Vladimír DOSTÁL
Těžiště
Dostálovy činnosti spočívá jednak v kritické reflexi současné literatury, jednak ve výzkumu obecnějších problémů literární kritiky i teorie. Obě oblasti přitom spojovala polemicky vyhrocená formulace autorových stanovisek, jež prokazovala jeho schopnost osobitého uvažování o literatuře. Zároveň však Dostálovy názory byly silně prostoupeny socialistickými koncepcemi literatury a její společenské funkce v podobě, v jaké je prezentovala sovětská literatura (soubor recenzí a článků Bílé na černém) a sovětská literární věda a estetika (uspořádal výbory z díla
Antona Vasiľjeviče Lunačarského a Michaila Aleksandroviče Lifšice). Jako kritik věnoval Dostál pozornost zprvu převážně poezii (vedle recenzí psal rozsáhlé kritické studie o soudobých básnících – Konstantinu Bieblovi,
Vilému Závadovi, Františku Hrubínovi, Jiřím Šotolovi, Janu Skácelovi aj.), později také prozaické produkci (analýzy a hodnocení české prózy počátku sedmdesátých let v posmrtném výboru Zrcadla podél cesty) a průběžně obecné problematice socialistického realismu (soubor S realismem na křižovatce).
V oblasti literárněhistorické a teoretické Dostál ostře polemizoval se strukturalismem (polemika v Nové mysli 1963) a důrazně obhajoval socialistický realismus. Tematicky se zaměřoval na meziválečné období, na otázky české literární avantgardy a dílo Vladislava Vančury (Slovo a čin), a zvláště na formování marxistické kritiky a estetiky. Počátkům divadelněkritické činnosti Julia Fučíka jsou věnovány publikace Iskrivý talent a Opona se zvedá. Rozsáhlá monografie Směr Wolker pak konfrontuje Fučíkovy počáteční kritické projevy se širším uměleckým a kulturněpolitickým kontextem první poloviny dvacátých let 20. století, hodnoceným a hierarchizovaným v duchu Dostálových ideologických kritérií. S patosem polemika je koncipována i poslední Dostálova publikace V tomto znamení, která shrnuje profily hlavních postav marxistické kritiky meziválečného období.
BIBLIOGRAFIE
Práce o literatuře: Hálek sociální (studie, 1951); Slovo a čin. Čtyři příspěvky k interpretaci Vančurových dramat ve světle vývojové logiky české literární avantgardy (1972); Iskrivý talent. Články a štúdie o Júliusovi Fučíkovi (Bratislava 1972); Opona se zvedá. Počátky Fučíkovy divadelní kritiky (1973); Směr Wolker. Literárního kritika Julia Fučíka „léta učednická“ v letech vrcholení krize a ústupu české proletářské literatury /1921–1925/ (monografie, 1975); V tomto znamení. Soubor studií k české marxistické kritice a estetice v období mezi dvěma válkami (1975).Výbory: S realismem na křižovatce (studie a kritiky, 1975); Bílé na černém (kritiky a články, 1977, ed. J. Táborská); Zrcadla podél cesty. K české próze 1969–1974 (kritiky a články, 1987, ed. J. Táborská a Š. Vlašín).
Příspěvky ve sbornících: Actes du IVe Congres d’Esthétique (Athenes 1962); Počátky české marxistické divadelní kritiky (1965); K otázkám pokrokové tradice a revoluce v uměnovědě (VO 1963; 1965); K demokratické literární publicistice 1918–1945 (VO 1966; 1967); Istorija estetiky – Pamjatniki mirovoj estetičeskoj mysli (Moskva 1969); Estetika za rubežom (Moskva 1974).
Přeložil: M. Lifšic: Umělec a světový názor (1960, též ed.) + Vítr dějin (1974, s V. Jungmannovou, též ed.) + Problémy umění a filozofie (1975, s V. Jungmannovou, též ed.); A. A. Fadějev: Za třicet let. Projevy a poznámky o literatuře (1962, s A. Novákovou, též ed.); M. Lifšic – L. J. Rejngardtová: Krize modernismu (1975, s V. Jungmannovou, též ed.).
Uspořádal a vydal: V. Hálek: Výbor z díla (1950) + Výbor z lyriky (1951) + Na vejminku (1951); V. Šolc: Výbor z díla (1951); J. Vlček: Kapitoly z dějin české literatury (1952); A. V. Lunačarskij: Umění je živé (1958) + Pozitivní estetika (1972) + Literárne siluety (Bratislava 1974) + Stati o umění (3 sv., 1975–1979); Z. Nejedlý: Staťji ob iskusstve (rusky, Moskva 1960); Ze zápisníku mladého Julia Fučíka (1963, s G. Fučíkovou); Čítanka z dějin české a slovenské estetiky 19. století (1972); N. I. Konrad: Západ a Východ (1973); V. J. Vorovskij: Nepokojní a znepokojení (1976, s J. Sekerou); Marx–Engels–Lenin: O kultuře a umění (1977).
LITERATURA
Bibliografie: J. Táborská: Bibliografie díla Vladimíra Dostála (1977).
Knižně: Ve znamení Vladimíra Dostála. Sborník k desátému výročí jeho smrti (1985, eds. J. Sekera a I. Matějka).
Články a studie: K. Chvatík: K diskusi o vývoji naší socialistické kultury, in J. Opavský – Z. Pešat – M. Suchomel (eds.): Pro a proti. Kritická ročenka 63 (1964); Š. Vlašín: Jiskřivý kritik a polemik. Za Vladimírem Dostálem, Tvorba 1975, č. 5; Š. Vlašín: Marxistický literární historik a kritik. K životnímu dílu Vladimíra Dostála, ČL 1975, č. 6; V. Pekárek: Několik poznámek o Vladimíru Dostálovi, LM 1976, č. 9; J . Sekera: Dostálova východiska, in V. D.: Bílé na černém (doslov, 1977); A. Brousek – J. Škvorecký in Na brigádě (Toronto 1979); K. Chvatík: O povaze dialogu, Tvorba 1991, č. 12; P. Šámal: S realismem na křižovatce, Tvar 2000, č. 9; J. Holý – K. Volná (eds.) in Tato fakulta bude rudá! Katedra české literatury Filozofické fakulty Karlovy univerzity očima pamětníků a v dokumentech (2009); P. Andreas in Vybírat a posuzovat. Literární kritika a interpretace v období normalizace (2016).
Recenze: Hálek sociální: fl (= G. Francl), LD 11. 8. 1951 * Slovo a čin: M. Veselá-Janů, Práce 9. 8. 1972; M. Blahynka, RP 22. 8. 1972, též in M. B.: Denní chléb. Bilance – medailóny – recenze (1978) * Směr Wolker: M. Blahynka, Tvorba 1976, č. 36, příloha LUK, č. 9; H. Hrzalová, LM 1976, č. 4 * V tomto znamení: ra (= V. Macura), ZN 15. 4. 1976; M. Blahynka, ČL 1976, č. 6.
Nekrology: M. Blahynka, Romboid (Bratislava) 1975, č. 1; J. Hájek, Tvorba 1975, č. 4; J. Heřtová, Československá rusistika 1975, č. 2;B. Truhlář, Slovenská literatúra 1975, č. 3.
K životním jubileím: I. Matějka, Praha-Moskva 1980, č. 5 + Tvorba 1980, č. 43; J. Sekera, Praha-Moskva 1980, č. 5; S. A. Šerlaimova, Praha-Moskva 1980, č. 5; Š. Vlašín, Obrys – Kmen 2000, č. 40.
Archiv: LA PNP: Osobní fond, nezpracováno.
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Biografický slovník Českých zemí
Bibliografické databáze ÚČL AV ČR
Literární archiv Památníku národního písemnictví