Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945
 
Krajské nakladatelství Ostrava


Profil
















 PROFIL 

 1957 - 1991 
 
 Severomoravské krajské nakladatelství zaměřené především na beletristickou tvorbu místních autorů a na publikace s regionální tematikou
 Vývoj názvu: Krajské nakladatelství v Ostravě (1957–1965); Profil (1965–1991).
 

Krajské nakladatelství v Ostravě zřídil tamní Krajský národní výbor (KNV) poprvé již v roce 1950. Tehdejší KNO volně navázalo na vydavatelskou činnost zrušeného družstva Úder, avšak po roce zaniklo a ojedinělé publikace regionálních autorů v dalších letech vycházely přímo pod hlavičkou KNV. Soustavnou a koncepční činnost zahájilo znovu ustavené nakladatelství až v roce 1957. Prvním ředitelem byl jmenován prozaik Oldřich Šuleř, kterého v roce 1961 nahradil Jan Gavenda (1914–2001). V roce 1965 přijalo KNO nový název Profil a funkce šéfredaktora se ujal Zdeněk Robenek (1934–1995). Na počátku normalizace v roce 1970 byl vedením podniku jako zastupující ředitel pověřen Karel Procházka. V srpnu 1971 byl ředitelem jmenován středoškolský pedagog Augustin Vala (1913–1982), který však již po roce odešel do penze a ve funkci byl nahrazen tajemníkem ostravské pobočky Svazu českých spisovatelů a autorem knih pro děti Františkem Čečetkou (1917–1982). V roce 1972 byl odvolán (a o rok později z nakladatelství propuštěn) šéfredaktor Robenek a jeho funkci v roce 1973 převzal prozaik Miroslav Rafaj. V roce 1978 se stal ředitelem Profilu autor satirických básní a textů pro dětské pěvecké soubory Ivan Šeiner (*1937); šéfredaktorem byl po smrti Miroslava Rafaje v roce 1988 jmenován Jan Machač (*1950).
Ve změněných společensko-politických podmínkách převzali vedení Profilu jeho dlouholetí zkušení redaktoři: ředitelem se v dubnu 1990 stal Vítězslav Bělovský (*1943), šéfredaktorem Lubomír Petr (*1938) a do redakce se vrátil někdejší šéfredaktor Zdeněk Robenek. Avšak již k 1. červenci 1991 rozhodnutím Magistrátu města Ostravy, který byl po zániku Krajského národního výboru (1990) zřizovatelem nakladatelství, Profil ukončil činnost.
V redakci KNO a Profilu kromě výše jmenovaných v různých obdobích působili Pavel Gejguš, Antonín Grůza, Niki Otisková, Eva SobkováJiří Štefanides, koncem šedesátých let kráce také Ota Filip, Ivan Kubíček, Jaroslav MüllerMiloš Valík. O výtvarnou redakci se starali Václav BeránekZbyněk Janáček, o technickou Jaroslav RusekIvan Straňák. Na výtvarné úpravě knih se nejvýznamněji podíleli Václav BeránekSvatoslav Böhm (značky edic Obzory, Prameny, Proud, Profil dětem a mládeži), nakladatelskou značku navrhl Zdeněk Kučera.
Celkem nakladatelství pod oběma názvy vydalo bezmála 1000 titulů (z toho pod značkou KNO do roku 1965 asi 280 titulů). Nejčastěji spolupracovalo s tiskárnami n. p. Tisk Brno, zejména s jeho českotěšínským závodem (méně často se závodem v Přerově a v Brně), s Moravskými tiskařskými závody Olomouc a na výrobě koprodukčních titulů s nakladatelstvím Osveta v Martině. – Redakce sídlila v Ostravě v Dimitrovově ulici č. 28, počátkem šedesátých let se přestěhovala na Hollarovu 14.

