Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Ota FILIP

* 9. 3. 1930, Slezská Ostrava 
 
 
Prozaik a publicista
 Po maturitě na gymnáziu v Praze (1948) prošel mnoha zaměstnáními. Začínal v administraci a ve sportovní rubrice Mladé fronty. Od roku 1954 byl redaktorem okresních novin Budovatel Podbořanska, Čs. rozhlasu v Plzni (1956–58), okresních novin Jiskra ve Valašských Kloboukách a závodních novin Zbrojovky Slavičín (1960–61). Souběžně dálkově studoval novinářsko-osvětovou střední školu v Praze (mat. 1962). V letech 1961–67 pracoval jako horník, pomocný dělník a brusič, v letech 1968–69 byl redaktorem nakladatelství Profil v Ostravě, v roce 1970 řidičem. V témže roce odsouzen na osmnáct měsíců za podvracení republiky. Od roku 1974 žil v Mnichově v SRN, kde až do roku 1994 působil jako lektor nakladatelství S. Fischer Verlag. Od roku 1995 žije na venkově, nejprve v Grafenaschau a posléze v Murnau, a věnuje se psaní.
 

Debutoval roku 1955 povídkou v časopise Mladá vesnice. Dále publikoval v novinách a časopisech, v nichž pracoval, v Německu byl pravidelným přispěvatelem Frankfurter Allgemeine Zeitung, Die Welt (Berlín), Süddeutsche Zeitung (Mnichov) aj. Řadu příspěvků psal pro Rádio Svobodná Evropa a pro německé rozhlasové stanice (Bayerischer Rundfunk, Hessischer Rundfunk, Norddeutscher Rundfunk aj.). Vedle toho publikoval v českém exilovém tisku – ve Svědectví (Paříž), Listech (Řím), Právu lidu (Wuppertal), Obrysu (Mnichov), Zpravodaji (Curych), Západu (Ottawa) aj. Od roku 1990 publikuje rovněž v Literárních novinách, Lidových novinách, Tvaru, Moravskoslezském dni (Ostrava), Hostu aj. V samizdatu vyšly romány Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy (1974) a Kavárna Slavia (1989, přel. Sergej Machonin). Do němčiny přeložil a časopisecky (především v literárním časopise Neue Rundschau, vydávaném ve Frankfurtu nad Mohanem) publikoval mj. básně Oldřicha Mikuláška, Jana Skácela, Zdeňka Rotrekla aj.; z němčiny do češtiny přeložil prózy Rainera Kunzeho. Podle Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy natočila Česká televize Ostrava stejnojmenný seriál (1994, r. Otakar Kosek, sc. Miroslav Stoniš). Český rozhlas uvedl dramatizovaný úryvek z románu Sousedé a ti ostatní (2004, r. Michal Bureš) a několik jeho románů bylo uvedeno jako četba na pokračování (Sedmý životopis, 2001, Ruský dům, 2006, Osmý životopis, 2008 aj.). – Ostravské studio České televize natočilo o spisovateli dokument Dvacáté století Oty Filipa (2009, r. Petra Všelichová). – Za román Cesta ke hřbitovu Filip získal Literární cenu města Ostravy (1967), později byl za své dílo oceněn Cenou Adalberta von Chamisso (1986), Cenou Andrease Gryphia (1991) a Löwenpfote, literární cenou města Mnichova (1991). Je členem Bavorské akademie věd a umění.

