Slovník české literatury po roce 1945

Rudolf ČERNÝ

* 12. 12. 1920, Praha

† 4. 2. 1982, Přerov nad Labem

Prozaik

Vyrostl v Praze-Vršovicích v dělnické rodině, po měšťanské škole (1926–1934) se vyučil kloboučníkem (1936). Pracoval jako kloboučnický dělník a poloprofesionálně hrál fotbal za Viktorii Žižkov a AFK Vršovice. Od května 1945 byl několik měsíců členem Revolučních gard. V letech 1945–1946 absolvoval v Praze vojenskou prezenční službu, po likvidaci firmy, v níž pracoval, přišel o zaměstnání a vystřídal různé profese (laborant v továrně na hračky, lisovač gramofonových desek, výrobce kosmetických přípravků aj.). V roce 1949 nastoupil do stavebnictví (kopáč, betonář, minér ve Vodních stavbách, Armabetonu aj.), roku 1955 se přihlásil na celostátní výzvu a stal se havířem na Dole A. Zápotockého v Kladně-Dubí. V roce 1957 přežil zával v dole a na jeden rok odešel do invalidního důchodu. Poté se živil – s výjimkou let 1969–1973, kdy byl scenáristou v Čs. státním filmu – jako spisovatel z povolání a novinář. V letech 1962–1969 žil v Ledečku nad Sázavou, poté se vrátil do Prahy, od roku 1973 žil střídavě v Praze a v osadě Tři Chaloupky nedaleko Přerova nad Labem (dnes součást Lysé nad Labem). – Syn Ivan Černý (*1949) je prozaik a publicista.

První povídku uveřejnil roku 1949 v rámci akce Pracující do literatury v Novém životě, další až roku 1957 v časopise Čs. voják; později publikoval mj. v Květech, Plameni, Kulturní tvorbě, Večerní Praze, Světě práce, Tvorbě a Pravdě (Bratislava). Povídky Když chlapi pláčou a Pancéřový vlak posloužily jako námět ke scénářům filmů Bitva o Hedviku (Polsko, 1973, r. Julian Dziedzina) a Zbraně pro Prahu (1975, r. Ivo Toman). Politická reportáž o roce 1968 Jak se dělá kontrarevoluce vyšla roku 1970 v nakladatelství Svoboda, avšak po několika hodinách prodeje byla stažena z distribuce. V Černého pozůstalosti zůstal nevydaný román Život samý kotrmelec vycházející ze vzpomínek redaktora Karla Kučery na pražskou bohému dvacátých a třicátých let 20. století (v roce 1981 vycházely ukázky z rozsáhlé prózy na pokračování v deníku Práce). V roce 1991 z původního Černého rukopisu syn Ivan Černý vybral a upravil několik částí pro beletrizovaný životopis Vlasty Buriana, který vyšel pod názvem Byl jednou jeden Vlasta... v edici Magnet.

Celé Černého literární dílo (z něhož byla vydána jen malá část) osciluje na rozhraní mezi sociální a psychologickou prózou a reportážní politickou publicistikou. Povídkový debut Nezralé ovoce obsahuje vedle baladických historických reminiscencí (mj. osudu čs. legionářů a rudoarmějců) i beletristickou rekonstrukci epizody z květnového povstání 1945 s aktuálním politickým zacílením (v titulní novele). Sociální román Tereza (později rozšířený na dilogii Náměstí Evropy) líčí v souladu s ideologickými postuláty socialistického realismu politický život první republiky v letech 1929–1935. Maloměstskou mentalitu, z níž vzniklo hnutí českých fašistů, autor vykreslil v tendenčním politickém pamfletu Hochštapler. Naturalistickými líčeními a konvenční romantikou jsou poznamenány prozaické mozaiky Zloděj žen (o partě kopáčů) a Vyšehradští jezdci (o adolescentní mládeži), usilující o obraz dobového sociálního klimatu. O úspěších sovětské kosmonautiky pojednal v populárně laděné knize pro mládež 12. dubna, 9.07. Na konci šedesátých let začal Černý spolupracovat s bývalým prezidentem Antonínem Novotným na jeho rozsáhlých pamětech. Dokončený rukopis byl však začátkem osmdesátých let zabaven Státní bezpečností a vyjít mohl až po roce 1989. Z rozsáhlého rukopisu připravil nejprve syn Ivan Černý knižní interview, které vyšlo pod názvem Antonín Novotný: Pozdní obhajoba, následovalo vydání vzpomínek Antonína Novotného Exprezident rozdělené do tří svazků (část Černého rukopisu se bohužel po zabavení StB ztratila), a v roce 2008 vyšly Novotného memoáry v jednom svazku pod názvem Antonín Novotný: Vzpomínky prezidenta.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a literatura faktu: Nezralé ovoce (PP 1960); Tereza (R 1962, 1. díl předpokládané trilogie; přeprac. in Náměstí Evropy, 1978); Zloděj žen (P 1963); Hochštapler (P 1964); Jak se dělá kontrarevoluce (politická Rp, 1970, zkonfiskováno); 12. dubna, 9.07 (P pro ml., 1974); Vyšehradští jezdci (R 1974); Náměstí Evropy (R 1978, obsahuje: 1. přeprac. verze R Tereza, 2. Klára); Byl jednou jeden Vlasta... (životopis Vlasty Buriana, 1991, z původního rukopisu románu Život samý kotrmelec vybral a upravil I. Černý, bez uvedení jména původního autora R. Černého); Antonín Novotný: Pozdní obhajoba (interview, 1992); Exprezident (memoáry A. Novotného, 3 sv., 1998–1999); Antonín Novotný: Vzpomínky prezidenta (memoáry, 2008).