 

V roce 1950 vydalo ostravské Krajské nakladatelství pravděpodobně jen tři publikace; dvěma z nich uzavřelo edici Sad (1950, 2 sv.), která původně vycházela v nakladatelském družstvu Úder. V roce 1957 bylo KNO obnoveno s cílem zvýšit publikační možnosti autorů severomoravského regionu a jeho ediční praxe byla s regionem těsně svázána jak autorským zázemím, tak tematicky. Kromě beletrie zde vycházela literatura odborná (zejména politicky a kulturně-osvětová, literárněvědná a jazykovědná, též knihy o umění a z oblasti regionální historie), popř. fotografické publikace. Ačkoli spektrum vydávaných titulů bylo široké a zahrnovalo řadu oborů, důraz byl kladen především na kulturní tradice, zpočátku s výrazným akcentem na tradice bezručovské a janáčkovské, a v neposlední řadě také na svébytnost jazykovou. Záhy se utvořilo pevné zázemí kmenových autorů: vedle krajových klasiků Petra Bezruče, Frana SmějiVojtěcha Martínka nakladatelství publikovalo texty Ladislava Bublíka, Dušana Cveka, Bohumíra Četyny, Jana Drozda, Františka Horečky, Ludmily Hořké, Věnceslava Juřiny, Ivana Kubíčka, Jaromíra Nohavici st., Marie Podešvové, Heleny Salichové, Františka A. Šípka, Oldřicha Šuleře, později Emiliána Glocara a dalších. V roce 1964 byl vypraven první almanach Oheň, představující literární a výtvarné práce autorů Severomoravského kraje (uspořádal Oldřich Rafaj). Vedle zavedených autorů se v něm představilo několik básníků i prozaiků, kteří posléze v KNO, resp. v Profilu vydali své knižní prvotiny (mj. Jaroslav Mazáč, Zdeněk Motyka, Lydie Romanská, Dušan Žváček); almanach tak navázal na tradici zahájenou několika sborníky vydanými již dříve v Památníku Petra Bezruče (mj. Nová Ostrava, 1958; Nová Ostrava II, 1960).
První pokusy soustředit produkci KNO do koncepčně vedených edičních řad nebyly úspěšné (v edici Básně vyšel jediný svazek roku 1957, v edici Profily vyšly v letech 1957–1958 dva svazky věnované J. A Komenskému a Františku Sokolu-Tůmovi). Znovu se nakladatelství k podobnému kroku odhodlalo v roce 1963; nové ediční řady však byly nepočetné a charakter vydaných titulů se nelišil od mimoediční produkce. Méně rozsáhlé novely a povídky uveřejnili v edici Kroky (1963–65, 6 sv.) Zdeněk Horal, Ludmila Hořká, Zdeněk Motyka, Vladimír Novotný a Oldřich Šuleř. Prozaickým dílům byla vyhrazena též edice Obzory (1963–1965, 4 sv), v níž publikovali Bohumír Četyna, Jaromíra KolárováMiroslav Rafaj). Poezii byla věnována edice Proud (1963–1965, 7 sv.), do které byly zařazeny knihy Dušana Cveka, Václava Honse, Věnceslava Juřiny, Miroslava Kubíčka, Jaroslava Mazáče a Josefa Zimmera. Pozoruhodné tituly vycházely též v podobě bibliofilií či neprodejných novoročenek (Severomoravské fejetony Josefa Kocourka; poéma Jiřího Veselského Únor). Od poloviny šedesátých let se postupně uvolňovala striktní vazba na regionální témata a ke stávajícímu autorskému zázemí přibývají noví tvůrci – mj. Ivan Binar, Ota Filip (prvotina Cesta ke hřbitovu), Jaromíra Kolárová, Jaroslav Müller, Milan Přadka, Miroslav Stoniš, Josef Strnadel nebo Jaromír Šavrda. V téže době zahájil Profil edici Vybraných spisů Vojtěcha Martínka (1965–1979, 11 sv. č. 1–8, 10 a dva nečíslované, red. do 1971 Alois Sivek, poté ed. Viktor Ficek, Jiří Svoboda a Jiří Opelík).
