Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Klement BOCHOŘÁK

* 18. 1. 1910, Kunštát 
 
Básník, autor literatury pro děti
 Pocházel z úřednické rodiny. Studoval na obchodní akademii v Brně (1926–27), studia však nedokončil a živil se různými příležitostnými pracemi (1930–31 soudní praktikant v Brně, na začátku okupace dělník v rodišti aj.). 1942–45 byl úředníkem zásobovacího úřadu v Brně. Od 1945 působil jako knihovník v různých brněnských knihovnách, 1960 však byl pro náboženské přesvědčení propuštěn a po přiznání invalidního důchodu žil ve skromných podmínkách v Brně a věnoval se literatuře.
 Významný vliv na Bochořákovu básnickou tvorbu mělo jeho přátelství s Františkem Halasem, kterého poznal 1935 v Kunštátu; zde se také sblížil s Jiřím Ortenem, Janem Čepem, Janem Zahradníčkem, Ivanem Blatným, Kamilem Bednářem a dalšími literárními přáteli. Přispíval do Lumíru, Akordu, Kritického měsíčníku, Řádu, Lidových novin, Lidové demokracie, Vyšehradu, Národní obrody, Dnu, Hostu do domu, Května aj. V samizdatové edici Petlice vyšla Bochořákova sbírka Staronové básně (1981), autor je zastoupen též v samizdatových sbornících Věci / texty (1974, vyd. Ludvík Kundera), Příliš mnoho ran (1974, ed. Bohumír Slavík), Moravská čítanka 19811982 (ed. Iva Kotrlá), Básníci a samotáři (1984, eds. Ondřej Fibich, Jiří Brixi) a Z Obsahu 1984 (1985, editor neuveden). – Užíval šifry kb.
 Klement Bochořák je básník výrazně spirituálního ladění, jeho lyrika vyrůstala z hlubokého prožitku křesťana, vnímajícího svět s pokorou a odevzdaností do vůle Boží. Ve svých počátcích byl ovlivněn zejména tvorbou Františka Halase Jana Zahradníčka, později spěl stále intenzivněji k básnické oproštěnosti a k téměř dětsky naivní optice, s níž hleděl na život člověka (Svět, pláň andělská; Básně pro velké děti). Od litanické formy veršů, v níž doznívají prvky březinovské alegoričnosti a folklorní písňovosti, toužící navázat kontakt s moravským lidovým barokem, dospěl posléze k převaze volného verše, umožňujícího plné rozvinutí meditativní vrstvy jeho poezie. Touha po harmonii a idylickém štěstí se v jeho básních často promítá na horizont rodného moravského kraje a jeho přírody. – V Bochořákových vzpomínkově meditativních prózách (Příběhy a vzpomínky po večerech sebrané;V druhé světnici) je zřetelný vliv Jana Čepa; vše viditelné je zde pevně zakořeněno v rodovém společenství mrtvých, živých a dosud nenarozených, sen se prolíná se vzpomínkou a oslavou rodného kraje, v němž básník nalezl mír a životní naplnění. Po roce 1948 Bochořák nemohl po určitou dobu z ideových důvodů publikovat svou poezii, proto se jeho zájem soustředil na literaturu pro děti a mládež. Tato jeho tvorba navazuje na tradice moravských lidových pohádek a povídek, v nichž je realita dějů opět podrobena pevným zákonitostem duchovního řádu.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Mladý žebrák (BB 1935); Žluč a víno (BB 1938); Jasy (BB 1940); Listopad (BB 1940); Uschlé květiny (BB 1942); Zápisník (BB 1943); Snář a planetář (BB 1944); Tři slzy (BB 1947); Svět, pláň andělská (BB, b. d., 1947); Poutník (BB 1948); Barevná sklíčka (PP pro ml., 1948); Betlem (P pro ml., 1948); Hračky (PP pro děti, 1949; přeprac. s tit. Kouzelné hračky, 1956); U krále Vendelína (PP pro ml., 1950); Cesty a zastavení (BB 1958); Příběhy a vzpomínky po večerech sebrané (PP pro ml., 1958); Básně pro velké děti (BB 1964); Věčná loviště (BB 1969); V druhé světnici (vzpomínky, 1969); Proudění (BB 1971); Křížová cesta (BB, PP, Roma 1976; 1993); Legendy, Staronové básně (PP, BB Řím 1982); Staronové básně (BB 1993, poprvé v samizdatu 1981); O Modrovousovi (P pro děti 1999, poprvé jako soukromý tisk 1948).
Souborné vydání: Chóry (1997, ed. Petr Žantovský; obsahuje sbírky Žluč a víno, Uschlé květiny, Proudění, Chóry).
Výbory: Ohnivá noc (PP, 2004, ed. E. M. Nováková)
Ostatní práce: Nevezmeš jména Božího nadarmo (úvaha, 1942, úvod J. Durych).
Příspěveky ve sbornících a almanších: Jarní almanach (1940);
Uspořádal, vydal a redigoval: Šedé perly (výbor z moravských povídkářů, 1944); Rádce moravských rodin (kalendář, 1945–1946); Moravan (kalendář, 1948–1949); B. M. Kulda: Moravské národní pohádky a pověsti z okolí rožnovského (výbor, 1946).

LITERATURA

Studie a články: J. Červinka in O nejmladší generaci básnické (1941); D. Šajtar: Člověčenství a poezie, Řád 1943, č. 9; J. Černý: Klement Bochořák, LidN 6. 2. 1944; D. Šajtar in Zlomená gesta (1946); Z. Rotrekl in Skrytá tvář české literatury nejenom krásné (Toronto 1987; 1991); M. Trávníček in Sdílet věčné (2002); L. Nováková: Básník pro velké děti. Dětství v díle Klementa Bochořáka v padesátých a šedesátých letech in Literatura určená k likvidaci II (sborník, 2006); E. Nováková: Věčná loviště Klementa Bochořáka in Literatura určená k likvidaci III (sborník, 2006).
Recenze: Žluč a víno: V. Černý, KM 1938, s. 217 * Jasy: A. M. Píša, Národní práce 8. 9. 1940 * Svět, pláň andělská: A. M. Píša, Kytice 1947, s. 566 * Cesty a zastavení: J. Mourková, LitN 1958, č. 26; J. Opelík, HD 1958, s. 321 * Příběhy a vzpomínky po večerech sebrané: vpa (V. Pazourek), LD 9. 1. 1958; G. Francl, LD 6. 4. 1958 * Věčná loviště: J. Kratochvil, HD 1969, č. 5 * Zahrada v Atlantidě: M. Borský, LD 18. 12. 1971 * Proudění: -k ( Bořivoj Kopic), NK 1971, č. 46 * Legendy, Staronové básně: A. Kratochvil, Národní politika (Mnichov) 1983, č. 9/10 * Staronové básně: J. Kratochvil, Akord 1992, č. 3; F. Schildberger, LidN 13. 9. 1993; L. Jurkovič: LD 19. 10.1993; P. Cekota: Tvar 1993, č. 45/46; V. Novotný: MFD 14. 12. 1993; V. Petrbok: Souvislosti 1994, č. 2; R. Burián: Rt 8. 9. 1994 * Křížová cesta: M. Trávníček, LD 4. 10. 1993; I. Harák, Akord 1996, č. 1.
Nekrolog: J. Koláček, Nový život (Řím) 1981, č. 11.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Lexikon české literatury
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945-1963

Autor hesla: Jaroslav Med (1995)
 
zpět na hlavní stranu