Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Oleg SUS

* 9. 9. 1924, Brno 
 
Literární kritik a estetik
 Otec Olega Suse, potomek kubáňských kozáků, byl ruský emigrant žijící v ČSR od roku 1921 (po nedokončených studiích na brněnské technice pracoval jako montér), matka byla české národnosti. Sus absolvoval reálné gymnázium v Brně-Husovicích (1936–1944). Na brněnské FF MU studoval filozofii, estetiku a literární vědu (1945–1949, PhDr. 1950 prací Film v kapitalistické společnosti a některé otázky filmové teorie). Od roku 1950 zde vedl semináře i přednášel, o rok později se stal interním aspirantem a v roce 1954 odborným asistentem Estetického semináře a zároveň jeho vedoucím. V roce 1960 získal titul CSc. (prací Příspěvky ke genezi teorie významu v české strukturalistické estetice) a začal působit na katedře české a slovenské literatury a jazyka. Roku 1964 se habilitoval prací Systém a integrace. Kapitoly z moderní estetiky. V letech 1957–1970 byl externím redaktorem brněnského měsíčníku Host do domu, v šedesátých letech určoval kritickou linii a celkové zaměření tohoto časopisu a prosadil se jako jedna z nejvýraznějších osobností české literární kritiky. Od roku 1958 byl rovněž externím redaktorem měsíčníku Věda a život (1969 i jeho šéfredaktorem) a v letech 1968–1969 šéfredaktorem obou ročníků brněnského časopisu Index. V roce 1971 byl nucen odejít z fakulty, zůstal bez zaměstnání a byl odkázán na výdělek manželky a příležitostné honoráře za práce vykonávané smluvně na jména jiných. (Rozmetána byla rovněž sazba jeho knih Geneze sémantiky hudby a básnictví v moderní české estetice, Estetické problémy pod napětímBez bohů geneze?.) Až do konce života mohl přispívat jen do zahraničních časopisů a potlačovány byly i jakékoli zmínky o jeho pracích.
 

Od roku 1956 Sus přispíval (recenzemi a studiemi z estetiky, teorie a historie literatury, ale i z výtvarného umění, filmu a fotografie) do periodik: Filozofický časopis, Česká literatura, Estetika, Československá rusistika, Květen, Kultura, Orientace, Plamen, Literární noviny, Literární listy, Dialog, Student, Divadlo aj. Z deníků publikoval hlavně v Rovnosti. Přispěl i do řady časopisů slovenských: Slovenská literatúra, Slovenské pohľady, Filozófia, Romboid, Kultúrny život, Mladá tvorba, Matičné čítanie (vše Bratislava). Průběžně publikoval v periodikách, na nichž se podílel redakčně, v Hostu do domu mj. zavedl rubriky Jazyčník13 řádků O. S. (později 7 řádků O. S.). V letech 1970–1972 uveřejňoval ve Vlastivědném věstníku moravském recenze pod propůjčeným jménem Jaroslav Bílek. Po roce 1970 tiskl estetickoteoretické a literárněteoretické studie (některé česky, většinou v překladech) v časopisech Izraz (Sarajevo), Zagadnienia rodzajów literackich (Vratislav–Lodž), Revue de l’esthétique (Paříž), Semiotica, Poetics (obojí Haag), Die Welt der Slaven, Wiener Slawistischer Almanach (obojí Vídeň), Russian Literature (Stanford). Napsal i řadu doslovů nebo předmluv, zejména ke knihám: Katharine Everett Gilbertová – Helmut Kuhn: Dějiny estetiky (1966), Ernst Fischer: O nezbytnosti umění (1967), Otakar Zich: Estetika dramatického umění (Würzburg 1977). Po roce 1989 vycházely jeho starší stati v časopisech Česká literatura, List pro literaturu, Proměny (New York), TheatraliaUniversitas; v Revolver Revue č. 84/2011 vyšel výběr ze Susovy korespondence s překladatelem Jaroslavem Kořánem. – V roce 1982 Sus uspořádal samizdatový sborník Janu Skácelovi k šedesátinám a přispěl do sborníku Z pěstiček zaťatých, který při téže příležitosti sestavil Antonín Zouhar. Susově památce jsou věnovány strojopisné sborníky In memoriam. O. S. 1924–1982 (k šedesátinám, 1984, ed. L. Soldán, s výběrovou bibliografií S. prací sémiotických) a Památce O. S. (1988, ed. I. Zhoř). – V letech 1949–1951 externě spolupracoval s Krátkým filmem Brno (mj. byl spoluautorem populárně-vědných filmů Tepelná revoluce a Hospodaření s elektřinou). – Užíval šifer gs, -gs-; v Hostu do domu také pseudonymů Olaf (nejčastěji), Ajlavník, A. Arché, D. Bredon, De Death, Larsen, Olda Lelouš, Tlalok a řady dalších.

