Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Kamil BEDNÁŘ

* 4. 7. 1912, Praha 
† 23. 5. 1972, Mělník 
 
Básník, překladatel, autor literatury pro děti
 Syn pražského právního úředníka JUDr. Emiliana Bednáře. Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze (1931) a po první státní zkoušce na Právnické fakultě (1937) navštěvoval Kamil Bednář šest semestrů přednášky na FF UK (literární věda a literární historie); studium vzhledem k uzavření vysokých škol v roce 1939 nedokončil. V letech 1936 a 1937 redigoval časopis Mladá kultura, poté (1938–1939) spoluredigoval strojopisný časopis Noc. Od roku 1939 byl zaměstnán jako redaktor, a to nejprve několik měsíců v nakladatelství Melantrich a poté v nakladatelství Václav Petr, kde vedl mj. knižnice Erb (1940–1944) a Nová jména (1947–1948). S Františkem Bulánkem-Dlouhánem redigoval v letech 1947–1948 časopis Český život. V roce 1949 přešel jako redaktor do vydavatelství ELK, které se po červnu 1949 stalo součástí nakladatelství Československý spisovatel. V roce 1959 odtud odešel a napříště se věnoval jen literární práci. Po roce 1969 se stal členem literární rady nově vznikajícího Svazu českých spisovatelů. – Byl členem několika volných literárních seskupení, mj. kolem časopisu Tvář (1936) či strojopisného časopisu Noc (1938–1939), působil též v literární skupině Kov (1936, s Karlem Brušákem, Janem Drdou, Jiřím Markem, Ladislavem Maršíčkem a Jiřím Valjou), ve skupině Strom (1940, s Jarmilou Otradovicovou a Karlem Bodlákem), roku 1947 spoluzaložil skupinu Ohnice a spoluredigoval dva její stejnojmenné sborníky. Roku 1967 spoluzaložil skupinu Pevný bod (společně s Jarmilou Otradovicovou, Karlem Bodlákem a Antonínem Bartuškem). – Z prvního manželství s Věrou Bednářovou měl dva syny, scenáristu, dramaturga a herce Jiřího Bednáře (1941–2013) a Ivana Bednáře (*1945), dramaturga, scenáristu a režiséra a v letech 1991–1992 šéfredaktora deníku Metropolitan. Jeho druhou manželkou se v roce 1960 stala spisovatelka Emílie Stambolieva (1907–1998, rozená Jiřincová, od 1960 publikovala pod jménem Emílie Bednářová; jazykově pomáhala Bednářovi při převodech z ruštiny, polštiny, němčiny a angličtiny).
 

Své básně, povídky i fejetony začal Kamil Bednář publikovat na počátku třicátých let. Do konce druhé světové války uveřejňoval své verše a recenze v řadě dobových periodik (mj. v denících Národní osvobození, Právo lidu, Lidové noviny, Nová svoboda a v časopisech Čteme, Kritický měsíčník, Panorama, Rozhledy, Studentský časopis, U-blok). Po roce 1945 přispíval mj. do Bloku, Českého života, Kytice, Ohnice, Svobodného zítřku, Svobodných novin, poté do Hosta do domu, Impulsu, Kulturní tvorby, Květů, Lidové demokracie, Literárních novin, Mateřídoušky, Nového života, O knihách a autorech, Plamene, Rolnických hlasů, Světa v obrazech, Světové literatury, Svobodného slova, Tvorby, Zemědělských novin či Zlatého máje. – Zejména po roce 1948 doprovázely jeho verše řadu výtvarných katalogů a jeho básnická přetlumočení byla využívána v překladech prozaických děl. – V padesátých letech spolupracoval se svou švagrovou, výtvarnicí Ludmilou Jiřincovou (1912–1994) na řadě soukromých bibliofilských tisků a současně vydával i vlastní strojopisné svazky (mj. Štědrovečerní koleda u Ludmily Jiřincové, 1955). Přispěl do strojopisných výročních sborníků Pozdrav básníkovi (věnováno Jaroslavu Seifertovi, 1951, později přepis v samizdatové edici Česká expedice pod názvem JS 1951, 1988) a JD 70. Básníku Jaroslavu Durychovi v lásce, úctě a vděčnosti (1956). Bibliofil Jan Jelínek vydal jako strojopis soubor Bednářových básní Jen tak. – V roce 1948 Bednář připravoval v Národním divadle hru Jidáš, která již nebyla inscenována. – Pro Československý rozhlas napsal mj. hry Mstivý návrat (1965, na motivy R. Jefferse), Šalamoun hledá Sulamit (1968, na téma Písně písní), pro děti a mládež hry Pohádka podle not (1963), Husí král (1963) a Jak šli čert a velká panna na ples až do rána (1968). Řada rozhlasových i divadelních inscenací byla vytvořena podle Bednářových překladů (mj. Robinson Jeffers). – V roce 1980 adaptovala Československá televize jeho novelu Děvčátko z Itálie (pod názvem Adriana). – Na počátku padesátých let překládal též některé dobové populární a budovatelské písně (mj. Jsme pro mír autora S. S. Tulikova, Mírový pochod mládeže nebo Písně berlínského festivalu, ale též Píseň míru Dmitrije Šostakoviče), později překládal texty vokálních skladeb světových tvůrců vážné hudby (mj. kantátu o Komenském od Dariuse Milhauda na objednávku UNESCO, Ronsardovy básně pro skladby Alberta Roussela, cyklus písní Johannesa Brahmse Krásná Magelona na texty Ludwiga Tiecka, Requiem D. B. Kabalevského na text R. I. Rožděstvenského, árie z Wagnerovy opery Víly). Byl též překladatelem operety Moskva – Paříž – Moskva autora V. I. Muradeliho a písní z muzikálu Andreje Ešpaje Sedmé nebe. Jeho verše zhudebňovali Otakar Jeremiáš (kantáta Sokolovo), Petr Eben (Nástroje se představují), Josef Plavec, Celestin Rypl, Bohuslav Taraba (skladba Dukla) a zejména Jan Hanuš; kromě toho napsal Bednář několik textů populárních písní (mj. Pražská polka). – Podle jeho poezie sestavili v roce 1984 Pavel Dlouhý a Vojtěch Trapl dramatické pásmo Nezapomenutelný čas. – Užíval pseudonymu Prokop Kouba a šifer -ab-, -amb-, bdn., bdnř., bdř., Bed., -dnř-, Kab., KABE, KB, Kbd., K. B., -mil-.

