Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Josef  HRUBÝ

* 10. 5. 1932, Černětice (u Strakonic)  
 
 
Básník
 Otec Josefa Hrubého byl cirkusový muzikant a kapelník. Hrubého vnuk Tomáš T. Kůs (1977) je básník. Hrubý studoval v letech 1947–1949 obchodní akademii ve Vimperku. V roce 1949 pracoval jako úředník ve Zbrojovce Strakonice a 1950 v tiskovém oddělení Ústřední rady odborů. Po působení v redakci pražského časopisu Směna (1951–1952) a po vykonání vojenské služby se stal knihovnickým inspektorem v Sušici (1955–1959). V roce 1959 se stal ředitelem Městské knihovny v Plzni a v této funkci setrval až do roku 1969. V 60. letech studoval jako mimořádný posluchač dokumentaristiku na FAMU. Od roku 1970 pracoval v plzeňském Krajském středisku památkové péče. V roce 1985 odešel do důchodu.
 Debutoval v roce 1958; přispíval do Literárních novin, Kulturní tvorby, Hosta do domu, Červeného květu (Ostrava), Sešitů pro mladou literaturu, Května, Literárního měsíčníku, Obrysu (Mnichov), Plzeňského deníku, Psího vína. Pro Čs. rozhlas připravoval původní pořady a překládal z německé (Jens Gerlach, Waltraud Seidlhofer, Rainer Kunze) a slovenské (Vojtěch Mihálik, Miroslav Válek, Milan Rúfus) literatury. V roce 1963 byl jedním ze zakládajících členů plzeňské literární skupiny Červen. Napsal scénář k dokumentárnímu filmu Vteřiny železa (1967). V sedmdesátých letech přispíval do ineditních sborníků vydávaných Ludvíkem Kunderou: Podzim (1973), Jaro (1974), Ještě léto (1974), Volné sebrání 4 (1974), Nová zima (1974), Věci (1974).
Některé básně Josefa Hrubého byly zhudebněny Lukášem Matouškem a Jaromírem Bažantem. Se svými výtvarnými pracemi se Hrubý zúčastnil kolektivních výstav v Čechách, Německu, Itálii, Lucembursku a Rakousku. – Užíval šifry (jh). Hrubého práce pro rozhlas před rokem 1989 pokrýval svým jménem Jiří Vykoukal.
 První sbírky formálně nevýbojné lyriky Josefa Hrubého navazují na dobovou poetiku přelomu 50. a 60. let dychtivou důvěrou ve skutečnost, nazíranou jako kaleidoskop „všedních zázraků“, romantizujícím opojením z vrženosti do života a přimknutím k řádu nejobyčejnějších věcí, které jsou ozvláštňovány, zjemňovány a vyzdvihovány jako jedinečný mikrokosmos lidské intimity. Posun k sevřenějšímu a úsečnějšímu verši, jenž reflektuje vědomí ztracené prostoty i pocity úzkosti, ohrožení, napětí, samoty a znepokojení z všudypřítomných znamení chaosu a nesrozumitelnosti bytí, přinesla sbírka Topoly. Po dvacetileté publikační přestávce přichází Hrubý na sklonku 80. let s poezií, která hledá životní jistoty v rodné pošumavské přírodě a ve vztahu k blízkým (Ve jménu lásky lodí a ryb, Básně básně, Za pět peněz klíč). Autor usiluje o vyrovnanost, o smíření s plynoucím časem a upokojení, zároveň si však ponechává prostor pro zlehčení, paradox a ironii. Těžiště lyrického výrazu v Hrubého volném verši kolísá mezi snahou o přiblížení a poetizaci detailu a popisným zaznamenáváním dojmů a prožitků. Obrat k intelektuálnějšímu pojetí lyriky zaznamenala Hrubého poezie ve sbírce Yorik, v níž sílí intertextuální vazby a odkazy k širokému poli kulturněhistorických faktů. Hrubý klade důraz na kompoziční výstavbu sbírky, v některých případech ji buduje podle předem zvoleného konceptu, při čemž jsou mu silnou inspirací tvůrčí postupy výtvarníků (cyklus Portréty ve sbírce Znamení býka, sbírka Pálení básní rozdělená do oddílů Akvatinty, Zátiší, Portréty, sbírka Osoby složená výhradně z portrétistických básní). Ve sbírce Miláček Arcimboldo otevřel Hrubý svou jinak tematicky poměrně konzervativní poezii novým motivickým okruhům a reflexím soudobé proměňující se kultury.