 Ústředním tématem Filipova díla je vztah jedince a historie, napětí mezi „malými“ a „velkými“ dějinami. V prvotině Cesta ke hřbitovu tento námět zachytil prostřednictvím neiluzivního příběhu o chlapeckém dospívání během druhé světové války. Počínaje druhou prózou, románem o románu Blázen ve městě, pak do Filipovy tvůrčí metody vstupuje jednak výrazný autobiografický prvek, jednak – zdánlivě paradoxně – ironická distance vypravěče od postav. Tyto rysy autorského stylu si Filipova próza zachovává i v pozdních dílech, například v ironicko-kritickém románu o střetání životních názorů českého spisovatele a emigranta s mentalitou německých sousedů na malém městě (Sousedé a ti ostatní). Relativizace autorského pohledu a konflikt individua a dějin charakterizují román Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy, dílo o klikatých životních peripetiích svérázné postavy jednatele fotbalového klubu, zasazené do severomoravské metropole od 30. do 60. let. Filip zde do vyprávění uvádí řadu fantaskních prvků, které spoluvytvářejí magický, mytický prostor příběhu. Fantaskní tendence kulminuje v bizarním románu o podivuhodném pražském šlechtici (Kavárna Slavia), na jehož osudech autor představuje novodobé dějiny našeho státu jako groteskně absurdní mumraj; v méně vyhraněné míře ji však zúročil i později v románu 77 obrazů z ruského domu, inspirovaném soužitím Vasilije Kandinského s malířkou Gabrielou Münterovou v Murnau, v němž současný vypravěč přes protesty svých historicky podložených postav fabuluje příběh jejich kontroverzního vztahu. Tematické variace i dílčí postupy své metody (konfrontace analogických osudů v různých historických obdobích, ironický odstup vypravěče) Filip zkoušel také v kratších prózách, jako jsou novely Poskvrněné početí či Valdštýn a Lukrecie. Autobiografické tendence Filipovy prózy vrcholí ve dvojici románů Sedmý životopisOsmý čili nedokončený životopis. Oba romány jsou osobní a rozzlobenou summou komplikovaného osudu, který vypravěče ve společenských a politických zvratech moderních českých dějin stavěl vždy do nejméně výhodné pozice; jsou obhajobou vypravěčových skutků, ale především obžalobou těch, kteří do jeho života nelítostně či zbaběle a sobecky zasáhli.
Po odchodu do emigrace začal postupem času psát i beletrii německy (první takovou prózou je román Der Grossvater und die Kanone, pojednávající o anabázích vypravěčova děda, důstojníka rakousko-uherské armády a konstruktéra unikátního děla obrovské ráže, během první světové války na italské frontě). Některá tato díla byla do češtiny přeložena (Kavárna Slavia), nebo vyšla v autorově převodu (77 obrazů z ruského domu), přičemž v případě románu Děda a dělo tak vznikla výrazně odlišná varianta původního textu. Jiné Filipovy texty však nadále zůstávají pouze v němčině, a to jak beletristické (Die Sehnsucht nach Procida), tak publicistické – deníkové komentáře pro Frankfurter Allgemeine Zeitung, vydané v několika knižních svazcích, a dvě knihy reportáží, v nichž se především věnoval otázce komplikovaných česko-německých vztahů, zejména v souvislosti s vysídlením Němců z Československa po druhé světové válce.

BIBLIOGRAFIE

Próza: Cesta ke hřbitovu (R 1968); Blázen ve městě (R 1969 sazba rozmetána; Curych 1975; 1991; něm. s tit. Ein Narr für jede Stadt, Frankfurt n. M. 1969); Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy (R, Kolín n. R., 4 sv., 1974–1975; 1994; něm. 1. díl s tit. Die Himmelfahrt des Lojzek Lapáček aus Schlesisch Ostrau, Frankfurt a. M. 1972; 2. díl s tit. Zweikämpfe, Frankfurt a. M. 1975); Poskvrněné početí (P, Toronto 1976; 1990; něm. s tit. Maiandacht 1977); Valdštýn a Lukrecie (P, Toronto 1979; něm. s tit.Wallenstein und Lukretia, Frankfurt a. M. 1978); Weihnachtsknödel böhmisch (něm., výběr z publicistiky 1977–1980, Windeck 1980); Tomatendiebe aus Aserbaidschan und andere Satiren (něm., PP, Frankfurt a. M. 1981); Die Sehnsucht nach Procida (něm., R, Frankfurt a. M. 1988); Kavárna Slavia (R 1993, překl. S. Machonin; něm. s tit. Café Slavia, Frankfurt a. M. 1985); Sedmý životopis (R 2000); Sousedé a ti ostatní (R 2003); 77 obrazů z ruského domu (R 2004); Das andere Weihnachten: Mährische Geschichten (něm., výběr z publicistiky, München 2004); Osmý čili nedokončený životopis (R 2007); Děda a dělo (R 2009; něm. s tit Der Grossvater und die Kanone, Frankfurt a. M. 1981).
Ostatní práce: Die stillen Toten unterm Klee (něm., RpRp, München 1992); Mein Prag (něm., historicko-umělecký průvodce, Dortmund 1992); ...doch die Märchen sprechen deutsch (něm., RpRp, München 1996).
Příspěvky ve sbornících: Domov a cizina (New York 1979); ... nejen popel... (sborník kázání a modliteb, pronesených na tzv. Popelcích umělců v kostele sv. Štěpána v Mnichově v letech 1971–80; Mnichov – Řím 1980); ... a když se řekne Voskovec (Kolín nad Rýnem 1983; spolu s Když se řekne Werich... 1990); ... a co si o tom myslíte vy? (odpovědi na anketu; Mnichov 1986); Benefice (Toronto 1990); Básníkův skrytý čas (k 70. nar. Z. Rotrekla, 1990); Bílá žízeň (1993); Literatura a region (1995); Ich habe eine fremde Sprache gewählt (1999) aj.
Uspořádal a vydal: Kontinent – Sonderband Prag: unabhängiges Forum nicht-exilierter tschechoslowak Authoren (Frankfurt a. M. – Berlin – Wien 1976, s P. Tigridem); Schwejk heute (Berlin 1977, s I. Steigerem); Anekdoty za pendrek (Curych 1979, s V. Škutinou); J. Hašek: Von Scheidungen und anderen tröstlichen Dingen (Frankfurt a. M. 1983); Die zerbrochene Feder. Schriftsteller im Exil (Stuttgart 1984, s E. Larsenem); J. Neruda: Kleinseitner Geschichten (München 1986).
Zvukové nosiče: Das andere Weihnachten (moravské pověsti, CD 2006).