Na dětské publikum byla zaměřena knižnice Sedmikvítek (1963–1971, 7 sv.), jejíž náplní byly především edice krajových pověstí a pohádek (Karel Dvořáček, Helena Lisická, Alois Sivek, Josef Vrbka), ale vyšlo tu např. i partyzánské vyprávění Jana Drozda Po nebezpečných stopách. Postupně se však v oblasti dětské literatury začala prosazovat dobrodružná literatura a moderní autorské pohádky (Otakar Batlička, Ivan Binar, František Čečetka, Bohumír Fiala, Amálie Kutinová, Zuzana Nováková-Renčová, František Nepil, Ludvík Souček, Vladimír Šustr, J. M. Troska /vl. jm. Jan Matzal/).
Na sklonku desetiletí byla založena edice Velká neznámá (1969–1972, 2 sv.; u sv. 1 zřejmě chybná datace 1967 na titulním listu), v níž však vyšly poze dva koncepčně nepříliš sourodé tituly (Lovy beze zbraní prozaika Jaroslava Müllera a medievalistická studie Eduarda Petrů).
Dopad společenských změn po roce 1969 se projevil vzrůstem počtu titulů politicko-osvětové literatury na úkor beletrie, příklonem nakladatelské strategie k editorské práci (publikace z díla Karla Dvořáčka či Rudolfa Těsnohlídka) a k ověřeným místním autorům (Bohumír Četyna, František Horečka, Marie Podešvová); nad ostatními beletristickými tituly v této době početně převážila dětská literatura. V polovině sedmdesátých let se však redakce vrátila k původním proporcím mezi beletrií a ostatními tituly.
Od roku 1974 byla větší část produkce nakladatelství koncepčně členěna do nových, resp. obnovených edičních řad. S novým číslováním a původním posláním byly znovu zahájeny edice prózy Obzory (1974–1990, 46 sv.) a edice poezie Proud (1974–1991, 35 sv.), v nichž vedle zavedených autorů, jako byli prozaici Jaromíra Kolárová, Marie Podešvová, Miroslav Rafaj, Miroslav Stoniš a básníci Dušan CvekVáclav Hons, vydali své knížky mj. debutující prozaikové Richard Crha, Josef Galík, Petr Kudela, Petr Ritter, Zdeněk Rosenbaum, Jaroslav Sekera, Zdeněk Šťastný, Pavel Tobiáš nebo Marie Vosiková a básníci Eva Kotarbová, Zdeněk Křenek, Vratislav Křivák, Jan Sláma, Jitka Stehlíková, Karel VůjtekSoňa Záchová. Na první almanach Oheň z roku 1964 navázaly v letech 1975, 1978 a 1981 jeho další svazky (ed. Lubomír Petr), zaměřené výhradně na mladé autory Profilu; podobně byl koncipován almanach Do dlaní chceme žhavou lávu nabírat (1979). Na regionální tradice byla zaměřena nově založená edice Prameny (1974–1987, 18 sv.), v níž vedle próz Bohumíra Četyny, Ludmily HořkéMarie Podešvové vycházely především práce osobitých starších autorů spojených se severní Moravou a Valašskem (Metoděj Jahn, Josef Kalus, Jan Kobzáň, Čeněk Kramoliš, Bartoš Vlček aj., z mladší generace Zdeněk Bár), zařazeno bylo též nové vydání románu Josefa Kocourka Zapadlí vlastenci 1932. Dětská literatura byla nyní důsledně sdružena v edici Profil dětem a mládeži (1974–1991, 48 sv.). Tradičně v ní vycházely krajové pohádky a pověsti (František Lazecký, Helena Salichová, Oldřich Sirovátka, Josef Strnadel, Marta Šrámková), ale i dobrodružná literatura, která se v Profilu v širší míře prosadila již na konci 60. let (Bohumír Fiala, František Továrek, koncem 80. let znovu Otakar Batlička), dále původní pohádky pro malé čtenáře (František Čečetka, Marie Podešvová) a romány se sportovní tematikou (Lubomír Man: S devatenáctkou do Bernu aj.); opakovaně v edici vyšlo také knižní zpracování populárního televizního seriálu Přátelé zeleného údolí Jaroslava Müllera.
