Štěpán VLAŠÍN
* 23. 12. 1923, Náměšť nad Oslavou
† 19. 1. 2012, Brno
Literární historik a kritik
Pocházel z dělnické rodiny. Po maturitě na reálném gymnáziu v Brně (1942) a totálním nasazení v Královopolské strojírně studoval 1945–1948 češtinu a filozofii na FF MU (PhDr. 1949 prací Jiří Mahen dramatik). Učil na reálném gymnáziu v Orlové (1948) a na průmyslových školách v Ostravě (1948–1954; z toho 1951–1953 vojenská služba, během níž přes rok přednášel na Vojenské akademii v Brně). Od roku 1954 učil marxistickou filozofii na Vysokém učení technickém v Brně, v letech 1961–1989 byl vedoucím brněnské pobočky Ústavu pro českou literaturu ČSAV (1967–1968 a 1970–1972 též zástupcem ředitele ústavu, 1975–1980 souběžně vedl pražské oddělení teorie literatury). V letech 1968–1975 zároveň externě přednášel na JAMU. Titul CSc. získal roku 1961 prací Prozaické dílo Jiřího Mahena; DrSc. 1983 prací Průkopníci socialistické literatury (Wolker a Václavek). Do důchodu odešel koncem roku 1990, do roku 1997 však ještě přednášel dějiny světové literatury na
Slezské univerzitě v Opavě. – Byl poslancem Národního výboru města Brna a předsedou jeho kulturní komise (1981–1985), pracoval v Socialistické akademii (1970–1972 člen předsednictva) a zastával různé stranické funkce v KSČ aj. Jeho první žena Vlasta Vlašínová (1925–1977) se věnovala ruské literatuře, druhou ženou je literární historička Drahomíra Vlašínová (*1944).
Debutoval roku 1948 v
Arše
úvahou o existencialismu. Soustavně publikoval od roku 1954 v časopisech
Host do domu, Program Státního divadla v Brně, Rovnost,
Červený květ, Nová mysl, Rudé právo,
Estetika,
Impuls,
Česká literatura,
Kulturní tvorba,
Literární archiv,
Tvorba,
Kmen, Universitas, Pravda (Bratislava), Romboid (Bratislava), Štafeta (Prostějov), Nové slovo (Bratislava), Český jazyk a literatura, Věda a život, Brněnský večerník,
Nové knihy, Lidová demokracie,
Duha, Kulturní práce, v 90. letech v periodikách Severočeský deník (Ústí nad Labem), Naše Opavsko, ZN noviny, Demokrat, Naše pravda, Haló noviny, Veronica, Zpravodaj Výboru národní kultury. V roce 1981 přispěl do rukopisného sborníku Rudolfu Havlovi. Připravil desítky relací a pásem pro
Čs. rozhlas v Brně i v Praze a proslovil stovky přednášek pro učitele, kulturní pracovníky i širší veřejnost. – Používal pseudonymů Števa a V. Števa (vesměs v Naší pravdě a Haló novinách) a šifer -el-, (el), (šín), ŠV, Š. V., -šv-, (ŠV), (šv), (Š.V.), vl, -vl-, (vl), Vl, (Vl), (vla).
Vlašínova činnost se vyznačuje sepětím práce literárně historické a kritické. Badatelským východiskem mu byla osobnost
Jiřího Mahena; od dílčích studií a edic dospěl k monografii Jiří Mahen, v níž usiloval také o interpretaci české literatury prvního desetiletí 20. století, především autorů ovlivněných anarchismem. Moravští spisovatelé (bratří Mrštíkové, Čestmír Jeřábek, Petr Bezruč aj.) nepřestali Vlašína přitahovat ani později, kdy se jeho zájem rozšířil na problematiku celé české literatury 20. století a do centra jeho zájmu, ovlivněného komunistickým přesvědčením, vstoupily zvláště osobnosti proletářské a socialistické literatury, marxistické kritiky a literární teorie (Stanislav Kostka Neumann, Kurt Konrad, Eduard Urx, Vladislav Vančura, Ladislav Štoll aj.). Knižní monografické práce, zachycující širší literární kontext, věnoval
Jiřímu Wolkrovi a Bedřichu Václavkovi, ale také zapomínanému moravskoslezskému autorovi Karlu Dvořáčkovi.
