Slovník české literatury po roce 1945
Vlastimil MARŠÍČEK
* 14. 11. 1923, Postupice u Benešova
† 11. 8. 2000, Praha
Básník, prozaik, překladatel, publicista, autor knih pro děti a mládež
Jeho otec
Jan Maršíček (1886–1952) byl řídící učitel a kulturně osvětový pracovník na Podblanicku a Pardubicku, autor lidových románů a próz pro děti (Noví broučci, 1936, později s titulem Světlušky a světlouškové). Vliv na formování V. Maršíčka měl i nejstarší, předčasně zesnulý bratr
Ladislav Maršíček (1914–1936), který se v 30. letech 20. století angažoval v levicovém vysokoškolském hnutí, byl publicistou a psal i básně (posmrtně vydaný výbor Skryté jizvy, 1937). Po maturitě na reálném gymnáziu v Pardubicích (1942) začal Maršíček navštěvovat Eckertovu obchodní školu v Praze, 1943 byl zde nasazen v továrně na léky. Po skončení války nastoupil do redakce nově založeného deníku Práce; 1946 se zapsal ke studiu české literatury na FF UK, po roce však studia ukončil. V Práci působil nejprve v kulturní rubrice, poté jako vedoucí redaktor krajských novinových příloh a od roku 1949 jako zástupce šéfredaktora. V roce 1950 musel z redakce odejít. Krátce byl zaměstnán jako lektor
Československého krátkého filmu a od roku 1952 pracoval v sekretariátě
Svazu československých spisovatelů, od 1956 jako tajemník. Současně v letech 1956–57 externě přednášel na katedře žurnalistiky FF
UK. V 70. a 80. letech 20. století se živil jako příležitostný publicista a překladatel beletrie (z bulharštiny, španělštiny, řečtiny, švédštiny, francouzštiny aj.) a v roce 1989 odešel do důchodu.
Dlouhodobě Maršíček spolupracoval s redakcí Československého vojáka, kde mj. uváděl začínající autory. Povídky, básně, novinové články, recenze, fejetony a reportáže dále publikoval v časopisech a denících: Studentský časopis, Mladá fronta, Rudé právo, Obrana lidu, Zemědělské noviny, Lidová demokracie, Svobodné slovo, Svět v obrazech, Lidové noviny,
Literární noviny, Listy,
Plamen,
Nový život,
Host do domu,
Květen,
Sešity pro literaturu a diskusi, Slovenské pohľady, Kultúrny život (oba Bratislava),
Světová literatura,
Kultura,
Tvorba,
Kulturní politika, Mladý svět,
Dikobraz,
Ohníček,
Mateřídouška,
Nové knihy, Učitelské noviny,
Kmen, Filmové noviny, Kino, Stadion, Svět práce, Motor, Svět motorů, Československý sport, Reportér, 100+1 Zahraničních zajímavostí, Večerní Praha aj. Maršíček patří mezi spoluzakladatele pražské poetické scény
Viola; pro ni a později také pro
Lyru Pragensis napsal řadu literárních scénářů. Spolupracoval s
Československým rozhlasem, kde mu byla mj. uvedena hra pro děti Žebráčkové (1953). Redigoval literární revui Prostor (Pardubice 1945, vyšla 2 čísla, s
Jiřím Šotolou a Jiřím Václavem Svobodou) a časopis Bulharsko (1980–90). Mnohé z jeho veršů pro děti byly zhudebněny (E. Hradeckým,