LITERATURA

Knižně: A. Kliems: Im Stummland – Zum Exilwerk von Libuše Moníková, Jiří Gruša und Ota Filip (Frankfurt a. M., Berlin, Bonn, Brusel, New York, Oxford, Vídeň 2002); U. M. Hanus: Deutsch-tschechische Migrationsliteratur: Jiří Gruša und Libuše Moníková (kapitoly věnovány Filipovým románům Kavárna Slávie, Valdštýn a Lukrécie a Die Sehnsucht nach Procida; München 2008)
Studie a články: -m. b.-: Nová postava české literární scény, Proměny (New York) 1975, č. 1; I. Kadlečík: Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy, in Tvare a oslovenia (Martin 1990); L. Vaculík, doslov in Cesta ke hřbitovu (1990); J. Holý: Fantastické motivy v české próze od šedesátých let, KS 1995, č. 1/2; L. Magdoň: Ta záludná mrcha vlast, Host 1997, č. 7; L. Magdoň: Filipův model regionalistického románu, Sborník prací FF Ostravské univerzity č. 171, 1997; I. Pospíšil: Humor jako mobilizace psychiky, potencionalita, zmarňování, přesah a nebezpečí (Sedmý životopis Oty Filipa a jeho předchůdci), Stylistyka: Stylistyka dzis/Style and Humour/Stil' i jumor 2001, sv. 10; I. Pospíšil: Středoevropská dimenze a středoevropský osud v konfesionálním románu-dokumentu Oty Filipa Sedmý životopis, in Slavistika na křižovatce (2003), též in Střední Evropa a Slované (2006); J. Holý: Ota Filips Lojzek-Lapáček-Roman, in Transfer: Vertreibung/Aussiedlung im Kontext der tschechischen Literatur = Vyhnání/odsun v kontextu české literatury (2004); Tvrdík, M.: Ota Filip im tschechischen und deutschen Kulturkontext, in Migrationsliteratur. Schreibweisen einer interkulterellen Moderne (Tübingen, Basel 2004); R. Cornejo: Stimmen aus dem „Stummland“: Zum Sprachwechsel von Jiří Gruša und Ota Filip, in Brücken. Neue Folge: Germanistisches Jahrbuch Tschechien–Slowakei 2004. Sv. 12, 2005; J. Kubica: Ota Filip a poznámky k jeho takzvaným ostravským románům, Protimluv 2005, č. 3/4; J. Urbanec: Ota Filip Evropan? in Otázky českého kánonu (Sborník příspěvků z III. kongresu světové literárněvědné bohemistiky Hodnoty a hranice. Svět v české literatuře, česká literatura ve světě, Praha 28.6.–3.7.2005; 2006); P. Smolák: Bezručova ulice Oty Filipa, Protimluv 2006, č. 1; S. Urbanová: Prostorovost v próze Oty Filipa Sousedé a ti ostatní, in Prostor v jazyce a v literatuře (2007); E. Kolářová: Deutschsprachige Schriftsteller aus Böhmen: Ein interessantes Kapitel der neueren deutschen Literatur (též o L. Moníkové a J. Grušovi), in Acta Universitatis Purkynianae. Studia Germanica: Aussiger Beiträge. Germanistische Schriftenreihe aus Forschung und Lehre; 2007, č. 1; M. Pekárek: Čtenářovi ke škodě (o něm. publicistice a životních osudech O. F.), Nové břehy 2009, č. 2.
