Alexandr KLIMENT
Časopisecky debutoval 1959 prózou v Mladém světě a verši v Hostu do domu, dále přispíval zejména do periodik Literární noviny, Literární listy, Listy, Plamen, Červený květ (Ostrava), Orientace, Kulturní tvorba, Mladá fronta, Listy – Čtení na léto (Řím, 1982 zde povídka Panna Maria Sněžná). Od roku 1989 publikoval v Literárních novinách, Tvaru, Lidových novinách a Mostech. – Podle jeho knižního debutu Marie natočil roku 1964 Václav Vorlíček stejnojmenný film. Kliment je autorem televizní hry Barometr (1969, r. Antonín Moskalyk, též stejnojmenná rozhlasová hra, vysílaná v SRN 1980, v Čs. rozhlase 1993). Jako filmová adaptace povídky Monopol ze souboru Hodinky s vodotryskem byl v českofrancouzské koprodukci roku 1994 natočen film Pevnost (r. Drahomíra Vihanová, sc. Alexandr Kliment + Josef Hora). – V samizdatové edici Petlice vyšly Modré pohádky (1975), drama Dona Juana (1976) a romány Nuda v Čechách (1978) a Basic Love (1981). Kliment uspořádal samizdatový sborník na počest šedesátých narozenin Josefa Škvoreckého Danny je náš (1984) a přispěl do samizdatových či rukopisných sborníků Pozdravy Jaroslavu Seifertovi (1971); O čem bych psal, kdybych měl kam (k šedesátinám Bohumila Hrabala, 1974); Karlu Kosíkovi k padesátinám (1976); Hodina naděje (1978); Vladimíru Janouškovi (ed. Jiří Šetlík, 1979); Chvála bláznovství (k padesátinám Jana Trefulky, 1979); Ad honorem anopheliae minoris (k osmdesátinám Boženy Komárkové, 1983) a Písačky pro Dominika Tatarku (1983). Svými fejetony přispěl do ročenek Československý fejeton/fejtón 1975/76, 1976/77 a 1977/78. – Samizdatový soubor Rozhlasové hry (1975) obsahuje texty Červotoči (realizováno 1972 v SRN; v Čs. rozhlase 1990), F 19, 35 (realizováno 1975 v SRN; v Čs. rozhlase 1990) a Svoboda v koupelně (realizováno 1977 v SRN). V SRN byly rovněž nastudovány rozhlasové hry Budníček lesní (1983) a Vyznání lovce zvuku (1984, v Čs. rozhlase 1993). Rozhlasového zpracování se dostalo též povídkám Imprimatur, Antibiotikum a Praporky ze souboru Hodinky s vodotryskem, souboru autorových fejetonů Piano v moři, z nevydané rukopisné sbírky autorových veršů připravil Pavel Šrut literárně-hudební pásmo Šálek čaje v polostínu; ukázky z tohoto pásma otiskl Salon Práva (2004) a Krásná paní (2007). – Roku 1979 vyšel v samizdatové edici Petlice sborník ke Klimentovým padesátinám Jakémusi Alexandru K. (ed. Ivan Klíma). – V roce 2006 Klimentovi udělila Akademie literatury české Cenu Ladislava Fukse za životní zásluhy o rozvoj české literatury.
Celé Klimentovo prozaické dílo charakterizuje zájem o niterný život člověka, o jeho citové a mravní problémy, o partnerské a rodinné vztahy, jakož i hořký pocit osamělosti a vykořeněnosti jedince, jenž v mezní situaci prožívá fatální konflikt mezi svým psychickým ustrojením a zmechanizovaným světem.
Již lyrickou novelou Marie, založenou na tvárných prostředcích moderní psychologické prózy, překročil Kliment na počátku šedesátých let stylové i tematické kánony předchozího desetiletí. Všední osudy lidí zachytil – též pomocí fantazijních prvků a motivů postupně odhalovaného tajemství – v prózách Setkání před odjezdem, Hodinky s vodotryskem a Bezúhonní. Plynule se přitom odvracel od klasické kauzální kompozice a kolem hlavních postav jednotlivých próz vytvářel bohatě strukturovanou mozaiku, střídající v ostrých, až filmových střizích různé časové roviny reality (retrospektiva, vzpomínky z dětství, nápověď) se snovým životem a imaginárními rozhovory. Teprve složením těchto kontrastů vystupuje sugestivní obraz postavy i doby, jemuž dominují motivy úzkosti a frustrace, smutku a bezmoci, a rovněž úzký vztah k domovu. Svou výpověď o světě prohlubuje Kliment nejen lyrizovanou formou a metaforickým jazykem, ale též filozofickým povýšením všedních jevů skutečnosti na prazáklad života. Potřeba žít v souladu sám se sebou se mu stává nejdůležitějším předpokladem hledání pravdy.