Literární věda a jazykověda byla v produkci nakladatelství zastoupena od jeho počátků, zprvu však především v rámci edičních řad příslušných místních institucí. Řada Publikace Slezského studijního ústavu, resp. Slezského ústavu ČSAV (v KNO a Profilu 1957–1980, cca 50 sv.) přinášela knihy zabývající se přednostně, nikoli však výhradně dílem Petra Bezruče (mj. Mirjam Bohatcová, Viktor Ficek, Oldřich Králík, Milan Rusínský, Alois Sivek, Drahomír Šajtar aj.); zařazovány byly ovšem i práce historické (Andělín Grobelný, František Mainuš, Arnošt Mazur, Milan Otáhal). Odborné studie, textologické analýzy i korespondenci Petra Bezruče vydávala prostřednictvím nakladatelství též Knihovna Památníku Petra Bezruče (v KNO a Profilu 1957–1989, 12 sv.). Mimo edice publikovali své studie vedle Oldřicha Králíka též Vladimír Dostál, Jaromír Dvořák, Jaroslav Sekera, Jiří Svoboda či Augustin Vala. Od roku 1980 byla literární věda soustředěna do edice Slovo a čin (1980–1989, 13 sv.), v níž vyšla např. monografie Jiřího Skaličky Průvodce životem a dílem Josefa Kocourka, Blahynkova studie Člověk Kainar či Vlašínova monografie o Karlu Dvořáčkovi; Jiří Svoboda zde publikoval svou práci o Vojtěchu Martínkovi a soubor literárněkritických studií Ve stopách tvorby. Mimo edice vycházely též jednotlivé práce jazykovědné (mj. Malý slovník českých slangů Jaroslava Hubáčka), muzikologické či z oblasti filmové vědy (Stručný přehled tvorby 250 zahraničních režisérů Milana Líčky a Vítězslava Rohana). Výtvarným monografiím a studiím byla vyhrazena edice Podoby (1971–1989, 16 sv.), v níž výjimečného nákladu 8000 výtisků dosáhla publikace Jana Baleky o ilustracích Antonína Strnadela. Později se v rámci edice vyčlenila fotografická řada (1982–1987; 6 sv.), jež v monografických svazcích prezentovala práce regionálních fotografů (mj. monografie Miroslava Bílka a Milana Borovičky, obě z pera Vladimíra Birguse).
Edice Pokrokové tradice (1980–1982, 5 sv.) byla věnována politické osvětě, naplňované především vzpomínkami komunistických funkcionářů (Josef Trnka: Ze života a práce v KSČ: Jihlavsko, Třebíčsko, Ostravsko, Valašsko; sborník vzpomínek Komunisté v čele protifašistického odboje na severní Moravě).
Již od roku 1960 vydávalo nakladatelství část titulů i v polštině, od roku 1970 byla pak polskojazyčná produkce sdružena v řadě Edycja Polska (1970–1990, 78 sv.); ve druhé polovině osmdesátých let vycházely některé svazky v koprodukci s Polským kulturně-osvětovým svazem (ZG PZKO – Polski Związek Kulturalno Oświatowy, Zarząd Glówny), působícím v Českém Těšíně. Z původní poezie a prózy se nakladatelství zaměřilo na tvorbu autorů spjatých se Zaolším (Henryk Jasiczek, Paweł Kubisz, Gustaw Sajdok, Władysław Sikora, Adam Wawrosz; z mladších Stanisław Jedzok či Renata Putzlacher-Buchtová), dále zde vycházely sborníky a antologie místní lidové poezie (Plyneisz, Olzo I, II) či lidového humoru (Sękaci ludzie), slezské lidové bajky, pověsti a pohádky; sporadicky i polské překlady české beletrie (Ludmila Hořká: Miałam dwóch synów či výbor české a slovenské poezie Poetyckie pozdrowienia). Každoročně byl od roku 1961 sestavován Kalendarz Śląski (celkem 30 ročníků) a výjimečně vysokého nákladu dosáhla kuchařka Kuchnia Śląska Emilii Kołder (ve dvou vydáních s dotiskem více než 70 000 výtisků).
