Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Josef  JELEN

* 6. 2. 1921, Strakonice 
 
Básník, prozaik, dramatik
 Narodil se v rodině malíře písma a pozlacovače. Po absolvování Arcibiskupského gymnázia (maturoval 1941) v Praze studoval teologii v řádovém semináři redemptoristů v Obořišti, roku 1946 studia dokončil a byl vysvěcen na kněze. Působil v klášterním kostele sv. Jana Nepomuckého v Plzni. 1949 byl zatčen a do roku 1952 vězněn na Mírově. Poté byl duchovním správcem postupně v Konárovicích, Starém Kolíně a v Týnci nad Labem, v Třebechovicích pod Orebem a v Trutnově. 1963 duchovní službu opustil: až do roku 1969 byl zaměstnán na Správě kulturních zařízení ministerstva kultury. V letech 1969–1970 byl redaktorem časopisu Květy, 1970–1971 dramaturgem Československého rozhlasu. 1971 členem normalizačního přípravného výboru Svazu českých dramatických umělců a později zaměstancem Svazu. 1976–1977 zástupcem šéfredaktora Scény, 1980–1983 šéfredaktorem Nových knih, které se pokusil přetvořit ve svou kritickou tribunu. Roku 1983 odešel do důchodu.
 Publikoval v časopisech, které redigoval, a dále v periodikách: Akord, Rudé právo, Tvorba, Předvoj, Květy, Práce, Literární měsíčník, Hlas revoluce aj. Napsal řadu rozhlasových her (Tma z lásky, Podivné setkání, Proti osudu, vše vysíláno 1970). Doprovodil textem katalog výstavy Jindřich Wielgus – Karel Oberthor: Sochy – obrazy –kresby – grafika (1973). Po roce 1989 vydal řadu titulů vlastním nákladem. Užíval pseudonymů Josef Otava (Rudé právo) a Jaroslav Janský.
 Počínaje prvotinou V tušení jitra, která shrnula autorovu lyriku z let válečných a v barokně stylizovaných emblémech křesťansky pojatého češství vyslovovala téma nezničitelnosti národa, se Jelen tematicky i stylem přimykal k tradici meziválečné katolické poezie (Křížová zastavení).
Po vynucené publikační přestávce a vězení se pokusil prosadit na sklonku 50. let dramatickou tvorbou (Judit, Nedozpívaná píseň, Mardocheus); jako básník se opět představil teprve za liberalizace kultury na sklonku 60. let. Svých původních východisek (stejně jako inspirace poezií Halasovou, Horovou a Hrubínovou) však nyní již využíval spíše jako nástroje zpytování prožitých traumat, které chápal jako symbol údělu člověka na cestě k záchranným hodnotám (Pod sedmi pečetěmi, Pochovávání na zapřenou). Opěrné body hledal ve vyznáních lásky k rodné zemi, především ke „krajině madon“ – k jižním Čechám (sbírka Pozdravení zemi, která shrnula verše z doby „dvacetiletého mlčení“, Zemi mé, Tváří v tvář), a v mytizaci citu zvěčňujícího se uměním (Sonety Roxaně). Zároveň stále ochotněji přijímal společenskou objednávku režimu a psal přímočaře oslavnou poezii k různým výročím (Znám onu ruku, Vánice, Květnová balada, Prolog nového věku) i jiným příležitostem (Bubnuji na poplach); rutinně zpracovával také další politicky preferovaná témata (leningradský cyklus Město a řeka). Z pozice přijatého ideálu vede Jelen zahořklou polemiku s novou, polistopadovou mocí v satirické poezii sbírky Na ostří nože. Ve sbírce Bábel obavy ze společenské a politické změny vtělil do apokalyptické vize motivicky těžící z biblické látky.
Od 70. let se začal věnovat i próze. V nenáročném, silně dialogizovaném vyprávění s dodatečným satirizujícím odstupem pootvírá pohled do zákulisí církve (Stín katedrály, Rekviem za kardinála) nebo čerpá z tematického okruhu jihočeského. Na sklonku 90. let uveřejnil knihu memoárů Jeden z prokletých, v níž vyzdvihl svá přátelství s řadou významných literátů a snažil se obhájit své postoje z let normalizace. Svou vězeňskou zkušenost z padesátých let literárně zpracoval v románu Ďábelský hrad.
Dramata Josefa Jelena mají převážně knižní charakter, nebyla scénicky uvedena.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: V tušení jitra (BB 1946); Magnificat (B 1946); Hodina žízně (BB 1947); Křížová zastavení (BB 1948); Judit (D, rozmnoženo, 1956); Nedozpívaná píseň (D, rozmnoženo, 1957); Mardocheus (D, rozmnoženo, 1957); Pod sedmi pečetěmi (BB 1968); Pozdravení zemi (BB 1970); Pojď si s námi hrát (verše k leporelu, 1970); Náš rok (verše k leporelu, 1970); Z pohádky do pohádky (verše k leporelu, 1970); Míša Ríša v cirkuse (verše k leporelu, 1970); Pochovávání na zapřenou (BB 1971); Znám onu ruku (B 1971); O Kulíškovi a Madlence (verše k leporelu, 1971); Stín katedrály (R 1972); Lev a klíče (D, rozmnož., 1972); První parta (dramatizace románu K. Čapka, 1972); Kouzelné barvičky (verše k leporelu, 1973); Jak Paleček nakupoval (verše k leporelu, 1973); Jak Paleček cestoval (verše k leporelu, 1973); Dlouhý, Široký a Bystrozraký (verše k leporelu, 1973); Vánice (B 1973); Město a řeka (BB 1973); O Palečkovi (verše k leporelu, 1974); Povalený plot (R 1975); Květnová balada (B 1975); Růže a meč (D, rozmnoženo, 1975); Dětský máj (verše k leporelu, 1975); Tváří v tvář (BB 1976); Freska (B 1977); Žena, město a básník (B, bibliofilie, 1977); Zemi mé (B 1978); Tma na začátku (D, rozmnoženo, 1978); Od jara do jara (BB pro děti, 1978); Šípková Růženka (B pro děti, 1979); Osudový kruh (PP 1979); Sonety Roxaně (BB 1979); Moji rodáci (P 1980); Země Viktorka (BB 1981); Zaříkávání člověka (B 1981); Bubnuji na poplach (B 1982); Ozvěny ticha (1983); Přezrálé léto (R 1984); Masopust (P 1984); Rekviem za kardinála (P 1985); Modré album (B 1985); Šírání (BB 1986); Dálky na dosah (BB 1987); Prolog nového věku (B 1987); Strach z odvahy (P 1988); Mědirytiny (BB 1989); Gotická okna (BB 1991); Antonín Dvořák (BB 1991); Křik dona Quijota (BB, bibliofilile, 1993); Na ostří nože (BB, Mnichov 1993, pod pseudonymem Jaroslav Janský); Křik dona Quijota (BB 1993, vlastním nákladem); Bábel (BB, Mnichov 1995); Mdloba i síla (PP 1996); Bez lítosti (BB 1996); Golgota (B 1996); Jeden z prokletých (vzpomínky, 1998); Začarovaný kruh (P 1998); Ďábelský hrad (P 2000); Tma ze světla, světlo ze tmy (BB 2001, vlastním nákladem); Zápas s andělem (BB 2002, vlastním nákladem); Zeď nářku (BB 2004, vlastním nákladem); Hledám tvář bez masky (BB 2004, vlastním nákladem).
Příspěvky v almanaších a sbornících: Velikonoční almanach poezie (1947); Na druhém břehu (2002).
Ostatní práce: Jihočeským krajem (texty k fotografické publikaci F. Dvořáka, 1980).

