Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 AKORD (2)  

 1989 - 1997; 2002 - 2011 
 
 

Katolicky a konzervativně orientovaný literární měsíčník

Časopis s podtitulem Revue pro literaturu, umění a život, který obsahově i formální úpravou navázal na stejnojmenný měsíčník zastavený komunistickou mocí v únoru 1948 (viz Akord /1/), obnovil na jaře 1989 Zdeněk Rotrekl. První dvě čísla vyšla samizdatově a do standardního oběhu časopis vstoupil číslem 3 v únoru 1990, kdy se jeho vydávání ujalo nakladatelství Lidová demokracie (od června 1990 Lidová demokracie–Petrov) v Brně. Řídil jej Zdeněk Rotrekl, zprvu jako šéfredaktor (jeho zástupcem byl Karel Coural /*1942/), od října 1990 do března 1992 jako předseda jmenovitě neuvedené redakční rady. Vedoucím redaktorem byl od podzimu 1990 Pavel Švanda, který pak časopis ještě krátce redigoval i po Rotreklově odchodu. V červnu 1992 původní redakce vydávání časopisu z ekonomických důvodů zastavila.
Přes spory o legitimitu pokračovatelů však Akord nadále vycházel za řízení Ivy Kotrlé (*1947) a redakčního okruhu složeného z jejích dětí a dalších mladších spolupracovníků za předsednictví Františka Lízny (*1941). Vydavatelem se stalo Moravské nakladatelství Rozrazil (Brno) společně s nakladatelstvím Aeterna (Praha), o sazbu a grafickou úpravu se staralo brněnské nakladatelství Zvláštní vydání. Od září 1992 do února 1995 zajišťovalo vydávání časopisu jen Moravské nakladatelství Rozrazil (majitel Karel Coural), od března 1995 spolupracovalo s brněnským nakladatelstvím Knihař. Od ročníku XXI, který na rozdíl od předchozích sezónních začal současně s kalendářním rokem (1996), byl podtitul doplněn místním určením Brno–Praha. Jako jazykové redaktorky v časopisu v devadesátých letech působily Andrea Poláčková a Marie Vieweghová, jako výtvarné redaktorky Jarmila Davidová Pavla Vieweghová. Roku 1997 bylo vydávání časopisu přerušeno vzhledem k ekonomickým důsledkům povodní, jež postihly firmy poskytující Akordu finanční zázemí.
V lednu 2002 byl Akord obnoven prvním číslem XXIII. ročníku. Nadále jej řídila Iva Kotrlá, předsedou redakční rady byl v tomto roce politik Cyril Svoboda (*1956), od roku 2003 opět František Lízna. Časopis nyní vydávalo Sdružení pro Moravské kolo spisovatelů ve vydavatelství Knihař, redakce od roku 2004 většinou uváděla brněnskou a pražskou adresu. I v tomto období Akord vycházel s přestávkami, jež redakci umožnily připravit zpožděná čísla minulého ročníku, současně však způsobily střídaní ročního a sezónního ročníkování. Poslední číslo je datováno jako prosincové z roku 2011; oznámení o zániku časopisu z ekonomických důvodů rozesílali redaktorka spolu s předsedou vydavatelského sdružení Pavlem Káňou (*1947) až v prosinci 2013. Jako prémii pro věrné čtenáře v téže době vydala Iva Kotrlá v grafické úpravě časopisu vlastní básnickou sbírku Vnouče.

 