BIBLIOGRAFIE

Poezie: Hudba nechce spát (BB 1960); Jarní čas (B, bibliofilie, 1961); Letokruhy (BB 1962); Listy důvěrné (BB 1962); Topoly (BB 1968); Vzpomínka (bibliofilie, 1978); Na paměť (bibliofilie, 1980); Devět básní o Praze / Negen gedichten over Praag (biblifilie, Baarn 1981); Housle (bibliofilie, 1982); Tichá Eurydiké (bibliofilie, 1984); Dvanáct sluncí (bibliofilie, 1987); Obrazy (bibliofilie, 1988); Ve jménu lásky lodí a ryb (BB 1988); Ars amatoria (bibliofilie, 1990); Pět klíčů (bibliofilie, 1990); Básně z noci (bibliofilie, 1991); Brudersprache / Bratrský jazyk (bibliofilie, Mnichov 1991); Oči oči / Gli occhi Gli occhi (bibliofilie, 1991); Básně básně (BB 1991); Město nebes (bibliofilie, 1992); Za pět peněz klíč (BB, Mnichov 1992); Zrzavé údolí (BB, Senica 1993); Salve (BB, bibliofilie 1994); Numerale (BB, bibliofilie, 1994); Nokturna (BB, bibliofilie, 1994); Yorick (BB 1995); Sítě (bibliofilie, 1996); Ištar (bibliofilie, 1996); Znamení Býka (BB 1999); Die Sprache. Der Spiegel (bibliofilie, Kronach 1999); Pálení básní (BB 2000); Přechodný čas / Mezzastagione / Übergangzeit (bibliofilie, Umbertide 2001, s R. M. Freiwaldau, italsky a německy); Sedmá nota celá (bibliofilie, 2002, též francouzsky); Kreslím (bibliofilie, 2002); Básně na pohlednici (bibliofilie, 2002, česko-francouzské vydání); Osoby (BB 2004); To jsou mé lásky (bibliofilie, 2004); Krážem (bibliofilie, 2005); Miláček Arcimboldo (BB 2007); Volyně a jiné krátké řádky (BB 2007).
Překlady:
Refrény země. Antologie slov. poezie 20. století (1965, s dalšími); G. Droogenbroodt: Přesýpací hodiny pouště (2000, s J. Štroblovou); R. Wall: Anonyme Inventuren / Anonymní inventury (2004); Ch. Janacs: Šumava / Böhmerwald (2004); M. Chobot: Ich, Don Quixote / Já, Don Quijote (2005).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Kapky z Kruhu I (1958); Tak co... (1958); Kapky z Kruhu II (1959); Hlasy (1960); Mladé víno (1961); Vyrostlo z pomezí (1962); Pro tento den (1964); Refrény země (1965); Modern Poetry in Translation (Londýn 1971); Ludmila Jiřincová (1982); Docela malá neúplná antologie ze současné české poezie (1989); Oldřich Wenzl (1990); Sudetenland. Böhmen Mähren Schlesien (Mnichov 1990); Böhmen. Blick über die Gränze (Viechtach 1991); Kontakty (1991); Melodie (1991); Milostné mosty (1992); Mezi Radbuzou a Řeznou (1992); Čtyřiatřicet hodin (Los Angeles 1992); Německo-český almanach (Mnichov 1992); Steinsiegel (Amberg 1993); Der Lerchenturm (Vídeň 1993); Krajina v nás (1993); Volná sebrání aneb solná jezera (1993); Macht und Ohnmacht des Geisters (Linec 1994); Poesie tcheque et slovaque d aujord hui (Štrasburk 1994); Literatura a region (1995); Holoubci veršů míří k domovu (1995); Das Buch der Ränder (Klagenfurt - Salcburk 1995); Můj kousek světa (1995); Cestami a cestičkami Česticka (1996); Ho Ho Ho (Berlín 1996); Tschechische Gegenwartsliteratur (Pasov 1996); Regensburger Almanach (Regensburk 1996); Poézia na pomedzi (Senica 1997); 60 let obchodní akademie a gymnázia ve Vimperku (1997); Dobrš 96 (1997); Estuaires (Luxembourg 1997); A violon / Befor the Open Window (Bratislava 1998); Böhmen. In literarisches Porträt (Frankfurt n. M. a Lipsko 1998); Deutsch–Tschechischer /Česko–Německý Almanach 2000 (Mnichov 2000); Waltraud Seidlhofer (Linec 2000); Das Land Ulro nach Schleiessung der Zimtläden (Drážďany 2000); Plzeň v proměnách času 976–2000 (2000); 27 popravených českých pánů očima 27 (nepopravených) českých spisovatelů (2000); 27 českých obrazů očima 27 českých spisovatelů (2001); Julius Zeyer – 1841–1901–2001 (2001); Europaexpress (Frankfurt n. M. 2001); Sudetenland (Freiwaldau 2001); Deutsch–Tschechischer /Česko–Německý Almanach 2002 (Mnichov 2002); Mein Hermann Hesse (Calw 2002); Prometeo (Medelin 2002); Böhmerwald. Reise – Lesebuch (Viechtach 2003); Die Donau (Stuttgart 2004); Messenger for World Poets (Chong-qing 2004); Weltenschwimmer (Regensburg 2004); Čas pro báseň (Vídeň 2004); Kultur und Bildung (Eisenstadt 2005); Orpheus versammelt die Geister (Drážďany 2005); Glasarche im Waldmeer (Viechtach 2005); Báseň mého srdce (2005).
Ostatní práce: Bibliografie české příležitosné poezie (tematický rejstřík) 1945–1960 (1960); Slavné květnové dny v současné české poezii (1960, bibliografie); Julius Fučík v poesii, próze, studiích, projevech a vzpomínkách svých současníků (1960, bibliografie); Vesmír v české poezii (1961, bibliografie); Česká krajina a města v poválečné české poezii (1964, bibliografie); Historické knihovny západních Čech (1976).
Uspořádal, vydal a redigoval
: Pramen. Literatura –umění – život (sb., 1966, s F. Fabiánem, též přispěl); Květen 1945 v české poezii 1945–1968 (rozmnož., 1970); V. I. Lenin v české poezii 1945–1968 (1970); Zwischen Radbuza und Regen (1993, s F. Fabianem a B. Setzweinem, česky 2000); Obrazy obrazů (2001, též přispěl).