 Susovo rozsáhlé a mnohostranně založené dílo estetika, teoretika a historika literatury a umění je spjato s hlubokými znalostmi filozofie a nebývalou kritickou erudicí. Jako nesmlouvavý kritik, podílející se na proměnách české literatury šedesátých let, prokázal Sus cit pro odlišení literárních hodnot od literatury konvenční, mnohomluvné či efemérně módní. Těžiště jeho činnosti vědecké, publicistické i pedagogické spočívalo především v problematice estetické a v obecných otázkách teorie umění a literární vědy. V začátcích své dráhy se zabýval některými problémy z oblasti marxistické estetiky a teorie umění. Dominoval u něj zájem o estetiku a filozofii 19. a 20. století, od pozitivismu přes formální školy, evropský strukturalismus, problematiku avantgardy (poetismus a surrealismus) až po otázky moderní sémiotiky. Přes stálou úctu k tradicím estetického myšlení se přitom dokázal soustředit na progresivní metody a směry; jako jeden z prvních u nás například razil teorii literární komunikace. Od počátku šedesátých let směřoval od rozptýlených a spíše analytických studií k syntetičtějším historickoteoretickým pracím. Problematice komiky, komična, humoru a satiry v české poválečné literatuře se věnoval v jediné knižní práci vydané za jeho života, v souboru studií Metamorfózy smíchu a vzteku. Kniha Geneze sémantiky hudby a básnictví v moderní české estetice je základním příspěvkem k analýze toho proudu v české estetice, který Sus právem považoval za prestrukturální (Otakar Hostinský a zvláště Otakar Zich). Soubor studií Estetické problémy pod napětím obsahuje práce věnované české literatuře meziválečného období. V centru autorova zájmu zde stojí poetika českého poetismu a surrealismu, mj. jejich avantgardní antropologismus, a estetické antinomie (u Bedřicha Václavka); Sus se však věnuje i paradoxům moderní estetiky (např. v díle Ernsta Fischera). Další, autorem na konci šedesátých let připravený svazek Bez bohů geneze? je souborem více či méně esejisticky laděných studií a úvah zaměřených k otázkám filozoficko-estetickým (Georg Wilhelm Friedrich Hegel), většinou však k estetickým problémům současným (Jean-Paul Sartre, svět her Václava Havla aj.). Centrální místo zde, ale i v posledních letech Susova myšlení vůbec, zaujímá problematika vývoje v literatuře i vývoje jako filozofické kategorie. – Susovu drobnou příležitostnou publicistiku (včetně kritické rubriky 13 řádků Olega Suse), publikovanou roku 1968 v Hostu do domu, přináší výbor Oleg Sus méně známý.

BIBLIOGRAFIE

Práce o literatuře a umění, estetické a kritické studie: Metamorfózy smíchu a vzteku (soubor studií, 1963; rozšíř. 1965); A Contribution to the Prehistory of Relations between Formalism and Semantics. To Czech Semantics in Statu nascendi: A historical Retrospect (studie, Urbino 1975); Estetické problémy pod napětím. Meziválečná avantgarda, surrealismus, levice (soubor studií, 1992); Geneze sémantiky hudby a básnictví v moderní české estetice. Dvě studie o Otakaru Zichovi (1992, s výběrovou bibliografií, ed. D. Jeřábek a L. Soldán); Bez bohů geneze? (soubor studií, 1996); Oleg Sus méně známý (2017, ed. L. Soldán).
Příspěvky ve sbornících: Sborník prací FF brněnské univerzity (1958, 1963, 1964, 1968, v řadách filozofické, uměnovědné, hudebněvědné, literárněvědné); Bedřich Václavek (1963); O literárnej avantgarde (Bratislava 1966); F. X. Šalda 1867–1937–1967 (1968); Čs. přednášky pro 6. mezinárodní sjezd slavistů v Praze (1968); Problémy literárnej avantgardy (Bratislava 1968); Actes du VII congres international d’esthétique (Bucureşti 1977); The Structure of Literary Proces. Studies dedicated to the Memory of F. Vodička (Amsterdam 1980); A Semiotic Landscape. Proceedings of the First Congress of the International Association for Semiotics Studies (The Hague 1979); The Problem of Creativity (Beograd 1983).
Uspořádal, vydal a redigoval: Cesty k dnešku 1, 2 (sb., 1964, 1966, též přisp.).