Rotreklova koncepce časopisu, nastíněná v redakčním prohlášení (č. 1/1989/90, jako leták vloženo do č. 3 téhož ročníku a znovu přetištěno v č. 10/1990/91), spatřovala jeho hlavní úkol ve zpřístupňování textů křesťanských literátů všech generací. Návaznost obnoveného Akordu na stejnojmenný časopis Zahradníčkův byla dána kontinuálním číslováním ročníků, charakterem příspěvků i kmenovým autorským okruhem (objevovala se nicméně i jména autorů, kteří stojí mimo rámec křesťanské literatury). Zejména první dva obnovené ročníky jsou výrazně orientovány do minulosti a pokoušejí se uvést v širší známost rukopisné, samizdatové či v exilu publikované texty (literární tvorbu samizdatu a exilu časopis zveřejňoval i po změně redakce). Zpočátku jsou časté profily významných osobností sestavené z ukázek jejich tvorby a z doprovodných esejů, studií a biografických či bibliografických poznámek (dvě samizdatová čísla jsou ze značné části věnována Ivanu JelínkoviIvanu Blatnému). Z básníků znovu uváděných do čtenářského povědomí se v Akordu dále objevují Klement Bochořák, Jakub Deml, Jan Dokulil, Ladislav Dvořák, Josef Kostohryz, František Lazecký, František Daniel Merth, Jan Anastáz Opasek, Václav Renč, Bohuslav Reynek, Zdeněk Rotrekl, Bedřich Strachwitz, Nina Svobodová, Vladimír Vokolek, Jan Zahradníček aj., z prozaiků a esejistů Jan Čep, Rudolf Černý, Jaroslav Durych, Josef Knap, František Křelina, Jindřiška Smetanová, Jindřich Středa (Karel kníže ze Schwarzenbergu), Bedřich Svatoš, Jan Trefulka, Jan Vladislav, z literárních kritiků a historiků Václav Černý, Jaroslav Červinka, Miloš Dvořák, Antonín Kratochvil, Dominik Pecka, Zdeněk Rotrekl, Timotheus Vodička, Albert Vyskočil aj.
Příspěvky kolísavé úrovně v Akordu dále představují širší spektrum většinou katolických literátů různého věku a rozdílných poetik. Autory otištěných veršů jsou Antonín Bartušek, Jáchym Blechta, Petr Borkovec, Vratislav Färber, Ondřej Fibich, Zbyněk Fišer, Viola Fischerová, Karel Fron, Jiřina Fuchsová, Gertruda Göpfertová-Gruberová, Teofil Halama, Ivo Harák, Jaromír Hořec, Josef Hrubý, Zdeněk Janík, Petr Kabeš, Zeno Kaprál, Iva Kotrlá, Štěpánka Kotrlá, Tomáš Koudela, Libor Koval, Jan Křesadlo, Richard Křížek, Eva Lopourová, Gustav Macháček, Jaroslav Mazáč, Petr Mikeš, Otakar Moravec, Ewald Murrer, Anděla Muzikářová, Zuzana Nováková, Pavel Petr, Jiří Pištora, Martin Reiner, Otakar Rydlo, František Schildberger, Ivan Slavík, Sylvie Stanovská, Josef Suchý, Roman Szpuk, Oldřich Tomek, Vlasta Tylová, Petr Urbánek, Ivo Vechtr, Jiří Veselský, Josef Veselý, Zdeněk Volf, Josef Zahradníček, Rudolf Závodný, Michal Zemánek aj. Zařazovány byly též anonymní básně, podepisované Anonym z března, Anonym z dubna apod., a objevovaly se i přeložené verše (překlady Otto Františka Bablera, Josefa Koláčka, Ivana Slavíka, Sylvie Stanovské, Josefa Suchého, Libora Štukavce, Františka Všetičky aj.).