 Svou spirituální lyrikou dosáhl Kamil Bednář největších úspěchů na rozhraní třicátých a čtyřicátých let, kdy byl také přijímán jako mluvčí nastupující básnické generace. V apokalyptických vizích sbírky Kamenný pláč, vyrůstajících z tématu bolesti, se láska váže se smrtí. Za monumentalizovaným světem jevů je odhalováno skryté duchovní dění. Abstraktní rovina úzkostných otázek získává naléhavost v cyklu Veliký mrtvý, v němž se Bednář vyrovnával s otcovou smrtí. V eseji Slovo k mladým se pokusil zformulovat životní pocit generace utvářené skepsí k ideologiím, vyslovil se pro poezii „nahého člověka“ vyvázaného ze společenských vztahů a pro návrat k „věčným hodnotám“. Za války vznikala souběžně se sbírkami hlavní tragické linie i Bednářova poezie rodinného štěstí a milostné harmonie. Po osvobození se autor nejprve pateticky vypořádával s válečnými hrůzami a postupně nalézal východisko z pocitu nezakotvenosti v prosté lásce k životu a k lidem. Jeho verš se prozaizoval a jeho pohled se pronikáním epických prvků objektivizoval. I v úsilí o věcnou civilní poezii však zůstal básníkovou charakteristickou polohou patetický lyrismus, který se později (na přelomu šedesátých a sedmdesátých let) mohl rozvinout zvláště v opětovných návratech k válečným zážitkům a v tématu vděčnosti k Rudé armádě (Nezapomenutelný čas, Závrať návratu). Jeho teoretizující úvahy (Střepiny, o které jsem se sám pořezal) navázaly na Slovo k mladým jak odporem k tvárným experimentům, tak požadavkem étosu v umění. – Bednářova improvizační lehkost se zvláště v padesátých letech a začátkem let šedesátých uplatnila také v rozsáhlé tvorbě pro děti a v překladech (respektive ve zbásňování doslovných překladů) z angličtiny, bulharštiny, francouzštiny, italštiny, latiny, maďarštiny, němčiny, portugalštiny, ruštiny, slovinštiny, švédštiny; soudobou českou poezii ovlivnily jeho objevné překlady amerického básníka Robinsona Jefferse, jejichž knižní vydání doprovodil Bednář studiemi a životopisnými poznámkami.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Kámen v dlažbě (BB 1937); Milenka modř (BB 1939); Rok (B 1939); Kamenný pláč (BB 1939); Veliký mrtvý (B 1940); Slovo k mladým (E 1940); Vánoce v Čechách (BB 1940, neprodejný tisk); Ohlasy Slova k mladým (E 1941); Po všech svatbách světa (BB 1941); Bosé oblohy. Verše psané do písku (BB 1942); Hladiny tůní (BB 1943); Kouzlení a cesty doktora Fausta (pohádka, b. d., 1943, podle něm. lidových pověstí); Píseň lásky (B 1944); Pohádka o princezně Duši (1944); Praha pod křídly války (B 1945); Slovo mají právě – žádná mýlka – Kašpárkovi druzi z divadýlka (BB pro děti, b. d., 1945); Duše orlů (BB 1946); Balada z regálu (P, B 1946, s I. Divišem a V. Bláhou); Kálidás. Dramatická legenda (D 1946, s E. Stambolievou); Dvanáct bratrů (BB pro děti, b. d., 1946); Paměť bojovníků (B 1947); Alojskovo dobrodružství (B pro děti, b. d., 1947); Malá dobrodružství (BB pro děti, b. d., 1947); Všelijaká povídání pro táty, když si povídají s dětmi (BB pro děti, b. d., 1947); Pravda světa (BB 1948); Voják a poušť (B 1948); Jim hostinou bylo (B 1948); Jak zvířátka od lesa šla na pana Korbesa (B pro děti, b. d., 1948); Píseň dalekého míru. Kantáta (B 1948, neprodejný tisk); Balada o hospodě Na křiváčku. Podle lidové pověsti z Vysočiny (B, bibliof. 1949); Památce paní Erny Janské (B, bibliof. 1953); Slunce život (B pro ml., 1954); Odilla čili Cesta do Lourd (B, bibliof. 1954, ke kresbám K. Lhotáka, rozšíř. s tit. Odila, 1976); Pramáteři! (BB, bibliof. 1956); Dějiny srdce (BB 1957); Pohádka o stéblu, bačkoře a měchýři (B pro děti, 1957); Zima – slunce – sníh (BB pro děti, 1957); Tam v pohádkové město Alaká (1957); Johanes doktor Faust (D pro děti, rozmnož., 1957, i prem.); Dřevěný Kristus. Básně na kříž nalezené v horách (BB, bibliof. 1957); Očarované lodi (BB, bibliof. 1957, rozšíř., bibliof. 1973); Pohádka o dvou mrazících (1958); Lukáši! (BB, bibliof. 1958); Fontány a kašny (BB, bibliof. 1960); Báseň na pana Pegrassiho (B, bibliof. 