LITERATURA

Studie a články: P. Urbášek, Jak "panceřové divize" bránily socialismus, Listy 2006, č. 4 (zde).
Recenze: Nezralé ovoce: J. Hájek, Plamen 1960, č. 7; M. Jungmann, LitN 1960, č. 25 (zde) * Tereza: FM, OL 13. 2. 1962; V. Forst, Tvorba 1962 (zde), č. 18; M. Jungmann, LitN 1962, č. 14 (zde); B. Macák, HD 1962, č. 7; V. Novák, MF 22. 4. 1962; J. Opelík, Kultura 1962, č. 22 (zde); J. Pecháček, Plamen 1962, č. 6 ; J. Petrmichl, RP 29. 6. 1962 (zde); M. Petříček, Československý voják 1962, č. 10; Š. Vlašín, Rovnost 13. 5. 1962 * Zloděj žen: M. Petříček, LitN 1964, č. 16 (zde); O. Rafaj, RP 9. 6. 1964 (zde); O. Sus, HD 1964, č. 4 * Hochštapler: A. Einhornová, KT 1964, č. 33 (zde); O. Sus, HD 1964, č. 8 * Vyšehradští jezdci: B. Balajka, Práce 14. 8. 1974 * Náměstí Evropy: T. Sedláček, Rovnost 22. 3. 1979 * Byl jednou jeden Vlasta...: V. Just, Divadelní revue 1991, č. 4; V Just, Tvorba 1991, č. 22 (k tomu polemika I. Černý, Tvorba 1991, č. 25); O. Vašková, NK 1991, č. 30/31 * Antonín Novotný: Pozdní obhajoba: J. Hrubý, Práce 18. 7. 1992; V. Jiřík, Plzeňský deník 28. 12. 1992; V. Sůva, Knihy 92 1992, č. 28; Z. A. Tichý, ROK 1992, č. 6; J. Zlomek, Naše pravda 1992, č. 54; K. Steigerwald, MFD 23. 1. 1993; I. Kotrlá, Akord 1996, č. 9 * Exprezident: Z. Hoření, Naše pravda 1999, č. 21 * Antonín Novotný: Vzpomínky prezidenta: I. Pospíšil, Kam v Brně 2009, č. 3; J. Hála, Národní osvobození 2009, č. 13; L. Cvrček, Soudobé dějiny 2011, č. 4 (zde).
Rozhovor: J. Kliment, RP 20. 8. 1980 (zde).
Nekrology: L. Soldán, LM 1982, č. 3.
Archiv: LA PNP: Osobní fond uspořádán v 1. stupni evidence, bez soupisu.
Rozhlas: Portréty – Rudolf Černý (29. 5. 2011).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Památník národního písemnictví (průvodce po fondech)
J. Kunc: Česká literární bibliografie 1945-1963

Autor hesla: Vladimír Novotný (1994), Eduard Burget (2015)

Aktualizace hesla: 12. 12. 2015 (eb)

Aktualizace bibliografie: 12. 12. 2015 (eb)

zpět na hlavní stranu