KRAMERIOVA EXPEDICE 78 

V produkci Krameriovy expedice 78 převažovaly reedice beletristických titulů vydaných původně v jiných samizdatových edicích (zejména Edice Petlice, Edice Expedice, Kvart) či přepisy děl vydaných v exilu, která vydavateli zprostředkovával např. překladatel Jaroslav Pokorný (1920–1983). Přesto edice přinesla více než 40 titulů v prvním samizdatovém vydání. Karel Šiktanc zde poprvé vydal sbírky Jak se trhá srdce, Pro pět ran blázna krále, Sakramenty, Srdce svého nejez, Tanec smrti, opsána byla i skladba Český orloj. Z tvorby Bohumily Grögerové a Josefa Hiršala byly publikovány experimentální prózy Kolotoč a Mlýn a ve třech svazcích vzpomínkový cyklus Let let (1952–1955; 1956–1960; 1961–1964; poslední svazek již nevyšel), jejž doplnily Hiršalovy vzpomínkové prózy Píseň mládí a Píseň mládí II a přejaté dva díly Vínku vzpomínek. V roce 1978 KE zajistila první vydání Seifertova Deštníku z Piccadilly (autor však sbírku postupně rozšiřoval o další básně, což vydavatel řešil nejprve zakládáním nových básní do chlopně na vnitřní straně desek a v roce 1979 druhým vydáním sbírky. V definitivním znění kniha vyšla v roce 1980 edici Kvart.). K vydání Seifertovy sbírky Morový sloup měl ovšem Vladimír Pistorius již k dispozici předešlá vydání samizdatová i exilové, v roce 1981 pak byla sbírka uveřejněna oficiálně. K dalším básnickým prvoopisům se zařadily sbírky Na dech Lumíra Čivného a Kámen na hrob Ladislava Fikara (s doslovem Jiřího Brabce). K vydání ve své edici uspořádal Vladimír Pistorius fejetony Pavla Kohouta (Pohled z okna). KE svou pozornost zaměřovala rovněž na autory méně známé (posmrtně opsané Nokturno vysočinského překladatele, esejisty, literárního kritika a učitele Rudolfa Černého s poznámkou Mojmíra Trávníčka a medailonem Bedřicha Fučíka) či začínající (próza Daleko od stromu Zuzany Brabcové). Z oblasti dramatu edice poprvé vydala divadelní hry Františka Pavlíčka Dávno, dávno již tomu (Zpráva o pohřbívání v Čechách) a Chvála prostopášnosti a ještě v roce 1990 drama Milana Morávka Hovory s Mrtvým, avšak již jako xeroxovou, nikoli strojopisnou kopii. Vladimír Pistorius v KE vydal i pohádkovou knížku své matky Frýdy Pistoriusové Pohádkový herbář a vlastní básnickou sbírku A přece. Ve spolupráci s Kolegiem pro podporu nezávislé vědy, umění a vzdělávání edice připravila v xerokopiích sborník Praha 1989 s texty Václava Havla, Bohumila Hrabala, Ludvíka Vaculíka a s poznámkou Jana Lopatky.
Z jiných samizdatových a exilových zdrojů Vladimír Pistorius převzal prózy Lumíra Čivrného, Jiřího Gruši, Bohumila Hrabala, Jaroslava Hutky, Evy Kantůrkové, Alexandra Klimenta, Ivy Kotrlé, Edy Kriseové, Milana Kundery, Jana Procházky, Karola Sidona, Josefa Škvoreckého, Dominika Tatarky, Jana Trefulky, Vlastimila Třešňáka, Ludvíka Vaculíka a Jaroslava Vejvody a soubor fejetonů Fejetony zdarma ne však bez prospěchu. Z básnických titulů KE přejala sbírky Miroslava Červenky, Ivana Diviše, Jiřího Gruši, Zbyňka Havlíčka, Jaroslava Hutky, Ivana M. Jirouse, Jiřího Koláře, Stanislava Mareše, Jiřího Pištory, Bohuslava Reynka a Ivana Wernische, z oblasti dramatu hry Václava Havla, Pavla Kohouta, Ivana Klímy, Pavla Landovského, Karola Sidona, Josefa Topola či Milana Uhdeho.