1960); Verše na kalendář 1960 (1960, k ilustracím J. Trnky); Jezdci v topolech (BB 1961); Malířova zvířátka (BB pro děti, 1961, k obrázkům F. Tichého, též něm. v př. G. Schwarze, 1966); Zuzanka a mořeplavci na Vltavě (P pro děti, 1961); Děvčátko z Itálie (P pro děti, 1962, na motivy H. Mertlové a J. Vaníčka; přeprac. 1968); Chopin v Mariánských Lázních (B, bibliof. 1962, vydáno též pod názvem Fryderyk a Marianna, bibliof. 1981); Čas kočárů a lamp (BB 1963); Cyklus tanečnic (BB, bibliof., 1963, k ilustracím F. Peterky); Můj Quijote (BB 1964); Jak vejce potkalo strejce (B pro děti, 1964); Ypsilon a Evangelina (D, bibliof. 1965; rozmn. 1968); Labutí jezero (verš. pohádka, 1965, též angl., přel. J. Layton, 1968); Pohádky za oponou (1966); Co nesmyl déšť (BB 1967); Piano jde do světa (pohádka, 1967); Povídám, povídám pohádky (BB pro děti, 1968); Americký manažer Merle Armitage vzpomíná (P 1968); Kašpárek (B pro děti, 1968); Jidáš, zrádce spravedlivých (D 1969); Střepiny, o které jsem se sám pořezal (úvahy, parodie, 1969); Kocour v botách (BB pro děti, 1969, leporelo); Smolíček (BB pro děti, 1969, leporelo); O Červené Karkulce (BB pro děti, 1969, leporelo); Skiza ztraceného (B, bibliof. 1970); Muška neposluška (BB pro děti, 1970, leporelo); Nezapomenutelný čas (B 1971); Zahrada v Atlantidě (BB 1971); Přátelství přes oceán (vzpomínky, 1971); Andělům a růžím (BB 1971); Óda na řeku Vltavu (B, bibliof. 1971); Kocour v botách (B pro děti, 1972); Pohádky za druhou oponou (PP pro děti, 1972); Závrať návratu (B 1973); Zabílená freska (BB, bibliof. 1973); Na konci tisíciletí (BB 1973); Pohádky ze starého kočáru (1973); Čtyři sonety (BB, bibliof. 1973); Procházky v zrcadlovém bludišti (BB, bibliof. 1974); Bludiště (B, bibliof. 1974); Píseň pro dva hlasy (B, bibliof. 1975); Zahrada přítelkyně (P 1976, též něm., přel. G. Just, 1978); Čtyři básně věnované manželům Štáblovým (BB, bibliof. 1980); Slova a zaklínadla (BB 1982); scénicky: Trny mládí (1944); Návrat (1966).
Výbory: Kamenný anděl (1949); O propast opřeno (1965, ed. D. Karpatský s autorem); Vybrané verše z let 1937–1971 (1972); Sladká beznaděj (1982, ed. K. Suda); Nezapomenutelný čas (1984, rozmn., ed. V. Trapl a P. Dlouhý); Sladkost hořkosti (1987, ed. V. Křivánek).
Ostatní práce: Kresby Ludmily Jiřincové (katalog výstavy, 1945); Praha romantická (1948, fotografická publikace, s Jindřichem Marco); Ludmila Jiřincová (katalog výstavy 1953); Miloslav Troup (katalog výstavy, 1957); Ludmila Jiřincová (katalog výstavy 1957); Das Land, dem wir entsprossen. Wanderung durch die Tschechoslowakei (1958, s dalšími); The face of a country. A picture book of Czechoslovakia (1958, s dalšími); Puppets and Fairy tales (1958, s dalšími); Contes et marionnettes (1958, s dalšími); Ludmila Jiřincová: Obrazy (katalog výstavy, 1958); Alois Hejl: Práce z let 1938–1958 (katalog výstavy, 1958); Karel Müller: Malostranské motivy (katalog výstavy, 1959); Vojta Nolč. Kresby z let 1954–1958 (katalog výstavy, 1959); Marie Bognerová (katalog výstavy, 1961); Karel Tondl: Obrazy, monotypy, grafika (katalog výstavy, 1962); Eliška a Ferda Štáblovi: Keramika, plastika a kresby (katalog výstavy, 1963); Přes překážky (1964, verše ke spartakiádní skladbě); J. Slavický: Listy důvěrné (1966, verše ke korespondenci L. Janáčka); Eliška a Ferda Štáblovi: Keramika, plastiky (katalog výstavy, 1966); Jindřich Wielgus (katalog k výstavě, 1967); Ludmila Jiřincová: Obrazy (katalog výstavy, 1967); B. Taraba: Poutník rozsvěcí lampu (1968, verše k životopisu J. B. Foerstera); Ex libris Ludmily Jiřincové (1969, s V. Grégrem); Karel Oberthor (katalog výstavy, 1970); Vladimír Brehovszký (katalog výstavy, 1971); Karel Müller (katalog výstavy, 1974); Akademická malířka Marie Bognerová (katalog výstavy, 1975); J. Slavický: Krása života. Dívčí svět okolo Bedřicha Smetany (1978); Ludmila Jiřincová: Výběr z díla (katalog výstavy, 1983); Miloslav Troup (katalog výstavy, 1994); Jindřich Wielgus (katalog výstavy, 1995); Kamil Lhoták: Sic itur ad astra (katalog výstavy, 2005).
