Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Zdeněk KALISTA

* 22. 7. 1900, Nové Benátky (dnes Benátky nad Jizerou) 
† 17. 6. 1982, Praha 
 
Historik, básník a esejista
 Otec byl učitelem a ředitelem měšťanských škol. Obecnou školu vychodil Kalista v rodišti. Po maturitě na gymnáziu v Mladé Boleslavi (1919) studoval jako žák Jaroslava Bidla a Josefa Pekaře historii (a do pátého semestru také zeměpis) na FF UK (1924 PhDr. prací Humprecht Jan Černín z Chudenic). Vykonal řadu cest do evropských zemí (Itálie, Francie, Rakousko) od roku 1928 s vědeckým zaměřením. V letech 1924–1939 a znovu od roku 1945 působil na FF UK, zprvu jako asistent historického semináře, od roku 1932 jako docent (habilitoval se v roce 1931 z čs. dějin, které přednášel s přestávkou války do roku 1948). Ke jmenování profesorem nedošlo v důsledku uzavření vysokých škol v době protektorátu. Během okupace a od roku 1948 žil jako spisovatel z povolání, po roce 1948 musel z politických důvodů jako jeden z prvních opustit FF UK. V roce 1951 byl zatčen a o rok později odsouzen na patnáct let (později zproštěn viny, 1966 rehabilitován). Po propuštění v roce 1960 odešel do penze, psal především lektorské posudky (pro nakladatelství Naše vojsko, Státní nakladatelství dětské knihy Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění) a věnoval se překladatelství. V letech 1968–1969 přednášel jako mimořádný profesor na FF UK, s nástupem normalizace musel však z univerzity znovu odejít. V roce 1975 ztratil zrak. – Byl funkcionářem mnoha kulturních spolků (v letech 1921–1923 místopředsedou Literární skupiny, od roku 1928 členem výboru a později předsedou Kruhu českých spisovatelů, funkcionářem Umělecké besedy, jejíž výstavu Pražské baroko v roce 1938 spoluorganizoval, aj.).
 Debutoval roku 1918 verši v časopise Jizeran (Mladá Boleslav). Přispíval do periodik: Červen, Právo lidu, Sršatec, Cesta, Lidové noviny, Orfeus, Pramen (Plzeň), Host, Den, Země, Rarach, Listy pro umění a kritiku, Národní osvobození, Demokratický střed, Lumír (1933 zde Na cestě tradice, i sep.), Topičův sborník (1926), Rozpravy Aventina, Venkov, Akord, Řád, Lidová demokracie, Česká literatura, Host do domu, Sešity pro mladou literaturu, Literární listy, Romboid (Bratislava), Zpravodaj Šrámkovy Sobotky aj.; historické práce otiskoval v Časopise Společnosti přátel starožitností českých v Praze (1929 zde studie Diviš Černín, i sep.), Českém časopise historickém, Listech filologických, Naší době aj. a v mnoha sbornících. Odborné práce publikoval rovněž v italských a německých časopisech, mj. v Europäische Revue (Lipsko), L’Europe orientale (Řím), Annali (Neapol) a sbornících, překlady pak v pražských časopisech L’Europe Centrale a Prager Presse. Byl autorem hesel pro Ottův slovník naučný a Masarykův slovník naučný.
Redigoval řadu časopisů: kromě tří studentských – Domov (Mladá Boleslav, 1918), Větev (Mladá Boleslav, 1919), Ruch (1919, rubriku poezie) – časopisy Den (1920–1921), Host (1923–1924, s dalšími), Demokratický střed (1925–1927, kulturní příloha), První svazek (1926/1927), Lumír (1931–1940, s dalšími). V období 1940–1941 řídil knižnice Odkaz minulosti české (Melantrich) a Postavy české minulosti (Českomoravský kompas).
Ve vězení napsaná kniha esejů Listy synu Alšovi o umění byla v roce 1970 vydána, nikoli však distribuována (samizdatově vyšla až v brněnské edici Studnice v roce 1989). V samizdatu byly dále vydány práce Paní Zdislava: Kapitoly z české gotiky 13. století (1970), Josef Pekař (část třetí V myšlenkách, 1980), Katolictví v českých dějinách (1983); v České expedici vyšly Kalistovy práce Tvář baroka: Improvizace na okraj života, skicář problémů a odpovědí (1980), Veliká noc (1987), Svědectví o Františku Křelinovi (1987) a Vzpomínání na Jana Zahradníčka, v roce 1988 pak studie Barok a současná doba. Kalista je též zastoupen v samizdatovém sborníku Vzpomínky a pocty: na paměť Jana Patočky (1980). K jeho životnímu jubileu vyšel samizdatový sborník Zdeňkovi Kalistovi k osmdesátinám přátelé (1980).
