Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 František LAZECKÝ

* 18. 8. 1905, Tísek (u Nového Jičína) 
 
Básník
 František Lazecký pocházel z rolnické rodiny. Od roku 1921 studoval na vyšší hospodářské škole v Opavě (maturita 1925); v této době na něho výrazně působil Vojtěch Martínek. 1925 pokračoval ve studiu na Vysoké škole zemědělského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze (Ing. 1930). Souběžně pracoval jako výpomocný úředník v Ústřední slovanské zemědělské knihovně (později Ústřední zemědělská a lesnická knihovna) Československé akademie zemědělských věd v Praze. V letech 1927–28 absolvoval knihovnický kurz na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, poté 1928–29 Státní knihovnickou školu v Praze (1929 státní knihovnická zkouška). 1930 se stal odborným pracovníkem-knihovníkem Ústřední zemědělské a lesnické knihovny Československé akademie zemědělských věd v Praze, kde také 1946–52 a 1956–59 působil ve funkci ředitele knihovny. 1959–62 externě přednášel na katedře knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. 1969 odešel do důchodu a věnoval se pouze literární tvorbě. Byl členem Umělecké besedy v Praze a Moravského kola spisovatelů.
 Debutoval roku 1923 ve studentském časopise Oheň (Opava–Ostrava), na jehož vydávání (1923–25) se za středoškolských studií podílel s A. C. Norem, Zdeňkem Vavříkem, Zdeňkem Šmídem a jinými, dále psal do humoristického časopisu Koltun (Opava) a Moravskoslezského deníku (Ostrava). Přispíval zejména do těchto novin a časopisů: Cesta, Host, Sever a východ, Lidové noviny, Lumír, Národní osvobození, Akord, Časopis českých knihovníků, Řád, Tak, později: Věda a technika mládeži, Lidová demokracie, Naše rodina, Ostravský večerník, Katolické noviny aj. Redigoval časopis Řád (1934–38, 1940–43). – V samizdatových a rukopisných edicích se objevily soubor esejů Křížová cesta, básnická skladba Poéma o lidském srdci, sbírka Století za stoletím a divadelní hra Z veselého domu (vše b. d.). V samizdatové edici česká expedice vyšly sbírky Večeře u kata (1984) a Srpnová noc (1989). Lazecký též přispěl do samizdatových a rukopisných sborníků Albertovi k narozeninám (1950, Albertu Vyskočilovi); Zdeňkovi Kalistovi k osmdesátinám přátelé (1980) a Vladimíru Vokolkovi k sedmdesátinám. 1. ledna 1983 (1983). – Lazecký rovněž přeložil několik desítek písní Ludwiga van Beethovena, Franze Schuberta, Hugo Wolfa a Modesta Petroviče Musorgského; básně Františka Lazeckého (Lidé bdí, Jarní, Slezská dědina) zhudebnil pro mužský sbor Josef Schreiber (cyklus Chudý kraj, 1926); poému Opava zhudebnil Jaroslav Foltýn. Divadelní inscenaci na motivy jeho pohádek uvedlo Slezské divadlo Zdeňka Nejedlého v Opavě (Kvítko ze skleněné hory, prem 1984). Lazecký též polupracoval na překladu katolického Lekcionáře pro určitá liturgická období a na překladu Starého zákona. Jako knihovník napsal řadu odborných statí o problematice zemědělského knihovnictví a odborné bibliografie.
Pseudonymy, šifry: Martin Galus (v časopise Tak), S. Mařek, Svata Mařek; Lz., F. L., fl.
 Celé básnické a esejistické dílo Františka Lazeckého je spjato s hluboce prožívanou katolickou vírou, jíž je podřízena jak ideová, tak tematická složka jeho tvorby. Zpočátku je jeho lyrika prosycena až barokně pojatou expresivitou dualismu duše a těla (Krutá chemie, Kříže). Koncem 30. let však tato expresivita víceméně mizí a básník počíná hledat inspirační zdroje v jistotách domova. Tento tematický posun proměňuje i tvar jeho básní: od březinovsky hymnické poezie, přetížené abstrakcí a neologizujícím experimentováním, směřuje k rytmicky pravidelnému verši, blízkému písňové formě. Katolickou orientaci jeho