Překlady a přebásnění: Hvězdy nad Triglavem. Moderní poesie slovinská (1940, s dalšími); L. de Camőes: Portugalské lásky (1941, s V. Černým) + Lyrika (1957, se Z. Hampejsem) + Lusovci (1958, se Z. Hampejsem) + Msti se mým slzám (1962, se Z. Hampejsem); V. de Castro e Almeida: Život Camőesův (1941, s L. Čivrným); Med a hořec (sbírka parafrází latinské poezie v Čechách 16. st., 1942, podle překladu V. Adlové); Arabské pohádky z 1001 noci (1942, převyprávění); O Faustovi, Markétce a ďáblu (pohádka, 1943, podle J. W. Goetha; přeprac. 1972); Čest básníků. Poesie francouzského odboje (1947, s dalšími); Mezi dvěma plameny (1948, s dalšími); S. Petöfi: Mé písně (1950, s dalšími) + Básně (1953, s L. Hradským) + Bohatýr Jan (1953, s L. Hradským) + Blesky rozhněvané i křídla motýlí (1973, s dalšími); A. F. de Castro Alves: Otroci (1951, se Z. Hampejsem); Ch. Dickens: Život a dobrodružství Martina Chuzzlewita (1952, se Z. Urbánkem); J. Amado: Básník svobody (1951, se Z. Hampejsem) + Mulatka Gabriela (1960, se Z. Hampejsem); J. Révai: Petöfi a Ady (1952, s A. Rossovou); S. Anjí: Buchara (1952, s A. Žukovskou); I. Novikov: A. S. Puškin (1952, s F. Hřivnou); Americká literatura ve vězení (1953, s dalšími); M. Gorkij: Městečko Okurov / Léto (1953, s dalšími); V. Hugo: Francii a světu (1953, s dalšími); N. J. Vapcarov: Z díla (1953, s dalšími); A. A. Antonovskaja: Veliký Mouravi (1953, s K. Krausem); M. Iljin: Přetvoření naší planety (1953, s dalšími); P. Tyčina: Ocel a něha (1953, s dalšími); G. Illyés: Petöfi (1953, s A. Rossovou) + Jilm a vítr (1965, s L. Hradským); G. Keller: Básně / Sedm legend / Epigram (1954, s dalšími); Kniha o velkých ruských spisovatelích (1954, s dalšími); N. S. Tichonov: Život pod hvězdami (1954, s dalšími); F. Gladkov: Volnost (1954, s R. Schulzovou); N. Čertovova: Orlíček (1954, se Z. Pileckým); V. Očertin: Jsem tvůj, vlasti (1954, s J. Valentou); P. I. Zamojskij: Pasáček (1954, s dalšími); A. S. Puškin: Pohádky a poemy (1954, s dalšími) + Lyrika 1, 2 (1956, s dalšími) + Arion (1965, s dalšími) + Měděný jezdec a jiné básně (1976, s dalšími) + Talismany (1987, s dalšími); J. W. Goethe: Láskyplné písně (1955, rozšíř. vyd. 1958) + Básně / Západovýchodní díván (1955, s O. Fischerem a V. Feldsteinem); A. Mód: 400 let bojů za nezávislost Maďarska (1955, s dalšími); K. Driml: Šuki a Muki (1956, přebásnění); J. Laffitte: Velitel Marceau (1956, s E. Ruxovou); Poesie sovětské Rusi (2 sv., 1956, s dalšími); J. Korzeniowski: Šlechtická vesnice / Spekulant / Karpatští horalé (1956, s J. Simonidesem a J. Janouchem); H. Melville: Bílá velryba (1956, s S. V. Klímou a M. Kornelovou); J. Arany: Zvon v pustě (1957, s L. Hradským); A. Džámí: Jarní zahrada (1957, s J. Markem); J. M. Eca de Queiroz: Maiové (1957, se Z. Hampejsem) + Zločin pátera Amara (1961, se Z. Hampejsem); Legenda o svaté Kateřině (1958, přebásnění); R. Jeffers: Mara (1958, přeprac. 1971) + Medea (rozmn. 1960) + Jestřábí křik (1960) + Hřebec grošák / Silák Hungerfield (1960, přeprac. 1971) + Pastýřka putující k dubnu (1961) + Básně z Jestřábí věže (1964) + Ženy od mysu Sur (1965) + Sbohem, moře. Poslední básně (1968) + Návrat (bibliof., 1968) + Žena z Kréty (1975, překlad z pozůstalosti dokončila a upravila E. Bednářová) + Cawdor (1979) + Maják v bouři (1983) + Tři tanečnice (bibliof. 1993); S. Michalkov: Strýček Štěpán a veselí přátelé (1958, s dalšími); S. Maršak: Domeček (1958); Černošská poesie (1958, s dalšími); A. Jószef: S čistým srdcem (1959, s V. Závadou a L. Hradským); V. G. Bělinskij: Stati a recense 1840–1842 (1959, s dalšími); M. Kownacka: O strašlivém drakovi, princezně a ševcovi (rozmn. 1959); G. Leopardi: Poesie luny (1959, s K. Růžičkou); K. G. Paustovskij: Poručík Lermontov (rozmn. 1959, s M. Ajvazem); Je radostný života boj! (1959); R. Brandstaetter: Markolt (rozmn. 1960, s J. Simonidesem); M. Ikbál: Poselství z východu (bibliof. 