KVĚTEN
Květen byl původně určen mladým autorům. Redakčním úvodníkem se přihlásil k výchově talentů po vzoru Studentského časopisu a Mladé kultury. V rubrice Jak začínali otiskoval rozhovory se staršími autory, v duchu koncepce socialistického realismu připomínal odkaz „klasiků“ (Maxim Gorkij, Stanislav K. Neumann, Vladislav Vančura apod.), v oddílu Hovoříme s autory stručně hodnotil neotištěné příspěvky, kontaktu se čtenáři a potenciálními autory sloužila i rubrika Z dopisů. První ročník nijak nepřekračoval dobové normy, v druhém redakce tápavě hledala otevřenější koncepci (rubrika Diskusní tribuna, polemika o estetických názorech Todora Pavlova, otištění povídek Marka Hłaska). Teprve ve třetím ročníku začal Květen systematičtěji zpochybňovat ustálené požadavky a hodnotové hierarchie ideologizovaného umění a vystupovat polemicky vůči uniformitě uměleckého života (ankety o pojmu generace a stavu domácího divadelnictví, polemika s Dikobrazem, diskuse o malířství apod.); zároveň mnohem koncepčněji přibližoval literární dění v zahraničí (mj. diskuse o názorech jugoslávských kritiků) a přispíval k rehabilitaci moderního umění (stať Ivana Dubského a Mojmíra Hrbka o Kafkově Procesu, povídky Alberta Moravii, studie Josefa Vohryzka o Babelovi, překlady Jana Zábrany z americké poezie, překlady mladší poezie polské a sovětské apod.). Již předtím se ovšem proměňoval v tribunu skupiny, která se hlásila k programu tzv. poezie všedního dne a proti tezovitosti a monumentalizujícímu pojetí agitačního básnictví 50. let kladla konkrétnost a jedinečnost všedních lidských prožitků (programová a kritická vystoupení těchto autorů na II. sjezdu SČSS publikována v č. 10/I).
Skupinu reprezentovali zejména básníci Josef Brukner (v č. 1/1956-57 erbovní báseň Óda na sušení prádla), Vlasta Dvořáčková (též překlady z polštiny), Miroslav Florian, Miroslav Holub (v č. 1/1956-57 programový článek Náš všední den je pevnina), Karel Šiktanc, Jiří Šotola (psal i kritické články), Jana Štroblová, Ivo Štuka, satirik Jiří Robert Pick a teoretici Jiří Brabec (polemický ohlas vzbudila zvláště stať A co básník. Poznámky k dílu Františka Halase, v závěru namířená proti štollovským vulgarizacím – 1956/57-1957/58), Miroslav Červenka (mj. Holub a Brukner – č. 11/1957-58; též básně), Zdeněk Heřman, Antonín Jelínek, Milan Schulz a Jaroslav Vostrý. Nejsoustavnější z kritiků byl Josef Vohryzek: jeho stati (podobně jako méně časté příspěvky Přemysla Blažíčka) usilovaly o rehabilitaci estetické autonomnosti literatury, odmítaly falešné dobové idoly (polemiky s metodami Jiřího Hájka a s pozůstatky ideologického myšlení v kritice) a překračovaly hranice skupinového programu. Do širších estetických a uměleckých souvislostí zasazovaly program skupiny zvláště články Jaroslava Bočka o filmu (jeho prostřednictvím působily na literáty kolem Května také impulsy z okruhu mladých filmařů, pozdějších tvůrců „nové vlny“). O filmu psali do Května také Zdeněk Frýbort, Ivan Soeldner nebo Jan Svoboda, o hudbě Lubomír Dorůžka, Vladimír Lébl a Jiří Pilka, o výtvarném umění Josef Brukner, Josef Krása a Petr Wittlich. Těsněji nebo volněji byli se skupinou spjati prozaici Věra Kalábová, Ivan Klíma, Milan Kyselý, Arnošt Lustig, Josef Nesvadba, Karel Ptáčník, Jindřiška Smetanová, básníci Ilona Borská, Vlastimil Maršíček, Lída Sedláčková, Jiří V. Svoboda, Karel Tomášek (pseudonym Tomáše Řezáče), František Vinant, Rudolf Žák, kritici Marie Fišerová (Šotolová), Karel Hrách, Vítězslav Kocourek, Jarmila Mourková aj. Reportáže a fejetony uveřejňoval nejčastěji Jiří Filip. Celkové autorské zázemí listu bylo ovšem širší, z básníků zde publikovali např. Ivo Fleischmann, Jaromír Hořec, Ludvík Kundera, Milan Kundera (též kapitola z vančurovské monografie), Věra Sládková, Oldřich Vyhlídal, z prozaiků Ludvík Aškenazy, Ludvík Vaculík, z kritiků a esejistů Jan Cigánek, Vladimír Karfík, Oleg Sus (mj. O evoluci satirika J. R. Picka – č. 4/1959, Traktát o poetice nadávek – 6/1959). Ojediněle přispěli i Ladislav Fuks, Václav Havel (v č. 1/1956-57 polemizoval s programem poezie všedního dne a s jeho neujasněným vztahem ke Skupině 42 a k socialistickému realismu), Bohumil Hrabal nebo Josef Škvorecký.