E. Doušou a dalšími). Používal šifer mar, Mar, vlamar, V. M., vm, ček, čk, vlm, mček, k.
Maršíčkovy sbírky veršů pro nejmenší děti přinášely převážně obrazy vesnického světa a jeho fauny (Na vsi, U potoka, Radovánky), přírodních jevů a dějů (Tři kouzelníci). Skutečnost se autor snaží ozvláštňovat hravým, dětské představivosti blízkým popisem a personifikacemi s jednoduchým, říkankovým rýmem a rytmem. Poněkud větším důrazem na fantazii se vyznačuje pozdější sbírka Vlnobití aneb Malý mořský cirkus, budovaná jako sled obrazů zvířecích druhů, jimiž v básníkově představě ožívají mořské vlny. Maršíčkova poezie pro dospělé, psaná vesměs v 50. letech 20. století, je optimistickou oslavou soudobého života (České jaro), rodné země, dětství a rodových hodnot i civilizační smělosti člověka. Přestože se tato poezie ve sbírce Lípy poněkud zintimňuje a v poemě Rybář a sen je připomenuta i odvrácená strana skutečnosti, nevybočují Maršíčkovy básně z dobového schematismu. Obdobně jeho próza Dva světy ideologicky konfrontuje život dětí v kapitalismu a v budovatelském ráji, v sovětském pionýrském táboře. Naopak v druhé polovině 60. let 20. století se součástí dobového zájmu o literární cestopisy stala sbírka črt z automobilové pouti Před volantem – Itálie!, přibližující nedostupnou cizinu a zároveň zpochybňující iluzi o hmotných vymoženostech socialistické společnosti. Italské téma a také u Maršíčka častý motiv moře se objevuje rovněž v novele Než sestoupí noc, vyprávějící o rybářích, kteří ve válce zaplatí životem za svou pomoc českému vojákovi. Ve vzpomínkové knize z konce 90. let 20. století Nezval, Seifert a ti druzí (podtitul Necenzurovaný slovník českých spisovatelů), již literární kritika pro neobjektivnost, bulvárnost a věcné chyby vesměs odmítla, přináší historky ze soukromí dvacítky českých autorů. Velmi bohatá byla Maršíčkova překladatelská činnost, zejména překlady poezie z bulharštiny a španělštiny.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Počitadlo (BB pro děti, 1950); České jaro (B 1952); Dva světy (PP pro ml., 1953); Na vsi (leporelo, 1956); Lípy (BB 1957); U potoka (leporelo, 1957); Zulaika (D, rozmnož., 1958); Rybář a sen (B 1960); Před volantem – Itálie! (črty cestopis., 1967); Než sestoupí noc (P 1970); Radovánky (BB pro děti, 1971); Vlnobití aneb Malý mořský cirkus (BB pro děti, 1981); Tři kouzelníci (BB pro děti, 1991, hudba E. Hradecký); Nezval, Seifert a ti druzí (memoáry, 1999).Adaptace: J. Maršíček: Světlušky (1974, úprava otcovy prózy Noví broučci; přeprac. 1996).
Překlady: z bulharštiny: Bulharské jaro (1957, se Z. Hanzovou, též ed.); N. Liliev: A mlčky piji zapomnění (1977, s J. Markovou, též ed.); J. Radičkov: Vzpomínky na koně (1977, s J. Markovou, V. M. neuveden); P. Vežinov: Dóza na šňupavý tabák (1977, s J. Markovou, V. M. neuveden); K. Bosev: Ostrovy draků (1978, se Z. Astrugovou, pod jm. J. Markové, též ed.); Mladá řeka (současná bulh. poezie, 1979, s dalšími); P. Slavejkov: Sen o štěstí (1981, s J. Markovou, též ed.); L. Živkova: Kazanlăk (1981, s J.Markovou); N. Vapcarov: Zpěv (1982, s J. Markovou, též ed.); P. Pančev: Pozvánka z Paříže (rozmnož., 1982, s J. Markovou); Bulharská poezie 