Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Josef  JELEN

* 6. 2. 1921, Strakonice 
† 13. 8. 2006, Praha 
 
Básník, prozaik, dramatik
 Narodil se v rodině malíře písma a pozlacovače. Po absolvování Arcibiskupského gymnázia v Praze, kde maturoval v roce 1941, studoval teologii v řádovém semináři redemptoristů v Obořišti. Roku 1946 studia dokončil a byl vysvěcen na kněze. Působil v klášterním kostele sv. Jana Nepomuckého v Plzni. V roce 1949 byl zatčen a v roce 1950 odsouzen na tři roky odnětí svobody za pobuřování proti republice a hanobení spojeneckého státu. Do roku 1952 pak byl vězněn na Mírově. Po propuštění byl nejprve duchovním správcem postupně v Konárovicích, Starém Kolíně, v Týnci nad Labem, v Třebechovicích pod Orebem a v Trutnově. V roce 1963 duchovní službu opustil: poté pracoval na ministerstvu kultury jako samostatný odborový referent, později v Sekretariátu umělecké soutěže a až do roku 1969 na Správě kulturních zařízení ministerstva kultury. Od počátku šedesátých let jsou doloženy jeho pravidelné styky se Státní bezpečností. V letech 1969–1970 byl redaktorem časopisu Květy, poté od roku 1970 do roku 1971 dramaturgem Československého rozhlasu, kde se pod jeho vedením v redakci rozhlasových her začal připravovat první normalizační seriál Život není sen. V roce 1971 se stal členem normalizačního přípravného výboru Svazu českých dramatických umělců a později zaměstancem Svazu. V letech 1976–1977 působil jako zástupce šéfredaktora Scény a v letech 1980–1983 jako šéfredaktor Nových knih, které se pokusil přetvořit ve svou kritickou tribunu. Roku 1983 odešel do důchodu.
 Publikoval v časopisech, které redigoval, a dále v periodikách: Akord, Rudé právo, Tvorba, Předvoj, Květy, Práce, Literární měsíčník, Hlas revoluce aj. Napsal několik rozhlasových her (Tma z lásky, Podivné setkání, Proti osudu, vše vysíláno v roce 1970) a literárních pásem. Svým textem doprovodil katalog výstavy Jindřich Wielgus – Karel Oberthor: Sochy – obrazy –kresby – grafika (1973). Po roce 1989 vydal řadu titulů vlastním nákladem. Užíval pseudonymů Josef Otava (Rudé právo) a Jaroslav Janský.
 Počínaje prvotinou V tušení jitra, která shrnula autorovu lyriku z let válečných a v barokně stylizovaných emblémech křesťansky pojatého češství vyslovovala téma nezničitelnosti národa, se Jelen tematicky i stylem přimykal k tradici meziválečné katolické poezie (Křížová zastavení). Po vynucené publikační přestávce a vězení se pokusil prosadit na sklonku padesátých let dramatickou tvorbou (Judit, Nedozpívaná píseň, Mardocheus); jako básník se opět představil až v době liberalizace kultury na sklonku šedesátých let. Svá původní východiska (stejně jako inspirace poezií Demlovou, Halasovou, Horovou a Hrubínovou) však nyní již využíval spíše jako nástroje zpytování prožitých traumat, které chápal jako symbol údělu člověka na cestě k záchranným hodnotám (Pod sedmi pečetěmi, Pochovávání na zapřenou). Opěrné body hledal ve vyznáních lásky k rodné zemi, především ke „krajině madon“ – k jižním Čechám (sbírka Pozdravení zemi, která shrnula verše z doby „dvacetiletého mlčení“, Zemi mé, Tváří v tvář), a v mytizaci citu zvěčňujícího se uměním (Sonety Roxaně). Zároveň stále ochotněji přijímal společenskou objednávku režimu a psal přímočaře oslavnou poezii k různým výročím (Znám onu ruku, Vánice, Květnová balada, Prolog nového věku) i jiným příležitostem (Bubnuji na poplach); rutinně zpracovával také další politicky preferovaná témata (leningradský cyklus Město a řeka). Z pozice přijatého ideálu vedl Jelen zahořklou polemiku s novou, polistopadovou mocí v satirické poezii sbírky Na ostří nože. Ve sbírce Bábel obavy ze společenské a politické změny vtělil do apokalyptické vize motivicky těžící z biblické látky.