Z prozaiků přispěli mj. Milan Badal, Jan Beneš, Karel Fron, Zdeněk Janík, Zdeněk Klement, Iva Kotrlá, Štěpánka Kotrlá, Jiří Kratochvil (též rozhlasová hra Znáte to – č. 5/1992/93), Eugen Liška, Lubomír Nakládal, Wilhelm Przeczek, Jaromíra Sekotová, Josef Souchop, Pavel Švanda, Dagmar Vaněčková aj. Prozaické příspěvky mají často podobu deníkových záznamů, vzpomínek a vyznání, někdy s výrazně subjektivním zabarvením. Publikovali je Klement Bochořák, Jan Černohouz, Ivan Diviš, Josef Florian, Marie Hořínková, Stanislav Klement, Iva Kotrlá, František Lízna, František Paclík, Dominik Pecka, Adolf Provazník, Zdena Salivarová-Škvorecká, Ivan Slavík (výňatky z deníků Hory roků v roč. 1994/95), Edita Steinová, Roman Szpuk (o básnické skupině XXVI), Vlasta Tylová, Bořek Živný aj.
Významný prostor v Akordu náležel esejistice a literárněhistorickým studiím, jimiž přispěli Václav Durych, Josef Koláček (mj. o českých barokních literátech), Karel Komárek, Zdeněk Kožmín (Průhledy do poezie Josefa Suchého v č. 8/1992/93), Radomír Malý, Jaroslav Med, Vladimír Neuwirth, Pavel Pešta, František Rafaja, Ivan Slavík, Jan Skutil, Ladislav Soldán, Roman Szpuk, Mojmír Trávníček (mj. o Ivanu Slavíkovi v č. 5/1994/95), Jiří Urbanec, Leopold Vrla, František Všetička ad. K širšímu kulturnímu kontextu odkazují filozofické stati Jiřího Fuchse, Martina Hemelíka, Karla Vrány, studie o českých výtvarnících a jejich vztahu k literatuře a literátům od Stanislava Batůška, historiografické a kulturněhistorické příspěvky Zdeňka Kučery, Mikuláše Lobkowicze, Františka Pinďáka, Jiřího Veselského aj. Rozsáhlejšími teologickými statěmi přispěl Tomáš Kotrlý. K autorům přeložených esejů patřili mj. Nikolaj Alexandrovič Berďajev, Georges Bernanos, Arthur Schopenhauer, Franz Werfel. Politickým otázkám dominuje problematika českého exilu a disentu, k té se vztahují i šířeji pojaté aktuální reflexe (francouzské „mitterrandovské“ č. 2/1996). Některá čísla obsahují tematické bloky (mj. „nietzscheovské“ č. 3/1996 s eseji Jana Sokola, Urse Heftricha a Pavla Kouby). Vzpomínkami přispěli mj. Jaroslav Dresler (v roč. 1994/95 kapitoly z memoárů Slovo a svět), Ladislav Jehlička (v č. 1/2003–4/2004 úryvky z rukopisu Křik koruny svatováclavské) a Vladimír Justl (o svých zkušenostech s StB v č. 1–3/2003). Příležitostně v Akordu vycházely i rozhovory (s historikem Radomírem Malým, s Janem Šmardou o Ivanu Blatném, s exilovým novinářem Jaroslavem Dreslerem či se spisovateli Františkem SchildbergeremJanem Trefulkou). Publikována byla také řada dokumentů (např. rozsudek z procesu nad Václavem Prokůpkem, dopisy Oldřicha Králíka Janu Strakošovi, Josef Floriana Josefu Vašicovi, Ladislava Jehličky z vězení rodině, či brněnský projev Edvarda Beneše po návratu z válečného exilu z 12. 5. 1945).
Rozsáhlé a často velmi kontroverzní příspěvky do recenzní rubriky O knihách psala zejména Iva Kotrlá (svými polemickými postřehy se ve svých „čtenářských záznamech“ často vracela ke starším publikacím), dále se v rubrice objevovaly recenze Zdeny Bařinkové, Iva Haráka, Emila J. Havlíčka, Marie Hořínkové, Karla Komárka, Libora Martinka, Libora Pavery, Jiřího Procházky, Ladislava Soldána (též pod pseud. Ladislav Basil a Ladislav Jurkovič), Pavla Studničky, Romana Szpuka, Josefa Štochla, Mojmíra Trávníčka, Františka Všetičky aj.