Neobyčejně rozsáhlá Vlašínova činnost kritická byla zaměřena v první řadě na prózu, nepomíjela však ani poezii a literárněvědnou produkci, v některých obdobích psal rovněž referáty o představeních brněnských divadel. Přes marxistická východiska a občasnou popisnost, způsobenou i nadprodukcí, jí nechybělo pochopení pro různé typy autorských osobností. Výběrem recenzí, portrétů a přehledových informačních statí ze 70. a 80. let vznikly soubory Ve škole života, Na přelomu desetiletí a Léta zrání.
Jako pracovník ÚČL ČSAV stál Vlašín v čele přípravy týmových prací Slovník literární teorie, Slovník literárních směrů a skupin, Kniha o Čapkovi aj. K poznání meziválečného myšlení o literatuře a umění, nástupu nových proudů a názorových zápasů napomáhá třísvazková edice Avantgarda známá a neznámá, vzniklá pod Vlašínovým vedením (vydání 4. svazku o surrealismu a socialistickém realismu znemožnila postupující normalizace; torzo, omezené na materiály o socialistickém realismu, vydal Vlašín později s titulem Prameny).
Neobyčejně rozsáhlá Vlašínova činnost kritická byla zaměřena v první řadě na prózu, nepomíjela však ani poezii a literárněvědnou produkci, v některých obdobích psal rovněž referáty o představeních brněnských divadel. Přes marxistická východiska a občasnou popisnost, způsobenou i nadprodukcí, jí nechybělo pochopení pro různé typy autorských osobností. Výběrem recenzí, portrétů a přehledových informačních statí ze 70. a 80. let vznikly soubory Ve škole života, Na přelomu desetiletí a Léta zrání.
Jako pracovník ÚČL ČSAV stál Vlašín v čele přípravy týmových prací Slovník literární teorie, Slovník literárních směrů a skupin, Kniha o Čapkovi aj. K poznání meziválečného myšlení o literatuře a umění, nástupu nových proudů a názorových zápasů napomáhá třísvazková edice Avantgarda známá a neznámá, vzniklá pod Vlašínovým vedením (vydání 4. svazku o surrealismu a socialistickém realismu znemožnila postupující normalizace; torzo, omezené na materiály o socialistickém realismu, vydal Vlašín později s titulem Prameny).
BIBLIOGRAFIE
Práce o literatuře: Umění v každodenním životě (přednáška, rozmnož., 1962); Současné problémy kulturní politiky a umění (přednáška, rozmnož., 1967); Jiří Mahen (stať o dramatické tvorbě, 1971); Jiří Mahen (monografie, 1972, s výborem Mahenových literárních úvah); Rukověť dějin literatury pro 4. ročník středních škol (1972, s M. Blahynkou a H. Hrzalovou; 1975–1982 řada doplněných vydání s tit. Literatura pro 4. ročník středních škol); Diváky. Památník bratří Mrštíků (brožurka, 1973); Jiří Wolker (monografie, 1974, s ukázkami díla; dopl. 1980); Bedřich Václavek (monografie, 1979, s ukázkami z díla); Ve škole života (výbor ze statí a recenzí, 1980); Na přelomu desetiletí (výbor ze statí a recenzí, 1985); Karel Dvořáček (monografie, 1987); Léta zrání (výbor ze statí a recenzí, 1989).Účast v týmových pracích: Slovník českých spisovatelů (1964); Bibliografie díla Bedřicha Václavka (1967, též redig. se S. Bartůškovou a L. Hoblovou); Literární rubrika Rovnosti v letech 1918–1928 (bibliografie, 1971, též redig. se S. Bartůškovou a J. Veselým); Dějiny města Brna 2 (1973); Kratkaja literaturnaja enciklopedija 8 (Moskva 1975); Slovník literární teorie (1977, též redig.; přeprac. 1984); Slovník literárních směrů a skupin (1977, též redig.; rozšíř. 1983); Postavy brněnského jeviště 1 (1984); Lexikon české literatury 1 (1985), 2/1 a 2/2 (1993); Čeští spisovatelé 20. století (1985); Slovník české literatury 1970–1981 (1985); Pyramida (Bratislava 1973–1987, bez uvedení jm.); Česká literatura v boji proti fašismu (1987); Kniha o Čapkovi (1988, též redig.).