Tyto postupy zůstaly konstantou i Klimentových próz pozdějších. Román Nuda v Čechách zachycuje na příběhu vyznavače kompromisu, introvertního a rozpolceného intelektuála, důsledky mravní i existenční schizofrenie. Naopak hrdina a vypravěč románu Basic Love (Šťastný život) se pokouší žít navzdory totalitní společnosti plným profesionálním i soukromým životem, třebaže se posléze ukáže, že útěk do úzkého mikrosvěta je jen relativní možností osobního štěstí. Obě díla tak završují autorovo zaměření na člověka zbaveného osobních jistot a perspektiv, usilujícího nalézt důstojný rozměr života v omezujících společensko-politických podmínkách.
Výbor z autorovy publicistiky nazvaný Piano v moři představuje soubor fejetonů s velmi svébytným tematickým i výrazovým charakterem. Kliment zde nachází svou nejvlastnější polohu na lyrizované, experimentálně hravé rovině, jeho fejetony se pohybují v prostoru mezi pointovanou mikropovídkou a osobním vyznáním či filozofující úvahou.
Modré pohádky pro malé i velké děti jsou blízké lidovým pohádkám: i v nich jde především o zápas dobra se zlem, o zápas vylíčený mnohdy téměř bolestnými tóny, přesto však zaručeně vítězný. Jazyk i představivost Klimentova vypravěče jsou založeny na metaforickém, okouzleném přístupu ke světu.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Marie (P 1960); Těžká voda (BB 1961); Setkání před odjezdem (P 1963); Hodinky s vodotryskem (PP 1965); Bezúhonní (PP 1968); Dobrodružství s větrníkem (P pro děti, 1969); Červotoči (rozhl. hra, něm. s tit. Die Holzwürmer, Kassel – Wilhelmshöhe 1971); Moni und ihre Freunde (něm., P pro děti, Luzern 1977); Der Kuss (něm., P Luzern 1977); Nuda v Čechách (něm. s tit. Die Langweile in Böhmen, R, Luzern 1977; česky: Toronto 1979; 1990); Der arme Maler (něm., pohádky, Aarau – Frankfurt n. M. – Salcburk 1980; česky s tit. Modré pohádky pro malé i velké děti; 1994); Basic Love (R, Toronto 1981; s tit. Šťastný život, 1990); Menschen in einem Pferd (D 1991; prem s. tit. Troja 91 oder Menschen in einem Pferd, 1991); Piano v moři (FF 2004); Šálek čaje v polostínu (BB 2016).Rozhovor: Tři žíně (připr. Jana a Štěpán Klimentovi, 2009).
Texty k fotografickým publikacím: Tschechoslowakei (Mnichov–Berlín 1991, s Petrem Novákem a Pavlem Cmíralem, fotografie A. M. Mosler); Prag (Curych 1994, fotografie M. Huck); 1520. Fotografie ze šedesátých let (2005, fotografie Dagmar Hochová); Hlas nepojmenovaných (2008, fotografie Dagmar Hochové).
Příspěvky ve sbornících: Čára na zdi (Kolín n. R. 1977); Hodina naděje (Toronto 1980); Uzel pohádek (něm. s tit. Zauberwurzel, Mnichov 1978; česky 1991); Benefice (Toronto 1990); Poslední setkání (1991); Deutsch-tschechischer Almanach –Německo-český almanach (Mnichov 1992); Čeští spisovatelé o toleranci (sb. ke kongresu PEN klubu, 1994); Praha-Luzern 1968-1989. Kronika jednoho přátelství. (1996); Nové čtení světa, sv. 1 – Feminismus devadesátých let českýma očima (1999); Městopis (2000); Černyj Petr (Sankt-Peterburg 2001); Rozjímání vpřed i vzad. Karlu Kosíkovi k pětasedmdesátinám (2001); Ve službách společné věci – Im Dienst gemeinsamen Sache (2001); Čtení o neobyčejných cestách Jana Eskymo Welzla (Praha-Litomyšl 2003); Zloděj lidských srdcí (2004); Mácha redivivus 1810–2010 (2010).
Uspořádal a vydal: Mluvíme stejnou řečí (výbor PP, 1962).
