Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945
 
© Petr Kotyk

 Josef  RUMLER

* 20. 7. 1922, Chlumec nad Cidlinou  
† 1. 11. 1999, Praha 
 
Básník, překladatel, literární historik a editor
 Vyrůstal v rodišti a v blízkých Káranicích, 1928 se rodina přestěhovala do Prahy, kde byl jeho otec úředníkem Anglobanky. Po obecné škole Rumler studoval reálné gymnázium (1933–1941, jeho spolužákem byl Zbyněk Havlíček, jehož prostřednictvím se seznámil i s Jaroslavem Havlíčkem) a knihovnickou školu. Absolvoval ji v roce 1942 a krátce byl knihovníkem v pražské Národní odborové ústředně zaměstnanecké. V listopadu 1942 byl totálně nasazen v Magdeburku u vojenské letecké firmy Junkerswerke, zanedlouho však dosáhl přeložení k pobočce téže firmy v Praze-Vysočanech. Od roku 1945 studoval na FF UK polonistiku a slavistiku; 1946–1947 souběžně vykonával funkci tajemníka Česko-polské společnosti. V roce 1947 se na výzvu Karla Krejčího přihlásil ke stipendiu v Polsku. Studoval nejprve na Jagellonské univerzitě v Krakově, poté na Varšavské univerzitě, kde také studium 1949 dokončil (včetně nostrifikace, vzhledem ke zvolenému tématu diplomové práce Martyrologické téma v české a polské literatuře nebyl připuštěn k její obhajobě). Po návratu působil jako lektor polštiny na Vysoké škole politické a sociální, přejmenované 1949 na Vysokou školu politických a hospodářských věd a 1953 na Vysokou školu ekonomickou. Od podzimu 1952 byl nakladatelským redaktorem v Čs. spisovateli, v němž s Ladislavem Fikarem inicioval vznik Klubu přátel poezie (1961). Redakci poezie vedl od roku 1965, v březnu 1974 v důsledku těžkého onemocnění i z tzv. kádrových důvodů odešel z nakladatelství. Po přiznání invalidního důchodu (1975) se věnoval literární tvorbě, zabýval se interlingvistikou, a zejména esperantologickými studiemi a překlady. Soudobou českou poezii překládal též do latiny.
 První příspěvky uveřejnil Rumler již za středoškolských studií v gymnazijním listu Mladý literát, od roku 1937 publikoval verše a esejistické texty ve Studentském časopise, Mladé kultuře, Práci (studentský list, Jičín), Generaci, Lidové kultuře. Poté, co bylo poslední protektorátní číslo Kritického měsíčníku 1942 zabaveno i kvůli Rumlerově básni, se odmlčel. 1945–1947 přispíval literární kritikou mj. do Kytice, Práva lidu, Rudého práva, Lidových novin a Svobodných novin. Poezii začal znovu psát a uveřejňovat až od 1967 v Literárních novinách, Plameni, Večerní Praze, Květech, Hostu do domu, Nových knihách a Listech Klubu přátel poezie. Po roce 1970 tiskl recenze básnických sbírek v Literárním měsíčníku a později zejména v Nových knihách; publikoval také v Čs. vojákovi, Světě práce aj.
Ve 40. a 50. letech Rumler překládal z polštiny a ruštiny. Od 60. let publikoval v esperantu vlastní původní tvorbu, studie i překlady z české poezie v časopise Fonto (Chapeco, Brazílie). Je autorem řady knižních komentářů k edicím sbírek svých generačních vrstevníků, ale mj. i k dílu Jana ČarkaÓndry Łysohorského.
 Rumlerovy básnické juvenilie z let 1938–1946 vyšly značně opožděně až ve sbírce Hrnek ranního mléka a zčásti v cyklu Ten chlumecký zámek (v souboru Líbánky s češtinou). Reagují na atmosféru národního ohrožení a znovuvzkříšení a v poloze emocionální citovosti motivicky, sakrální apoteózou venkovského světa a myšlení navazují na meziválečný ruralismus, především na Jana Čarka. Zejména v reminiscencích na dětství, prožívané v polabské krajině, se konkrétní vidění reálií vesnického světa prolíná i s halasovskými ozvuky. Také Rumlerův knižní debut, sbírka Vynášení houslí, která vznikla po dlouhé odmlce na konci 60. let, vzdává v protikladu k vizi zániku národního společenství hold domovu a rodnému kraji, akcentuje motivy rodové a domovské sounáležitosti. Symbiózou vroucných retrospektiv, mnoha kulturních motivů z východních Čech a normalizačně tendenční politické poezie je sbírka Výstup na horu Říp. V souborném vydání své tvorby Líbánky s češtinou pojmenoval Rumler na počátku 90. let osobní celoživotní tíhnutí k rurální poezii se spirituálním a předmětným viděním světa i teoreticky. Interpretuje je jako „chlumeckou poetiku“, opírající se (v konfrontaci s intelektualistickou tvorbou) o tradiční regionální specifiku českého básnictví.
Od 60. a zvláště pak od 80. let publikoval Rumler původní básně a studie i v esperantu; dvojjazyčně vydal i svůj básnický manifest, skladbu Ranní dojení. Do esperanta však hojně překládal i českou poezii 20. století (zvlášť Františka HalaseLudvíka Kunderu).
Jako editor se Rumler věnoval např. Josefu Šimonu Baarovi, Vilému Závadovi, a především Jaroslavu Havlíčkovi, jehož tvorbou se systematicky zabýval též jako literární historik (monografie Epik Jaroslav Havlíček a Rumlerovy vzpomínky na Jaroslava Havlíčka in sb. Hlavní téma – psychologická próza).