Příspěvky ve sbornících: Sborník Vysokého učení technického v Brně (1958–1959, 1961); Brno v minulosti a dnes (1962–63, 1966); Bedřich Václavek (1963); Sborník odpovědí k 5. mezinárodnímu sjezdu slavistů v Sofii (1963); Slavjanska filologija 2 (Sofija 1963); O marxistické kritice let třicátých (VO 1962; 1964); Konference o textu Slezských písní (1964); Cesty k dnešku (1964); Bratří Mrštíkové a Diváky (1966); K demokratické literární publicistice 1918–1945 (VO 1966; 1967); Literární archiv (1967, 1978, 1979, 1980); K tradicím moderní české kritiky (VO 1967; 1970); Lenin, inteligence, dnešek (1970); Velikaja oktjabr’skaja revoljucija i mirovaja literatura (Moskva 1970); Literárněvědné studie (1972); Genéza slovenskej socialistickej literatúry (Bratislava 1972); Odkaz Bedřicha Václavka stále živý (1973); Na křižovatce umění (1973); Vladislav Vančura mezi dramatem a filmem (1973); O socialistickém realismu (VO 1973; 1976); O divadle na Moravě (1974); Na přední stráži (1975); Vár egy új világ (Budapest 1975); Funktion der Literatur (Berlin 1975); Zemědělský kalendář 1977 (1976); O socialistickom realizme (Bratislava 1976); Sborník z ideologické konference k 80. výročí narození Klementa Gottwalda (1977); Bedřich Válkra, 1980); Informace a materiály státního programu (1980); 500 svazků edice Světová četba (katalog, 1980); Sborník z mezinárodní literárněvědné konference Bezručova Opava 1978 (1980); Umění a kritika (1980); Literatura Čechoslovakii i sovetskaja literatura 20–30 godov (Moskva 1980); Československý literárny kontext (Bratislava 1980); Revoluční proměny jihomoravského venkova (1981); Sovremennaja literatura Čechoslovakii (Moskva 1981); České drama v epoše socialismu 1945–1981 (1982); Umělecká kritika a její úloha v současné době (1982); Slawische Kulturen in der Geschichte der europäischen Kulturen vom l8. bis zum 20. Jahrhundert (Berlin 1982); Karel Boušek (1982); Jiří Mahen – spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (1983); Petr Bezruč a jeho odkaz dnešku (1983); Státní vědecká knihovna v Brně l808–1883–1958–1983 (1983); Socialismus a kulturní dědictví 2 (1983); Mezinárodní konference Dílo Jaroslava Haška v boji za mír a pokrok mezi národy (1984); Čtvrtstoletí bezručovského bádání 1958–1983 (1985); Vítězslav Nezval – spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (1986); František Halas – spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (1987); Přírodní tematika v literatuře (1987); Kurt Konrad – spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (1989); Česká historická próza 1945–1985 (1990); Josef Věromír Pleva – spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (1990); Umělecký a lidský odkaz básníka Óndry Łysohorského (1992); Cesty a cestování v jazyce a literatuře (1995); Edvard Valenta (1996); Literatura v českém a polském Slezsku (1996); Óndra Łysohorský (1996); Žena – jazyk – literatura (1996); Česká a slovenská literatura dnes (1997); Studie z literárněvědné slavistiky (1999); Dvojí průhled do světa literatury (1999); František Langer na prahu nového tisíciletí (2000); Ideový odkaz TGM – Česká otázka v procesu globalizace (2001); Literární Morava (2002); Literární odkaz Karla Dvořáčka (2005); Stabilita a labilita žánrů (2005); Bohemica litteraria (Sborník prací FF brněnské univerzity, č. 7/2007).