Předmluvami, komentáři a doslovy opatřil vydání řady edic literárních děl: Nejstarší životopisy Dantovy (1962); Dante Alighieri: Božská komedie (1965); Niccolò Machiavelli: Vladař (1969); Paměti Bianky Cappellové, vévodkyně toskánské, sebrané a komentované Stefanem Ticozzim (1971). Po Kalistově smrti byly časopisecky publikovány výběry z jeho korespondence (s Františkem Danielem Merthem v Souvislostech 1995, č. 3 a s Josefem Knapem v Literárním archivu 2001, sv. 32/33).
Zpočátku se podepisoval též jako Z. V. Kalista. Užíval pseudonymů a šifer: Ivan Stý, Ivan Stý (Nedevětsil); J. Šenberk, Jiří Holý (Demokratický střed), R. Brejský, Secundus, Václav Hrbek, Zdeněk Viktor (v počátcích); v časopise Sršatec: André Chénier, Eugen Princ, H. Heine, Jeremiáš Bochníček, Konstantin Bačkora, L. Signorelli, R. Kaiser, V. Meliško; v časopise Lumír: E. Sch., Hk, K, V. H., Z. K.
 

Po první světové válce byl Kalista jedním z prvních informátorů o soudobé francouzské poezii, kterou též překládal; postupně však v jeho překladech převážila literatura italská. Pokora a křesťanské motivy básnické prvotiny Ráj srdce přecházejí i do pozdější křehké intimní lyriky. Ačkoliv veškerou jeho poezii charakterizuje generační důraz na jevovou realitu, ve sbírkách Smuteční kyticeDvojzpěv se Kalista odklonil od tehdejších modernistických výbojů ke klasicistně vybroušenému postižení základních lidských vztahů a nálad. V posledních letech svého života, kdy poloslepý nemohl už odborně pracovat, se vrátil k veršům sbírkou Veliká noc, v níž výhledy do světlé minulosti jen podtrhují tragiku básníkovy opuštěnosti.
Vliv dobového exotismu z počátku dvacátých let, příznačný (nejen) pro Kalistovu poezii, autor spojil s vlastními dojmy z cest, z nichž vytěžil mj. soubory cestopisných esejů Italský skicář a později Setkání se snem aneb Finlandia.
Obraz mladého literárního dění v prvních poválečných letech podávají vzpomínky Kamarád Wolker. Jejich metodu prohloubily medailony Tváře ve stínu, věnované spisovatelům vlastní i starší generace; osobní vzpomínky na ně jsou tu skloubeny s charakteristikou jejich lidského a uměleckého typu a celkového kulturního ovzduší doby. Až v devadesátých letech vyšly z pozůstalosti rozsáhlé dvoudílné paměti Po proudu života.
Literární kritice, pečlivé a uměřené v hodnotících soudech, zabývající se především poezií, se Kalista věnoval soustavně ve třicátých letech v Lumíru. Už tehdy se však jeho hlavní zájem přenesl na studia historická, v nichž se hlásil ke škole Josefa Pekaře (Mládí Humprechta Jana Černína z Chudenic). Propracoval metodologii historiografie duchovědné orientace: minulost interpretoval jako široce pojaté dějiny kultury a myšlení určité doby, svůj badatelský směr nazval „dějiny duchové“ (Cesty historikovy a zvl. esej Dějiny duchové otištěný v knize Cesty historikova myšlení). Od první knižní publikace se soustředil zvláště na období české katolické reformy, v jejím rámci pak na studium barokní kultury. Baroko chápal jako sloh, který pronikal do široké oblasti duchovních projevů doby, kultury i každodenního života. Literárním dokladům takto široce pojaté epochy našich dějin věnoval především výbor České baroko s obsáhlým úvodem a poznámkami, dále edice Z legend českého baroka, Cesty ve znamení kříže, Truhlice písní, Selské čili sousedské hry českého baroka ad.; výtvarnému baroku a jeho navázání na gotiku (též v souvislosti s literaturou) práci Česká barokní gotika a její žďárské ohnisko; jihočeskému baroku pak v monografii Století andělů a ďáblů; dějinám šlechtických sídel Cesta po českých hradech a zámcích. Svůj vztah k barokní kultuře vyjádřil v knize esejů Tvář baroka. Dalším okruhem Kalistova badatelského zájmu byla kultura vrcholného středověku (monografie Doba Karla IV., Karel IV. Jeho duchovní tvář). Soustředěně se věnoval i spirituálním, resp. církevním katolickým dějinám (Blahoslavená Zdislava, Ctihodná Marie Elekta Ježíšova. Po stopách španělské mystiky v českém baroku).
Jako editor připravil mj. výbory šlechtické korespondence, cestopisů a deníků, poezie písmáků a selských her z období ranného novověku a baroka.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře a divadle: Ráj srdce (BB 1922); Zápasníci (BB 1922); Jediný svět (BB 1923); Vlajky. Barevná romance (BB 1925); Italský skicář (EE 1928); Smuteční kytice (BB 1929); Dvojzpěv (BB 1930); Kamarád Wolker (vzpomínky, dopisy J. W., 1933); Hněvej ty se na mne nebo nehněvej (epigramy, 1941); Barokní tradice v našem divadle novodobém (studie, 1944); Tváře ve stínu (medailony osobností české literatury, 1969; rozšíř. vyd. 2016); O jedné knihovničce a mládencích kolem ní (vzpomínky, 1970); Listy synu Alšovi o umění (eseje, 1970, nedistribuováno); Veliká noc (BB, Mnichov 1987; 1994); Vzpomínání na Jana Zahradníčka (Mnichov 1988); Po proudu života 1, 2 (vzpomínky, 1996–1997); Setkání se snem aneb Finlandia (EE 2012).
Historické práce: Mládí Humprechta Jana Černína z Chudenic 1, 2 (1932); Úvod do politické ideologie českého baroka (1934); Národní motiv úcty svatoprokopské a svatoprokopská legenda z r. 1618 (1935); Bohuslav Balbín (1939; přeprac. 1947); Doba Karla IV. (1939); Čechové, kteří tvořili dějiny světa (1939); Zikmund Myslík z Hyršova (1940); Blahoslavená Zdislava (1941; rozšíř. s tit. Blahoslavená Zdislava z Lemberka. Listy z dějin české gotiky, Roma 1969; 1991); Josef Pekař (1941; doplněno o třetí díl 1994); Benátská politika na uherském sněmu v Bratislavě r. 1662 (1942); Klementinum (1945); Stručný přehled československých dějin do r. 1306 (1945); Svatovítské triforium (1946); Cesty historikovy (1947); Stručné dějiny česko-slovenské (1947); Co nám lhali o našich dějinách (1947); Město mezi horami (1969); Česká barokní gotika a její žďárské ohnisko (1970, ed. J. Pohanka); Karel IV. Jeho duchovní tvář (1971); Ctihodná Marie Elekta Ježíšova. Po stopách španělské mystiky v českém baroku (Řím 1975; 1992); Tvář baroka (Mnichov 1982; 1992); Cesta po českých hradech a zámcích aneb Mezi tím, co je, a tím, co není (1993); Století andělů a ďáblů: Jihočeský barok (ed. Z. Pokorná a V. Vlnas, 1994); Česká barokní pouť: K religiozitě českého lidu v době barokní (ed. M. Horáková, 2001); Cesty historikova myšlení (ed. Z. Beneš, 2002, obsahuje Cesty historikovy z r. 1947); Valdštejn: Historie odcizení a snu (ed. R. Ferklová, 2002); Karel IV. a Itálie (soubor studií a edice Kroniky Mattea Villaniho, ed. R. Ferklová, 2004).
Korespondence: Přátelství a osud (vzájemná korespondence J. Wolkra a Z. K., Toronto 1978, ed. a komentoval Z. K.).
Překlady: I. Goll: Nový Orfeus (1921); H. Heine: Výbor básní (1924, s A. Fuchsem a dalšími); J. Romains: Donogoo Tonka (1925); Středověké legendy (1929, i ed.); Ch. Baudelaire: Triptych (1930); Z básní H. Heineho (1930); Charles d’Orléans: Rondeaux (1931); G. Apollinaire: Alkoholy (1933); G. Ungaretti: Pohřbený přístav (1934); E. Winter: Bernard Bolzano a jeho kruh (1935); V.- L. Tapié: Bílá hora a francouzská politika (1936); G. Carducci: Od pramenů Citumna (1937) + Hrozny v sloupoví (1967); Legenda o blahoslavené Anežce České (1941); K. Mundstock: Půlnoční slunce (1963); T. Storm: Včelí jezero (1966, s dalšími); M. Bellonci: Lucrezia Borgia (1968); D. Compagni – G. Villani: Florentské kroniky doby Dantovy (1969); scénicky: I. Goll: Pojištění proti sebevraždě (1925).
Účast v týmových pracích: Postavy českých dějin (katalog výstavy, 1938); Dějiny lidstva od pravěku k dnešku, sv. 6 (1939); Královny, kněžny a velké ženy české (1940); Slovník spisovatelů Itálie (1968).
Uspořádal, vydal a redigoval: Sborník Literární skupiny (1923, s dalšími); Z legend českého baroka (1934); Korespondence císaře Leopolda I. s Humprechtem Janem Černínem z Chudenic 1 (1936); Umělecká beseda v Praze do r. 1939 (1938); Pražské baroko (katalog výstavy, 1938); In memoriam Arne Nováka (1940); Výbor z díla Josefa Pekaře (1940); L. Volný – F. J. Vavák: Truhlice písní (poezie českých písmáků 17.–18. století, 1940); České baroko (1941); Korespondence Zuzany Černínové z Harrachova s jejím synem Humprechtem Janem Černínem z Chudenic (1941); Cesty ve znamení kříže. Dopisy a zprávy českých misionářů 17. a 18. věku ze zámořských krajů (1941); J. Tanner – F. Kadlinský: Život a sláva sv. Václava... (1941); Selské čili sousedské hry českého baroka (1942); Listiny a zápisy kláštera v Benátkách nad Jizerou (1969); B. Bolzano: Über die Perfectibilität des Katholizismus. Streitschriften zweier katholischer Theologen; zugleich ein Beitrag zur Aufhellung einiger wichtigen Begriffe aus Bolzano’s Religionswissenschaft 1, 2 (Stuttgart 1979).
Příspěvky ve sbornících: Sborník Sovětské Rusi (1921); In memoriam Jiřího Wolkra (1924); Baroko (1934); Idea státu československého (1936); O Josefu Pekařovi (1937); Verše na zeď (1937); Z minulosti koleje i gymnázia piaristů v Kosmonosích a Mladé Boleslavi (1938); Co daly naše země Evropě a lidstvu (1939); Strážce tradice. Arnu Novákovi na památku (1940); Boleslavsko (1947); Boleslavica 68 (1969); Krkonoše – Podkrkonoší (1969); Sborník pětadvacíti (1969); Šporkovo Bonrepos a bádání o českém baroku (1969) aj.

LITERATURA

Bibliografie: R. Breiský: Bibliografie Z. K., Labores musei in Benátky nad Jizerou (1967); J. Urbanová: Výběrová bibliografie Z. K., in: Z. K.: Cesta po českých hradech a zámcích (1993); P. Buriánek: Dílčí soupis rukopisné pozůstalosti Z. K., in: Z. K.: Cesta po českých hradech a zámcích (1993).
Knižně: Tvář ve stínu – Zdeněk Kalista: Výstava k nedožitým 95. narozeninám básníka avantgardy, historika a vězně svědomí (katalog, ed. R. Ferklová a Y. Dörflová, 1995); Zdeněk Kalista a kulturní historie (sb. 2000); R. Ferstl: Mladý Z. K. (2000); M. Čtvrtník: Geschichte der Geschichtswissenschaft. Der tschechische Historiker Zdeněk Kalista und die Tradition der deutschen Geistesgeschichte (2010).