1960, s J. Markem); I. Madách: Tragédie člověka (1960, s L. Hradským, dramatizace 1986); Brevíř lásky (1961, s dalšími); A. Faiz: Žalující obraz (1961, s J. Markem); Chopin. Listy rodině a přátelům (1961, s J. Simonidesem); Rukopisy královédvorský a zelenohorský (1961, přebásnění); A. Tóth: Od srdce k srdci (1961, s L. Hradským); Krásných paní milování a jiné rýmy a šprýmy (1963, přebásnění podle výboru F. Svejkovského); Mír Amman Dihláví: Příběhy čtyř dervišů (1963, s J. Markem); W. Shakespeare: Zimní pohádka (rozmnož., 1964) + Venuše a Adonis (1964) + Lukrécie (1966); M. Radnóti: A přece se vrátím (1964, s L. Hradským); E. Ady: Sám s mořem (1966, s L. Hradským) + Srdce snad všemohoucí (2003, s L. Hradským, ed. Z. Hron); H. Martinson: Anaira (1966, s J. Vohryzkem); A. Sládkovič: Marína / Detvan (1966, s J. Kintnerovou); Sto moderních básníků (1967, s dalšími); Postavit vejce po Kolumbovi (1967, s dalšími); L. Tieck: Krásná Magelona (1967); Říjen 1917 (1967, s dalšími); Čítanka světové literatury (1968, s dalšími); V. A. Giljarovskij: Salóny a doupata (1970, s dalšími); R. Desnos: Zpěvobajky a květomluva (1971, přebásnění); Cyrano z Bergeraku, mistr kordu a slova (převyprávění hry E. Rostanda, 1973); Duhové mosty (1973, s dalšími); Rytíři modrého květu (1975, s dalšími); Srdce světa (1976, s dalšími); Země Sovětů v poezii a próze (1977, s dalšími); Abeceda květů (1979, s dalšími); Kavkaz básníků a bájí (1979, s dalšími); D. Dorovská (ed.): Básníka miluje svět (1980, s dalšími); Verše proti smrti (1980, s dalšími); Velká generace. Básníci Nyugatu (1982, s dalšími); Krůpěje noci (1982, s dalšími); V. Hugo: Beru si slovo (1985, s dalšími); Hledání modrého květu (1988, přetlumočení Rukopisu královédvorského); E. Pound: Chtěl jsem napsat ráj (1993, s dalšími); scénicky: A. J. Lippl: Svatodušní varhany (1944, s E. Formanovou); L. Filan: Žolík (1961); R. Jeffers: Medea (1962); M. Kownacka: O strašlivém drakovi, princezně a ševcovi (1962); V. K. Konstantinov – B. M. Racer: Sedmé nebe. Hudební komedie o 2 dějstvích (1971, s J. Flégrem); M. Kownacka: Švec Dratvička (1975).
Uspořádal a redigoval: Za Jiřím Ortenem (sb., 1945); Ohnice (sb., 2 sv., 1947); Almanach Kmene 1948 (1948); Pevný bod (sb., 1967, s J. Otradovicovou).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Almanach Kmene 1937–1938 (1937); Básnický kalendář let 918–1938 (1938); Jarní almanach básnický 1940 (1940); Jedenáct nejmilejších básní [druhá kytička] (1940); Dík a pozdrav. Josefu Horovi k padesátinám (1941); Červen (1941); Jitřenka vypravuje (1941, zde pohádka O princi a Světlušce); Básníci o knize (1942); Výbor z prací a překladů mladých autorů [z okruhu Stromu] (1943); Pražský máj 1945 (1945); Našim maminkám (1946); Nad Tatrou sa blýska (1946); Květnové dny (1946); Cesta Karla Dvořáčka (1946); Bez práce nejsou koláče (1947); Stopou TGM (1947); Golgata (1947); Čeští básníci mládeži (1948); 1948 – Rok vzpomínání (1948); Nevyúčtován zůstává život (1948); Dětství v Čechách (1949); Spisovatelé Ostravsku (1953); Básnický almanach 1953 (1953); Antikvář to vinař je (bibliof. 1954); Básnický almanach 1954 (1955); Připravujeme estrádu 3 (1956); Básnický almanach 1955 (1956); Básnický almanach 1956 (1957); Čeští básníci a grafici Divadlu hudby (1958); Podzim 1938 (1958); Básnický almanach 1958 (1959); Našim dětem (1959); Básnický almanach 1959 (1960); Vám poděkování a lásku vám (1960); Pražské ateliéry (1961); Verše o Praze (1962); A co básník (1963); Udeřila hodina (1964); Jakou barvu má srdce (1965); Ladění slov (1966); Milostná (bibliof. 1968); Čteme a recitujeme v mateřské škole (1968); Vesele i vážně o mělnickém víně (1969); Černé umění očima básníků (1969); Květen 45 (1970); Stavba ve výši (1970); Milenky, ženy, matky (1972); Básnický almanach 1973 (1973); Sonety o Praze (1975); Tanky a šeřík (1975); Sborový zpěv (1975); Recitujeme (1977); Život našich dětí (1979); Česká poezie dvacátého století (1980); Praha našich snů (1980); Východ slunce / Východ slnka (1980); Líbánky na Hané (1982); Nachový plamen (1984); Voňavá jablíčka (1990); Věci (1990); Ach, ta láska nebeská… (1992); Milostná čítanka (1995); Antologie české poezie 1966–2006 (2009).

LITERATURA

Knižně: D. Šajtar: Zlomená gesta (1946); J. Machoň: Deset let tvorby Kamila Bednáře (1948).
