NOVÉ KNIHY
Informační týdeník o aktuálně vycházejících knihách
Nově založený týdeník nahradil od začátku října 1960 dosavadní věstník Knižní novinky. Vydavatelem i po této změně zůstalo Sdružení československých nakladatelství a knižního obchodu, od roku 1963 se jím stal Knižní velkoobchod v Praze a Slovenský knižný velkoobchod v Bratislavě, od 1973 nakladatelství Orbis, od 1978 nakladatelství Panorama, od 1990 Knižní velkoobchod s. p., v Praze a Slovenská kniha v Bratislavě v nakladatelství a vydavatelství Panorama, od 1993 J. R. Vilímek, s. r. o., v průběhu roku 1994 se vydavatelem stávají LIT – Liberecké tiskárny (od 1996 LIT-Polygrafia, a. s.) v Liberci. Od roku 1999 list vydávala Lira agentura, s. r. o. Redakci postupně vedli František Lukáš (1960–1962, v následujících letech nebyla redakce uváděna), Marie Veselá (1965–1966), Marie Kloučková (od konce ročníku 1966, začátkem 70. let ve funkci zástupkyně), Stanislav Vobořil (1968–1970), Josef Klempera (1970–1979), Josef Jelen (1980–1983), Ladislav Langpaul (1983–1986, 1990), Marie Krausová (1986–1990), Vladimír Sůva (1990), Olga Vašková (1993–1998), Petr Matoušek (zprvu jako pověřený zástupce šéfredaktora, v č. 19–43/1999 jako šéfredaktor), Zuzana Fialová (od č. 44/1999–2001). Jako zástupci šéfredaktora v týdeníku pracovali Ludmila Vildová (1973–1983, 1986, 1990–1993), Petr Matoušek (1996–1999). V 90. letech v redakci dále působili Jan Nejedlý (až do zániku časopisu v roce 2001), Jana Jašová (do č. 14/2000), Jana Křehlová (bibliografický soupis; až do zániku časopisu v roce 2001). Za slovenskou část odpovídali Mária Škureková (1968–1970), Ctibor Štítnický (1970), Miloslav Hlaváč (1972–78), Juraj Orlík (od 1979).
Hlavním cílem týdeníku bylo přinášet základní bibliografické údaje o knihách, které právě přicházejí na knižní trh. Stránky s bibliografickými informacemi měly v průběhu času různá označení (Co právě vychází, Co nového vyjde, Knihy v prodeji, Vyjde co nevidět) a vycházely zpočátku uprostřed listu, od č. 20/1998 pak jako samostatná příloha formátu A5, od ročníku 2000 po další zásadní změně podoby týdeníku opět jako jeho součást. Bibliografie byla doplňována adresami uváděných nakladatelství, jejich edičními plány, inzercí a dalšími samostatnými přílohami, objevujícími se nepravidelně (většinou dvakrát až čtyřikrát ročně v rozsahu okolo 30 stran), které zpravidla přinášely knižní nabídku jednotlivých nakladatelství pro knižní veletrhy nebo vánoční prodej.
Na
rozdíl od Knižních novinek zařazovaly NK do svého obsahu již od začátku 60. let také širší informace ze světa literatury: rozhovory, fejetony, příspěvky autorů ohlašovaných knih, editorů. Tyto příspěvky vycházely většinou na první a druhé straně listu. Připomínána byla jubilea, ale byly uveřejňovány i zprávy o vyznamenáních a udělených cenách. Další významnou součástí NK byly recenze vydávaných knih – jejich rozsah i počet s postupem doby narůstal. Psali je Zuzana Ceplová, Marie Kavková, Jozef Marušiak, Milada Matějovicová, Marcela Mikulová, Jiří P. Kříž, Michal Roman, Eva Šimůnková, Vlasta Tafelová, Zdena Tesařová aj.
