Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Martin REINER

* 1. 8. 1964, Brno 
 
 
Básník, prozaik a nakladatel
 Narodil se jako Martin Reiner, v roce 1975 však začal užívat příjmení Pluháček po svém otčímovi (otec roku 1970 emigroval do USA). Jako spisovatel nicméně trvale užíval příjmení Reiner, k němuž se roku 2006 vrátil i úředně. – Rané dětství prožil v Brně, roku 1974 se rodina přestěhovala do Janovic nad Úhlavou. V roce 1982 maturoval na Vojenském gymnáziu Jana Žižky z Trocnova v Moravské Třebové. Ke konci roku 1983 byl vyloučen ze studia na Vojenské vysoké škole pozemního vojska ve Vyškově a v následujícím roce nastoupil jako voják z povolání k litoměřickému ženijnímu praporu. Téhož roku se odmítl zúčastnit příprav vojenského cvičení Štít 84 v Doupově, byl zatčen a hned v srpnu 1984 odsouzen k ročnímu nepodmíněnému trestu, který vykonával v Oráčově u Rakovníka. Po propuštění v březnu 1985 se vrátil do Brna, kde vystřídal řadu zaměstnání. V letech 1985–1988 působil jako referent v taneční škole Starlet, v roce 1988 byl krátce prodavačem v antikvariátu, poté doručovatelem tisku a v sezóně 1989/90 pracoval jako inspicient v operetním souboru brněnského Státního divadla. Po listopadu 1989 se podílel na vzniku revue Proglas a do dubna 1990 pracoval jako její redaktor, poté ve svobodném povolání spolupracoval s brněnským televizním a rozhlasovým studiem a pořádal různé kulturní akce. Od února do září 1991 byl tiskovým mluvčím na Ministerstvu kultury ČR v Praze a od října téhož roku šéfredaktorem brněnského vydavatelství Lidová demokracie–Petrov. V lednu 1993 se stal jeho majitelem a pod názvem Petrov podnik provozoval do podzimu 2005. V následujícím roce založil menší, dosud činné nakladatelství Druhé město. V letech 1999–2000 vydával kulturní měsíčník Neon, v roce 2000 byl též jeho šéfredaktorem.
 Od roku 1986 otiskoval zprávy a recenze v denících Rovnost, Mladá fronta a zejména v brněnské mutaci Svobodného slova, spolupracoval též s redakcemi samizdatových časopisů ToStřední Evropa – brněnská verse. Po roce 1989 publikoval v mnoha periodikách, mj. Proglas, Moravské noviny, Brněnský večerník, Duha, Literární noviny (stať Neoklasicismus, č. 36/1998), Tvar, Neon, Mladá fronta dnes, Host aj. V letech 1986–1988 uspořádal několik diskusních večerů s literáty v prostorách brněnského klubu Satelit, ještě před listopadem 1989 připravil v mládežnickém klubu Křenová večer věnovaný Ivanu Blatnému a veřejně uvedl Ivana WernischeAndreje Stankoviče. Jako autorský samizdat si v téže době vydal sbírky Velké pitvání malého andělaBeat of my heart. V organizování nejrůznějších kulturních akcí pokračoval i v polistopadovém období (mj. roku 1990 první brněnská vystoupení manželů Škvoreckých či Pavla Tigrida, dále v letech 1990–1991 cyklus přednášek Škola poezie, v letech 1996–2000 setkání básníků na Bítově, v letech 2001–2004 v Olomouci mezinárodní festival Poezie bez hranic, jehož součástí se stala recitační přehlídka Slam poetry, která od roku 2005 pokračuje samostatně v Brně, atd.). Coby moderátor či autor námětu a scénářů spolupracoval s Československou, resp. Českou televizí, a také s Československým, resp. Českým rozhlasem. Kromě Petrova Druhého města několikrát jako nakladatel využil též značek HomérŠpilberk. – Příležitostně publikoval pod jménem Martin Pluháček a pod pseudonymy Jakub Rucký a Jan Jiříček. Užíval šifry plm, MaRe aj.
 

