Slovník české literatury po roce 1945

Klement BOCHOŘÁK

* 18. 1. 1910, Kunštát

† 10. 8. 1981, Brno

Básník, autor literatury pro děti

Pocházel z úřednické rodiny. Studoval na obchodní akademii v Brně (1926–1927), studia však nedokončil a živil se různými příležitostnými pracemi (1930–1931 soudní praktikant v Brně, na začátku okupace dělník v rodišti aj.). V letech 1942–1945 byl úředníkem zásobovacího úřadu v Brně. Od roku 1945 působil jako knihovník v různých brněnských knihovnách, v roce 1960 však byl pro náboženské přesvědčení propuštěn a po přiznání invalidního důchodu žil ve skromných podmínkách v Brně a věnoval se literatuře.

Významný vliv na Bochořákovu básnickou tvorbu mělo jeho přátelství s Františkem Halasem, kterého poznal roku 1935 v Kunštátu; zde se také sblížil s Jiřím Ortenem, Janem Čepem, Janem Zahradníčkem, Ivanem Blatným, Kamilem Bednářem a dalšími literárními přáteli. Přispíval do Lumíru, Akordu, Kritického měsíčníku, Řádu, Lidových novin, Lidové demokracie, Vyšehradu, Národní obrody, Dnu, Hostu do domu, Května aj.; v Hostu č. 7/1991 vyšel výběr z Bochořákovy korespondence s Františkem Halasem. V samizdatové Edici Petlice vyšla Bochořákova sbírka Staronové básně (1981), autor je zastoupen též v samizdatových sbornících Věci / texty (1974, vyd. Ludvík Kundera, viz Hyperbibliofilie), Příliš mnoho ran (1974, ed. Bohumír Slavík), Moravská čítanka 1981 a 1982 (ed. Iva Kotrlá), Básníci a samotáři (1984, eds. Ondřej Fibich, Jiří Brixi) a Z Obsahu 1984 (1985, editor neuveden). V roce 1976 připravil strojopis sbírky Co zbývá. – Užíval šifry kb.

Klement Bochořák je básník výrazně spirituálního ladění, jeho lyrika vyrůstala z hlubokého prožitku křesťana, vnímajícího svět s pokorou a odevzdaností do vůle Boží. Ve svých počátcích byl ovlivněn zejména tvorbou Františka Halase a Jana Zahradníčka, později spěl stále intenzivněji k básnické oproštěnosti a k téměř dětsky naivní optice, s níž hleděl na život člověka (Svět, pláň andělská; Básně pro velké děti). Od litanické formy veršů, v níž doznívají prvky březinovské alegoričnosti a folklorní písňovosti, toužící navázat kontakt s moravským lidovým barokem, dospěl posléze k převaze volného verše, umožňujícího plné rozvinutí meditativní vrstvy jeho poezie. Touha po harmonii a idylickém štěstí se v jeho básních často promítá na horizont rodného moravského kraje a jeho přírody. – V Bochořákových vzpomínkově meditativních prózách (Příběhy a vzpomínky po večerech sebrané; V druhé světnici) je zřetelný vliv Jana Čepa; vše viditelné je zde pevně zakořeněno v rodovém společenství mrtvých, živých a dosud nenarozených, sen se prolíná se vzpomínkou a oslavou rodného kraje, v němž básník nalezl mír a životní naplnění. Po roce 1948 Bochořák nemohl po určitou dobu z ideových důvodů publikovat svou poezii, proto se jeho zájem soustředil na literaturu pro děti a mládež. Tato jeho tvorba navazuje na tradice moravských lidových pohádek a povídek, v nichž je realita dějů opět podrobena pevným zákonitostem duchovního řádu.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Mladý žebrák (BB 1935); Žluč a víno (BB 1938); Jasy (BB 1940); Listopad (BB 1940); Uschlé květiny (BB 1942); Zápisník (BB 1943); Snář a planetář (BB 1944); Tři slzy (BB 1947); Svět, pláň andělská (BB, b. d., 1947); Poutník (BB 1948); Barevná sklíčka (PP pro ml., 1948); Betlem (P pro ml., 1948); O Modrovousovi (P pro děti, bibliof. 1948; 1999); Hračky (PP pro děti, 1949; přeprac. s tit. Kouzelné hračky, 1956); U krále Vendelína (PP pro ml., 1950); Cesty a zastavení (BB 1958); Příběhy a vzpomínky po večerech sebrané (PP pro ml., 1958); Básně pro velké děti (BB 1964); Věčná loviště (BB 1969); V druhé světnici (vzpomínky, 1969); Proudění (BB 1971); Křížová cesta (BB, PP, Roma 1976; 1993); Legendy, Staronové básně (PP, BB Řím 1982); Staronové básně (BB 1993); Co zbývá (BB 2011).
Souborné vydání: Chóry (BB 1997, ed. P. Žantovský; obsahuje sbírky Žluč a víno, Uschlé květiny, Proudění, Chóry).
Výbory: Ohnivá noc (PP 2004, ed. E. M. Nováková); Ze studně večera kdos něžný vážil krev (BB 2009, ed. T. Soldán).
Ostatní práce: Nevezmeš jména Božího nadarmo (úvaha, 1942, úvod J. Durych); Povídání o plamínku (zdravot. leták, 1961).
Příspěvky ve sbornících a almanších: Jarní almanach (1940); Štědrovečerní návštěva (1998).
Uspořádal, vydal a redigoval: Šedé perly (výbor z moravských povídkářů, 1944); Rádce moravských rodin (kalendář, 1945–1946); Moravan (kalendář, 1948–1949); B. M. Kulda: Moravské národní pohádky a pověsti z okolí rožnovského (výbor, 1946).

