Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Mojmír  TRÁVNÍČEK

* 17. 12. 1931, Vsetín 
† 8. 7. 2011, Nový Hrozenkov 
 
Literární kritik, historik a editor
 

Jeho otec Jan Trávníček (1899–1981) byl řídící učitel obecné školy v Horní Lidči, pedagogický spisovatel a příležitostný lidový beletrista (člen Družiny literární a umělecké). – Mojmír Trávníček vystudoval Masarykovo reálné gymnázium ve Vsetíně (maturita 1950), roku 1962 pak složil maturitu také na Střední ekonomické škole ve Zlíně. Na počátku 50. let strávil několik let v nemocnicích a sanatoriích, kde se léčil na plicní tuberkulózu, poté byl zaměstnán jako úředník v Okresním ústavu národního zdraví a v Okresní národní pojišťovně ve Valašských Kloboukách. Od roku 1958 až po odchod do důchodu (1991) byl vedoucím dětské ozdravovny v Huslenkách-Kychové.

 První literární recenze publikoval ve Vyšehradu (1948), dále přispíval zejména do novin a časopisů: Obroda, Lidová demokracie, Zprávy Spolku českých bibliofilů, Obrys (Mnichov, 1983), Lidové noviny, Literární noviny, Akord, Proglas, Souvislosti, Box, Prostor (Zlín), Tvar, Rovnost, Svobodné slovo, Alternativa Nova (Opava), Host aj. V samizdatu přispíval do Kritického sborníku (1982–1988); jinak se zabýval především ediční činností. Připravil Sebrané spisy Jana Čepa (6 sv., 1978–1982, s Bedřichem Fučíkem), Dílo Jana Zahradníčka (6 sv., 1983–1984, s Bedřichem Fučíkem a Radovanem Zejdou), Dílo Bedřicha Fučíka (6 sv., 1984–1989, s Vladimírem Binarem). Dále samizdatově vydal 15 novoročenek pro přátele Jana Čepa (1976–1990) a byl spolupořadatelem sedmi novoročenek s Josefem Glivickým (1975–1988). V samizdatu vydal Fučíkových Dvanáct dopisů Josefu Glivickému (1985). Sestavil samizdatový výbor deseti překladů Villonovy Balady – modlitbě k Panně Marii (1981). Přispěl do samizdatového sborníku Vladimíru Vokolkovi k sedmdesátinám (1983). – Užíval pseudonymu Jan Rolek (Kritický sborník) a šifer mt., M. T.
 

Nejvýznamnější oblast Trávníčkovy činnosti představují edice. Od konce 70. let se podílel na ediční a textologické přípravě díla Jana Čepa, Jakuba Demla, Jana Zahradníčka Bedřicha Fučíka. Mnohé z těchto edic pak doprovodil i výkladovými doslovy. Na základě množství literárněhistorického a biografického materiálu, nashromážděného při práci na díle Jana Čepa, vznikla kniha Pouť a vyhnanství, v níž se Trávníček pokusil rekonstruovat Čepův život a uvést jej do vztahu s jeho tvorbou. Od 90. let Trávníček soustavně působil i jako recenzent. Zaměřuje se zvláště na díla křesťanských autorů, z nich pak zejména na básníky. Přitom hranice mezi studií, medailonem a kritikou je u něj velmi volná (soubor Sdílet věčné). Trávníček nevyznává jakkoli specifickou metodologii a jeho psaní není vztaženo ani k jednoznačnému hodnotovému systému, třebaže svá křesťanská východiska neopouští nikdy. Literární kritika je v jeho pojetí co nejtěsněji připoutána k literární historii, jeho psaní je charakteristické vlídností a smířlivostí. Těmito vlastnostmi se vyznačují i autorovy vzpomínky Skryté letokruhy: sledování vlastní cesty za literaturou se tu ústrojně prolíná s portréty lidí, které autor osobně poznal (Bedřich Fučík, František Křelina, Vladimír Vokolek aj.). Cennou vrstvu těchto vzpomínek tvoří svědectví o literárním samizdatu, na němž se Trávníček podílel jako editor i jako přepisovač.