Vedle vlastní produkce vycházely v nakladatelství od počátku také příležitostné účelové publikace a zájmové náklady pro místní instituce (propagační brožury ZOO Ostrava, Slezského muzea v Opavě či Valašského muzea v Rožnově pod Radhoštěm, reprezentativní publikace severomoravských měst, pravidelné sborníky příspěvků k historii Ostravy připravené Archivem města Ostravy, Česká státní pojišťovna prostřednictvím nakladatelství vydávala Sborníky předpisů o požární ochraně apod.). Podstatnou část této produkce tvořilo několik publikačních řad místních kulturně-odborných institucí, jimž nakladatelství poskytovalo vydavatelský servis. Kromě již zmíněných děl literárněvědných vydávalo KNO pro Slezský studijní ústav, resp. Slezský ústav ČSAV také studie historické, muzikologické i přírodovědné, jimž byly vyhrazeny speciální řady Historická edice SSÚ (v KNO 1958–1959, 5 sv.), Hudební edice SSÚ (v KNO 1958–1959, 4 sv.) a Přírodovědecká edice SSÚ (v KNO 1957–1958, 2 sv.). Několika oborově různorodými svazky se nakladatelství podílelo na edici Publikace Slezského muzea v Opavě (v KNO a Profilu 1960–1970, 9 sv.). Univerzita Palackého v Olomouci vydávala ve spolupráci s Profilem mnohasvazkový Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1860 (v letech 1966–1990 celkem 12 svazků) a nakladatelství zajišťovalo též vydání sborníků Pedagogické fakulty v Ostravě či sborníků z konferencí (Václavkova Olomouc). Své zájmové tisky nakladatelství přirozeně zadávaly také místní stranické a státní orgány a instituce. V osmdesátých letech narůstá počet titulů vydaných v koprodukci s jinými nakladatelstvími, především s Osvetou v Martině a nakladatelstvími ObzorPríroda v Bratislavě (v letech 1980–1987 až pět titulů ročně); příležitostně Profil spolupracoval také s brněnským Blokem.
Poezie vycházela v KNO obvykle v nákladu mezi 400–1000 výtisky (Fran Směja až 4000), próza 4000–15 000 výtisků (špionážní román Jaromíra Šavrdy Půjdeš, nevrátíš se vyšel v nákladu 20 000 ks). Náklady knih Profilu se udržují v podobných relacích, výrazně vyšších nákladů dosahovala díla Marie PodešvovéJaromíry Kolárové či klasika Vojtěcha Martínka, popř. dobrodružná literatura a detektivní romány. V nejvyšších nákladech vycházely knihy pro děti a mládež: obvykle se pohybovaly mezi 10 000 a 30 000 (Přátelé zeleného údolí Jaroslava Müllera ovšem ve třech vydáních dosáhli 200 000 výtisků, Zuzajda a Jurajda od Marie Podešvové ve čtyřech vydáních bezmála 100 000). Vysokých nákladů dosahovaly též fotografické publikace, praktické příručky pro vedení domácnosti a knihy pro ženy; náklad knihy receptů Márie Hájkové Moučníky vysoko přesáhl 100 000 výtisků. Z polských titulů byla nejúspěšnější Kuchnia Śląska Emilie Kołder (ve dvou vydáních s dotiskem více než 70 000 výtisků).
V roce 1962 převzalo KNO od Krajského národního výboru v Ostravě vydávání literárního a kulturněpolitického měsíčníku Červený květ, který v tomto období řídil Miloš Švácha a od roku 1966 Věnceslav Juřina; v důsledku politického vývoje po srpnové okupaci byl však list v září 1969 zastaven. Od roku 1983 Profil technicky zajišťoval časopis Kulturní měsíčník, jehož vydavatelem byly Severomoravský krajský výbor KSČ a Severomoravský KNV; v roce 1990 se stal Profil přímým vydavatelem několika posledních čísel. Od září 1990 zde Severomoravský KNV vydával navazující měsíčník Sezóna; po reorganizaci územněsprávních orgánů a zániku KNV v lednu 1991 Profil tento časopis vydával až do jeho zániku v červnu téhož roku.

