Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Vašek KÁŇA

* 23. 4. 1905, Kralupy nad Vltavou  
† 30. 4. 1985, Praha  
 
Dramatik a prozaik
 Vlastním jménem Stanislav Řáda, od začátku své literární dráhy užíval pseudonymu, jejž vymyslel Eduard Urx. Byl třetím z devíti dětí rolníka a stoupence agrární strany při městském zastupitelstvu, který v hodnosti poddůstojníka padl v prvním roce světové války. První třídu obecné školy navštěvoval v Hostíně u Kralup nad Vltavou, zbývající třídy a dva ročníky měšťanské školy dochodil v Praze. Zde se také začal učit strojním zámečníkem. Doučil se v polepšovně v Opatovicích nad Labem, kam se dostal v šestnácti letech po útěku od matky a následných drobných deliktech. Po roce 1925 následovala doba toulek po Rakousku a Jugoslávii, kde příležitostně pracoval jako zemědělský dělník, elektroinstalatér, rybář a ve svém výučním oboru. Koncem dvacátých let začal pod vlivem Gorkého bosáckých povídek psát; v listopadu 1930 byl (spolu s Bedřichem Václavkem, Lubomírem Linhartem a Vladem Clementisem) vyslán do Charkova na 2. mezinárodní konferenci proletářských revolučních spisovatelů a stal se dopisovatelem a reportérem komunistického tisku. V průběhu třicátých let se uchytil jako brusič v továrně Českomoravská-Kolben-Daněk v Praze. Od roku 1945 pracoval jako novinář, naposledy v Literárních novinách (do důchodu odešel v roce 1965). Za tzv. normalizace byl postižen zákazem publikační činnosti.
 Od roku 1930 přispíval do časopisu Tramp a do Rudého práva, dále publikoval v Haló novinách, Rudém večerníku, Tvorbě, Národním osvobození, Novém životě, Literárních novinách a Světě práce. Podle jeho divadelní hry Parta brusiče Karhana byl natočen film Karhanova parta (1951, r. Zdeněk Hofbauer a Václav Wasserman, sc. Jan Kaplan a Jaroslav Hulák); neupravený záznam představení v divadle D49 vysílal Čs. rozhlas 8. května 1949. V roce 1997 Káňova hra inspirovala vznik inscenace Marka Pivovara a Radovana Lipuse Rychlé frézy v ND moravskoslezském. Pravděpodobně neuvedena a nepublikována zůstala hra Deputátníci (b. d., k dispozici v knihovně Divadelního ústavu v Praze).
 Na Káňovu vstupu do literatury se společně podílely jak naléhavé osobní pohnutky spojené se snahou přispět k nastolení sociální spravedlnosti, tak tendence nové vlny proletářské literatury ze začátku třicátých let, konkrétně povýšení reportáže na první místo v žánrovém žebříčku a spoléhání na příliv talentů přímo z řad dělnické třídy. Z pětice prvních Káňových knih měla k publicistickému pólu nejblíže reportáž na bázi cestovního deníku Zakarpatsko, ostrá polemika s vládní politikou na Podkarpatské Rusi, k beletristickému pólu pak svazky SomráciPasáci, flinkové a tuláci, portréty deklasovaných lidí z pražské periferie; „opožděnými“ reportážemi lze nazvat autobiografické retrospektivy Káňova válečného dětství (Nenávidím) a jinošství prožitého v polepšovně (Dva roky v polepšovně). Právě na tuto linii navázal Káňa po válce jednak přepracováním a románovým dotvořením raných autobiografických prací (Válkou narušení, Kluk z polepšovny), jednak pozorností věnovanou v publicistice i povídkové próze osudům a nápravě mravně narušené mládeže (Cesty do života). Ucelenou kapitolu v Káňově díle tvoří reportáže a divadelní hry ze začátku padesátých let, bezprostředně podporující poúnorovou moc svou agitací ve prospěch nového, tzv. socialistického vztahu k práci; z nich se zejména obě výrobní dramata (Parta brusiče Karhana, Patroni bez svatozáře) výrazně podílela na formulaci cílů i prostředků dobové oficiální literatury, vytvářené v duchu socialistického realismu.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Dva roky v polepšovně (P 1930); Pasáci, flinkové a tuláci (PP 1931); Somráci. Reportáž ze života bezpřístřešných v Bratislavě a v Praze (PP 1931); Zakarpatsko/Karpathenland (Rp 1932); Nenávidím (P 1936); Parta brusiče Karhana (D 1949, i prem.; uprav. 1952); Válkou narušení (R 1951, upr. pro ml. 1953); Patroni bez svatozáře (D 1953, prem. 1952); Byl jsem při tom (RpRp 1954); Cesty do života (PP, RpRp 1964); Kluk z polepšovny (R 1965; přeprac. knihy Válkou narušení).
Příspěvek ve sborníku: Oheň a růže (1961).