20. století (1983, s dalšími); Čítanka bulharské literatury (1983, s dalšími); V. Rakovski: Jak plachá voda (1984, s dalšími); J. Milev: Vzdálené kroky (1988, s J. Markovou, též ed.); N. Furnadžiev – A. Razcvetnikov: Hvězdné noci (1988, s J. Markovou, též ed.); N. Kănčev: Změna zraku (1989, s J. Markovou); ze španělštiny: J. Martí: Prosté verše (1953); J. Martí: Padají z nebe květy (1958); J. Martí: Raněný orel (1970, též ed.); J. Martí: Moje Amerika (1985, s J. Schejbalem); M. A. Asturias: Hádání z vlastní ruky (1961, též ed.); M.A. Asturias: Na vějíři vláha slunce (1977); z francouzštiny: Vietnamské listy Henri Martina (1953); z řečtiny: J. Ritsos: Nespavost (1959, s M. Stříbrnou); J. Ritsos: Kdo zpívá (1978, s M. Stříbrnou); ze švédštiny: E. Blomberg: Za světlem (1964, s D. Chvojkovou - Pallasovou); ze slovenštiny: Refrény země (slovenská poezie 20. st., 1965, s dalšími); J. Antoliak: Panna a smrt (1984, s M. Váňovou).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: In memoriam Josefa Hory (1945); Náš rok (1950); Mírová estráda (1951); Kalendář Světa sovětů (1952); Cyrilometodějský kalendář (1952); Zdeňku Nejedlému k 75. narozeninám (1953); Domove líbezný (1954); Rozlet (1954); Družstevní kalendář (1956); Tu zazní prostě tvoje poezie (1958); Antonínu Sovovi kytka polního kvítí z Pacova (1958); Vějíř (1958); Jdou vítězná léta (1960); Za rudým praporem (1961); Vyzvání na cestu (1961); Dopisy Černému moři (1981); Podblanická čítanka (1990).
Uspořádal, vydal a redigoval: Našim vojákům (1952, s V. Závadou, též přisp.); V pohotovosti (1953, s V. Závadou, též přisp.); S hlavou vztyčenou (1954, též přisp.); J. K. Šlejhar: Zátoka smrti (1971); Milenky, ženy, matky (1972, V. M. neuveden); Lenin je naším vědomím, silou a zbraní (pásmo ze vzpomínek N. K. Krupské, rozmnož., 1980); Dejme se na pochod (pásmo z textů o Internacionále, rozmnož., 1980); Verše proti smrti (1980, s dalšími); Chlapecké srdce mi zemřelo (1983); J. Seifert: Cjalata krasota na tozi svjat (Sofija 1986).
LITERATURA
Recenze: České jaro: M. Šimečka, NŽ 1953, s. 377 * Dva světy: V. Pazourek, HD 1954, č. 1 * Lípy: M. Červenka, LitN 1957, č. 33; Z. K. Slabý, Tvorba 1957, č. 33; J. Opelík, HD 1957, č. 9 * Rybář a sen: M. Vacík, RP 1. 4. 1961; O. Vyhlídal, NK 1960, č. 10; D. Karpatský, Plamen 1961, č. 10 * Před volantem – Itálie!: L. M. (L. Malý), NK 1967, č. 46; S. Bartůšková, HD 1968, č. 2; Z. Heřman, LL 1968, č. 15 * Než sestoupí noc: Š. Vlašín, Tvorba 1971, č. 17; M. Postler, Čs. voják 1970, č. 20 * Radovánky: O. Syrovátka, ZM 1972, č. 7; M. Tmé, Komenský 1971/1972, č. 1 * Vlnobití aneb Malý mořský cirkus: M. Kudrna, ZM 1982, č. 8 * Chlapecké srdce mi zemřelo: J. Holoubek, MF 4. 2. 1984 * Nezval, Seifert a ti druzí: J. Chuchma, MFD 13. 12. 1999; M. Bauer, Tvar 2000, č. 1; J. Olič, Respekt 2000, č. 12.Nekrology: J. Chuchma, MFD 16. 8. 2000; M. Hrabal, Dokořán 2000, č. 15; I. Kruis, Host 2000, č. 8.
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Databáze českého uměleckého překladu po roce 1945
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Autor hesla: Petr Hruška (1998)
Aktualizace hesla: 31. 3. 2007
(mš)
Aktualizace bibliografie: 31. 3. 2007
(mš)