Studie a články: F. Kutnar: Myšlenkový profil historika Z. K., Labores musei in Benátky nad Jizerou 1970, č. 3/4; J. Macek: Z. K. a italská renesance, Labores musei in Benátky nad Jizerou 1970, č. 3/4; J. Opat: Z. K., Studie (Řím) 1980, č. 5 (71); Z. Rotrekl in: Skrytá tvář české literatury (Toronto 1987; 1991); J. Hořec: doslov, in: Veliká noc (Mnichov 1987); J. Vladislav: Veliká noc Z. K., Národní politika (Mnichov) 1988, č. 11; L. Kundera: Gollovská iniciativa Z. K., Světová literatura 1991, č. 1; M. Svatoš: Historie jednoho procesu, Dějiny a současnost 1992, č. 4; J. Šulc: Z. K.: Básně z pozůstalosti, Střední Evropa 1992/93, č. 26 (úvodní poznámka a edice); Z. Hojda: úvod, in: Z. K., Cesta po českých hradech a zámcích (1993); J. Hanzal: Historik a básník Z. K., in: AUC Philolosophica et historica – Studia historica – Z novodobých dějin sv. 5 (1991); R. Ferklová: Z. K. – Pekařův žák, interpret a polemik, in: Josef Pekař a české dějiny 15.–18. století (1994); R. Ferklová: Nevydané rukopisy Z. K., Z Českého ráje a Podkrkonoší 1996, sv. 9; R. Ferstl: Cestičky historikovy: Dětství Z. K., Marginalia Historika 1999, č. 3; R. Ferstl: Oktaván Z. K., ČL 2000, č. 2; M. Nyklová: Causa Z. K., Reflex 2001, č. 9; R. Ferklová: Osud nebo prozřetelnost? (Literární tvorba Z. K. ve vězení 50. let), Literární archiv 2001, sv. 32/33; Z. Beneš: Zdeněk Kalista a česká rozumějící historiografie, in: Z. K., Cesty historikova myšlení (2002); M. Gaži: Postihnout Boha skrze tento svět (Z. K. barokní), Souvislosti 2002, č. 2; Z. Dvořáková in: Navzdory nenávisti a mstě (2002); I. Hlaváček: Zdeněk Kalista a středověká Itálie, in: Z. K., Karel IV. a Itálie (2004); A. Catalano: Z. K. aneb Nekonečný boj proti obrovské přesile, Souvislosti 2005, č. 1; R. Ferklová: Zdeněk Kalista a Balbínova společnost, in: Literatura určená k likvidaci 3 (2006); R. Ferklová: Protržené hranice (Studentské cesty Zdeňka Kalisty v letech 1922–1923), Literární archiv 2007, č. 39; V. Malínek: Ve víru iluze i skutečnosti, Tvar 2008, č. 16; V. Malínek: Cestou k prvnímu svazku. Programotvorné snahy Zdeňka Kalisty v letech 1924–1927, in: H. Šmahelová – J. Vojvodík (eds.), Generace, skupiny a programy v literatuře (2009); V. Malínek: Zdeněk Kalista jako literární kritik, Česká literatura 2010, č. 2; Mikuláš Čtvrtník: Zdeněk Kalista a tradice německých Geistesgeschichte, in: L. Storchová – J. Horský a kol., Paralely, průsečíky, mimoběžky. Teorie, koncepty a pojmy v české a světové historiografii 20. století (2009); M. Svatoš: Zdeněk Kalista a Karlova univerzita, in: Historia Universitatis Carloniae Pragensis 2012, č. 1.
Recenze: Ráj srdce: J. Wolker, Var 1921/22, s. 482, též in Próza, divadelní hry (Spisy, 1954, sv. 2); J. H. (= J. Hora), RP 25. 3. 1922; M. Pujmanová-Hennerová, Tribuna 9. 2. 1922; V. Z. (= V. Zelinka), Zlatá Praha 1922, č. 15–16 * Zápasníci: F. Götz, Host 2, 1922/23, s. 92; J. Vrba, Pramen 1923/24, č. 2 * Jediný svět: J. Hora, RP 4. 11. 1923; V. Vyleťal, Moderní revue 1923/24, sv. 39 * H. Heine: Výbor básní: R. Wellek, Kritika 1924, s. 315 * Italský skicář: V. Brtník, Venkov 4. 10. 1928; -rna (= F. Kovárna), Host 8, 1928/29, s. 44; K. Paul, Studentský časopis 1928/29, č. 2 * Smuteční kytice: A. M. P. (= A. M. Píša), PL 26. 5. 1929 * Mládí Humprechta Jana Černína z Chudenic: mk, Venkov 6. 10. 1932; fk (F. Kovář), Česká osvěta 1932/33, č. 2 * Kamarád Wolker: AMP (= A. M. Píša), PL 24. 6. 1933; A. N. (= A. Novák), LidN 27. 10. 1933; -rt (= J. Seifert), Ranní noviny 12. 10. 1933; P. E. (= P. Eisner), Prager Presse 19. 10. 1933 * Úvod do politické ideologie českého baroka: Sk. (= F. Skácelík), Samostatnost 1934, č. 46; L. Vrla, Akord 1934, č. 9/10 * Korespondence císaře Leopolda I. s Humprechtem Janem Černínem z Chudenic: J. Pekař, Věstník České akademie věd a umění 1936, č. 3/4; J. Šusta, Věstník České akademie věd a umění 1936, č. 3/4 * Čechové, kteří tvořili dějiny světa: F. Kutnar, Venkov 9. 6. 1940; M. Koldinská, MfD 15. 7. 1999 * Bohuslav Balbín: K. Polák, KM 1939, č. 8, s. 382–384; Z. Hájek, Svobodné noviny 13. 12. 1947; mš., Vyšehrad 1947/48, č. 13 * Zikmund Myslík z Hyršova: K. P. (= K. Polák), Národní práce 26. 11. 1940 * Doba Karla IV.: -Rja- (= F. Rojka), Česká osvěta 1939/40, č. 5, s. 205–206; J. Lomský, Střední škola 1940, č. 2, s. 99 * Truhlice písní: J. Strakoš, Řád 1940, č. 3, s. 138–147 * České baroko: J. Dokulil, Akord 1940/41, č. 8, s. 362; K. P. (= K. Polák), Národní práce 13. 7. 1941; J. B. Čapek, LidN 19. 6. 1942; Pav-., Česká osvěta 1941/1942, č. 9–10, s. 344 * Hněvej ty se na mne nebo nehněvej: Ns (= J. Nečas): Naše doba 1941/42, č. 3, s. 183 * Cesty ve znamení kříže: k., Česká osvěta 1941/42, č. 4; (nepodepsáno), Na hlubinu 1947, č. 10; J. Svátek, Slezský sborník = Acta Silesiaca 1950, č. 4 * Josef Pekař: Pav-., Česká osvěta 1941/42, č. 4, s. 132; P. Čornej, LidN 28. 5. 1994, příl. Národní 9, č. 22; Z. Hojda, Dějiny a současnost 1994, č. 4; J. Procházka, Bohemia 1998, č. 1 * Život a sláva svatého Václava: hjk (= Z. Hájek), LidN 8. 2. 1942 * Selské čili sousedské hry českého baroka: Kp (= K. Polák), Národní práce 3. 11. 1942; J. Albrecht, LidN 15. 11. 1942 * Barokní tradice v našem divadle novodobém: dp, Venkov 10. 10. 1944 * Cesty historikovy: jč., Vyšehrad 1947/48, č. 12; e, Rovnost 23. 1. 1948 * Tváře ve stínu: Š. Vlašín, ČL 1970, č. 3/4; J. V. (= J. Vávra), Slovanský přehled 1970, č. 5; A. Hůlka, Jihočeská pravda 23. 1. 1970; P. Baker, Proměny (New York) 1970, č. 3; (miš) /= M. Šefl/, Týdeník Rozhlas 2017, č. 19 * Česká barokní gotika...: Z. Tichá, ČL 1970, č. 5/6; J. Hrabák, LF 1971, č. 1; J. Válka, Vlastivědný sborník moravský 1970, č. 3; P. Průša, Texty 1970, č. 7 * Blahoslavená Zdislava z Lemberka... P. Spunar, Mediaevalia Bohemica 1970, č. 3 * Karel IV. Jeho duchovní tvář: Z. Tichá, ČL 1972, č. 4; J. Spěváček, ČČH 1972, č. 4; L. J. (= L. Jehlička), Naše rodina 1972, č. 8; M. Kaňák, Theologická revue Církve československé husitské 1973, č. 1; B. Pražan, Týdeník Rozhlas 2007, č. 41 * Tvář baroka: J. Kovtun, Svědectví (Paříž) 1983/84, č. 69; A. Kratochvil, Obrys (Mnichov) 1983, č. 1; J. Dresler, Studie (Řím) 1983, č. 3/5; J. Trefulka, Listy (Řím) 1985, č. 3; z. h. (= J. Hořec), Obrys (Mnichov) 1985, č. 2; I. Fic, Proglas 1991, č. 5/6; V. Vlnas, NK 1992, č. 27 * Veliká noc: J. Vladislav, Svědectví (Paříž) 1988/89, č. 86; J. Trávníček, Tvar 1990, č. 14; M. Exner, Tvar 1993, č. 51/52; F. Schildberger, LidN 13. 1. 1994, příl. Národní 9, č. 2; šť (= J. Šťovíček), Z Českého ráje a Podkrkonoší 1994, sv. 7; I. Slavík, LD 21. 2. 1994 * Ctihodná Marie Elekta Ježíšova: A. Kratochvil, Národní politika (Mnichov) 1977, č. 2; I. Čornejová, Tvar 1992, č. 43; V. Urban, LitN 1992, č. 92; šť (= J. Šťovíček), Z Českého ráje a Podkrkonoší 1993, sv. 6 * Stručné dějiny československé: M. Nodl, NK 1992, č. 48; I. Čornejová, LidN 23. 2. 1993; P. Čornej, Tvar 1993, č. 7 * Cesta po českých hradech a zámcích: P. Radosta, Tvar 1993, č. 49/50; P. Čornej, LidN 13. 1. 1994; I. Čornejová, Dějiny a současnost 1994, č. 1 * Století andělů a ďáblů: P. Matoušek, LidN 24. 11. 1994; A. Stich, LidN 21. 1. 1995, příl. Národní 9, č. 3; J. Brabec, NK 1995, č. 1; N. Savický ml., Respekt 1995, č. 8; M. Koldinská, Tvar 1995, č. 3; L. Pavera, Tvar 1995, č. 18; J. Rak, Dějiny a současnost 1995, č. 3; I. Harák, Katolický týdeník 1995, č. 24; P. Kosatík, MfD 11. 2. 1995 * Po proudu života: P. Kosatík, MfD 7. 2. 1997; M. Nodl, NK 1997, č. 1 + NK 1998, č. 7; M. Svatoš, Dějiny a současnost 1997, č. 2 + LF 1997, č. 1/2; J. Med, LitN 16. 7. 1997; R. Sak, Proglas 1997, č. 7; O. Mališ, LitN 1997, č. 48 + LitN 1998, č. 35; J. Marek, ČČH 1997, č. 2 * Česká barokní pouť: J. Malura, Tvar 2002, č. 1; M. Škarpová, Studia Comeniana et historica 2002, č. 67/68; J. Vintr, Wiener Slavistisches Jahrbuch 2002, sv. 48; M. Gaži, Souvislosti 2002, č. 2; J. Mikulec, Acta Comeniana 2003, sv. 17 (41) * Cesty historikova myšlení: K. Bláhová, ČL 2003, č. 3; R. Ferstl, Dějiny a současnost 2003, č. 5; A. Chrobáková-Lněničková, Tvar 2003, č. 20; J. Horský, Dějiny-teorie-kritika 2004, č. 2 * Karel IV. a Itálie: M. Nyklová, Knižní novinky 2004, č. 17 * Setkání se snem aneb Finlandia: J. Dlask, Tvar 2013, č. 18; V. Novotný, ČJL 2013/2014, č. 2.
Rozhovor: Okénko do dílny historikovy (připr. F. Křelina), Obroda 1969, č. 16.
Nekrology: P. Ovečka, Nový život (Řím) 1982, č. 9/10; (sou), LD 24. 6. 1982; V. Medek, Duchovní pastýř 1982, č. 7; A. Kratochvil, Národní politika (Mnichov) 1982, č. 8/9; jh, Katolické noviny 1982, č. 29; J. Dresler, České slovo (Mnichov) 1982, č. 7/8.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (soupis R. Ferklová, 2001).

Autor hesla: Přemysl Blažíček (1995); Kateřina Bláhová (2006)
Aktualizace hesla: 29. 10. 2018 (kb; eb)
Aktualizace bibliografie: 29. 10. 2018 (kb; eb)
 
zpět na hlavní stranu