Od sedmdesátých let se začal věnovat i próze. V nenáročném, silně dialogizovaném vyprávění s dodatečným satirizujícím odstupem pootvírá pohled do zákulisí církve (Stín katedrály, Rekviem za kardinála) nebo čerpá z tematického okruhu jihočeského. Na sklonku devadesátých let uveřejnil knihu memoárů Jeden z prokletých, v níž vyzdvihl svá přátelství s řadou významných literátů a snažil se obhájit své postoje z let normalizace. Autobiografický charakter má i román Začarovaný kruh, ve kterém autorovo alter ego popisuje události pražského jara 1968. Svou vězeňskou zkušenost z padesátých let literárně zpracoval v románu Ďábelský hrad.
Dramata Josefa Jelena mají převážně knižní charakter, většina z nich nebyla scénicky uvedena.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: V tušení jitra (BB 1946); Magnificat (B 1946); Hodina žízně (BB 1947); Křížová zastavení (BB 1948); Judit (D, rozmnoženo 1956, i prem.); Nedozpívaná píseň (D, rozmnoženo 1957, prem. 1956); Mardocheus (D, rozmnoženo, 1957); Pod sedmi pečetěmi (BB 1968); Pozdravení zemi (BB 1970); Pojď si s námi hrát (verše k leporelu, 1970); Náš rok (verše k leporelu, 1970); Z pohádky do pohádky (verše k leporelu, 1970); Míša Ríša v cirkuse (verše k leporelu, 1970); Pochovávání na zapřenou (BB 1971); Znám onu ruku (B 1971); O Kulíškovi a Madlence (verše k leporelu, 1971); Stín katedrály (R 1972); Lev a klíče (D, rozmnož., 1972); První parta (dramatizace románu K. Čapka, 1972); Kouzelné barvičky (verše k leporelu, 1973); Jak Paleček nakupoval (verše k leporelu, 1973); Jak Paleček cestoval (verše k leporelu, 1973); Dlouhý, Široký a Bystrozraký (verše k leporelu, 1973); Vánice (B 1973); Město a řeka (BB 1973); O Palečkovi (verše k leporelu, 1974); Povalený plot (R 1975); Květnová balada (B 1975); Růže a meč (D, rozmnoženo, 1975); Dětský máj (verše k leporelu, 1975); Tváří v tvář (BB 1976); Freska (B 1977); Žena, město a básník (B, bibliofilie, 1977); Zemi mé (B 1978); Tma na začátku (D, rozmnoženo, 1978); Od jara do jara (BB pro děti, 1978); Šípková Růženka (B pro děti, 1979); Osudový kruh (PP 1979); Sonety Roxaně (BB 1979); Moji rodáci (P 1980); Země Viktorka (BB 1981); Zaříkávání člověka (B 1981); Bubnuji na poplach (B 1982); Ozvěny ticha (1983); Přezrálé léto (R 1984); Masopust (P 1984); Rekviem za kardinála (P 1985); Modré album (B 1985); Šírání (BB 1986); Dálky na dosah (BB 1987); Prolog nového věku (B 1987); Strach z odvahy (P 1988); Mědirytiny (BB 1989); Gotická okna (BB 1991); Antonín Dvořák (BB 1991); Křik dona Quijota (BB, bibliofilile, 1993); Na ostří nože (BB, Mnichov 1993, pod pseudonymem Jaroslav Janský); Křik dona Quijota (BB 1993, vl. n.); Bábel (BB, Mnichov 1995); Mdloba i síla (PP 1996); Bez lítosti (BB 1996); Golgota (B 1996); Jeden z prokletých (vzpomínky, 1998); Začarovaný kruh (P 1998); Ďábelský hrad (P 2000); Tma ze světla, světlo ze tmy (BB 2001, vlastním nákladem); Zápas s andělem (BB 2002, vl. n.); Zeď nářku (BB 2004, vl. n.); Hledám tvář bez masky (BB 2004, vl. n.).
Příspěvky v almanaších a sbornících: Velikonoční almanach poezie (1947); Básnický almanach 1957 (1958); Protokol III. sjezdu Svazu českých spisovatelů (1982); Na druhém břehu (2002).
Ostatní práce: Jihočeským krajem (texty k fotografické publikaci F. Dvořáka, 1980).