LITERATURA

Knižně: Oleg Sus redivivus (sb. z konference, 1994, ed. R. Pečman a P. Osolsobě).
Studie a články: K. Chvatík: „Rytíř bez bázně a hany“ české literární kritiky, Listy (Řím) 1983, č. 2; L. Nový: Literatura v Masarykově myšlení, ČL 1990, s. 405; L. Soldán: Estetik a kritik, redaktor, novinář, Host 1990, č. 1; týž: Český a slovenský prostor v díle O. S., Romboid 1991, č. 1; týž: O. S. o Otakaru Zichovi, Universitas 1991, č. 3; J. R. (= J. Rambousek): O O. S. v samizdatech, tamtéž; L. Soldán: Kritikovy úvahy, myšlenky i lektýry, Proglas 1992, č. 9; M. Uhde: Levá avantgarda po letech, Proglas 1992, č. 10; R. Pečman: doslov, in Geneze sémantiky, hudby a básnictví v moderní české estetice (1992); M. Suchomel: Struktura jako vír protikladů. K S. pojetí české avantgardy, ČL 1993, s. 63; Z. Pešat: Poetismus očima O. S., tamtéž; M. Jankovič: S. otvírání struktur, tamtéž; L. Soldán: O. S. Zagadnienia Rodzajów Literackich 34, (1994), č. 1–2; týž in sb. Časopis Květen a jeho doba (1994); L. Soldán: Dílo a osobnost Olega Suse v některých souvislostech evropských, in sb. Literární věda na prahu 21. století (2000); B. Gabrielová – B. Marčák: Susovo hledání revue moderního člověka, Duha 2004, č. 3 (ad redakce časopisu Věda a život); L. Soldán: Sus a non Sus, Literární archiv 2006, č. 37; Z. Vašíček: Stručně a jasně, RR 2011, č. 84; V. Velísek: Student, aspirant, pedagog Oleg Sus, Pulsy 2014, č. 1 (tematické číslo, též příspěvky A. Merenuse, F. A. Podhajského, M. Suchomela ad.).
Recenze: Metamorfózy smíchu a vzteku: Z. Hořínek, Divadlo 1963, č. 12; V. Karfík, ČL 1964, č. 5; A. Hájková, Estetika 1964, č. 1; P. Pešta, Rovnost 20. 10. 1963; Z. Kožmín, Rovnost 26. 8. 1965 * sb. Cesty k dnešku: J. Dvořák, Pochodeň (Hradec Králové) 28. 2. 1967 * Geneze sémantiky hudby a básnictví v moderní české estetice: I. Pospíšil, LD (Brno) 3. 2. 1993 * Estetické problémy pod napětím: V. Novotný, MFD 2. 2. 1993; J. Holý, LD 22. 4. 1993 * Bez bohů geneze?: J. Trávníček, Tvar 1997, č. 17; Z. Vašíček, KPRR 1997, č. 9 * Oleg Sus méně známý: P. Bílek, LitN 2017, č. 8, příl. Biblio.
K životním jubileím: J. Skácel: Smrt je ona chvíle... (přetisk smuteční řeči), LitN 1994, č. 36; V. Karfík, tamtéž; J. Opelík, tamtéž; P. Osolsobě, Universitas 2002, č. 4; L. Soldán, Kam v Brně 2007, příl. Kam č. 12; L. Vencálek, Kam v Brně 2012, č. 11.
Rozhovor: J. Skácel, HD 1964, č. 8.
Nekrology: Z. Brodská, Proměny (New York) 1983, č. 1; K. Chvatík, Listy (Řím) 1983, č. 2; M. Uhde, Listy (Řím) 1983, č. 4.
Absolventské práce: Petr Jančík: Oleg Sus v bibliografii (Mgr.; Brno, FF MU 1998).
Osobní fond: Archiv Masarykovy univerzity, Brno.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Osobní fond v Archivu Masarykovy univerzity
Lexikon teorie literatury a kultury (2006)
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945-1963

Autor hesla: Ladislav Soldán (1998)
Aktualizace hesla: 15. 11. 2017 (mlp)
Aktualizace bibliografie: 15. 11. 2017 (mlp)
 
zpět na hlavní stranu