 

Na činnost Profilu personálně i koncepčně navázalo nakladatelství Sfinga, které založili někdejší pracovníci Profilu Vítězslav Bělovský, Zbyněk Janáček, Jan Machač, Lubomír Petr a Ivan Straňák; šéfredaktorem se stal Lubomír Petr. Také Sfinga se orientovala na místní autory a ve změněném podnikatelském prostředí také na autory s předpokladem komerčního úspěchu, přičemž reeditovala i některé publikace Profilu (Gabra a Málinka Amálie Kutinové, Kapitán Nemo J. M. Trosky). Sfinga vydala přes 100 titulů (z oblasti literární vědy Slovník českého románu, resp. v rozšířené verzi Slovník české prózy redaktorů Blahoslava Dokoupila a Miroslava Zelinského), roku 1996 však především v důsledku chaosu na knižním trhu zanikla. Na tradici Profilu chtělo navázat také nakladatelství Eden, které v Karviné založil Ivan Šeiner; navzdory velkorysým plánům zde však v první polovině 90. let vyšlo jen několik publikací. Redaktor Profilu Vítězslav Bělovský založil roku 1995 v Šenově u Ostravy nakladatelství Tilia.

 
 Ediční řady
Sad (1950); Básně (1957); Profily (1957–1958); Přírodovědecká edice SSÚ (1957–1958); Publikace Slezského studijního ústavu (1957–1980, od 1958 Publikace Slezského ústavu ČSAV); Knihovna Památníku Petra Bezruče (1957–1989); Historická edice SSÚ ČSAV (1958–1959); Hudební edice SSÚ ČSAV (1958–1959); Publikace Slezského muzea v Opavě (1960–1970); Kroky (1963–1965); Obzory (1963–1965); Proud (1963–1965); Sedmikvítek (1963–1971); Velká neznámá (1969–1972); Edycja Polska (1970–1990); Podoby (1971–1989; fotografická řada 1982–1987); Prameny (1974–1987); Obzory (1974–1990); Profil dětem a mládeži (1974–1991); Proud (1974–1991); Pokrokové tradice (1980–1982); Slovo a čin (1980–1989).
 Souborná vydání: Vybrané spisy Vojtěcha Martínka (1965–1979, 11 sv.): 1–3. Černá země I–III; 4. Píseň starých lip; 5. Větévky jalovcové; 6–8. Kamenný řád I–III; 10. Živné zdroje (lit. publ, ed. Viktor Ficek 1972); bez čísla svazku vyšly Poslední sonety (ed. J. Svoboda, 1976) a svazek Stavy rachotí + Kus života (ed. J. Opelík, 1979).
 Časopisy a informační bulletiny: 

Vítkovsko (1958–1961); Dendrologický sborník (1960–1962); Sborník vlastivědného muzea v Olomouci (1962); Červený květ (1962–1969); Ostrava (1963–1989); Literárněvědný sborník Památníku Petra Bezruče (1966); Sborník památkové péče v Severomoravském kraji (1971–1990); Archeologický sborník (1974); Kulturní měsíčník (1983–1990); Sezóna (1990–1991).

 Udílená ocenění: Cena nakladatelství Profil (1971).
 Členové řídících a poradních orgánů: 

Ředitelé: Oldřich Šuleř (1957–1961); Jan Gavenda (1961–1970); Karel Procházka (1970–1971); Augustin Vala (1971–1972); František Čečetka (1972–1978); Ivan Šeiner (1978–1990); Vítězslav Bělovský (1990–1991). Šéfredaktoři: Zdeněk Robenek (1965–1972); Miroslav Rafaj (1973–1988); Jan Machač (1988–1990); Lubomír Petr (1990–1991).