BIBLIOGRAFIE

Práce o literatuře: Chtěl jsem ti vyprávět růži: Památce Václava Renče (regionální tisk, 1995); Pouť a vyhnanství. Život a dílo Jana Čepa (monografie, 1996); Skryté letokruhy (paměti, 2001); O Františku Křelinovi (monografie, 2003).
Výbor: Sdílet věčné: Studie, profily a kritiky (2002, ed. P. Hora); Eseje, portréty, vyznání (2008, ed. J. Chrobák).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Masarykovo gymnázium ve Vsetíně (k 40. výročí založení, 1968); Marginálie 1980–1985 (k 75. výročí Spolku českých bibliofilů, 1985); Bítov 1, 5–6 (1991, 1993); Slovo v úzkosti a naději (k sedmdesátinám A. Kratochvila, 1994); Listopad '95 (bibliofilie, 1995); Sborník k pětasedmdesátinám Ivana Slavíka (1995); Hosté na svatbě nebes a země (k šedesátinám J. Kuběny, 1996); Novozákonní motivy v českém umění 20. století (katalog k výstavě, 1996); Listy přátel. Dědictví Jakuba Demla (1996); Bloudění časem a prostorem – J. Durych známý i neznámý (1997); Literatura určená k likvidaci (2004).
Uspořádal, vydal a redigoval: L. Dvořák: Když si děti hrají, tvoří nový svět (1972); J. Zahradníček: Rouška Veroničina, La Saletta, Znamení moci (1990) + Knihy básní (2001); J. Čep: Události a lidé (1991) + Sestra úzkost (1993) + Umění a milost (2001) + Cesta na jitřní (2002) + Cesta do Emauz (2004); J. Durych: Rytmus české prózy (1992) + Eseje o umění (2001); V. Vokolek: Obrana básníka (1992); K. Langer: Útržky ze vzpomínek na Nový Hrozenkov (1992); J. Čep – J. Zahradníček. Korespondence 1, 1931–1943 (1995); I. Slavík: Viděno jinak (1995, s J. Bednářovou) + Moje Velikonoce (2005); Chtěl jsem ti vyprávět růži. Památce Václava Renče (sb., 1995, s Č. Zapletalem, též přisp., zde také bibliografie V. R.); Malý nebeklíč. Modlitby staré a nové (1997); J. Deml: Haluciňák, fragment zápisníku 1948–1960 (1997) + Básně veršem (1999) + Milý pane Josefe B. (2001, s J. Hrabalem) + Betlémský poutník (2004); J. Knap: Zaslechnutý hlas: Verše z vězení (1997); Sborník vzpomínek, historických postřehů a výhledů do budoucnosti k připomenutí a uctění 350. výročí založení obce Nový Hrozenkov (1999, s M. Stiborem); J. Veselý: Ve znamení slunce (1999) + Ozvěny velikonoční (2006); R. Závodný: Až do konce časů (1998); B. Reynek: Zima jde do Betléma (2001, s J. Reynkem); Maria Panno, Matko Slova: Panna Maria v poezii českých básníků nové doby (2005); spisy: Dílo Jana Čepa (sv. 1: Dvojí domov, 1990; sv. 4: Rozptýlené paprsky, 1993; sv. 2: Hranice stínu, 1996; sv. 5: Samomluvy a rozhovory, 1997; sv. 6: Poutník na zemi, 1998; sv. 3: Polní tráva, 1999, vše s B. Fučíkem); Dílo Jana Zahradníčka (sv. 1: 1991; sv. 2:1992; sv. 3: 1995, vše s R. Zejdou, na základě smz. edice); Dílo Bedřicha Fučíka (sv. 5: Čtrnáctero zastavení, 1992; sv. 4: Píseň o zemi, 1994; sv. 3: Setkávání a míjení, 1995; sv. 2: Kritické příležitosti II, 2002, vše s V. Binarem); I. Slavík: Básnické dílo 1, 2 (1998, 1999).

LITERATURA

Knižně: Osobnost Mojmíra Trávníčka v české literatuře (sb. 2007, ed. J. Chrobák).
Studie: L. Kundera: Němě žasna aneb Písař Mojmír Trávníček, Rovnost 4. 12. 1993; M. Červenka: Souborná edice Zahradníčkových sbírek, Kritický sborník 1993, č. 3; L. Jurkovič: Ve službě jiným nezradil sebe, Proglas 1996, č. 9–10; J. Hanuš in Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století (2005).
Korespondence: Listovní příležitosti: Dopisy Bedřicha Fučíka Mojmíru Trávníčkovi (2003, ed. J. Hrabal); Korespondence Františka Lazeckého Mojmíru Trávníčkovi z let 1972–1984 (2005, ed. L. Průša).
Recenze: Pouť a vyhnanství: I. Slavík, Alternativa Nova 1996, č. 2; J. Med, LidN 28. 8. 1996; P. Studnička, Tvar 1996, č. 16; T. Mazáč, Host 1997, č. 3; P. Studnička, Akord 1996, s. 323; F. Všetička, LitN 1997, č. 30 * Skryté letokruhy: P. Studnička, Katolický týdeník 2002, č. 4; V. Mertl, Host 2002, č. 4; K. Komárek, Aluze 2001, č. 3; P. Hora, Texty 2002, č. 24 (zima); J. Trávníček, Tvar 2002, č. 16; J. E. Frič, Box 2003, č. 1 * Sdílet věčné: L. Soldán, Akord 2003, č. 9 + Vlastivědný sborník moravský 2004, č. 1; J. Med, Katolický týdeník 2003, č. 50 + Tvar 2004, č. 4; L. Knězek, Alternativa plus 2003, č. 3/4; K. Komárek, Aluze 2003, č. 3 * O Františku Křelinovi: P. Studnička + L. Soldán, Akord 2003, č. 6; J. Kropáček, Katolický týdeník 2003, č. 30; L. Soldán, Vlastivědný věstník moravský 2003, č. 4; (lp) (L. Pavera), Alternativa plus 2003, č. 3/4.
Rozhovory: P. Petr, Box 1994, č. 1 (zde i Trávníčkova bibliografie); T. Mazáč, Proglas 1996, č. 9–10; Š. Nevidalová, Tvar 1999, č. 10.
K životním jubileím: L. Jurkovič (= L. Soldán), Proglas 1996, č. 9/10 + Alternativa nova 1996, č. 4; L. Soldán, SvSl 20. 12. 1996 + Kam v Brně 2006, č. 10. příl. Kam.
Autor hesla: Jaroslav Med (1998); Jiří Trávníček (2007)
Aktualizace hesla: 19. 12. 2007 (kb)
Aktualizace bibliografie: 19. 12. 2007 (kb)
 
zpět na hlavní stranu