LITERATURA

Studie a články: J. Patočková: Zjevení kritika, Divadlo 1969, č. 10 (o kritické činnosti J. Otavy – Jelena v RP); A. Kratochvíl: Kdo je Josef Jelen, Nový život (Řím) 1973, č. 9/10; J. Rumler: doslov, in Sonety Roxaně (1979); B. Fučík in Sedmero zastavení (Mnichov 1981), též in Čtrnáctero zastavení (1992); Š. Vlašín in Na přelomu desetiletí (1985); V. Macura: Poezie mimo, Tvar 1995, č. 14; Z. Bouček – J. Hubička: Kapitoly z historie českého rozhlasového vysílání, Týdeník Rozhlas 2005, č. 26; A. Skála: P. Josef Jelen CSsR, "reakcionář" nebo "antikomunista"?, in Nardi aristae. Sborník k sedmdesátým narozeninám Ivana Martinovského (ed. K. Kaiserová, 2007); D. Hertl: Osudové zvraty agenta Hamleta, Týdeník Rozhlas 2016, č. 5; D. Hertl: Josef Jelen – kněz, rozhlasový normalizátor a spolupracovník Státní bezpečnosti, in: Jaro 68 a nástup normalizace. Československo v letech 1968–1971 (2017); E. Burget: Jakub Deml ve vzpomínkách Josefa Jelena, in Cožpak to jsem chtěl, aby mne zařadili do literatury? (2018).
Recenze: Tušení jitra: O. Kryštofek, Doba 1945/1947, č. 8; -tep, My 46 1946, č. 27; I. S. (= I. Slavík), LD 2. 6. 1946; J. Pilař, ZN 29. 8. 1946; L. Kundera, MF 14. 9. 1946; mbš (= M. Bureš), SvSl 24. 5. 1946; J. Šnobr, Česká osvěta 1947, č. 6/7; B. Pavlok, Akord 1947, s. 153 * Hodina žízně: Z. Rotrekl, LD 1. 2. 1948 * Křížová zastavení: V. Stuchl, LidN 3. 4. 1949 * Pod sedmi pečetěmi: O. Sus, HD 1968, č. 12; O. Rafaj, RP 15. 10. 1969; A. Bartušek, Plamen 1969, č. 4; Š. Vlašín, Tvorba 1970, č. 25; J. Šnobr, Práce 27. 10. 1970 * Pozdravení zemi: B. Kopic, RP 14. 8. 1970; pk (= P. Kovařík), SvSl 25. 9. 1970; G. Francl, LD 4. 11. 1970 * Znám onu ruku: M. B. (= M. Blahynka), RP 15. 10. 1971; ký (= M. Borský), Práce 24. 6. 1971* Pochovávání na zapřenou: šb (= F. Škrábek), LD 19. 1. 1972 * Stín katedrály: A. Křemenáková, NK 1972, č. 52; A. Křemenáková, O knihách a autorech 1972, podzim; L. Hrušková, VP 15. 11. 1972; zh (= Z. Heřman), MF 25. 11. 1972; B. Kopic, RP 11. 11. 1972; V. Macura, Tvorba 1973, č. 3; J. K., Nový život (Řím) 1973, č. 3; A. Křemenáková, NK 1982, č. 20 * Vánice: J. Rumler, NK 1973, č. 9 * Město a řeka: -ra (= V. Macura), Tvorba 1974, č. 18 * Květnová balada: vv (= V. Vodák), LD 1. 8. 1975; F. Soldan, Tvorba 1975, č. 45; H. M. (= H. Maixnerová), Práce 6. 8. 1975; -vz- (= B. Kopic), NK 1975, č. 28 * Povalený plot: -r-, NK 1975, č. 13; B. Macák, LM 1975, č. 8; Kl (= J. Kliment), RP 15. 7. 1975; P. Fejfuša, Romboid 1975, č. 9; B. B (= B. Balajka), Práce 12. 3. 1975* Tváří v tvář: J. R., NK 1976, č. 40; J. Šnobr, Pravda 2. 9. 1977 * Od jara do jara: JK (= J. Klokočníková), NK 1979, č. 11 * Moji rodáci: -zk-, NK 1980, č. 28; F. Ber, Jihočeská pravda 11. 7. 1980; J. Rumler, VP 12. 2. 1981 * Šípková Růženka: a (= J. Vitula), LD 13. 8. 1980; E. Blatná, Komenský 1980/1981, č. 1 * Sonety Roxaně: F. Schildberger, Pochodeň 9. 7. 