Studie a články: J. Morák: Poesie lidské existence a víry, Řád 1943, č. 8; V. Kolář: Kamil Bednář, LidN 2. 4. 1944; J. Grossman: Nejmladší česká poezie v přehledu. 2. Problémy mladé generace a Kamil Bednář, Lidová kultura 1947, č. 4; hlk (= J. Hulák): Naše stanovisko k básnickým proměnám, MF 14. 6. 1947; -jh- (= J. Hiršal): Kamil Bednář. Za čtenářem 1958, č. 3; M. Červenka: K poezii Kamila Bednáře, Květen 1957/58, č. 6; D. Karpatský: Doslov, in K. B., O propast opřeno (1965); K. Bochořák: Kamil Bednář v mých vzpomínkách, LD 1. 7. 1972; A. Pludek: O autorovi (doslov), in K. B., Pohádky ze starého kočáru (1973); K. Vrána: Kříž odhalený, Nový život (Řím) 1977, č. 3; O. Sirovátka: Od sebe k lidem, in K. B., Slova a zaklínadla (1982); V. Křivánek: Poezie nekonejšivého lidství, in K. B., Sladkost hořkosti (1987); I. Bednář a J. Bednář: Mrtví básníci se bránit nemohou? Kmen 1988, č. 44; tíž: Aby žáci o něco nepřišli? Kmen 1989, č. 6 (reakce na pasáž o K. B. v učebnici literatury pro III. ročník středních škol); J. Červinka: Kamil Bednář – teoretik, Akord 1991, č. 5; A. Fetters: Tragický osud básníka, Tvar 1992, č. 21; J. Červinka: Skica převážně životopisná / Kamil Bednář – básník, Proglas 1993, č. 2; M. Balowski: Mysl egzystencjalna w literaturze czeskiej okresu drugiej wojny swiatowej, Sborník prací Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Studia slavica = Slovanské studie 1996, č. 3; J. Červinka: Zapomenutý? LitN 1998, č. 2; A. Fetters: Vážená redakce, vážený pane Červinko..., LitN 1998, č. 8; J. Rulf: Causa Kamil Bednář, Reflex 1998, č. 16; I. Bednář: Causa Kamil Bednář, Reflex 1998, č. 22; M. Jareš: Časopis Noc, Aluze 1999, č. 1; J. Červinka: O poesii Kamila Bednáře, Obratník 1999, č. 3; J. Hejk: Programové vystoupení mladých autorů sdružených okolo Kamila Bednáře, in S. Fedrová – J. Hejk – A. Jedličková, Poetika programu – program poetiky. Studentská literárněvědná konference (2007); Z. Brdek: Jazyk ledový se hnul. Básnická tvorba Kamila Bednáře z počátku 40. let 20. století, Tvar 2012, č. 13; Z. Brdek: Skupina kolem Kamila Bednáře uprostřed noci, in M. Balkowski (ed.), Konflikt pokoleń a różnice cywilizacyjne w języku i w literaturze czeskiej (Poznań), 2012; R. Seltenreich: Robinson Jeffers. „Turrem propria manu fecit“, Prostor 2013, č. 99; Z. Brdek: Abjektivní aspekty básnické řeči Jiřího Ortena a Kamila Bednáře, ČL 2014, č. 1; J. Bílek: Svědectví před Ohnicí. Edice úvodníku nerealizovaného periodika z roku 1946, Literární archiv 2014, sv. 46; B. Kolář: O Pastýřce putující k dubnu po padesáti letech, Krok 2014, č. 1; Z. Brdek: Poezie Kamila Bednáře v první polovině čtyřicátých let 20. století, in V. Schmarc a kol., Obraz válek a konfliktů. V. kongres světové literárněvědné bohemistiky (2015); Z. Brdek: Protektorátní debata o mladé literární generaci, in L. Antošíková (ed.), Zatemněno (2018).
Recenze: Kámen v dlažbě: J. Strnadel, Ranní noviny 26. 6. 1937; V. Černý, LidN 7. 6. 1937; O. Králík, LUK 1937, č. 12; G. (= F. Götz), Národní osvobození 20. 5. 1937; jšr (= J. Šnobr), Česká osvěta 1937/38, č. 4; J. B. Č. (= J. B. Čapek), Naše doba 1937/38, č. 3 * Milenka modř: V. Černý, KM 1939, č. 3; J. Kopecký, Studentský časopis 1938/39, č. 7; vz (= V. Zima), Zvon 1938/39, č. 46; B. Slavík, LidN 2. 10. 1939; AMP (= A. M. Píša), Národní práce 19. 2. 1939; de (= J. Strnadel), Večerník Národní práce 4. 9. 1939; B. F. (= B. Fučík), Akord 1939/40, č. 4; V. Hrbek (= Z. Kalista), Lumír 1939/40, č. 2 * Rok: -ühl- (= B. Mühlstein), Naše zprávy 16. 12. 1939; V. Hrbek (= Z. Kalista), Lumír 1939/40, č. 4; V. Černý, KM 1940, č. 2 * Kamenný pláč: F. Götz, Čteme 1939/40, č. 8; J. B. Č. (= J. B. Čapek), Naše doba 1939/40, č. 8; V. Černý, KM 1940, č. 2; Rfš, Zvon 1939/40, č. 40; AMP (= A. M: Píša), Národní práce 3. 3. 1940 * Veliký mrtvý: Mn, LidN 16. 12. 1940; AMP (= A. M. Píša), Národní práce 17. 11. 