LITERATURA
Studie a články: M. Suchomel: Všednost pomocná a bezmocná. Nečasové vzpomínky, in HD 1969, č. 14; J. Pechar: Nudící se revolucionář Alexandra Klimenta, in J. P., Nad knihami a rukopisy (smz. 1980; 1996); H. Kosková: Perspektiva meditativně lyrická, in H. K., Hledání ztracené generace (Toronto 1987; 2. přepracované vydání 1996); M. Pohorský: doslov in Nuda v Čechách (1990); B. Svadbová: A. K. (medailon), Čtenář 1992, č. 12; Z. Rotrekl: Vidění krajiny (o A. K., Nuda v Čechách), Studie (Řím) 1983, č. 87/89, též in Z. R., Barokní fenomén v současnosti (1995), též in Z. R., Skryté tváře (2005); A. Zachová: Antropokosmické konstanty Klimentova Basic Love, in A. Z., Mýtus jako paměť prózy (2002).
Recenze: Marie: F. Benhart, Plamen 1960, č. 12; M. Jungmann, LitN 1961, č. 4; A. Linke, ČK 1961, č. 1; J. Petrmichl, RP 24. 1. 1961 * Těžká voda: D. Moldanová, Plamen 1962, č. 4; M. Červenka, HD 1962, č. 1; M. Balabán, Křesťanská revue 1962, č. 2; F. Vrba, LitN 1962, č. 14 * Setkání před odjezdem: M. Jungmann, LitN 1963, č. 42; M. Suchomel, HD 1964, č. 1, M. Pohorský, RP 4. 1. 1964 * Hodinky s vodotryskem: M. Petříček, HD 1966, č. 3; A. Jelínek, LitN 1966, č. 12; J. Jirsa, Student 1966, č. 46; š (= J. Šimůnek), MF 19. 3. 1966 * Bezúhonní: A. Haman, MF 24. 7. 1969; M. Jungmann, Práce 20. 6. 1969; J. Dvořák, Pochodeň 25. 7. 1969; S. Bartůšková, HD 1969, č. 12 * Dobrodružství s větrníkem: I. Zítková, ZM 1970, č. 8 * Nuda v Čechách: J. K. (= J. Kovtun), Svědectví (Paříž) 1980, č. 61; Jindřich Mach, Průboj (Ústí n. L.) 3. 3. 1984; V. Novotný, SvSl 18. 12. 1990; E. Lukeš, Kritický sborník 1991, č. 2; M. Exner, Severočeský dialog 1991, č. 4; O. Slavík, Studentské listy 1991, č. 11; V. Števa (= Š. Vlašín), Haló noviny 11. 9. 1991 * Basic Love/Šťastný život: M. Exner + M. Petříček, Tvar 1991, č. 20; V. Sůva, NK 1991, č. 16; V. Píša, Severočeský deník 28. 6. 1991; V. Novotný, MFD 26. 7. 1991 * Modré pohádky pro malé i velké děti: J. Šimůnek, SvSl 14. 12. 1994; L. Sedláková, Denní Telegraf 22. 12. 1994 * Piano v moři: A. Haman, Tvar 2004, č. 13; D. Viceníková, Host 2004, č. 8 * Tři žíně: J. Fingerland, LidN 2. 5. 2009 * Šálek čaje v polostínu: R. Kopáč, Týdeník Rozhlas 2016, č. 23.
Rozhovory: V. Karfík, Orientace 1966, č. 6; V. Měšťan, Práce 12. 7. 1969; J. Lederer in České rozhovory (Kolín n. R. 1979; 1991); M. Nyklová, LD 7. 4. 1990; L. Vtípilová, Tvorba 1990, č. 18; L. Borovská, Tvar 1991, č. 14; M. Růžička, LidN 24. 12. 1992, příloha Nedělní LN; M. Polák, MFD 26. 11. 1994, příloha Víkend; J. Patočka: LitN 2000, č. 1–2; M. Nyklová: České rozhovory Jiřího Lederera po dvaceti pěti letech (2001); F. Cinger, Právo 12. 5. 2006; J. Machalická, LidN 26. 3. 2009; A. Blažejovská + R. Kopáč in Popiš mi tu proměnu (2010); V. Ptáčková + R. Hochman, Souvislosti 2017, č. 1.
K životním jubileím: L. Vaculík, LidN 3. 2. 2004; P. Kohout, Právo 31. 1. 2004; P. Kohout, MFD 31. 1. 2009; L. Vaculík, LitN 2009, č. 6.
Nekrolog: čtk, LidN 23. 3. 2017.
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Památník národního písemnictví (průvodce po fondech)