Do literatury vstoupil v devadesátých letech sbírkou veršů Relata refero, z nichž vane osvobodivý senzualismus a vitální vzmach, vyznačující se střídáním pocitových poloh, pohybujících se od něhy až po útočnou ironii, a vyslovovaný sevřenou, metaforicky vznícenou formou. Postmoderním klasicismem se vyznačují Decimy, sbírka desetiverší, která ukazuje Reinera jako básníka navracejícího se od světa idejí zpět k fenoménům a bohatosti jevového světa, odlehčeného od velkých symbolů. Cyklus drobných nesyžetových próz Poslední rok představuje lyrický cestopis po středomořském pobřeží, v němž očarování krajinou přechází v horečnou aktivitu na pomezí sebedestrukce. Vytržení z domovské půdy exponuje téma rizikovosti existence, jež později sehraje důležitou roli v Reinerově první novele. Klasická forma Decim je rozvolněna ve sbírce Tání chůze. Lyrická skica, improvizace, parafráze a ironická romance vytvářejí promyšleným, významově kondenzovaným způsobem pluralistickou poetiku, obkružující vždy nejednoznačné bytí.
Sbírka Staré a jiné časy, představující modernistický text s převažujícím volným veršem, staví svého autora na rozmezí modernity a postmodernity, což se v rovině obraznosti projevuje jako napětí mezi konstruktivistickou a organickou metaforou. Tato tendence přetrvává i ve sbírce Pohled z kavárny v Bath, v níž je nejednoznačnost současného světa vyjádřena dvoudomostí poetiky po formální i obsahové stránce; autor tu stírá rozhraní mezi volným veršem a prózou. Básně volného rytmu jsou intonačně dynamické a jejich metaforika modernistická, metrické básně naproti tomu jsou sémanticky kondenzované, s výrazným lyrickým detailem. Ve sbírce Hubená stehna Twiggy se poetická forma rozšiřuje o folklórně intonované písně a sonet, provázené ovšem modernistickou dekompozicí. Svár mezi erotickou intimitou a promiskuitou odkazuje v některých aspektech už přímo k Reinerovu životnímu tématu, k osobnosti a dílu Ivana Blatného. Básně sbírky Nové decimy legitimují starou provensálskou formu jako lyrické drama malého rozměru, autor však inovuje rým, rytmus, slabičný půdorys i strofování. Do inovativního kontextu patří i diskursivní glosy, jakési poetické poznámky pod čarou, jež vtahují některé básně do těsnějšího angažmá s aktuálním světovým bytím. Nedobré dědictví Evropy, totiž její dědictví postkoloniální, se tu ukazuje v celé své brutalitě jako odvrácená tvář našeho světa a jeho hodnot.
Na linii poetické prózy navazuje novela Lázně, v níž se lyrizovaný příběh, obestřený mnoha nejasnostmi, nakonec odhalí jako protokol diktovaný policistům. Pobyt v lázních tu znamená vytržení z rutinního života, které však namísto terapie přináší „pacientům“ pocit viny, pramenící z nemožnosti odmítnout odpovědnost za životy jejich blízkých. „Protokolem s nejasnostmi“ je i novela Lucka, Maceška a já, jež představuje první umělecky završené ztvárnění tématu Ivan Blatný. Hledání