V prvních vydáních přinesla KE několik původních překladů. Z angličtiny přeložila Lucie Lucká román Isaaca Bashevise Singera Šoša. Ruskou literaturu zastupoval výběr z dopisů Mariny Cvetajevové Anně Teskové Myslete na mne na pražských mostech (přel. Miroslav Drozda). Z ruštiny Miroslav Červenka dále zprostředkoval Čtvrtou prózu Osipa Mandelštama a v překladech z polštiny představil jednak sbírky Zbigniewa Herberta Pan Cogito a Zpráva z obleženého města, jednak Hymnus o perle Czesława Miłosze. Současné polské básníky přiblížila antologie Slovo a zeď (překlady Miroslava Červenky, Daniely Lehárové, Luboše Dobrovského, Michala Klímy, Ericha Sojky, Ivana Wernische). V prvním vydání edice zpřístupnila verše jugoslávských muslimů Pevná pouta – moje náruč bílá v překladu Josefa Hiršala a Milady Nedvědové; dílo francouzského básníka ze 13. století Rutebeufa ve sbírce Život bez rukávů v překladu Lumíra Čivného vyšlo samizdatově již dříve v edici Kvart. Z torontského exilového nakladatelství Sixty-Eight Publishers KE převzala scénář a divadelní hru Toma Stopparda Profesionální faul (přel. Michal Schonberg), z Indexu novelu Georgije Vladimova Věrný Ruslan (překladatel neuveden). Mezi převzaté překlady z jiných edic patřily rovněž Chasidské příběhy židovského filozofa Martina Bubera, Alkoholy Guillauma Apollinaira (přel. Petr Kopta, doslov Václav Černý) nebo Anglický roh Eugenia Montala v překladu Jana Vladislava (poprvé v edici Kvart). Krameriova expedice 78 také šířila opisy populárních samizdatových titulů, jako byly Orwellova Farma zvířat a román 1984 nebo Zářné zítřky Alexandra Zinověva (v překladu Marie Filipové).
Odborná literatura nepatřila k hlavním zájmům KE, přesto do jejího programu vydavatel zařadil několik původních literárněvědných publikací. Poprvé zde vyšly Červenkovy studie Z večerní školy versologie a Z večerní školy versologie II. Do svazku Osmero zastavení Vladimír Pistorius soustředil práce Bedřicha Fučíka vydané původně v edici Kvart (Sedmero zastavení a Oběšený harlekýn). Z Fučíkova díla edice také jako první rozšířila soubor studií, přednášek a doslovů Píseň o zemi, později převzala i definitivní verzi Čtrnáctera zastavení. Původním příspěvkem o české literatuře 70. a 80. let Stárnoucí literatura se ve vlastní edici prezentoval také Vladimír Pistorius, který zde též vydal seznam doporučené četby české i světové literatury Základní literatura a studii o písňových textech Filkovi na kalhoty. Nakladatelův otec, divadelní režisér Luboš Pistorius, přispěl pojednáním Rozprava o režii (vydáno jako xerokopie).
Texty se šířily obvykle v jednom opisu (tj. 12–14 kopií), některé tituly však i ve dvou až třech opisech (např. Seifertovy básnické sbírky). Výjimkou nebyla ani další (druhá) vydání (např. Hiršalova próza Píseň mládí, Seifertův Deštník z Piccadilly, Šiktancova sbírka Jak se trhá srdce, Miłoszova sbírka Hymnus o perle, Singerův román Šoša, próza Georgije Vladimova Věrný Ruslan, Orwellova Farma zvířat, Červenkova studie Z večerní školy versologie). Nejvyššího nákladu (přibližně 50 kusů) dosáhlo monodrama Františka Pavlíčka Dávno, dávno již tomu, známé z inscenace bytového divadla Vlasty Chramostové.