1940; J. Červinka, Řád 1940, č. 10; M. Dvořák, Akord 1940/41, č. 3 a č. 4/5 * diskuse o Slovu k mladým a Ohlasu Slova k mladým: jp, Česká osvěta 1939/40, č. 9–10; O. Šimáček, Čteme 1939/40, č. 13; P. Bojar, Studentský časopis 1939/40, č. 10; L. Ulčák, Kolo 1940, č. 10; B. Březovský, Panorama 1940, č. 6; V. Černý, KM 1940, č. 5–6; L. Čivrný, KM 1940, č. 5–6; J. Adamec a J. Batušek, KM 1940, č. 8; J. Daniel (= F. Schulmann), KM 1940, č. 10; J. Novotný, KM 1940, č. 10; J. Červinka, Řád 1940, č. 6; J. Popelová, Národní práce 4. 8. 1940; J. Pilař, Venkov 31. 5. 1940; A. Pražák, Naše doba 1940/41, č. 1; M. B., Zvon 1940/41, č. 3; vbk (= V. Běhounek), Dělnická osvěta 1941, č. 6; J. Pilař, Venkov 16. 7. 1941 * Vánoce v Čechách: J. B. Č. (= J. B. Čapek), Naše doba 1940/41, č. 7; J. B. (= J. Borecký), Zvon 1940/41, č. 50 * Po všech svatbách světa: h (= J. Heyduk), LidN 4. 1. 1942; J. Pilař, Venkov 1. 1. 1942; p. (= A. M. Píša), Národní práce 1. 2. 1942; B. Fučík, Akord 1942/43, č. 1; V. Černý, KM 1942, č. 1; J. Červinka, Řád 1942, č. 5 * Hladiny tůní: B. Fučík, Akord 1942/43, s. 302; J. B. Č. (= J. B. Čapek), Naše doba 1942/43, č. 7; F. Listopad, Čteme 1943, č. 7; J. Černý, LidN 20. 7. 1943; p. (= A. M. Píša), Národní práce 21. 5. 1943; D. Šajtar, Živá tvorba 1943/44, č. 5 * Bosé oblohy: J. Suchánek, Živá tvorba 1942/43, č. 6; p. (= A. M. Píša), Národní práce 6. 3. 1943; Ch, LidN 8. 3. 1943 * Kouzlení a cesty doktora Fausta: vpa (= V. Pazourek), LidN 21. 9. 1943; Kp. (= K. Polák), Národní práce 15. 8. 1943; Filip (= D. Filip), Úhor 1943, č. 8; C. J. (= C. John), Naše doba 1943/44, č. 2 * Píseň lásky: V. Kolář, LidN 2. 5. 1944 * Pohádka o princezně Duši: V. Pazourek, LidN 19. 10. 1944; Z. Vavřík, LitN 1958, č. 41 * Praha pod křídly války: hoř (= J. Hořec), MF 20. 12. 1945; M. Liška, Umělec 1945, č. 11/12; Z. S. (= Z. Skyba), PL 8. 12. 1945; M. S. (= M. Sedloň), Tvorba 1946, č. 2; J. H. (= J. Hájek), RP 16. 1. 1946; AMP (= A. M. Píša), Práce 6. 2. 1946; J. P. (= J. Pilař), ZN 14. 2. 1946; V. Vaňousek, My 46, č. 9; ok (= O. Kautský), Svobodné noviny 30. 5. 1946; I. Dušín, Vyšehrad 1946, č. 24 * Slovo mají právě – žádná mýlka – Kašpárkovi druzi z divadýlka: md (= Mir. Dvořák), Práce 8. 6. 1946 * Duše orlů: D. Šajtar, MF 9. 7. 1946; G. (= F. Götz), Národní osvobození 31. 10. 1946; J. Linhart, PL 17. 11. 1946; A. M. Píša, Kytice 1947, č. 1; J. Janů, Svobodné noviny 4. 2. 1947; J. Štern, Práce 12. 4. 1947; lk (= L. Kundera), Rovnost 22. 3. 1947; KFK (= F. Kafka), SvSl 15. 6. 1947 * Kalidás: jšk (= J. Š. Kvapil), Naše doba 1946/47, č. 9; Pa (= F. Pala), SvSl 19. 3. 1947 * Paměť bojovníků: A. M. Píša, Kytice 1947, č. 6; G. (= F. Götz), Národní osvobození 12. 6. 1947; Su, Obrana lidu 16. 7. 1947; L. Kundera, List Sdružení moravských spisovatelů 1947/48, č. 5/6; J. Štern, Práce 12. 12. 1947; J. B. Č. (= J. B. Čapek), Naše doba 1947/48, č. 2; B. P. (= B. Pavlok), Akord 1947/48, s. 31–32 * Pravda světa: O. Kryštofek, MF 10. 4. 1949; J. Štern, NŽ 1949, č. 2 * Všelijaká povídání pro táty, když si povídají s dětmi: Tc, Národní osvobození 13. 6. 1948 * Voják a poušť: jšk (= J. Š. Kvapil), Naše doba 1948/49, č. 4 * Jim hostinou bylo: B. Polan, KM 1948, č. 15; K., Lidová kultura 1948, č. 2; M. Jariš, Var 1948, s. 210; P. Bojar, KP 1947/48, č. 55; Pk (= J. Pinkava), LidN 13. 6. 1948; –čí (= K. A. Krejčí), Obrana lidu 20. 10. 1948 * Jak zvířátka od lesa šla na pana Korbesa: ySK (= J. V. Svoboda), MF 17. 12. 1948 * Kamenný anděl: Lin (= J. Linhart), LidN 1. 5. 1949; F. Buriánek, ZN 30. 6. 1949; B. Truhlář, Práce 12. 10. 1949 * Odila: E. Eckertová, Proměny (New York) 1980, č. 1 * Slunce život: V. Pazourek, HD 1954, č. 11 * Pohádka o stéblu, bačkoře a měchýři: V. Frýbová, Kultura 1957, č. 43; eč, Kultúrny život (Bratislava), 1957, č. 30 * Zima – slunce – sníh: R. Lukášová, Předškolní výchova 1957, č. 10 * Dějiny srdce: Z. Heřman, VP 1. 11. 1957; gf (= G. Francl), LD 24. 11. 1957; M. Petříček, NŽ 1958, č. 2; M. Červenka, Květen 1958, č. 6; J. Opelík, Kultura 1958, č. 12; J. Mourková, LitN 1958, č. 17 * Pohádka o dvou mrazících: S. Malá, Předškolní výchova 1957, č. 2 * Jezdci v topolech: bt (= J. Šubrt), LD 25. 