Uspořádal, vydal a redigoval: Adresát Jiří Mahen (1964, s J. Hekem); J. Mahen: Pryč s divadelní idylou (1967, s J. Hekem) + Divoké hnízdo (1982) + Modří ptáci hor (1982); Avantgarda známá a neznámá 1–3 (1970–1972, s dalšími); KSČ a literatura (sb., 1971, též přisp.); Eduard Milén (výstavní katalog, 1972, s E. Milénem); A. Macek: Robert Ďábel a jiné prózy (1972); V. Vančura: Řád nové tvorby (1972, s M. Blahynkou); L. Štoll: Umění a ideologický boj 1, 2 (1972) + Socialismus a osobnosti (1974, s dalšími) + Z kulturních zápasů (1986); E. A. Longen: Herečka (1972); Čítanka pro střední školy: Pomocná kniha pro 4. ročník (1972, s M. Zemanem); J. Hora: Hladový rok (1973); S. Kociánová: Lom (1974); Monument (1975); Tanky a šeřík (1975); S. K. Neumann: Podaná ruka (1975) + Chvála pozemskosti (1981); Dělníci nové krásy (1975, s M. Blahynkou); K socialistickému umění. Antologie z české marxistické estetiky (1976, s P. Peštou); Prameny. Utváření teorie socialistického realismu v české meziválečné literatuře (1978, s D. Vlašínovou); K. Mahenová: Život s Jiřím Mahenem (1978, s J. Veselým); E. Urx: Umění a proletariát (1979, s D. Vlašínovou); Kronika cesty Petra Jilemnického (1979); Příběhy našich let (1980); K. Konrad: O revoluční tradici české literatury (1980); B. Václavek: Ruská revoluce a literatura (1980, s J. Veselým); I. Bart: Směšné smutky (1980, s V. Bartoškovou); K. Boušek: Básně (1980); Srdce budoucího věku (1982); Spoluvytvářet pravdu zítřka. Česká meziválečná marxistická kritika (1982, též přisp.); Živý odkaz Julia Fučíka (1983, též přisp.); A hory nemlčely (1984); J. Neruda: Satiry veršem i prózou (1984); Literatur der ČSSR 1945 bis 1980 (Berlin 1985, se S. Šmatlákem, též přisp.); 100 let literatury v Rovnosti (1985, s J. Kubíčkem); J. Václavková: Literární Třebíčsko (1986, s V. Kotrbou); Velké vlhké oči (1986); V. Dostál: Zrcadla podél cesty (1987, s J. Táborskou); První oblázky (1987); Koření doby (sb. 1996).
LITERATURA
Bibliografie: V. Slavíková: Třicet let publikační činnosti Š. Vlašína 1954–1984 (bibliografie, 1986).Recenze: Jiří Wolker: M. Blahynka, Tvorba 1974, č. 35, též in Denní chléb (1978); P. Pešta, Vlastivědný věstník moravský 1974, s. 111 * Bedřich Václavek: M. Zeman, Tvorba 1980, č. 34; D. Jeřábek, ČL 198l, s. 257 * Ve škole života: M. Blahynka, Tvorba 1981, č. 51; VK (V. Kubín), O knihách a autorech, zima 1980 * Na přelomu desetiletí: H. Hrzalová, LM 1986, č. 5; J. Lukeš, SvSl 21. 11. 1985 * Karel Dvořáček: V. Kudělka, Duha 1988, č. 3 * Léta zrání: L. Machala, Kmen 1989, č. 33; M. Blahynka, Brněnský večerník 14. 8. 1989.
Rozhovory: J. P. Kříž, Brněnský večerník 12. 6. 1981; J. Chmelíček, Rovnost 12. 6. 1981 + Rovnost 22. 12. 1983; J. Zlomek, Naše pravda 1998, č. 49/50; M. Hudec, Naše pravda 2001, č. 7.
K životním jubileím: V. Forst, ČL 1983, s. 571; M. Blahynka, Kulturní měsíčník 1983, č. 12; V. Kudělka, Program Státního divadla Brno, 1988/1989, s. 179; Zuzana Nová (M. Blahynka), Naše pravda 1993, č. 49, příloha Pecka; (pp) (P. Pešta), Brněnský večerník 23. 12. 1993; H. Hrzalová, Zpravodaj Výboru národní kultury 1998, č. 3; J. Sedlák, Kam v Brně 1998, č. 12, příl. Kam; H. Hrzalová, Zpravodaj Výboru národní kultury 2003, č. 4; J. Zlomek, Naše Pravda 2003, č. 47; B. Hlaváček, Kam v Brně 2008, č. 12; J. Sedlák, Duha 2008, č. 4.
Autor hesla: Pavel Pešta (1998)
Aktualizace hesla: 30. 1. 2012
(mlp)
Aktualizace bibliografie: 30. 1. 2012
(mlp)