Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Pavel LANDOVSKÝ

* 11. 9. 1936, Německý Brod (dnes Havlíčkův Brod)  
† 10. 10. 2014, Kytín 
 
Herec a dramatik
 Otec byl zemědělský inženýr, matka úřednice. Landovský se vyučil nástrojařem. V letech 1953–1957 vystudoval střední průmyslovou školu strojnickou v Teplicích, nebyl však připuštěn k maturitě. V Teplicích také poprvé začal hrát divadlo. Po skončení vojenské prezenční služby (1957–1959) se čtyři roky bezvýsledně pokoušel o přijetí na DAMU v Praze. Od roku 1960 působil jako herec v různých divadlech: 1960–1961 Šumperk, 1961–1963 Klatovy, 1964–1965 Pardubice. V letech 1965–1976 byl předním hercem pražského Činoherního klubu, hrál také v mnoha českých i zahraničních filmech. V roce 1976 zůstal pro své politické názory bez hereckého angažmá. Po podepsání Charty 77 byl několikrát na kratší dobu vzat do vazby. Spolu s Vlastou Chramostovou, Vlastimilem TřešňákemTerezou Boučkovou účinkoval roku 1978 v bytové inscenaci Kohoutovy adaptace Shakespearova Macbetha (Play Macbeth). V roce 1978 odešel do Rakouska (1981 byl zbaven československého občanství) a o rok později začal působit jako herec ve vídeňském Burgtheatru. Po skončení angažmá (1996) se natrvalo vrátil do Čech; kromě spíše ojedinělých divadelních a televizních rolí se zde uplatnil především jako filmový herec. – V letech 1962–1973 byl ženat s dramatičkou a autorkou prací z oboru scénografie Helenou Albertovou.
 V exilovém čtvrtletníku Paternoster byla otištěna hra Arest (č. 13/1986), v časopise Svět a divadlo hra Supermanka (č. 2/1990), v Divadelních novinách povídka Vzpomínka ze čtrnáctého termidora na nejebání slepic (1993) a šestidílný cyklus vzpomínek Jmenoval jsem se hercem (2001), text hry Protentokrát zbohatnem vyšel jednak jako příloha časopisu Divadlo (č. 5/1997) a jednak v časopisu Disk (č. 32/2010). V samizdatových edicích vyšly Landovského divadelní hry v souboru Hry (Petlice 1974; obsahuje texty Chudobinec aneb Případ pro vesnického policajtaSupermanka), samostatně vyšla Sanitární noc (1977) a společně s Kohoutovou hrou Atest vyšel Landovského Arest (1978?). Landovský též přispěl do sborníků Československý fejeton/fejtón 1975/76 a 1976/77. V době publikačního zákazu přispěl několika epizodami do rozhlasového seriálu Jak se máte Vondrovi?, a to pod jménem dramatika Alexe Koenigsmarka (epizody Kovářova kobyla chodí bosa, 1977; Netopýři, 1978; Veterán rallye, 1978; Host do domu, hůl do ruky, 1978 a Alegorická Tatra, 1978) a pod pseudonymem Josef Dušek, který užíval teoretik kresleného humoru Josef Kobra Kučera (epizody Bouda, 1978; Majstrštyk, 1979; Nečekaný apríl, 1979 a Předjaří I–III, 1979, vysíláno 1982). Pod jménem Karla Steigerwalda natočil Čsl. rozhlas Landovského hru Noční linka (1978). Po roce 1989 nastudoval Český rozhlas v úpravě Heleny Albertové Landovského hry Hodinový hoteliér (1992, r. Josef Melč) a Arest (1994, r. Ivan Chrz) a původní rozhlasovou hru Objížďka (1994, r. Ivan Chrz). Landovskému je věnován mj. filmový dokument Hoteliér (2013, r. Josef Abrhám ml.).
 