8. 1961; F. Vrba, LitN 1961, č. 39; M. Blahynka, Kultura 1961, č. 40; J. Trefulka, HD 1961, č. 10 * Malířova zvířátka: M. Tmé, Komenský 1966/67, č. 8 * Zuzanka a mořeplavci na Vltavě: Z. Vavřík, LitN 1962, č. 6; J. Červenka, ZM 1962, č. 10; J. Novák, ČK 1962, č. 3 * Děvčátko z Itálie: VPA (= V. Pazourek), ZM 1963, č. 5; B. Klement, Komenský 1962/62, č. 10 * Čas kočárů a lamp: š. (= J. Šimůnek), VP 29. 4. 1963; M. Petříček, Plamen 1963, č. 4; F. Vrba, LitN 1963, č. 25; R. Matys, Práce 23. 7. 1963; S. Daníčková, SvSl 3. 8. 1963 * Můj Quijote: M. Petříček, HD 1964, č. 8; V. Karfík, LitN 1964, č. 43; R. Vlach, Proměny (New York) 1965, č. 1 * O propast opřeno: M. Blahynka, KT 1965, č. 34; or (= O. Rafaj), ČK 1966, č. 3; K. Dostál, Plamen 1965, č. 8 * Co nesmyl déšť: Z. Kožmín, LitN 1967, č. 34; J. Vaníček, Plamen 1968, č. 4 * Piano jde do světa: V. Mayer, Impuls 1968, č. 6; J. Otradovicová, ZM 1969, č. 5 * Americký manažer Merle Armitage vzpomíná: P. Pujman, Listy 1969, č. 13 * Střepiny, o které jsem se sám pořezal: or (= O. Rafaj), RP 7. 10. 1969; H. Hrzalová, Tvorba 1969, č. 9; J. Babický, NK 1969, č. 23; H. Korecká, ČL 1970, č. 2 * Nezapomenutelný čas: B (= M. Borský), Práce 9. 6. 1971 * Zahrada v Atlantidě: rsk (= M. Borský), Práce 17. 12. 1971; pkv (= P. Kovařík), SvSl 4. 1. 1972 * Přátelství přes oceán: MJV (= M. Janů-Veselá), Práce 14. 7. 1971; zz (= Z. Mráz), ZN 26. 10. 1971 * Andělům a růžím: rsk (= M. Borský), Práce 4. 8. 1971; iz (= I. Zítková), ZN 6. 8. 1971; P. Kovařík, SvSl 17. 8. 1971 * Pohádky za druhou oponou: T. G. Hejzlar, NK 1982, č. 40 * Vybrané verše z let 1937–1971: MB (= M. Blahynka), RP 14. 2. 1973 * Závrať návratu: rsk (= M. Borský), Práce 11. 7. 1973; M. Blahynka, Tvorba 1973, č. 18 * Na konci tisíciletí: hbk (= H. Knappová), Brněnský večerník 18. 9. 1973; MB (= M. Blahynka), RP 31. 10. 1973; J. Pavelka, Rovnost 1. 11. 1973 * Zahrada přítelkyně: Š. Vlašín, Tvorba 1976, č. 42; J. Poláček, Rovnost 12. 8. 1976; omh (= O. M. Hartl), NK 1976, č. 23 * Slova a zaklínadla: zh (= Z. Heřman), MF 28. 8. 1982; M. Blahynka, Rovnost 21. 9. 1982; V. Křivánek, Tvorba 1982, příl. Kmen, č. 44; V. Novotný, SvSl 18. 12. 1982 * Sladká beznaděj: ks, NK 1983, č. 16 * Sladkost hořkosti: J. Rulf, ZN 13. 2. 1988.
Rozhovory: Růst 1947, s. 113 (v rubrice Básníci o sobě); V. Burda, LitN 1967, č. 13; an., NK 1968, č. 5; an., Obroda 1969, č. 25; R. Mihola, Předvoj 1970, č. 24; I. Zítková, MF 10. 6. 1971; nn, SvSl 19. 6. 1971; K. Žižkovský, Čtenář 1971, č. 7; B. Mach, Práce 16. 10. 1971; R. Mihola, Květy 1972, č. 3; R. Mihola, Svět v obrazech 1972, č. 15; A. Lukeš, LD 29. 7. 1972.
K životním jubileím: M. Petříček, Plamen 1962, č. 7; fv (= F. Vrba), LitN 1962, č. 27; kr (= J. Kružík), LD 4. 7. 1962; V. Pazourek, SvSl 4. 7. 1972; sk (= M. Borský), Práce 4. 7. 1972; vbc (= V. Vrabec), SvSl 22. 5. 1982; vv (= V. Vodák, tj. M. Vacík), LD 22. 5. 1982; B. Kolář, LD 2. 7. 1982; (AF), SvSl 3. 7. 1982; M. Blahynka, Tvorba 1982, příl. Kmen, č. 28; A. Fetters, Zprávy Spolku českých bibliofilů 1982, č. 3; J. Houžva, Svoboda 25. 6. 1987; B. Kolář, LD 4. 7. 1987; bj (= B. Jirásek), Pravda 8. 7. 1987; ku, (= J. Kutina), LD 16. 7. 1987; J. Hásek, Tvorba 1987, příl. Kmen, č. 21; nn, Práce 22. 5. 1992; (g), SvSl (Brno) 22. 5. 1992; (jx), LidN 23. 5. 1992; (sk), LD (Brno) 8. 6. 1992; J. Kutina, SvSl 22. 7. 1992; V. Závodský, Brněnský večerník 2. 7. 1997.
Nekrology: J. Heyduk, LD 4. 7. 1972; -vjk- (= V. Jelínek), Tvorba 1972, č. 22; Z. Hampl, Philologica Pragensia 1973, č. 2.
Archiv: LA PNP: Osobní fond, soupis R. Hamanová (1979), menší část fondu mimo soupis.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Literární archiv Památníku národního písemnictví
Databáze českého uměleckého překladu po roce 1945
Databáze Obce překladatelů

Autor hesla: Přemysl Blažíček (1995), Michal Jareš (2019)
Aktualizace hesla: 21. 2. 2019 (jar)
Aktualizace bibliografie: 21. 2. 2019 (jar)
 
zpět na hlavní stranu