 Výtvarní spolupracovníci: Václav Beránek; Svatoslav Böhm; Zbyněk Janáček; Zdeněk Kučera.
 Technické informace: Celkem téměř 1000 titulů (z toho pod značkou KNO do roku 1965 asi 280 titulů). – Nejčastěji Tisk n. p. (Český Těšín, Přerov, Brno); Moravské tiskařské závody Olomouc aj. – Poezie vycházela obvykle v nákladu mezi 400–1000 výtisky, próza mezi 4000–15 000 výtisků, ojediněle i výše. V nejvyšších nákladech vycházely knihy pro děti a mládež (obvykle 10 000–30 000, úspěšné tituly i výše), v desítkách tisíc se pohybovaly náklady fotografických publikací, praktických příruček a knih receptů.

LITERATURA

Prameny: Zemský archiv v Opavě: fond Krajské nakladatelství Profil Ostrava 1957–1991 (nezpracováno).
Bibliografie: PF 68 (1967, ed. Z. Robenek; obs. bibliografii KNO a Profilu 1957–1967); Místopis života (1977, ed. L. Petr; přehled produkce 1972–1976); Místopis života 1957–1982 (1982; přehled produkce 1977–1981); Místopis života – ediční počiny v letech 1982–1986 (1987, ed. L. Petr).
Zjištěné nakladatelské katalogy a propagační tisky: Nakladatelství Profil v Ostravě představuje své autory (1979, 1983, 1985, 1986).
Studie ačlánky: B. Paloch: Nové knihy o Ostravsku, Nová svoboda 8. 8. 1956; Red.: Ediční plán Krajského nakladatelství v Ostravě, ČK 1957, č. 3; O. Š. (= O. Šuleř): První rok Krajského nakladatelství, ČK 1957, č. 12; O. Káňa: Knihy čtenářům, nebo pro sklady? Nová svoboda 23. 3. 1957; O. Šuleř: Z krajské literatury, ČK 1958, č. 10; Vánoční žeň v Krajském nakladatelství v Ostravě, ČK 1959, č. 12; O. Šuleř: Z plánů Krajského nakladatelství v Ostravě, Nová svoboda 4. 2. 1961; O. Šuleř: Spisovatel a kniha, Nová svoboda 22. 3. 1964; O. Šuleř: Mezičas krajských nakladatelství, Knižní kultura 1964, č. 11; M. Koukalová: O literatuře pro mládež, Nová svoboda 27. 4. 1965; Z. Robenek: Nakladatelství v kraji, ČK 1965, č. 11; O. Šuleř: Ediční problematika v krajích, RP 14. 9. 1966; Z. Robenek: Břemena historie a východiska současnosti, ČK 1969, č. 5; O vydávání literatury, Nová svoboda 21. 7. 1970; bě: Knihy Profilu mají ohlas, Nová svoboda 14. 10. 1970; x (= A. Sivek): Soutěž nakladatelství Profil, Nová svoboda 9. 10. 1970; ttk: Novinky Profilu, Ostravský večerník 13. 3. 1972; K. Procházka: Profil v letech 1971–1975, OKM 1976, č. 1; -rr- (= L. Petr): Místo blahopřání: Dvacet let krajského nakladatelství Profil, OKM 1977, č. 3; M. Blahynka: Dvacetiletý Profil, LM 1977, č. 8; S. Urbanová: Významný přínos Profilu. K vývoji literatury pro děti a mládež na Ostravsku, Nová svoboda 12. 9. 1978; J. Pleskot: Tvorba pro děti a mládež z nakladatelství Profil, ZM 1980, č. 6; J. Pleskot: Nejlepší dětem, OKM 1981, č. 4 a 5; L. Petr: Co nového v Profilu? Výsledek ediční cílevědomosti – pozornost mladé literatuře, Nová svoboda 31. 1. 1981; V. Bělovský: Čtvrtstoletí dobré práce, Nová svoboda 20. 