básníka, ztraceného v cizině a v rukopisech, a hledání vlastního Já, ztraceného v proměnách domova, se postupně spojují v jediné téma, totiž v hledání pravdy o bytostné intimitě. Nadrealistická biografie Básník. Román o Ivanu Blatném je komponována jako široce založené prozaické pásmo, jehož nesčetné fragmenty vytvářejí suverénně zvládnutou jednotnou a souvislou epickou linii. Programově synkretický útvar může být pokládán za kroniku stejně jako za román, za biografii i fikci, za invenční stejně jako za historickou prózu. Román zachycuje život českých literárních kruhů v mnoha historických fázích od posledních let Rakousko-Uherska až po Blatného odchod do exilu a jeho život v Anglii. V rozmanitých literárních útvarech nejen básnických Reiner umocňuje děj románu osobitými popisy, dialogy a metaforami v jazykově průzračný tok mohutného dechu.
Reinerův vytříbený, metaforicky zakotvený styl a obsahová závažnost ukazují linii poezie a linii prózy v jeho díle jako rovnomocné. V rámci postmoderní plurality poetik může být verš metrický, uvolněný i volný, próza může být nesyžetová i syžetová a zvláštním estetickým kódem je ošetřeno i specifické rozhraní mezi oběma textovými formami. Ve svém vyústění jde o transcendování postmoderny, kde společenské angažmá a ironický odstup tvoří nedílnou součást osobité sémantiky, směřující skrze brutalitu existence k její ušlechtilosti.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Relata refero (BB 1991); Poslední rok (PP, básně v próze 1995, přeprac. 1998); Decimy (BB 1996, rozšíř. 1998); Tání chůze (BB 1998); Lázně (P 1998); Staré a jiné časy (BB 2002); Where is the Urn? (výbor BB, Maine, USA 2005, přel. A. Oakland); Pohled z kavárny v Bath (BB 2007); No Through Road (výbor BB San Francisco 2007, přel. A. Oakland); Plachý milionář přichází (FF 2008); Lucka, Maceška a já (P 2009); In the Land of Cannibals (výbor BB 2009, přel. A. Oakland a B. Pallof); Tři tatínci a maminka (PP 2010, s M. Vieweghem a P. Šrutem); Hubená stehna Twiggy (BB 2010); Básník. Román o Ivanu Blatném (R 2014); Nové decimy (BB 2015).
Překlad: T. Kooser: Slasti & strasti (2008).
Uspořádal: Z. Kaprál: Reinerův výbor (BB 1992); Bítov ´96. Slovo na konci milénia (sb. 1997, pod jm. M. Pluháček); I. Blatný: Jsem nyní se všemi (B bibliof. 1998, pod jm. M. Pluháček); Bítov ´97. Mladá poezie dnes. Poezie jako svébytný žánr (sb. 1998); J. A. Pitínský: Lulku tatíčkovi (BB 2002); J. Staněk: Pornofilie (BB 2009).
Příspěvky ve sbornících a antologiích (výběr): Bítov ´97. Mladá poezie dnes. Poezie jako svébytný žánr (1998); Bítov ´98. Svět a domov. Kdo je autor poezie? (1999); Bítov ´99. Interpretace básnické skladby. Výbor poezie (2000); In Our Own Words (USA, 2007); Česká vize. Hledání identity 21. století (2009); Povídky o mužích (2010); Nauč mě milovat (2010); Ach, ty matky (2011); Counterfeits (USA, 2011); Miliónový časy. Povídky pro Adru (2014).