 

Redaktorka časopisu Iva Kotrlá patřila k hlavním organizátorům vydávání samizdatové ročenky Moravská čítanka (v letech 1981–1984 vyšla čtyři čísla formátu A4 o rozsahu cca 130–200 stran), která přinášela beletrii, kritické a literárněhistorické stati i filozofické úvahy moravských autorů (Iva Kotrlá, Zdeněk Rotrekl, Josef Šafařík, Pavel Švanda, Jan Trefulka, Milan Uhde aj.); z valné většiny šlo o původní příspěvky určené přímo pro ročenku. Následné opisy Moravské čítanky vycházely také v samizdatové Edici Petlice.

 
Periodicita: Měsíčník. – XV (celkem 8 č.; č. 1 a 2 v samizdatu, redakční uzávěrka prvního čísla 31. 5. 1989, většina obsahu obou samizdatových čísel přetištěna v č. 10/XVI; č. 3–8 veřejně, únor–červenec 1990); XVI–XX (po 10 č., dvojčíslo 4–5/XIX, vždy od září do června, 1990/91–1994/95); XXI (10 č., leden–červen, září–prosinec 1996); XXII (4 č., leden–duben 1997); XXIII–XXIV (po 10. č., leden–červen, září–prosinec, 2002–2003); XXV (10 č., září 2004–červen 2005); XXVI (10 č., leden–červen, září–prosinec 2006); XXVII (10 č., září 2007–červen 2008); XXVIII (10 č., září 2009–červen 2010); XXIX (10 č., leden–červen, září–prosinec 2011).
Podtituly: Revue pro literaturu, umění a život
Členové redakční rady: Redakční rada, resp. v letech 1993–1997 redakční kruh jmenovitě neuváděny. Předsedové Z. Rotrekl (1990–1992), F. Lízna (1993–1997), C. Svoboda (2002), F. Lízna (2003–2011).
Technické informace: A5; 36–76, ale většinou 56 str.; paginace přetržitá (1989/90–1992/93), průběžná (od 1993/94); obsahy ročníků 1991/92–1996, 2002–2006 (roč. 1989/90 a 1990/91 „Poznámky k autorům...“, tj. seznam autorů se základními biografickými a bibliografickými daty, ale bez údajů o příspěvcích uveřejněných v daných ročnících).
Grafická úprava a výtvarný doprovod: Zpočátku zejména archivní fotografie katolických literátů, od roč. XVI umělecké fotografie a reprodukce výtvarných děl (P. Baran, F. Bílek, G. Göpfertová-Gruberová, A. Hrabal, M. Husák, L. Kolek, J. Krejčí, I. Kříž, M. Novák, J. Stejskal, J. Šimek, V. Šindler, J. Šplíchal, J. Totušková, M. Valušková aj.), později kresby, v roč. 2002 motivy anonymních autorů křesťanské ikonografie. Grafická úprava Č. Kocar (1992–1993), obálka L. Koval (1994–1995); dále neuváděno.
Náklad: 1500 (1990), 800 (1992), 900 (1996), 800 (2002), 720 (2004), 800 (2007).

LITERATURA

Články: K. Komárek: Akord potřetí, List pro literaturu 1990, č. 1; Z. Rotrekl: Ohlédnutí za Akordem, Akord 1991/92, č. 7; mej (= M. Jeřábek): Akord: Opět konec? Večerník (Brno) 1. 7. 1992; M. Jeřábek: Akord: důstojné loučení, Večerník (Brno) 16. 7. 1992; K. Komárek: Loučení s Akordem, LD (Brno) 29. 7. 1992; J. Med: Poslední akord? LitN 1992, č. 33; (rm): Akord nekončí, pokračuje, LD (Brno) 17. 9. 1992; po (= J. Poláček): Akord dozněl a opět zní! ROK 1992, č. 5; Z. Rotrekl: Zajímavá causa, Proglas 1992, č. 8 (též ROK 1992, č. 6); K. Coural: Zmatený případ, Večerník (Brno) 25. 11. 1992; J. Červenková: Spor brněnských katolíků, Prostor (deník) 2. 11. 1992; V. Novotný: SoftTvar (38), Tvar 1998, č. 3; I. Kotrlá: Akord nepřestal vycházet, Tvar 1998, č. 5; V. Novotný: HardTvar (85), Tvar 2002, č. 8; F. Všetička: Dva nejlepší současné české literární časopisy, Dokořán 2005, č. 35; J. Šofar: Bloudění hvozdy všemi (4), Dobrá adresa 2010, č. 4.
K jednotlivým číslům: č. 6/1991–92: K. Komárek, LD (Brno) 14. 1. 1992 * č. 8/1991–92: K. Komárek, LD (Brno) 25. 5. 1992 * č. 9/1991–92: K. Komárek, LD (Brno) 26. 6. 1992 * č.10/1991–92: V. Novotný, MFD 3. 8. 1992 * č. 1–2/1992–93: J. Fiala, Kurs 1993, č. 1 * č. 1–5/1992–93: F. Schildberger, LD (Brno) 17. 2. 1993 * č. 5–8/1992–93: M. Trávníček, LD (Brno) 22. 6. 1993 * č. 1/1993–94: M. Trávníček, LD (Brno) 22. 12. 1993.
Rozhovory: Z. Rotrekl: Na přívlastcích nezáleží (připr. J. Trávníček), Iniciály 1990, č. 12; P. Švanda: Dvojí zeptání (připr. J. Kratochvil), LidN 25. 2. 1991; Otázka Antonína Přidala pro Ivu Kotrlou, LitN 1992, č. 48; Dnes odpovídá Iva Kotrlá (připr. M. Janata), Katolický týdeník 1995, č. 8; Z. Rotrekl: I naděje je zápasem o naději (připr. M. Stöhr), Host 2001, č. 10.
Vzpomínky: P. Švanda in Paměť esejisty (2006).

Autor hesla: Richard Svoboda (1998); Michal Přibáň (2020)
Aktualizace hesla: 22. 1. 2021 (mlp)
Aktualizace bibliografie: 22. 1. 2021 (mlp)
zpět na hlavní stranu