Recenze: Cesta ke hřbitovu: L. Rajnošek, HD 1968, č. 8; V. Forst, Impuls 1968, č. 9; J. Svoboda, Červený květ 1968, č. 8; Š. Vlašín, Kulturní tvorba 1968, č. 34; Š. Vlašín, Rovnost 10. 1. 1969; F. Valouch, Tvar 1993, č. 47–48 * Blázen ve městě: J. K. (J. Kovtun), Svědectví (Paříž) 1975, č. 50; L. Magdoň, Tvar 1991, č. 37 * Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské ostravy: P. Řehoř (= J. Strnad), Zpravodaj (Curych) 1975, č. 4; M. Zelinský, Tvar 1991, č. 44; M. Petříček, LitN 1995, č. 8; J. Peňás, MFD 2. 2. 1995 * Poskvrněné početí: J. Blahota, Květy 1990, č. 20; J. Zahradnický, MF 14. 7. 1990 * Café Slavia: A. v. Schirnding: Süddeutsche Zeitung (München) 18. 12. 1985; E. Lukeš, Tvar 1993, č. 29–30; J. Lukeš, LidN 6. 5. 1993; M. Pohorský, NK 1993, č. 20 * Die Sehnsucht nach Procida: V. Iggers, Proměny (New York) 1989, č. 3 * Sedmý životopis: E. Lukeš, Tvar 2000, č. 21; M. Jungmann, LitN 2001, č. 14; J. Peňás, Respekt 2000, č. 47 (též in J. P., Deset procent naděje, 2002) * Sousedé a ti ostatní: V. Barborík, Tvar 2004, č. 14; L. Přeček, Host 2004, č. 3 * 77 obrazů z ruského domu: J. Urbanec, LitN 2005, č. 25; K. Špidla, Host 2005, č. 7; T. Kubíček, Host 2005, č. 8 * Osmý čili nedokončený životopis: J. Trávníček, Host 2008, č. 1; J. Zizler, A2 2008, č. 9 * Děda a dělo: P. Janoušek, Tvar 2009, č. 19; K. Kirkosová, Host 2010, č. 1.
Rozhovory
: K. Hvížďala in České rozhovory ve světě (Kolín n. R. 1981; 1992); L. Procházková, Obsah 1987, listopad; J. Blahota, Květy 1990, č. 20; I. Kubíček, Moravskoslezský den 10. 3. 1990, příl. příloha; J. Zahradnický, MF 14. 7. 1990, příloha Víkend; P. Šimon, Tvar 1993, č. 27/28; L. Koubská, LidN 28. 8. 1993, příl. Nedělní LN, č.34; K. Hvížďala, Mladý svět 1993, č. 45; Jiří Vejvoda – Ota Nutz: Káva u Kische 3. díl (1993); P. Dostál, Listy 1994, č. 1; M. Balaštík, Host 2000, č. 7; M. Jeřábek, Proglas 2003, č. 5/6 [Revue Politika, 2003, č. 11/12]; L. Navara, MFD 5. 2. 2004; L. Navara, MFD 21. 3. 2008.
Archiv: Různé písemnosti do r. 1999 (korespondence, novinové články, eseje, komentáře) a část archivu fotografií jsou uloženy v Bayerische Staatsbibliothek (Bavorská státní knihovna) v Mnichově; další část fotoarchivu (po roce 1995) v Schlossmuseum Murnau.

Autor hesla: Miroslav Zelinský (1995); Alena Přibáňová (2009)
Aktualizace hesla: 30. 9. 2009 (ap)
 
zpět na hlavní stranu