LITERATURA

Studie a články: J. Rulf: Nemít to za furt, Reflex 1996, č. 50; J. Nejedlý: Cvičný nekrolog za Martina Pluháčka vulgo Reinera, NK 2000, č. 43; I. Hartman: Je básnění práce? HN 31. 10. 2014.
Recenze: Relata refero: Z. Kožmín, BV 11.7. 1991; mha, Akord 1991/92, č. 6; I. Slavík, LD (Brno) 2. 4. 1992 * Poslední rok: J. Chuchma, MFD 31. 7. 1995; I. Slavík, LidN 12. 8. 1995, příl. Nedělní LN; J. Blažejovský, Rt 25. 8. 1995; P. Švanda, LitN 1995, č. 39 * Decimy: J. Blažejovský, Rt 1. 2. 1997; L. Sedláková, NK 1997, č. 9; T. Kafka, LidN 22. 3. 1997, příl. Národní; J. J. K. Nebeský, Host 1997, č. 3 * Tání chůze: V. Stanzel, Host 1998, č. 9; O. Macura, Tvar 1998, č. 21; M. Exner, Tvar 1998, č. 21; J. Suk, NK 1998, č. 46; L. Soldán, Rt 19. 12. 1998; J. Trávníček, Host 1999, č. 1 (k tomu polemika P. Koťátko a znovu J. Trávníček, tamtéž, č. 3) * Lázně: J. Chuchma, MFD 30. 11. 1998; R. Burián, Rt 21. 1. 1999 (k tomu polemika M. Huvar, Labyrint 1999, č. 5/6); J. Peňás, Respekt 1999, č. 7; M. Schindler, Tvar 1999, č. 6; V. Kremlička, LitN 1999, č. 12; L. Machala, Týden 1999, č. 13 * Staré a jiné časy: R. Kopáč, MFD 22. 10. 2002; D. Maňas, MFD (JM) 2. 11. 2002; M. Exner, Tvar 2003, č. 3; M. Kočandrlová, Host 2003, č. 4, rec. příl.; M. Blahynka, Haló noviny 22. 8. 2003, příl. Obrys-Kmen č. 34 * Pohled z kavárny v Bath: J. Němec, Host 2007, č. 6; J. Zizler, A2 2008, č. 1; M. Hrabal, Psí víno 2008, č. 46 * Plachý milionář přichází: K. Demelová, A2 2008, č. 27; P. Kotrla, Týdeník Rozhlas 2008, č. 31; K. Janošková, Host 2008, č. 8 * Lucka, Maceška a já: K. Kubíčková, MFD 24. 8. 2009; Z. Pavelka, Právo 10. 9. 2009, příl. Salon č. 635; M. Pilátová, Respekt 2009, č. 38; J. Peňás, LidN 14. 10. 2009; P. Janoušek, Tvar 2009, č. 17; R. Novák, Host 2009, č. 10; T. Marečková, Nový Prostor 2009, č. 336 * Tři tatínci a maminka: R. Malý, Host 2010, č. 7; J. Šrámková, A2 2010, č. 22; M. Reissner, Ladění 2010, č. 4 * Hubená stehna Twiggy: L. Soldán, Kam v Brně 2011, č. 1, lit. příl.; J. Švestka, A2 2011, č. 4; M. Blahynka, Haló noviny 1. 4. 2011, příl. Obrys-Kmen, č. 13; S. Martínková-Racková, Tvar 2011, č. 11 * Básník: J. Kratochvil, LidN 23. 4. 2014; K. Kubíčková, MFD 25. 4. 2014; A. Palán, HN 9. 5. 2014; Š. Kučera, Právo 15. 5. 2014, příl. Salon č. 870; O. Nezbeda, Respekt 2014, č. 23; K. Kadlecová, Reflex 2014, č. 23; J. Trávníček, Host 2014, č. 7; Z. Brdek, Tvar 2014, č. 16; T. Čada, Tvar 2014, č. 16; I. Mikyska, Nový Prostor 2014, č. 440; T. Pospiszyl, LidN 13. 12. 2014, příl. Kniha roku; P. Janoušek, Tvar 2015, č. 11; K. Soukupová, RR 2015, č. 98; M. Vajchr, RR 2015, č. 98 * Nové decimy: M. Exner, Tvar 2016, č. 4; M. Toman, Uni 2016, č. 2, příl. kulér.
Rozhovory: P. Kotyk, LitN 1995, č. 28; an, LitN 1996, č. 11; Petr Hruška, Host 2002, č. 9; J. Rauvolf, Instinkt 2003, č. 3; P. Konrádová, Týden 2007, č. 48; J. Peňás, LidN 6. 8. 2010; Z. Pavelka, Právo 25. 11. 2010, příl. Salon č. 696; M. Ohnisko, Tvar 2014, č. 8; I. Matějka, LitN 2014, č. 11; P. Kamberský, LidN 13. 12. 2014; M. Balaštík+M.Stöhr+E. Klíčová, Host 2015, č. 2; L. Suchá, Rt 14. 4. 2015; F. Cinger, Právo 16. 4. 2015; L. Suchá, Rt 12. 10. 2015; Š. Kučera, UNI 2016, č. 1.

Autor hesla: Milan Exner (2016)
Aktualizace hesla: 30. 4. 2016 (mlp)
Aktualizace bibliografie: 30. 4. 2016 (mlp)
 
zpět na hlavní stranu