veršů podtrhuje časté využívání křesťanských motivů a symbolů; také ideu domova autor vnímá ryze křesťansky: jako stálé soužití živých a mrtvých, naplňujících své bytí v Bohu. Lazeckého básnická tvorba vyvrcholila sbírkami publikovanými v 70. letech (Hledání klíčů, Jenom vzlyk temnot), v nichž se oprostila od všeho vnějškového a soustředila se na základní existenciální otázky života a smrti. – Také v předválečných knihách esejů (Pro mou zemi, Vladaři) hledá autor živé náboženské tradice české historie (Svatý Václav, Karel IV.), o něž by bylo možné opřít z vnějšku ohrožované češství. Po roce 1945 se František Lazecký začal zabývat rovněž tvorbou pro děti a mládež, v níž bohatě čerpal z folklorní tradice rodného Slezska, osobitě rozvíjel původní lidové náměty a dbal o citlivé jazykové sjednocení dialektu se spisovným jazykem. Zejména pohádky, v nichž neparafrázoval lidové motivy, ale vyprávěl je, jako by byl autentickým lidovým vypravěčem, vysoce přesáhly průměr obdobné tvorby.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Krutá chemie (BB 1930); Kříže (BB 1934); Pro mou zemi (EE 1936); Odění královské (BB 1937); Vladaři (EE 1938); Studna v selském dvoře (PP 1939); Vězeň (BB 1940); Malé rekviem (BB 1944); Nad Slezskými písněmi (E, bibliof., 1947); Bratr Svět (BB 1947); Kaliny a maliny (pohádky, 1960; přeprac. s tit. Kvítko ze skleněné hory, 1972); Má paní hudba (BB 1970); Hledání klíčů (BB 1971); Jenom vzlyk temnot (BB 1971); Černá princezna a ptáček Konypáček. Slezské pohádky 1. (1975); Sedm Janků a drak Sedmihlavec. Slezské pohádky 2. (1977); Přátelství s jalovcem (BB, bibliof., 1978); Malinový chodníček (BB pro děti, 1979); Naše kačka potápačka (BB pro děti, 1979); Moje klenotnice (BB, bibliof., 1980); Na mořském břehu (B, bibliof., 1980); Osudná píseň (B, cvičný učňovský tisk, Ostrava 1982); Zastavení pod jeřabinou (B, bibliof., 1982); Chlebovice (B, přílež. tisk, Chlebovice 1983); Dukátová stařenka (pověsti, 1983); Světlany (B, bibliof., 1985); Mamince na hrob (B, bibliof., 1985); Večeře u kata (BB, Mnichov 1988); To krásné jaro (B 1988); Tam u živých vod (B, cvičný učňovský tisk, Ostrava 1988); Století za stoletím (BB 1991); Křížová cesta (EE, 1991); Poéma o lidském srdci (B, přílež. tisk, Chlebovice, Kozlovice,1991); Století za stoletím (BB, rozmn. 1991).
Výbory: Zase je betlémská noc (BB, Svitavy, Řím 2003).
Korespondence: Korespondence Františka Lazeckého Mojmíru Trávníčkovi z let 1972-1984 (2005, ed. L. Průša).
Ostatní práce: Organizace Ústřední zemědělské knihovny Akademie zemědělské v Praze (zvl. otisk z časopisu Zemědělský pokrok, č. 8, 1944); Několik poznámek k vedení knihoven zemědělských škol (zvl. otisk z časopisu Zemědělský pokrok, č. 9, 1944); Zemědělské písemnictví. Soupis českých a slovenských publikací (1. sv. za léta 1945–55, 1957; 2. sv. za léta 1956–58, 1960; v obou svazcích zpracoval české publikace se Š. Ulbrichem, též redig., s F. Lednárem a A. Kowalskou); Seznam literatury o plevelech a jejich hubení a o rostlinách způsobujících otravy hospodářských zvířat (1956); Chov skotu (výběrová bibliografie, 1959); Kraj Petra Bezruče (průvodce, b. d.).
Příspěvky ve sbornících: Odborný knihovnický kurz informační sítě (1966 a 1967); Albertu Vyskočilovi k šedesátinám 28. ledna 1950 (bibliof. faksimile, Praha, Řím 1998); Pocta dělníku knihy. Verše českých básníků věnované O. F. Bablerovi (Spolek českých bibliofilů, 1985, ed. B. Smejkal).
Překlad: A. S. Puškin: Piková dáma (1947).
Uspořádal, vydal a redigoval: Za rozvoj rostlinné výroby (bibliografie 1954, s J. Strakou a M. Konvalinkou); Světové zemědělství v přehledu cestovních zpráv ze studijních cest do zahraničí 1 (1966).

