Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945
 
© Petr Kotyk

 Jaroslava  JANÁČKOVÁ

* 24. 11. 1930, Havlíčkova Borová 
 
 
Literární historička a editorka
 Rozená Musilová. Pochází z rolnické rodiny. Manžel František Janáček (1930–1995) byl historik, mj. editor kritického vydání Fučíkovy Reportáže, psané na oprátce (1995). Syn Pavel Janáček (* 1968) je literární kritik a historik.
Janáčková absolvovala reálné gymnázium v Chotěboři (maturita 1949). Studovala na pražské PedF češtinu a ruštinu (zde 1949–1952 posluchačkou Felixe Vodičky), poté rok na FF UK (1953 diplomová práce Umělecké mistrovství v románě Terézy Novákové Drašar). V letech 1953–1959 byla asistentkou, pak odbornou asistentkou na Vysoké škole pedagogické (CSc. 1963 prací Český román sklonku 19. století). V letech 1959–1985 pracovala jako odborná asistentka na katedře české a slovenské literatury FF UK, v roce 1985 byla odtud propuštěna, bez pedagogického úvazku přijata na katedru dějin umění a estetiky. 1988–1989 byla vědeckou pracovnicí ÚČSL. V roce 1990 se vrátila na katedru české a slovenské literatury FF UK, v témže roce jí byla udělena docentura, 1992 profesura. Na počátku roku 1996 odešla do důchodu, přesto ještě další dva roky na FF UK přednášela. Od roku 1996 se jako členka vědecké rady podílí na vydávání edice Česká knižnice.
 Debutovala v roce 1954 v České literatuře, kam později přispívala. Pravidelně publikovala dále v periodikách Acta Universitatis Carolinae, Českolipsko literární, Literární archiv a časopisech Český jazyk a literatura, Nové knihy aj. – Přispěla do rukopisných sborníků, věnovaným Rudolfu Havlovi (1981), Miroslavu Červenkovi (1982), Vladimíru Macurovi (1985) a Milanu Jankovičovi (1989). – V 80. letech podepisovala drobné články rodným jménem. Používala pseudonymu M. Záborská ve Vlastě a šifer J. M., jj, jan., J. (v Nových knihách). – Byly jí věnovány dva rukopisné sborníky: Po zarostlém chodníčku (1990) a U jednoho stolu (2000, eds. Alice Jedličková a Irena Kraitlová).
 Janáčková se zabývá zejména dějinami české literatury 19. století. Přihlašujíc se k odkazu Felixe Vodičky chápe literární jevy jako výsledek vědomého progresivního formálního úsilí v rámci širšího národního kontextu a dobových „požadavků“ na fungování literatury. Zaměřuje především na ty aspekty a ty žánry české prózy, které v rámci dobové poetiky představují nosné vývojové tendence a leckdy předjímají další vývoj, tak se snaží korigovat tradiční schéma priority poezie a zaostávání románové prózy v české literatuře 19. století. V její první knize Český román sklonku 19. století (jež je poznamenána marxistickým přeceněním obecně společenských předpokladů vzniku literárního díla) je ústředním hlediskem vztah člověka a světa, promítnutý jednak do aktivity tvůrčího subjektu, jednak do procesu proměn románové postavy. Následující práce již akcentují specifiku vývoje české prózy, projevující se v existenci přechodných žánrů, které integrují tradiční prvky i tvarové výboje (romaneto, realistická idyla, idylická epopej, impresionistický román). Součástí její metody jsou i rekonstrukce čtenářského publika, jeho kulturního horizontu a literárního profilu časopisů. Tyto okolnosti jsou konfrontovány s autorským záměrem kultivovat adresáta, v němž se střetávají vysoké umělecké nároky s úsilím o sdělnost a národní a lidovýchovný účinek (Svět Jiráskova umění). Hledisko utváření adresáta a reálné rezonance tvorby u čtenářského publika se propojuje s přehledy dominantních směrů a proudů a s živě pojatými autorskými portréty ve studijní příručce Česká literatura 19. století, jejíž koncipování ovlivnila také autorčina dlouholetá pedagogická zkušenost. V knihách Arbesovo romaneto Jakub Arbes novinář jsou romaneto i soudnička viděny v průsečíku novinářské zkušenosti autora, aktuálních společenských podnětů i formálních zdrojů. Také příspěvky shromážděné v souborech Stoletou alejíRomán mezi modernami dokumentují na základě minuciózního studia archivních materiálů a porovnáním různých verzí genezi a slohový vývoj jednotlivých textů. Samostatnou práci tohoto druhu představuje publikace Živé prameny. Vznik Jiráskovy nové kroniky U nás, která je montáží textových podkladů, paralelních úryvků výsledného díla a jejich analýz. V monografii Alois Jirásek autorka usiluje o vyvážený výklad života a díla. Velkou pozornost věnuje vztahu reality a fikce, pramenům a jejich tvůrčímu přehodnocení, stranou nezůstává ani přihlédnutí k vlivu Jiráskových současníků na jeho tvorbu a snaha oživit autorův odkaz pro čtenáře současného. Posledně jmenovaný záměr ostatně naplňuje Janáčková i rozsáhlou činností ediční (autorské výbory z literatury 19. století pro dospělé a mládež, knížky lidového čtení, antologie) a popularizačními medailony, jimiž od 70. let provázela zvláště díla Holečkova, Jiráskova, Zeyerova, Klostermannova, Raisova, Baarova, Novákové.
Od 90. let se věnuje především životu a dílu Boženy Němcové (monografie Příběh tajemného psaní o okolnostech vzniku, pramenech a průběhu psaní Babičky; soubor studií Božena Němcová. Příběhy – situace – obrazy, pátrající po místě spisovatelčina tvůrčího a životního usilování v kontextech české a evropské literární kultury 50. let 19. století), významně se též podílí na vydávání autorčiny korespondence (zejména čtyřsvazkové kritické vydání Korespondence I–IV).