Na konferenci SČSS začátkem roku 1959 byl Květen v referátu Ladislava Štolla podroben ostré ideologické kritice. V č. 1/1959 vyšel ještě programový článek K úvaze a k polemice (tzv. druhý program Května, jehož autory byli Josef Vohryzek a Miroslav Červenka), ale čtvrtá část významné Vohryzkovy stati o čtyřech současných prózách, věnovaná Škvoreckého Zbabělcům, byla již potlačena a od č. 3/1959 byla redakce nucena praktikovat taktiku ústupků a sebekritiky. Přesto byl časopis v červnu 1959 zastaven (Josef Vohryzek byl vyloučen z KSČ a musel odejít z Ústavu pro českou literaturu ČSAV). Místo Května a Nového života začal v témže roce vycházet Plamen. Větší část generace Května se znovu sešla kolem časopisu Orientace.LITERATURA
Knižně: I. Fencl: Vize a iluze skupiny Květen (1993); sb. Časopis Květen a jeho doba (Praha – Opava 1994; referát Z. Pešata Časopis Květen a jeho hodnocení též in Z. Pešat: Tři podoby literární vědy, 1988)Studie a články: B. Březovský: Květen začínajících autorů, LitN 1955, č. 30; J. Hájek: Jaký je náš literární tisk?, LitN 1956, č. 3; B. Březovský: O autorech začínajících i nezačínajících, LitN 1956, č. 5; M. Schulz: O všednosti upřímně, LitN 1956, č. 47; V. Havel: Program a jeho vyjádření, LitN 1956, č. 48; M. Červenka: Poznání a soud, tamtéž; Z. Mráz: Malá úvaha nad Květnem, HD 1958, č. 6; M. Jungmann: Cesta do vzduchoprázdna, LitN 1959, č. 9; Květen v Červnu (záznam red. besedy s lit. skupinou kolem Května), LitN 1964, č. 26; M. Šolleová: Poznámky ke Květnu, Tvář 1965, č. 2 (též in Tvář, Výbor z časopisu, usp. M. Špirit, 1995); M. Jungmann: Na téma Květen, Orientace 1968, č. 3; pek (= P. Kabeš): Retrospektiva. Květen, Sešity pro literaturu a diskusi 1968, č. 25; V. Havel in Dálkový výslech (Purley 1986, Praha 1990); J. Slomek: O Květnu a květňácích s Miroslavem Červenkou (rozhovor), Iniciály 1991, č. 14/15 (též in Obléhání zevnitř, 1996); A. Přidal: Který máj byste si chtěl zopakovat? (otázka pro Z. Heřmana), LitN 1993, č. 18; K. Ptáčník in Život, spisovatelé a já (1993); I. Fencl: Lovení v paměti Jaroslava Bočka (rozhovor), Tvar 1995, č. 11; E. Formánková: Kritik v nekritickém světě (Josef Vohryzek a Květen), in J. Vohryzek: Literární kritiky (1995); M. Bauer: Květen a jeho lidé, Tvar 1995, č. 15 + Spory o časopis Květen v letech 1957 a 1959, Tvar 1998, č. 14, příl. Tvary; (aj) (= A. Jonáková): Květen, in Ztráty a nálezy, 50. a 60. léta v české literatuře, katalog výstavy PNP (1998); A. Kusák in Kultura a politika v Československu 1945-1956 (1998); P. Blažíček: Poezie všedního dne: skupina Května 1956-1958, ČL 2001, č. 1, s. 64-75; V. Dvořáčková: Jakmile drápkem uvíznete (rozh., připr. V. Burian, LitN 2001, č. 38; P. Blažíček: Generace Května v šedesátých letech, ČL 2002, č. 3; M. Bauer: Schůzka šéfredaktorů svazových časopisů... Tvar 2002, č. 21.