Slovník české literatury po roce 1945
Bohuš BALAJKA
* 13. 5. 1923, Prštné (u Zlína, dnes Zlín)
† 7. 2. 1994, Praha
Literární historik, prozaik
Občanským jménem Bohumil Balajka. Narodil se v rodině rolníka, který však prožil dvacet pět let v USA jako pivovarský dělník. V letech 1934–1938 studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži a poté do roku 1942 na reálném gymnáziu ve Zlíně, kde také maturoval. Rok pracoval v okresním úřadě ve Zlíně, poté byl do dubna 1945 pracovně nasazen v koksovně v Ostravě. Na FF UK, kde v letech 1945–1950 studoval češtinu a dějepis, byl žákem Alberta Pražáka a Karla Krejčího; navštěvoval také seminář Václava Černého. Roku 1946 absolvoval stipendijní pobyt v Polsku; titul PhDr. získal v roce 1950 prací K dějinám česko-polských literárních vztahů. Poláci o české literatuře ve 40. letech 19. století. Zaměstnán byl jako odborný katalogizátor starých tisků v antikvariátu n. p. Kniha v Praze a od roku 1953 jako redaktor Státního pedagogického nakladatelství. Po nuceném odchodu pracoval v letech 1972–1975 jako korektor v tiskárně, poté jako metodik Ústředního domu pionýrů a mládeže. Od roku 1985 byl v důchodu. – Manželka Anetta Balajková (1923–2002, sňatek 1948) byla překladatelka krásné literatury z polštiny, syn Petr Balajka (*1958) je redaktor, fotograf a autor detektivních próz.
Publikovat začal již během gymnazijních studií ve sborníku Mladá Morava (1940) a v časopise pro katolickou mládež Dorost (verše a prózu). Po roce 1945 přispíval do Lidové demokracie a Kritického měsíčníku, od padesátých let do
Literárních novin,
Nového života a
Plamene
(kritické stati, recenze a literární glosy o současné próze). Dále uveřejňoval články v časopisech Slovanský přehled, Literatura ve škole, Český jazyk a literatura, Učitelské noviny, Práce, Svět práce, Hlas revoluce, Hlas osvobozených a rovněž v periodikách polských (Świat, Varšava; Zwrot, Český Těšín). Po roce 1989 publikoval pravidelně v týdeníku Tvar (recenze a publicistické stati), příležitostně v
Literárních novinách, Lidových novinách, Nových knihách,
Scriptu
a
Iniciálách. V roce 1993 vycházel v Brněnském večerníku na pokračování jeho román Už se tam nevrátím. Balajka je rovněž autorem rozhlasové hry o
Jaroslavu Vrchlickém
Jak táhla mračna (1987, r. Josef Melč). V padesátých a šedesátých letech psal doslovy k některým svazkům edice Mimočítanková četba (Karel Hynek Mácha, Alois Jirásek, Jiří Wolker, Karel Václav Rais) a vydával bibliofilie a novoročenky, k nimž psal předmluvy anebo doslovy. – Používal pseudonymu Kamil Petrů (ve Světě práce, Práci a ve
Tvaru). V sedmdesátých letech kryla některé jeho články svým jménem Hana Müllerová, jiné jeho manželka Anetta Balajková.
Od původního zájmu o polonistiku (populárně pojatá monografie Henryk Sienkiewicz) přešel Balajka k problematice starší i novější české literatury, přičemž nadále usiloval o skloubení literární historie s přístupným výkladem myšlenkově náročných děl (Komentář k Labyrintu světa a ráji srdce). Podobně je koncipována rovněž monografie Jaroslav Vrchlický, interpretující básníkovu tvorbu na pozadí jeho životních osudů. Monografie o Juliu Zeyerovi zůstala v rukopise. – V činnosti literárněkritické a publicistické, které se soustavně věnoval od šedesátých let, vycházel Balajka zpravidla z interpretační analýzy jednotlivých próz; v pozdější době se pak orientoval také na metodologické problémy literárněhistorické. – Těžiště Balajkovy celoživotní práce ovšem leží v učebnicích české literatury, zejména v rozhodujícím autorském podílu na dvoudílných Přehledných dějinách literatury, které ve svém základním pojetí vycházejí z koncepce