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Vynášení houslí (BB 1970); Epik Jaroslav Havlíček (monografie, 1973); Hrnek ranního mléka (BB 1973); Kolik vůní má poezie? (úvaha, 1973); Výstup na horu Říp (BB 1978); En la koro de Europo (esperanto, = V srdci Evropy, studie, 1983); Koncepce různých stylů a její aplikace na esperantskou lexiku (studie, 1986; přeprac. v esperantu s tit. Koncepto pri la diversaj stiloj kaj gia apliko al la esperanta leksiko, Universidad de la Laguna 1987); Ranní dojení – Matena melkado (B, dvojjazyčné česko-esperantské vyd., 1987); Lasta Cevalo (esperanto, = Poslední kůň, Chapeco, Brazílie 1992).
Souborné vydání: Líbánky s češtinou 1–4 (BB, PP 1992, 1. Chlumecké besedování při hrupičné kaši sypané poetikou; Hrnek ranního mléka; 2. Vynášení houslí; 3. Ten chlumecký zámek; 4. O mé chlumecké poetice; obsahuje nově uspořádané reedice sbírek Hrnek ranního mléka a Vynášení houslí, výbor juvenilií Chlumecké besedování při krupičné kaši sypané poetikou a sbírku Ten chlumecký zámek).
Výbor: Obnovené obrazy selského živobytí v Čechách (BB, 1997, vlastním nákladem s poznámkou, že kniha byla autorem přeložena do latiny a do esperanta).
Překlady do češtiny: S. Żeromski: Věrná řeka (1949); A. Strug: Podzemní lidé (1950); H. Sienkiewicz: Črty uhlem (1950; též in H. S., Starý sluha a jiné povídky, 1975); J. Pytłakowski: Základy (1950); Nová polská poezie (1952, s dalšími); S. Ščipačov: Poezie (1953); M. Isakovskij: Verše a písně (1955); Deset novel (1957, s dalšími); M. Dąbrowska: Svatba na vsi (1958); E. Urbanová: Peza vino – Těžké víno (esperantsko-české vyd., 1996, též ed.); do esperanta: 52 básní 52 básníků. Docela malá neúplná antologie ze současné české poezie. 52 poemoj 52 poetoj. Tute eta nekompleta antologio el la nuntempa čeha poezio (česko-esperantské vyd., 1989); F. Halas: Inoj (= Ženy, Chapeco 1996); K. H. Mácha: Máj – Majo (zrcadlové česko-esperantské vyd., 1999); do latiny: F. Halas: Mulieres vetulae (= Staré ženy, 1996).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Chvála slova (1940); Kalendář středoškolského studentstva (1940); Čtení o Polsku (1952); Sborový zpěv. Třicet let české poezie (1975); Tanky a šeřík (1975); Hlavní téma – psychologická próza (1994).
Uspořádal a vydal: Básníci Bílé Rusi (1955); S. Jesenin: Básně (1955); Poezie Sovětské Rusi 1, 2 (1956, s O. Maškovou); V. Rakous: Modche a Rézi a jiné příběhy (1958); K. H. Mácha: Jasná noc mě vzhůru vábí (1961); M. Kratochvílová: Ze srdce (1962); J. Čarek: Básně (1963); J. Havlíček: Zázrak flamendrů. Povídky z kufru (1964, Dílo sv. 6) + Vlčí kůže (1967) + Prodavač času (1968, Dílo sv. 7) + Barbora Hlavsová (1972) + Synáček. Vlčí kůže (1972, