, jaro/léto; L. Koubská, T 1989, č. 2; I. Rössler, Tvorba 1989, č. 52; A. Čechová, Věda a technika mládeži 1989, č. 11; M. Nyklová. LD 16. 3. 1990; J. Čulík, Obrys 1990, č. 4; A. Pavlová, MFD 20. 7. 1991, příl. Víkend; A. Fuchs, SvSl 27. 7. 1991; I. Kastnerová, Deník Nová Pravda 12. 3. 1992; (zl), Práce 28. 3. 1992; P. Janáček, LidN 23. 4. 1992, příl. Národní 9, č. 17; L. Koubská, LidN 22. 8. 1992, příl. Nedělní Lidové noviny; I. Kastnerová, Deník Nová Pravda 11. 9. 1992; G. Murín, Vesmír 1992, č. 6; J. Holeyšovský, Reflex 1993, č. 11; I. Fencl in I. F., Vize a iluze skupiny Květen (1993); Z. Heřman, SvSl 15. 1. 1994, příl. Slovo na neděli; L.Verecký, MFD 3. 2. 1994, příl. Magazín Dnes, č. 5; M. Huvar, Tvar 1994, č. 4; J. Štrasser, LidN 15. 6. 1994; M. Huvar, Rovnost 10. 8. 1994 + Denní Telegraf 12. 12. 1994; (ik), Plzeňský deník 17. 6. 1995, příl. Mimořádná příloha 700 let města Plzně; I. Válová, Večerník Praha 19. 8. 1995, příl. Dobrý večer; M. Huvar, Labyrint revue 1995, č. 1 + Mosty 1995, č. 1; A. Pilátová, Práce 24. 2. 1996, příl. Péčko, č. 8; V. Kratochvílová, Večerník-Praha 7. 10. 1996; M. Maláčová, Právo 22. 10. 1996; V. Streit, Pražské noviny 25. 10. 1996; (vis), Denní telegraf 13. 11. 1996; P. Vachtl, Živel 1996, č. 3; J. Kašpar, Právo 12. 6. 1997, příl. Salon, č. 19; L. Tomica, Právo 13. 8. 1997; L. Štefflová, Učitelské noviny 1997, č. 31; L. Tomica, Právo 16. 3. 1998; A. Krtilová, Rovnost 5. 8. 1998, příl. Obzor; J. Hlobil, Spektrum 1998, č. 2; G. Murín, Zrkadlenie/Zrcadlení 2004, č. 1.
K životním jubileím: vbc (= V. Vrabec), SvSl 13. 9. 1988; hol, Kmen 1988, č. 37; M. Procházka, ČJL 1998/1999, č. 7/8; J. Hrubý, Plž 2013, č. 9.
Nekrology: J. Chuchma, MFD 15. 7. 1998; L. Brožek, Právo 17. 7. 1998; V. Novotný, Slovo 17. 7. 1998; D. Anýž, MFD 18. 7. 1998; I. Matějka, HN 24. 7. 1998, příl. Na víkend, č. 30; P. Kovařík, Týden 1998, č. 30; M. J. Stránský, The Prague Post 1998, č. 30; A. Jelínek, Spektrum 1998, č. 2; B. Říhová, Imunologický zpravodaj 1998, č. 2; I. Trebichavský, LitN 1998, č. 31; J. Kovanda, Psí víno 1998, č. 6; R. Svoboda, Host 1998, č. 7; E. Osers, Tvar 1998, č. 20.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Databáze českého uměleckého překladu
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Autor hesla: Bohumil Svozil (1995); Karel Piorecký (2007)
Aktualizace hesla: 9. 12. 2019 (jar)
Aktualizace bibliografie: 9. 12. 2019 (jar)
 
zpět na hlavní stranu