LITERATURA

Studie a články: J. Patočková: Zjevení kritika, Divadlo 1969, č. 10 (o kritické činnosti J. Otavy – Jelena v RP); J. Rumler: doslov, in Sonety Roxaně (1979); B. Fučík in Sedmero zastavení (Mnichov 1981), též in Čtrnáctero zastavení (1992); Š. Vlašín in Na přelomu desetiletí (1985); V. Macura: Poezie mimo, Tvar 1995, č. 14; Z. Bouček – J. Hubička: Kapitoly z historie českého rozhlasového vysílání, Týdeník Rozhlas 2005, č. 26; A. Skála: P. Josef Jelen CSsR, "reakcionář" nebo "antikomunista"?, in Nardi aristae. Sborník k sedmdesátým narozeninám Ivana Martinovského (ed. K. Kaiserová, 2007).
Recenze: Pod sedmi pečetěmi: O. Sus, HD 1968, č. 12 * Pozdravení zemi: B. Kopic, RP 14. 8. 1970 * Znám onu ruku: M. B. (M. Blahynka), RP 15. 10. 1971 * Stín katedrály: B. Kopic, RP 11. 11. 1972; V. Macura, Tvorba 1973, č. 3 * Město a řeka: -ra (V. Macura), Tvorba 1974, č. 18 * Povalený plot: B. Macák, LM 1975, č. 8 * Šírání: M. Pilař, Tvorba 1987, č. 33, příloha Kmen * Dálky na dosah: J. Trávníček, Brněnský večerník 26. 8. 1987; V. Píša, LM 1987, č. 10 (též o Šírání) * Gotická okna: V. Števa (Š. Vlašín), Haló noviny 1991, č. 126 * Křik dona Quijota: vl (Š. Vlašín), Naše pravda 1993, č. 15, příloha Pecka * Na ostří nože: J. Sekera, Haló noviny 1995, č. 40 * Bábel: A. Mikulášek, Haló noviny 21. 12. 1995 * Bez lítosti: A. Mikulášek, Haló noviny 14. 1. 1997 * Jeden z prokletých: M. C. Putna, MFD 20. 3. 1999; M. Doležal, KPRR 1999, č. 13.
Rozhovory: J. Halas, Československý rozhlas 1970, č. 33; jkt (Josef Klempera), NK 1978, č. 31/32.
K životním jubileím: J. Rumler, LM 1981, č. 2; Š. Vlašín, Naše noviny 23. 5. 1991.
Archiv: Státní okresní archiv České Budějovice: osobní fond, nezpracováno.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Autor hesla: Vladimír Macura (1995); Karel Piorecký (2007)
Aktualizace hesla: 8. 9. 2007 (kp)
 
zpět na hlavní stranu