LITERATURA

Knižně: J. Hořec, B. Klímová: Poezie života a víry (Frýdek-Místek, Ostrava, 1990).
Studie a články: O. Králík: Poznámky k dílu Františka Lazeckého, Řád 1940, s. 310; V. Stupka in sb. Morava Arnu Novákovi (1941); týž: doslov, in Bratr svět (1947); Z. R.(Z. Rotrekl): Co není ve Slovníku spisovatelů, Obroda 1968, č. 5; A. Satke: Doslov in F. L., Kvítko ze skleněné hory (1972); S. Urbanová: Hornický folklór Ostravska a jeho umělecké zpracování v literatuře pro mládež, Sborník prací Pedagogické fakulty v Ostravě. Řada D. Jazyk, literatura, umění, 1985, sv. 93, č. 21, s. 83; A. Satke: Od vypravěče k pohádce, od pohádky k dramatu, Vlastivědné listy 1986, č. 1; Z. Rotrekl in Skrytá tvář české literatury (Toronto 1987; 1991); J. Hořec: Doslov, in F. L., Večeře u kata (1988); J. Červinka: Nad dílem Františka Lazeckého, Akord 15, 1989/1990, č. 5; A. Satke: Ztracené a obnovované cesty v tvorbě Františka Lazeckého, in sb. Časopis Květen a jeho doba (1994); D. Šajtar in Hledání klíče: literatura v regionu (Ostrava 2005).
Recenze: Hledání klíčů: hey (J. Heyduk), LD 15. 2. 1972 * Jenom vzlyk temnot: vv (V. Vodák), LD 29. 3. 1972 * Kvítko ze skleněné hory: M. M. (M. Mrštíková), ZM 1973, s. 415 * Černá princezna a Ptáček Konypáček: A. Satke, Český lid 1977, s. 120 * Sedm Janků a drak Sedmihlavec: O. Sirovátka, ZM 1978, s. 381 * Malinový chodníček: H. Mirvaldová, ZM 1980, s. 306 * Dukátová stařenka: H. Mirvaldová, ZM 1984, s. 87 * Večeře u kata: I. Harák, Psí víno 1999, č. 8 .
Rozhovory: -es- (E. Sobková), Ostravský kulturní měsíčník 1979, č. 6.
K životním jubileím: J. Zika, Zprávy spolku českých bibliofilů v Praze 1980, č. 3; D. Šajtar, KultM 1985, č. 10.
Nekrology: J. Urbanec, Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín 1984, sv. 34, s. 68; kp (F. Knopp), LD 22. 11. 1984; r (I. Slavík), Zprávy spolku českých bibliofilů v Praze 1985, č. 1/2.
Vzpomínky: K. Dachovský in Sborník současné katolické literatury (1991); A. C. Nor: Život nebyl sen (1994, ed. V. Novotný); V. Mertl in Časy a nečasy (2005).
Archiv:
LA PNP: Osobní fond, nezpracováno.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Lexikon české literatury
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Památník národního písemnictví (průvodce po fondech)

Autor hesla: Jaroslav Med (1994)
Aktualizace hesla: 21. 10. 2006 (vbr)
Aktualizace bibliografie: 21. 10. 2006 (vbr)
 
zpět na hlavní stranu