Arna Nováka, podávají komplexní obraz o literárním vývoji do roku 1945 a vřazují českou a slovenskou literaturu do světového kontextu. První díl této příručky (do roku 1918) působil během sedmdesátých a osmdesátých let pro zdařilé utřídění a přístupný výklad problematiky jako neoficiální a utajovaná středoškolská učebnice. – Až po Balajkově smrti vyšly jeho prózy: beletrizované vzpomínky na dětství na Valašsku Už se tam nevrátím a historický román Mezi trůnem a oltářem, v němž protipól Václava IV. a Jana z Jenštejna je nejen součástí rozsáhlé historické fresky, ale zároveň vytváří paralelu k událostem dvacátého století.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie a práce o literatuře: Henryk Sienkiewicz (brožura, 1947, pod jm. Bohumil B.); Nástin dějin starší české literatury (1955, pod jm. Bohumil B.); Komentář k Labyrintu světa a ráji srdce (1956, s M. Rosenzweigem, pod jm. Bohumil B.); Rukověť dějin české literatury 1, 2 (učebnice, 1957; uprav. 1961; další vyd. s různými podtituly); Stručné dějiny české a slovenské literatury (1958, s V. Tichým a L. Páleníčkem, slov. část J. Béder a J. Sedlák); Z minulosti Státního pedagogického nakladatelství v Praze (volný tisk k výročí nakl., 1966, s V. Michovským); Přehledné dějiny literatury 1. Dějiny literatury české a slovenské s přehledem vývojových tendencí světové literatury (1970, partie o slovenské literatuře J. Minárik, V. Marčok a J. Sedlák; přeprac. s tit. Přehledné dějiny literatury 1. Dějiny české a slovenské literatury s přehledem vývojových tendencí světové literatury do první světové války, 1992); Přehledné dějiny literatury 2. Dějiny literatury české a slovenské s přehledem vývojových tendencí světové literatury od první světové války do roku 1945 (1971, anonymní spolupráce se Z. Blajerem a E. Charousem; přeprac. s tit. Přehledné dějiny literatury 2. Dějiny české a slovenské literatury s přehledem vývojových tendencí světové literatury od první světové války do roku 1945, 1993, zde B. B. již podepsán); Čeští spisovatelé deseti století (1974, anonymní spolupráce s R. Šťastným); Jaroslav Vrchlický (monografie + ukázky z díla, 1979); Mezi trůnem a oltářem: Historická freska z doby Václava IV. (R 1998); Už se tam nevrátím (vzpomínky, 2001).Ostatní práce: Jižní Morava: Příroda a Památky = Südmähren: Die Natur und Die Denkmäler (fotopublikace, 1991, doprovodný text B. Balajka, souběžně něm.)
Příspěvek ve sborníku: Mladá Morava (1940).
Překlady (ze slovenštiny): Ľ. Brtek – J. Varga: Zájmové kroužky mladých ochránců přírody pro žáky 1.–4. ročníku ZŠ (1982); V. Bezák – O. Miko: Zájmové kroužky geologické: soubor programů, organizačních pokynů a metodických poznámek (1988).
Uspořádal a vydal: 1000 bohemik (katalogizační soupis antikvariátu Orbis u Karlova mostu, 1952, s F. Jeníkem a V. Šollem); Čítanka pro druhý ročník pedagogických škol pro vzdělání učitelů národních škol (1955, s L. Páleníčkem, J. Janáčkovou, A. Křemelákovou a B. Pavlem za red. K. Dvořáka, pod jm. Bohumil B.); K. H. Mácha: Máj, Marinka (1956, pro ml.); J. Wolker: Těžká hodina (1958, pro ml.); A. Jirásek: F. L. Věk, 3. díl (1959, pro ml.); K. V Rais: Zapadlí vlastenci (1960, pro ml.); Jak nám psal Petr Bezruč (básníkova korespondence se Státním pedagogickým nakl., 1967); A. Jirásek: Staré pověsti – výbor (1970, pro ml.); Soubor právních předpisů pro domy pionýrů a mládeže 1 a 3 (1979).
LITERATURA
Recenze: Nástin dějin starší české literatury: Z. Kožmín, Literatura ve škole 1956, č. 2 * Stručné dějiny české a slovenské literatury: J. Brabec, LitN 1959, č. 6 * Jaroslav Vrchlický: Z. Pešat, ČL 1981, č. 5 * Přehledné dějiny literatury 1: J. Šipková, Český jazyk a literatura 42, 1991/1992, č. 1/2; J. Janoušková, Tvar 1993, č. 27/28; M. Petříček, LitN 1993, č. 42 (též o 2. díle) * Přehledné dějiny literatury 2: V. Píša, NK 1993, č. 34; J. Slomek, Denní Telegraf 23. 12. 1993, příl.; J. Šajtar, Reflex 1993, č. 13; L. Patera, Slovenské listy 1994, č. 3; Z. Heřman: SvSl 18. 7. 1995; B. Frajerová, ZN noviny 24. 10. 1995 * Mezi trůnem a oltářem: A. Haman, NK 1998, č. 38; V. Novotný, Tvar 1998, č. 17; P. Kosatík, MFD 3. 12. 1998 * Už se tam nevrátím: P. Kotrla, Tvar 2002, č. 2; I. Harák, Psí víno 2002, č. 20; J. Jiskrová, Týdeník Rozhlas 2002, č. 51.
Nekrology: H. Poláková, Český jazyk a literatura 1993/1994, č. 7/8; B. Svadbová, Tvar 1994, č. 4; an., LidN 9. 2. 1994.
Vzpomínky: A. Bajaja, LitN 2007, č. 40, příl. Školní noviny; J. Rambousek, Tvar 2011, č. 17.
Autor hesla: Blanka Svadbová (1994)
Aktualizace hesla: 23. 12. 2019
(eb)
Aktualizace bibliografie: 23. 12. 2019
(eb)