3. 1982; M. Rusinský: Hlas z regionu. O 25 letech Profilu (diskusní příspěvek přednesený na 3. sjezdu SČS), OKM 1982, č. 6; vj: Profil a pobočka SČS, Tvorba 1985, příl. Kmen č. 12; M. Rafaj: Čtvrt milionu nových knih, Ostravský večerník 18. 2. 1986; J. Svoboda: Poezie v edici Proud a literární kontext ostravského regionu, LM 1986, č. 10; S. Urbanová: Vydavatelský profil jednoho z krajských nakladatelství. Jubilejní zamyšlení k třicetiletí Profilu, ZM 1987, č. 7; J. Urbanec: Literární věda v ostravském nakladatelství Profil v letech 1972–1987, Časopis Slezského muzea 1989, č. 1; (hla): Premiéra Sezóny, Nová svoboda (Ostrava) 28. 8. 1990; O. Šuleř: Důvěrné dialogy, Moravskoslezský den 1. 6. 1991 (k tomu polemika: G. Motýl, MSD 15. 6. 1991); L. Petr a V. Bělovský: Z dopisu nakladatelství Profil, LitN 1991, č. 31; pl: Sfinga v Ostravě, Tvar 1991, č. 31; I. Málková, S. Urbanová in Literární slovník severní Moravy a Slezska (2001); L. Entrová Grochalová: Nakladatelství Profil Ostrava, Vlastivědné listy Slezska a severní Moravy 2010, č. 1.
Rozhovory: O. Šuleř: O knihách a autorech (připr. M. Švácha), Nová svoboda 27. 7. 1958; O. Šuleř: Rozhovor o krajském nakladatelství (připr. V. Stanovský), Kultura 1959, č. 22; O. Šuleř: O knihách, autorech a literatuře vůbec (připr. M. Švácha), ČK 1961, č. 1; J. Gavenda: O trampotách kolem knih (připr. Z. Pošustová), Nová svoboda 15. 3. 1964; J. Gavenda: Co nového v KNO (připr. Z. Pošustová), Nová svoboda 4. 10. 1964; J. Gavenda – Z. Robenek – L. Petr: Profil 1966 (připr. R. Kubílek), Nová svoboda 11. 1. 1966; Z. Robenek: Hledání profilu pro Profil (připr. A. Sivek), Nová svoboda 15. 2. 1969; Z. Robenek a L. Petr: O mladé literatuře s Profilem (připr. lš), Kurýr 1969, č. 4; M. Rafaj: Co se chystá v Profilu (připr. V. Brtníková), Nová svoboda 24. 7. 1973; L. Petr: Mozaika mladé tvorby (připr. M. Rusinský), OKZ 1974, č. 1 [o připravovaném almanachu Oheň]; L. Petr: Dvacet let Profilu (připr. V. Bělovský), ZN 1. 9. 1977; Zastavení s Lubomírem Petrem (připr. V. Bělovský), Nová svoboda 17. 2. 1979; I. Šeiner: Čtvrtstoletí dobré práce (připr. L. Štěpán), Tvorba 1982, č. 47; I. Šeiner: Pětadvacetiletý jubilant (připr. B. Rywiková), Ostravský večerník 15. 3. 1982; I. Šeiner: Náš rozhovor (připr. J. Horázný), Nová svoboda 15. 3. 1986; I. Šeiner a J. Machač: 30 let nakladatelství Profil (připr. B. Rywiková), Kulturní měsíčník 1987, č. 6; I. Šeiner a J. Machač: Profil Profilu (připr. J. Horázný), Nová svoboda 5. 3. 1988.

Související odkazy

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
I. Málková, S. Urbanová a kol.: Literární slovník severní Moravy a Slezska
  Autor hesla: Alena Přibáňová (2009)
  Aktualizace textu hesla: 3. 3. 2015 (ap)
  Aktualizace bibliografie: 3. 3. 2015 (ap)
zpět na hlavní stranu