Velmi soustavnou se stává recenzentská činnost v 90. letech. Zpočátku byly odděleny recenze knih pro děti a mládež (rubrika Čtěte pro své děti, Pro malé i větší čtenáře, Knížky pro vaše děti), od roku 1998 dochází k dalšímu zpřehledňování, takže na konci 90. let obsahuje týdeník tyto specifické recenzní rubriky (většinou stránkové či dvoustránkové): Poezie a obrazové publikace, Beletrie, Non-fiction, Literatura pro děti a mládež, příp. Pedagogicko-didaktická literatura. Nejčastějšími recenzenty jsou v tomto období Bohuš Balajka, Karel J. Beneš,
Petr A. Bílek, Marina Castiellová, Dana Čermáková,
Jana Červenková, Miroslav Filip,
Aleš Haman,
Jaroslav Holoubek, Jana Jašová,
Milan Jungmann, Petr Komers, Petr Matoušek,
Rudolf Matys, Martin Nodl,
Vladimír Novotný, Vladimír Píša,
Miloš Pohorský, Martin Reissner, Lenka Sedláková, Jan Suk, Vladimír Sůva, Marie Štemberková,
Miloš Vacík, Ivan Vágner, Jiří Vaněk, Eva Veselá, Irena Zítková, literatuře pro děti a mládež se věnovali zejména René Ditmar, Anna Červenková, Jiří Hornát aj. Sporadicky se objevovaly i recenze na knihy v elektronické podobě (Petr Matoušek, Tomáš Seidl, Tomáš Suchomel).
K rubrikám, které se objevovaly po delší dobu, patřily zpovědi autorů Řekli o sobě, Slovo má..., úvahové Myšlenky;
informace o různých edičních počinech, časopisech, zahraniční literatuře apod. přinášela rubrika Přečetli jsme za vás. Soustavně v listu vycházely fejetony, které pro NK psali v průběhu času zejména Emil Barčin,
Jaroslav Holoubek, Jarmila Houšková, Jitka Hrubá,
Jaroslava Janáčková,
Josef Jelen, Zdeněk Kalvach, Viliam Klimáček, Marie Krulichová, Ivan Kusý,
Dagmar Mocná, Miroslav Petrovský, Zdeněk Rieger,
František Schildberger,
Ivan Slavík, J. O. Stanislav, Ondřej Suchý, Marie Štemberková, Ján Štiavnický aj. Na počátku 80. let byly publikovány přehledové články o české a slovenské beletristické a kritické produkci. Do rubriky Z pera literárního kritika tehdy přispívali Josef Rumler, Václav Stejskal,
Štěpán Vlašín,
ze slovenské strany Jozef Bžoch, Michal Chorváth, Cyril Kraus, Karol Rosenbaum, Ivan Sulík, Pavol Števček. Od začátku 90. let se v NK objevovala a střídala řada drobnějších rubrik, přinášejících různé informace o knihách a literárním životě (Ze světa knih, Glosy, Servis, Diář), krátké recenze (3x25, Na 25 řádcích), anotace (Novinky, Vyjde co nevidět), ankety (Která kniha vás zaujala) a žebříčky (Kritický metr, Nejprodávanější knihy, Prodává se – kupuje se), soutěže apod.
Od 90. let přinášely NK pravidelně krátké básnické i prozaické ukázky z vydávaných či recenzovaných knih (od 2000 v rubrice Pel-mel) a také rozhovory se spisovateli. Počátkem desetiletí si list v těchto rozhovorech všímal zejména autorů, kteří dříve nemohli oficiálně publikovat (Egon Bondy, Ivan Diviš, Stanislav Dvorský, Ota Filip, Pavel Kohout, František Listopad, Arnošt Lustig, Sylvie Richterová, Ludvík Vaculík, Jan Vladislav aj.), později i mladších autorů, kteří se prosadili teprve v 90. letech (Michal Ajvaz, Petr Hrbáč, Petr Motýl, Marián Palla, Roman Szpuk, Michal Šanda
aj.; tato interview nejčastěji vedl Jan Nejedlý). Rozhovory však týdeníku poskytovali také redaktoři a ředitelé nakladatelství, překladatelé (Oleg Malevič, Josef Rauvolf), ilustrátoři, zahraniční bohemisté či politici. Od konce 90. let se v NK objevovaly také rozsáhlejší stati o literatuře, výtvarném umění i jiných oblastech kultury. K jejich autorům patřili zejména Jiří Veselský (např. o Theofilu Halamovi, Bohumíru Matalovi, Jakubu Demlovi, Fridrichu Nietzschem), Ota Ulč (např. opakovaně o špionážních románech, o feministické literatuře), Aleš Knapp (o Josefu Škvoreckém, Milanu Kunderovi), Aleš Haman (o nové české próze v č. 15/1998, č. 17/1999), Hana Ulmanová (o literatuře na Havaji, v Austrálii). Obsáhlé literární portréty přinášela rubrika Výročí měsíce. Knihám se věnovaly také sloupky a fejetony (Eva Kantůrková, Pavel Vašák aj.). Příležitostně se rozsáhlejší články dotýkaly problematiky knihovnictví a vědeckých informací, časté byly články, informace a rozhovory související s probíhajícími knižními veletrhy.