1980; J. Rumler, NK 1980, č. 9; R. Píha, Jihočeská pravda 7. 3. 1980 * Osudový kruh: J. Bílek, NK 1980, č. 18; J. Bílek, Jihočeská pravda 8. 5. 1980 * Země Viktorka: V. S., NK 1981, č. 17; L. Soldán, Tvorba 1981, č. 26; ger (= F. Schildberger), Pochodeň 29. 7. 1981; J. Rumler, NK 1982, č. 40 * Ozvěny ticha: -n-, NK 1983, č. 46; L. Soldán, Tvorba 1984, příl. Kmen č. 29; (jb), Jihočeská pravda 3. 1. 1984 * Přezrálé léto: Š. Vlašín, Rovnost 6. 3. 1985 * Requiem za kardinála: (pt), Ostravský večerník 16. 12. 1985; Š. Vlašín, Kulturní práce 1986, č. 7; Š, Vlašín, Rovnost 1. 3. 1986; (stv), Práce 6. 2. 1986; Nepodepsáno, Sursum (smz.) 1986, č. 2/3 * Masopust: I. Kotrlá, Obsah (smz.) 1985, č. 5 * Šírání: M. Pilař, Tvorba 1987, příl. Kmen č. 33 * Dálky na dosah: Š. Vlašín, Kulturní práce 1987, č. 19; J. Trávníček, Brněnský večerník 26. 8. 1987; V. Píša, LM 1987, č. 10 (též o Šírání); M. Pilař, Tvorba 1987, příl. Kmen č. 41 * Prolog nového věku: J. Poláček, Rovnost 19. 11. 1987 * Strach z odvahy: Š. Vlašín, Kulturní práce 1988, č. 21 * Mědirytiny: V. Píša, RP 16. 8. 1989 * Gotická okna: V. Števa (= Š. Vlašín), Haló noviny 30. 10. 1991 * Křik dona Quijota: vl (= Š. Vlašín), Naše pravda 1993, č. 15, příl. Pecka; J. Křešnička, Českobudějovické listy 18. 5. 1993; R. Burian, Rovnost 22. 6. 1993; J. Sekera, Haló noviny 16. 2. 1995 * Na ostří nože: J. Sekera, Haló noviny 16. 2. 1995 * Bábel: A. Mikulášek, Haló noviny 21. 12. 1995; V. Števa (= Š. Vlašín), Naše pravda 1996, č. 7 * Bez lítosti: O. Rafaj, Naše pravda 1997, č. 10; A. Mikulášek, Haló noviny 14. 1. 1997 * Mdloba a síla: O. Rafaj, Haló noviny 16. 10. 1997 * Začarovaný kruh: amk (= A. Mukulášek), Naše pravda 1998, č. 9 * Jeden z prokletých: M. C. Putna, MFD 20. 3. 1999; M. Doležal, KPRR 1999, č. 13; J. Slomek, Reflex 1999, č. 35; amk (= A. Mikulášek), Obrys–Kmen 1999, č. 13 * Ďábelský hrad: S. Vodinský, Haló noviny 10. 1. 2000 (též ad Jeden z prokletých); Š. Vlašín, Obrys–Kmen 2000, č. 4 * Zápas s andělem: Obrys–Kmen 2002, č. 24 * Hledám tvář bez masky: Obrys–Kmen 2004, č. 16 * Zeď nářku: Š. Vlašín, Obrys–Kmen 2005, č. 5.
Rozhovory: J. Halas, Československý rozhlas 1970, č. 33; V. M. Nejtek, O knihách a autorech 1973, léto; R. Piha, Jihočeská pravda 21. 10. 1977; jkt (= Josef Klempera), NK 1978, č. 31/32.
K životním jubileím: B. Mach, Práce 7. 2. 1976, příloha; J. Rumler, LM 1981, č. 2; J. Rumler, LM 1986, č. 2; r., Tvorba 1986, příl. Kmen č. 6; J. Mečíř, Výběr z prací Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích; Š. Vlašín, Naše noviny 23. 5. 1991; Š. Vlašín, Obrys–Kmen 2001, č. 6.
Nekrology. Nepodepsáno, Dokořán 2006, č. 39.
Archiv: Státní okresní archiv České Budějovice: osobní fond, nezpracováno.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Autor hesla: Vladimír Macura (1995); Karel Piorecký (2007)
Aktualizace hesla: 28. 5. 2020 (kp; eb)
Aktualizace bibliografie: 28. 5. 2020 (kp; eb)
 
zpět na hlavní stranu