LITERATURA

Bibliografie: O. Jirečková – J. Kuncová: Dílo Vaška Káni. Personální bibliografie (rozmn., Městská lidová knihovna v Praze, 1960).
Studie a články: L. Novomeský: předmluva in Dva roky v polepšovně (1930); E. E. Kisch: předmluva in Somráci (1931); B. Truhlář: Postavy pionýrské hry V. Káni, Tvorba 1949, č. 16; E. F. Burian: předmluva in Parta brusiče Karhana (1950); Z. Pochop: Spisovatel současník, LitN 1955, č. 17; J. Hájek in Čas dramatu (1957); J. Pilař: doslov in Cesty do života (1964); P. Janoušek: Utkání s divákem, Divadelní revue 1991, č. 2, též in Studie o dramatu (1993); V. Macura: Projekt otevřeného domova. Kapitolka z emblematiky 50. let, Slovenské pohľady 1991, č. 10 (rozbor hry Parta brusiče Karhana); I. Kotrlá: Dílo Vaška Káni, Akord 2002, č. 7; P. Šámal: Jak se stát socialistickým realistou. Přepracované vydání sebe sama, ČL 2009, č. 2, též in sb. Literatura socialistického realismu. Východiska, struktury a kontexty totalitního umění (2009, ed. P. Šámal).
Recenze: Dva roky v polepšovně: I. Olbracht, LitN 5, 1930/1931, č. 3, též in O umění a společnosti (1958); B. Václavek, RP 1. 2. 1931, příl. Na literární frontu * Pasáci, flinkové a tuláci: U., RP 17. 5. 1931; B. V. (= B. Václavek), Tvorba 1931, č. 31; M. Bergmannová, Tvorba 1931, č. 36 * Zakarpatsko: -Jem-, RP 24. 2. 1932 * Nenávidím: G. Včelička, Tvorba 1936, č. 14; F. U. (= F. Urban), RP 29. 2. 1936 * Parta brusiče Karhana: E. F. Burian, Umělecký měsíčník 1948/1949, s. 150; Z. Bláha, Tvorba 1949, č. 13; H. Budínová, Kulturní politika 1949, č. 13; J. Hájek, RP 5. 4. 1949; J. Síla, Práce 1. 4. 1949 * Válkou narušení: H. Helceletová, Květy 1951, č. 44; J. Pojar, NŽ 1951, č. 8; J. Zika, RP 9. 12. 1951; J. Pilař, NŽ 1952, č. 5; Z. Pochop, LitN 1953, č. 35; S. Machonin, LitN 1959, č. 20 * Patroni bez svatozáře: A. M. Brousil, LitN 1952, č. 26; J. Švecová – J. Smetana – K. Dvořák, Práce 5. 7. 1952; F. Tetauer, Divadlo 1953, č. 10 * Byl jsem při tom: dš, Práce 28. 4. 1955; Z. Pochop, LitN 1955, č. 11; A. Závodský, HD 1955, č. 8 * Cesty do života: V. Forst, RP 2. 11. 1964; H. Korecká, LitN 1964, č. 47 * Kluk z polepšovny: -p- (= P. Buksa), LitN 1965, č. 45.
Rozhovory: mj, O knihách a autorech 1959, březen/duben; an., Tvorba 1960, č. 15; J. Petrmichl, RP 9. 4. 1961.
K životním jubileím: J. Petrmichl, NŽ 1955, č. 4; Z. Pochop, LitN 1955, č. 17; V. Forst, RP 23. 4. 1965.
Nekrolog: (ok), Listy (Řím) 1985, č. 5.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Lexikon české literatury
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Bibliografické databáze ÚČL AV ČR

Autor hesla: Jiří Opelík (1995)
Aktualizace hesla: 11. 2. 2021 (av)
 
zpět na hlavní stranu