LITERATURA

Bibliografie: A. Kůsová, J. Kasková: Ex libris Josef Hrubý (1992); V. Novotný: Básník a bibliofil Josef Hrubý, Zprávy spolku českých bibliofilů v Praze 2006, č. 2.
Knižně: B. Jirásek: Mezi slovy, obrazy a hudbou. Básnické dílo Josefa Hrubého (2000, obsahuje bibliografii).
Studie a články: D. Moldanová: Posuny a diference, Sešity pro literaturu a diskusi 1968, č. 26; L. Kundera: K autentickým básním Josefa Hrubého, LitN 1993, č. 10.
Recenze: Letokruhy: F. Vrba, LitN 1962, č. 42 * Topoly: F. Fabián, Pravda 1. 6. 1968; V. Justl, Arch 1968, č. 2 * Ve jménu lásky lodí a ryb: J. Zahradnický, Západočeská pravda 19. 7. 1988 * Básně básně: Z. Vybíral, Tvar 1992, č. 5 * Za pět peněz klíč: R. Matys, NK 1992, č. 48 * Zrzavé údolí: V. Píša, Tvar 1993, č. 49–50 * Yorick: J. Štolba, LitN 1996, č. 36 * Znamení býka: P. Hrbáč, Tvar 1999, č. 16 * Pálení básní: J. Chrobák, Tvar 2001, č. 2 * Osoby: V. Novotný, Plž 2005, č. 4 * Miláček Arcimboldo: J. Suk, Plž 2008, č. 5, též in Portál české literatury; D. Ž. Bor, Tvar 2008, č. 13.
Rozhovory: J. Voříšek, Pravda 14. 6. 1969; M. Vacík, NK 1997, č. 39.
Autor hesla: Jiří Zizler (1995); Karel Piorecký (2008)
Aktualizace hesla: 25. 11. 2008 (kp)
Aktualizace bibliografie: 25. 11. 2008 (kp)
 
zpět na hlavní stranu