Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Ludmila HOŘKÁ

* 26. 4. 1892, Štítina (osada Dvořisko, dnes Kravaře-Dvořisko, u Opavy) 
† 4. 10. 1966, Opava 
 
Prozaička
 Vlastním jménem Marie Šindelářová (takto také podepisovala své první práce), rozená Holubková. Dcera hostinského. Chodila do dvoutřídní obecné školy, nejdříve německé v Kravařích, pak české ve Štítině. V devíti letech jí zemřela matka a po otcově novém sňatku vyrůstala u tety v Kravařích; již tehdy pomáhala v hostinci, který po otcově smrti vedla (1915–58). Počátkem 20. let se stala členkou a pak i vedoucí odbočky národopisného sdružení Sedlišťané v Kravařích a pod vlivem etnografů Jana Vyhlídala a Františka Myslivce sběratelkou písňového a slovesného folkloru. Za první světové války ovdověla a po válce se provdala podruhé. Muž zedník byl často bez zaměstnání a rodina s jedenácti dětmi trpěla bídou (zvláště v době krize, kdy německy smýšlející obyvatelstvo Dvořiska bojkotovalo hostinec, jehož majitelka psala do českých novin). Po záboru pohraničí se v říjnu 1938 uchýlila do Kostelce na Hané. Po deseti měsících se vrátila do Dvořiska. V souvislosti se svou předválečnou činností byla krátce vězněna v Opavě a mnohokrát vyslýchána.
 Časopisecky začala Hořká uveřejňovat v polovině 20. let zápisy lidových písní, pohádky a další lidovou tvorbu i vlastní lyriku (vydanou posmrtně ve výboru). Publikovala v periodikách Moravec (Hlučín), České slovo, Náš domov (Opava), Radostná země (Opava) aj. V rukopise zůstala její sbírka více než stovky lidových písní z Kravař a Dvořiska a kronika osady Dvořisko.
 Již od dětství si Hoříká zapisovala lidové písničky. Její lyrika ryze ohlasová i osobněji laděná, psaná v lašském nářečí i spisovném jazyce, jakož i všechny její knihy prozaické těží ze života ve Štítině a okolí. Autorka užívá lidových úsloví a obratů, v přímé řeči pak lašského nářečí. Autobiografické vyprávění Doma ukazuje starosvětsky soudržný život slezské vesnice na pomezí mezi Rakousko-Uherskem a Německem do začátku první světové války. Na prvotinu autorka navázala kronikou Dolina, časově sahající až do konce druhé světové války, v níž zachycuje postupující germanizaci, nezájem „Prahy“ o poměry v pohraničí a obětavost tamních vlastenců. Autobiografická linie se soustřeďuje především na autorčinu národopisnou práci, osobní problematika zůstává v obou knihách v pozadí. Významovou osu prózy Řeka tvoří soužití vesničanů s řekou Opavicí. Vzpomínky umírajícího německého vojáka v protiválečné próze Bílé punčochy bilancují spletitý životní běh jednoho z dvořiských rodáků. Nejplněji vyjádřila Hořká své životní stanovisko v knihách BejatkaMezivodky. Jejich těžiště tvoří scény z radostného, ale neidealizovaného dětství a mládí dvou venkovských žen a jejich pozdější bolestné osudy. Schopností nalézat poezii, lásku a dobro v napohled ubohém životě (zvláště prostřednictvím malé Bejatky) a protrpěnou životní moudrostí, chápavě přijímající lidské slabosti i špatnosti, navazuje Hořká ve vrcholných pasážích svého díla v odromantizované a věcnější podobě na Babičku Boženy Němcové.

BIBLIOGRAFIE

Próza a národopisné práce: Doma (P 1943); Řeka (P 1946); Národopisné paběrky z Hlučínska (etnografické záznamy, 1948); Bejatka (P 1959); Hanysové (PP 1961); Dolina (P 1962); Mezivodky (P 1962); Bílé punčochy (P 1964); Tesknice (BB 1992, ed. A. Satke).
Výbor: Trnité cesty (1975, ed. J. Svoboda).
Příspěvky ve sbornících: Hlučínsko (pověsti, 1958); Na ostravském směru (sb. statí o městu Kravařích, 1973). Korespondence: F. Všetička: Z dopisů J. Š. Kubínovi (z let 1934–37), in Sborník prací PF Olomouc, Jazyk a literatura 1967.

LITERATURA

Studie a články: L. Jehlička: doslov, in Doma (1943); M. Jelínek in sb. Adolfu Kellnerovi (1954); D. Šajtar: Bejatka a ostatní dílo L. H., Opavsko 1961, č. 5; A. Satke: Poezie Ludmily Hořké, Slezský sborník 1968, č. 3; A. Satke: B. Němcová a Ludmila Hořká – podobnost dvou osudů v životě a tvorbě, Česká literatura 1972, s. 12; J. Svoboda: doslov, in Trnité cesty (1975); S. Urbanová: Trojí reflexe ženy a krajiny, in Sborník prací FF OU, č. 169, 1997.
Recenze: Doma: kp (K. Polák), Národní práce 14. 7. 1944 * Řeka: F. J. (F. Jakubův), Lidová demokracie 25. 6. 1946 * Bejatka: A. Sivek, Červený květ 1960, č. 2 * Dolina, Mezivodky: A. Linke: LitN 1962, č. 33 * Bílé punčochy: J. Vaníček, Plamen 1964, č. 11.
K životním jubileím: A. Kellnerová, Lidová demokracie 19. 4. 1972; J. Svoboda, Ostravský kulturní měsíčník 1982, č. 4; O. Šuleř, Svobodné slovo (Brno) 14.12. 1996.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Lexikon české literatury
J. Kunc: Česká literární bibliografie 1945-1963
Autor hesla: Přemysl Blažíček (1995)
Aktualizace hesla: 31. 5. 2006 (ap)
 
zpět na hlavní stranu