Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Jan  DROZD

* 27. 1. 1914, Bordovice (u Frenštátu pod Radhoštěm) 
† 15. 8. 2005, Ostrava 
 
Prozaik a literární historik
 Pochází z rodiny zemědělce. 1922 přesídlil s rodiči na východní Slovensko k Čopu. Měšťanskou školu ukončil 1929 v Užhorodě, maturoval 1933 na učitelském ústavu v Mukačevě a 1935 vykonal doplňovací maturitu na gymnáziu v Užhorodě. 1933–1936 učil na obecné škole v Kušnici na Podkarpatské Rusi. 1936 nastoupil vojenskou službu, která se v důsledku mobilizace 1938 prodloužila až do března 1939. Po okupaci a maďarském záboru jižního Slovenska odešel na Moravu, učil ve Valašském Meziříčí (1938–1941), v Zubří (1941–1945) a v Bohumíně. 1950–1957 externě studoval češtinu a dějepis na FF UP v Olomouci. Po několikaleté spolupráci nastoupil 1954 jako vedoucí literárně dramatické redakce Čs. rozhlasu v Ostravě. 1970 byl z politických důvodů z rozhlasu propuštěn a pracoval jako stavební dělník, později působil jako učitel na Frenštátsku, 1974 odešel do důchodu.
 Drobné prózy začal Drozd publikovat v Lidových novinách (1943); později pravidelně přispíval do Květů, Lidové demokracie, ostravských periodik Nová svoboda, Červený květ, Moravskoslezský večerník, Moravskoslezský den, opavské Alternativy Novy aj. Napsal také značné množství literárních pořadů pro rozhlas a scénářů realizovaných Čs. televizí v Ostravě (mj. pohádky; inscenace Horká stezka, 1978, režie František Mudra). První verzi románu Člověk pro jeden život vydal Drozd v Curychu pod pseudonymem Jan Pastor a s titulem Emauzy.
 Drozdovu tvorbu charakterizují dva znaky: tendence k autobiografičnosti a úsilí o epický tvar komponovaný jako svědectví o lidech ve zlomových dějinných situacích. Takto se prezentoval již v druhé polovině 40. let románem Sedláci z Velkého dvora, situovaném do předmnichovské republiky a vyprávějícím o českých kolonistech na východním Slovensku, ale i později v románu Dlouhá noc, ve kterém využil vlastních zkušeností z Podkarpatské Rusi. Pro dětské čtenáře psal v 50. a 60. novely na náměty z protinacistického odboje. Nostalgicky laděné povídky ze sbírky Smutek z milování pak variují téma lásky a smrti, aniž by nějak vybočovaly ze zavedeného typu této prózy. Román Člověk pro jeden život je pokusem o kritickou reflexi poválečné doby situovanou na Jesenicko. Determinujícím prvkem Drozdovy tvorby je autorův subjektivně zabarvený vztah k historické realitě: odpovídá jeho smyslu pro detail, ztěžuje mu však odstup od tématu. Zřetelně se to projevilo na románu Pohřbívání živých, kde se takřka reportážním způsobem vrátil k událostem srpna 1968 a k následujícím letům tzv. politické normalizace.
Badatelsky se zabýval Slezskými písněmi Petra Bezruče. V časopiseckých článcích a následně v monografii Autoři Slezských písní přisoudil autorství některých balad Ondřeji Boleslavu Petrovi (1852-1893), argumentačně se opíraje především o souvislost některých námětů a motivů s Petrovým životopisem a jeho doložitelnými osobními zkušenostmi a životními zážitky.

BIBLIOGRAFIE

Próza: Sedláci z Velkého dvora (R 1947); Odvážný boj (R 1954); Dlouhá noc (R 1961); Po nebezpečných stopách (P 1963); Švestkový dvůr (P 1966); Emauzy (R, Curych 1979, pod pseud. Jan Pastor; přeprac. s tit. Člověk pro jeden život, 1991); Smutek z milování (PP 1990, poté v souboru Smutek z milování /Milostné balady/ – Život na hraně, 2006); Pohřbívání živých (R 1993); Pátá dimenze (P 1999, poté v souboru Smutek z milování /Milostné balady/ – Život na hraně, 2006); Smutek z milování (Milostné balady) – Život na hraně (2006).
Práce o literatuře: Autoři Slezských písní (2003); Otevřený dopis vědeckým literárním institucím aneb Autoři Slezských písní (2005).

LITERATURA

Studie a články: J. Urbanec: Spisovatel Jan Drozd, Vlastivědné listy Slezska a severní Moravy 1994, č. 2; D. Šajtar: K dílu spisovatele Jana Drozda, Alternativa nova 1995, č. 2; M. Stoniš doslov, in Smutek z milování /Milostné balady/ – Život na hraně (2006).
Recenze: Sedláci z velkého dvora: J. Honzík, Kulturní politika 1947, č. 10; J. Machoň, Svobodné noviny 5. 2. 1948 * Dlouhá noc: H. Hrzalová, Tvorba 1962, č. 6; J. Svoboda, Červený květ 1962, č. 7 * Švestkový dvůr: O. Syrovátka, ZM 1966, s. 587; V. Frýbová, Impuls 1967, č. 1 * Smutek z milování: S. Bartůšková, Tvorba 11. 9. 1991; št, NK 9. 1. 1991 * Člověk pro jeden život: J. Svoboda, LD 7. 9. 1991 * Pohřbívání živých: V. Novotný, Tvar 1994, č. 9; pek (= M. Petříček), LitN 1994, č. 36 * Pátá dimenze: L. Knězek, Hlasy muzea a archivu ve Frenštátě pod Radhoštěm 2000, č. 1/2 * Polemika nad autorstvím Slezských písní (ad studie J. Drozd: Slezské písně a otazníky, Dokořán 2001, č. 20): J. Urbanec, Dokořán 2001, č. 20; D. Šajtar, Dokořán 2002, č. 21 * Autoři Slezských písní: J. Slomek, LidN 4. 9. 2003; J. Král + J. Slomek, LidN 18. 9. 2003; P. Kovařík, Večerník Praha 13. 8. 2003; J. Novotný, LitN 2003, č. 48; D. Šajtar, Alternativa plus 2003, č. 3/4 (polemika: J. Drozd, Tvar 2004, č. 1 + Alternativa plus 2004, č. 1/2; L. Hrabová: Tvar 2004, č. 1; D. Šajtar, Tvar 2004, č. 3 + Alternativa plus 2004, č. 1/2); Z. Smolka, ČL 2003, č. 6 + Tvar 2004, č. 3 (polemika: J. Drozd, Tvar 2004, č. 6; Z. Smolka, Tvar 2004, č. 10);
Rozhovor: F. Sekanina, Tvar 1995, č. 7.
K životním jubileím: O. Šuleř, Moravskoslezský den 27. 1. 1994; L. Knězek, Hlasy Muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm 1999, č. 1/2; L. Knězek, Alternativa plus 2004, č. 1/2.
Nekrology: šk, LidN 19. 8. 2005; J. Urbanec, Dokořán 2005, č. 35; J. Sekera, Obrys–Kmen 2005, č. 34; L. Knězek, Hlasy Muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm 2005, č. 1/4.
Autor hesla: Jiří Svoboda (1994); Kateřina Bláhová (2006)
Aktualizace hesla: 7. 11. 2006 (kb)
 
zpět na hlavní stranu