Počátky Landovského dramatické tvorby úzce souvisejí s atmosférou konce šedesátých let, kdy společenské a umělecké klima nakrátko otevřelo prostor k neschematickému autorskému a divadelnímu myšlení. Ve svých hrách (Hodinový hoteliér, Případ pro vesnického policajta), ovlivněných vlastní hereckou zkušeností a živelným naturelem, se Landovský soustředil na vztah člověka k člověku a na hledání vnitřní svobody jedince uprostřed zideologizované skutečnosti. Proti konvencím stavěl lidskou přirozenost a spontánnost; jeho dramatické postavy demaskují prázdnotu společnosti, odcizené elementárním lidským hodnotám. Jednotlivá dramata mají charakter volně strukturovaných grotesek, ve kterých jsou až s obhrouble lidovým humorem a ve zcela triviálních situacích odhalovány příznaky destrukce vztahů mezi lidmi. K hlavním zdrojům komiky v nich patří jednak svérázný slovník, jímž jsou charakterizovány postavy, jednak situační komika, stavící na kontrastu banality a autenticity jednání. Groteskní prvky Landovského dramatické tvorby nejsou svázány s filozoficky pojatou, obecně existenciální absurditou, ale vyrůstají z každodenní reálné zkušenosti, například z prožitku tzv. normalizace v sedmdesátých letech (Sanitární noc). Poslední, zatím neuvedená hra Protentokrát zbohatnem, v níž autor využívá prolínání různých časových pásem k vytváření dobových paralel, je tragikomickým obrazem života za protektorátu v posledním roce války.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Hodinový hoteliér (D, rozmnož., 1969, i prem.); Případ pro vesnického policajta (D, rozmnož., 1971, prem. 1972 s tit. Případ pro venkovského policajta); Arest (D, něm. s tit. Arrest, Kassel 1983, i prem., Vídeň; něm. též jako operní libreto, Ulm 2000, i prem., Vídeň, hudba D. D'Ase; česky in V hlavní roli Ferdinand Vaněk, 2006); Soukromá vzpoura (rozhovor s K. Hvížďalou, Bonn 1988; 1990); Sanitární noc (D, rozmnož., 1990, prem. s tit. Wegen Sanierung geschlossen, Bonn 1976, Praha 1990); Objížďka (rozhl. hra, rozmnož., 1990; scénicky prem. něm. s tit. Umleitung, Vídeň 1982, čes. prem. 1994); Protentokrát zbohatnem (1997, prem. jako scénické čtení, 2004); scénicky: Supermanka (Sommerhausen 1979, Brno 1991); Tak jsem tady (1997); Comeback-erei Pavla Landovského (1999).
Vzpomínky: Lanďák (2010, s H. Albertovou).
Souborné vydání: Jiné komedie a Sanitární noc (DD, Toronto 1982; obsahuje: Hodinový hoteliér; Případ pro vesnického policajta; Sanitární noc; Objížďka); Hodinový hoteliér a jiné hry (2013, obsahuje: Případ pro vesnického policajta; Hodinový hoteliér; Supermanka; Noční linka; Sanitární noc; Objížďka; Arest; Protentokrát zbohatnem).
Příspěvky ve sbornících: Čára na zdi (Kolín n. R. 1977); Když se řekne Werich... (Kolín n. R. 1981, poté in Když se řekne Werich a když se řekne Voskovec, 1990); The Vaněk Plays (Vancouver 1987); Benefice (Toronto 1990); Pro radost (1996); Postava k podpírání (2001); Pora eto izmeniť! (Praha – St. Peterburg 2003); Ivan Rajmont. Režisér a jeho divadlo (2005); V hlavní roli Ferdinand Vaněk (2006, zde hry Sanitární noc a Arest).

LITERATURA

Bibliografie, soupis inscenací a rolí: in Helena Albertová, P. L.: Lanďák (2010); L. Jungmannová in Hodinový hoteliér a jiné hry (2013).
Studie a články: M. Valtrová in Herci lásky a osudu (1995); B. Landovská: Z rodinného archivu Pavla Landovského (očima dcery), Xantypa 1999, červenec–srpen, příloha Letní příloha; L. Jungmannová: Paradoxy s Vaňkem, in V hlavní roli Ferdinand Vaněk (2006); I. Hájek: Klonování Ferdinanda Vaňka, in Prokletá a požehnaná. Eseje o české literatuře (2007); L. Jungmannová: „Řečnej člověk“ Pavel Landovský, in Hodinový hoteliér a jiné hry (2013).
Recenze: Hodinový hoteliér: A. Fuchs, DivN 1969, č. 20; J. Černý, Divadlo 1969, září; Z. Roubíček, MF 31. 5. 1969 * Případ pro vesnického policajta: FK, RP 21. 4. 1972 * Arest: P. Pavlovský, Tvar 2009, č. 4 * Jiné hry a Sanitární noc: I. Kraus, Zpravodaj (Curych) 1982, č. 6 * Sanitární noc: J. Přibáň, Tvar 1990, č. 8; J. Černý, LidN 10. 5. 1990 * Supermanka: I. Osolsobě, LidN 22. 5. 1991; J. P. Kříž, Scéna 1991, č. 9 * Soukromá vzpoura: A. Brousek, Most (Bonn) 1989, č. 1; M. Hybler, Svědectví (Paříž) 1989, č. 86; J. Lukeš, LidN 10. 4. 1991; blg (J. Brabec – M. Langerová), LitN 1991, č. 27 * Lanďák: M. Švagrová, LidN 20. 3. 2010; J. Kerbr, DivN 2010, č. 7.
Rozhovory: K. Hvížďala, MS 1969, č. 12; J. Lederer in České rozhovory (Kolín n. R. 1979; 1991); I. Binar, Obrys (Mnichov) 1981, č. 2; D. Vaněčková, Magazín (Curych) 1982, č. 2; O. Černý, SaD 1990, č. 2; T. Langášková, Scéna 1991, č. 9; P. Volf – M. Tesař, Reflex 1996, č. 47; I. Jirků, MFD 12. 9. 1996, příloha Magazín MF Dnes; R. Kalenská, LidN 12. 1. 2002; K. Vrána, Týden 2003, č. 1; R. Kalenská, Xantypa 2008, září; P. Placák, Babylon 2009/10, č. 9; K. Kadlecová, Reflex 2010, č. 23.
Autor hesla: Jaroslav Med (1994)
Aktualizace hesla: 4. 1. 2013 (mvo; lj)
Aktualizace bibliografie: 4. 1. 2013 (mlp; lj)
 
zpět na hlavní stranu