BIBLIOGRAFIE

Práce o literatuře: Český román sklonku 19. století (studie, 1967); Arbesovo romaneto (studie, 1975); Přehled dějin české literatury 19. století 1, 2 (skripta, 1978, s V. Menclovou a V. Štěpánkem, podle Dějin české literatury 2, 1960); Revoluční duch Jiráskových Skaláků (regionální tisk 1975); Živé prameny. Vznik Jiráskovy nové kroniky U nás (studie + montáž pramenů, 1980); Přehled dějin české literatury 19. století 2 (skripta, 1981, s V. Menclovou a V. Štěpánkem, podle Dějin české literatury 3, 1961); Svět Jiráskova umění (studie, 1982, AUC Philologica, Monographia 1978); Stoletou alejí: O české próze minulého věku (studie, 1985); Jakub Arbes novinář (studie, 1987); Alois Jirásek (monografie, 1987); Román mezi modernami: Studie z historické poetiky (1989); Česká literatura 19. století. Od Máchy k Březinovi (příručka, 1994; 2. doplň. a rozšíř. vyd. 1998, pod tit. Česká literatura 2: Od romantismu do symbolismu; též v souboru: Česká literatura od počátku k dnešku, 1998, s J. Lehárem, A. Stichem a J. Holým); Příběh tajemného psaní: O pramenech a genezi Babičky (2001); Božena Němcová. Příběhy – situace – obrazy (2008).
Účast v týmových pracích: Dějiny české literatury 3 (1961); Z dějin české literární kritiky (1965); Čeští spisovatelé 19. století (slovníková příručka, 1971); Čeští spisovatelé z přelomu 19. a 20. století (slovníková příručka, 1972; společně s tit. Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století, 1973); Česká literatura na předělu století (1991, uprav. vyd. 2001, též redig.); Řeč dopisů, řeč v dopisech Boženy Němcové (2001).
Příspěvky ve sbornících: Karel V. Rais 1859–1926 (1959); Realismus a modernost (1965); Českolipsko literární (1975); Historické vědomí v českém umění 19. století (1981); Prameny moderní kultury (1988); Průmysl a technika v novodobé české kultuře (1988); Člověk a příroda v novodobé české kultuře (1989); Sedm století Havlíčkovy Borové (1989); Pocta Univerzity Karlovy J. A. Komenskému (1991); Jan Neruda 1991 (1992); Umění a civilizace jako divadlo světa (1993); Hubert Gordon Schauer – osobnost, dílo, doba (1994); Osudový vlak (1995); Prameny díla, dílo pramenem (1995); Magdalena Dobromila Rettigová (1996); Východočeské Athény a Josef Liboslav Ziegler (1997); Julius Zeyer – Texty, sny, obrazy (1997); Alois Jirásek dnes (2000); Karel Klostermann – spisovatel Šumavy (2000); Růže stolistá (2000); Za F. V. Krejčím /1867–1941/ (2001); Jaroslav Vrchlický a Josef Holeček /1853–2003/ (2004); Alenka: K osmdesátinám Dr. Aleny Hájkové (2004); Arne Novák, literární historik a kritik (2004); Felix Vodička 2004 (2004); Václav Zelený /1825–1875/ (2005); Božena Němcová: Život – dílo – doba (2006); Božena Němcová a její Babička (2006).
Uspořádala a vydala: Čítanka pro druhý ročník pedagogických škol pro vzdělání učitelů národních škol (1955, s L. Páleníčkem, B. Balajkou, A. Křemenákovou a B. Pavlem za red. K. Dvořáka); Literární proseminář 1, 2 (antologie, rozmnož., 1961, s J. Hrabákovou; přeprac. 1965); Česká literatura 19. století 1, 2 (antologie, rozmnož., 1967, s V. Menclovou; 1. přeprac. 1970, s V. Menclovou a R. Roučkem; 2. přeprac. 1980, s týmiž); K. V. Rais: Povídky (výbor, 1967) + Půlpáni a čtvrtpáni (výbor, 1985); Z. Winter: Obrázky (výbor, 1972) + Malé historie a třísky (výbor, 1987, s V. Brožovou); A. Stašek: Povídky z hor (výbor pro ml., 1974); Výbor z české literatury 19. a 20. století (textová příručka, 1975, s E. Lukešem a V. Menclovou); Tři česká romaneta (1979); V. M. Kramerius a jiní: Zazděná slečna a jiné příhody pro vyražení (1980); F. Šimeček: Na bařinách života a jiné příběhy ze soudní síně (1981, s dalšími); K. Klostermann: Listy ze šumavské epopeje (1983, s J. Lehárem); Malá knížka o Kytici (sb. pro ml., 1983); S. Čech: Básně (1983, s M. Chlíbcovou); České humoresky (výbor, 1983); Malá knížka o Baladách a romancích (sb. pro ml., 1984); Milostná povídka historická (1984); Malá knížka o Starých pověstech českých (sb. pro ml., 1985); J. Zeyer: Tři legendy o krucifixu a jiné báje o lásce (1987) + Epické zpěvy (1988); Chvála české řeči aneb O národě v řeči a o řeči v národě slovy českých spisovatelů od počátků až po naše dny (antologie, 1988); Malá knížka o Němé barikádě (sb. pro ml., 1988); J. Arbes: Osudy žen (výbor romanet, 1988) + Romaneta (2006, s M. Sendlerovou); V. R. Kramerius: Knížky lidového čtení (1988, s L. Kusákovou a O. Hausenblasem); J. Drda: Nedaleko Rukapáně: Povídky a fragmenty (1989, s M. Masákovou); J. V. Sládek: Tiché hovory (výbor, 1989) + Má Amerika (1998, s dalšími); K. Havlíček Borovský: Strmé cesty (z listáře, zápisníků a vzpomínek, 1990); J. Mukařovský: Příklad poezie (1991, s. M. Jankovičem); Česká literatura 19. století: Textová příručka (1994, s V. Menclovou a R. Roučkem); B. Hrabal: Svatby v domě (1995); B. Němcová: Lamentace: Dopisy mužům (1995) + Babička (1999) + Korespondence I /1844–1852/ (2003, s dalšími) + Korespondence II /1853–1856/ (2004, s dalšími) + Korespondence III /1857–1858/ (2006, s dalšími) + Korespondence IV /1859–1862/ (2007, s dalšími) + Mich zwingt nichts als die Liebe: Briefe (2006, s E. Thielem, V. Maidlem a D. Zimmermannem, přel. K. Kallert) + „Milý muži“: Dopis Boženy Němcové z 13. června 1857 (bibliofilie 2006); Kniha textů: Česká literatura od počátků k dnešku 2: Od romantismu do symbolismu 19. století (1999, s M. Lukešovou); J. Hašek: Autoportréty (výbor, 1999, s M. Chlíbcovou).