Podstatnější proměnou prošly NK v ročníku 2000 a novou tvář si v modifikované podobě udržely až do svého zániku. Jednotlivá čísla měla větší rozsah a zejména v ročníku 2000 byla část obsahu soustředěna k určitému tématu (např. detektivky, sci-fi, duchovní a náboženská literatura, kuchařky, historická literatura, antikvariáty, distribuce apod.). Nadále přinášely NK poměrně rozsáhlé rozhovory s významnými literáry i dalšími osobnostmi spjatými s kulturním děním (např. spisovatelé Stanislav Dvorský, Josef Hiršal, Pavel Kosatík, Roman Ludva, Ivan Matoušek, Ivo Vodseďálek; herec, režisér a dramatik Radim Vašinka, sochař Olbram Zoubek; objevilo se také několik rozhovorů s nakladateli a knihkupci). Zvýšil se počet rubrik i recenzí, vedle literatury různých žánrů byla pozornost věnována také divadlu, okrajově i filmu, hudbě a uměleckému tanci. Pravidelnými literárními recenzenty, kteří v této době spoluvytvářeli profil časopisu, se stali Aleš Haman, Ivo Harák, Milan Jungmann, Radim Kopáč, Robert Kvaček, Rudolf Matys, Jan Nejedlý, Jan Suk, Irena Zítková aj. Důraz byl kladen na širší souvislosti literatury, její přesahy do jiných umění (nepravidelné rubriky Literatura a divadlo, Literatura a film, Literatura a rozhlas) a informace o literárním dění v dalších médiích (Literárně-kulturní obrazovka, Literární a dramatické pořady na Českém rozhlase 3 – Vltava). Svůj prostor měla i nadále v časopise vyhrazena také literatura pro děti a mládež a pedagogická literatura. NK se nevyhýbaly ani představování různých časopisů, ohlédnutím do historie nebo nepravidelně vycházejícímu seriálu o minulosti, současnosti a budoucnosti Evropské unie (v roce 2000). V roce 2001 plnily osvětovou funkci nepravidelné články věnované internetu. Autory rozsáhlejších článků s tématy nejen literárními byli nejčastěji Jiří Veselský
(rubrika Souvislosti) a Ota Ulč (rubrika Americký kurýr). V roce 2001 byly v rubrice Četba na pokračování otištěny Vzpomínky na Fjodora Michajloviče Dostojevského na Sibiři v letech 1854–1856 barona Alexandra Jegoroviče Wrangela.
LITERATURA
Články: Z. Fialová: Nové Nové knihy, Tvar 2000, č. 1; A. Horáčková: Nové knihy už nebudou tím, čím bývaly, MFD 26. 11. 2001; A. Červenková: Tryzna za jeden kulturní časopis, LitN 2001, č. 49; J. Císař: Týdeník Nové knihy – co dál?, Knihkupec a nakladatel 2001, č. 12; J. Patočka: Výjimečný obchod, LitN 2002, č. 5, příl. Nové knihy; A. Horáčková: Nové knihy mají dva následovníky, MFD 31. 1. 2002; J. Císař: Další dějství příběhu Nových knih, Knihkupec a nakladatel 2002, č. 2.Rozhovory: Z. Fialová: Nejsme literární časopis, ale časopis o knihách (připravil M. Jareš), Tvar 2000, č. 18; Z. Fialová: Nové knihy končí... (připravil M. Jareš), Tvar 2001, č. 19.