LITERATURA

Studie a články: J. Červinka in O nejmladší generaci básnické (1941); D. Šajtar: Člověčenství a poezie, Řád 1943, č. 9; J. Černý: Klement Bochořák, LidN 6. 2. 1944; D. Šajtar in Zlomená gesta (1946); Z. Rotrekl in Skrytá tvář české literatury nejenom krásné (Toronto 1987; 1991); M. Trávníček in Sdílet věčné (2002); L. Nováková: Básník pro velké děti. Dětství v díle Klementa Bochořáka v padesátých a šedesátých letech ,in Literatura určená k likvidaci II (sb. 2006); E. Nováková: Věčná loviště Klementa Bochořáka, in Literatura určená k likvidaci III (sb. 2006); K. Přikrylová: Zapomínaný Klement Bochořák, Tvar 2007, č. 14; Jana Kolářová: K některým antickým motivům v poválečné spirituální poezii, in sb. Studia Moravica V: Symposiana (2007); K. Přikrylová: Básnická tvorba Klementa Bochořáka v době válečné okupace, Bohemica Olomucensia 2009, č. 4; L. Kundera: předmluva, in K. B.: Ze studně večera kdos něžný vážil krev (2010); M. C. Putna in Česká katolická literatura v kontextech 1918–1945 (2010); J. M. Tomeš: Tvářnost Kunštátu, Souvislosti 2011, č. 2; K. Přikrylová: doslov, in Co zbývá (2011); K. Přikrylová: Dluh splacený tichému básníkovi, Host 2011, č. 7; K. Hladká: Klement Bochořák dětem, Bohemica litteraria 2013, č. 1.
Recenze: Žluč a víno: V. Černý, KM 1938, s. 217 * Jasy: A. M. Píša, Národní práce 8. 9. 1940 * Svět, pláň andělská: A. M. Píša, Kytice 1947, s. 566; zdr (= Z. Rotrekl), LD 9. 11. 1947 * Barevná sklíčka: V. Pazourek, Kolo 1948, s. 107–108 * Poutník: V. Stuchl, LidN 3. 4. 1949 * Cesty a zastavení: J. Mourková, LitN 1958, č. 26; J. Opelík, HD 1958, s. 321 * Příběhy a vzpomínky po večerech sebrané: vpa (= V. Pazourek), LD 9. 1. 1958; G. Francl, LD 6. 4. 1958 * Věčná loviště: J. Kratochvil, HD 1969, č. 5 * Zahrada v Atlantidě: M. Borský, LD 18. 12. 1971 * Proudění: -k (= B. Kopic), NK 1971, č. 46 * Křížová cesta: P. Řehoř (= J. Strnad), Zpravodaj (Curych) 1977, č. 6; M. Trávníček, LD 4. 10. 1993; I. Harák, Akord 1996, č. 1 * Legendy, Staronové básně: A. Kratochvil, Národní politika (Mnichov) 1983, č. 9/10 * Staronové básně: J. Kratochvil, Akord 1992, č. 3; F. Schildberger, LidN 13. 9. 1993; L. Jurkovič (= L. Soldán), LD 19. 10.1993; P. Cekota, Tvar 1993, č. 45/46; V. Novotný, MFD 14. 12. 1993; V. Petrbok, Souvislosti 1994, č. 2; R. Burián, Rt 8. 9. 1994 * Ohnivánoc: J. Med, Katolický týdeník 2005, č. 12, příl. Perspektivy, č. 6 * Ze studně večera kdos něžný vážil krev: P. Král, Tvar 2010, č. 9 * Co zbývá: J. Kolářová, Tvar 2011, č. 12; I. Harák, Tvar 2011, č. 12.
K životním jubileím: J. Jung, LD 17. 1. 1970; E. J. Havlíček, Kostnické jiskry 1980, č. 3.
Vzpomínky: J. Zemina, LitN 1991, č. 42; V. Mikulášková, Kam v Brně 2007, č. 2; V. Mikulášková in Zrcadlo vzpomínek (2009); J. M. Tomeš, Týdeník Rozhlas 2010, č. 2.
Nekrolog: J. Koláček, Nový život (Řím) 1981, č. 11.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Lexikon české literatury
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945-1963

Autor hesla: Jaroslav Med (1995)

Aktualizace hesla: 15. 5. 2018 (pš)

Aktualizace bibliografie: 15. 5. 2018 (pš)

zpět na hlavní stranu