LITERATURA

Bibliografie: V. Vladyková: Bibliografie vědeckých prací Jaroslavy Janáčkové, in Po zarostlém chodníčku (rkp. sb., 1990) + Bibliografie vědeckých prací Jaroslavy Janáčkové 1952–2000, in U jednoho stolu (rkp. sb., 2000, eds. A. Jedličková a I. Kraitlová).
Recenze: Český román sklonku 19. století: A. Haman, LitN 1967, č. 36; M. Pohorský, ČL 1968, s. 229 * Živé prameny: L. Soldán, Tvorba 1981, č. 12 * Stoletou alejí: V. Štěpánek, LM 1987, č. 6 * Alois Jirásek: Z. Pešat, ČL 1989, s. 276; V. Štěpánek, ČL 1990, s. 167 * Román mezi modernami: D. Hodrová, Literární revue 1990, č. 3 * Česká literatura 19. století: J. Šimůnek, SvSl 14. 9. 1994; J. Trávníček, LidN 8. 10. 1994 * Příběh tajemného psaní: J. Slomek, LidN 17. 1. 2002; A. Haman, Tvar 2002, č. 1; -KH-(R. Khel), Papír a celulóza 2002, č. 12; S. Wimmer, ČL 2002, č. 5 * B. Němcová. Příběhy – situace – obrazy: M. Platzová, Respekt 2008, č. 27.
K životnímu jubileu: J. Holý, LidN 23. 11. 2000.

Autor hesla: Alice Jedličková (1995)
Aktualizace hesla: 22. 8. 2008 (kb)
 
zpět na hlavní stranu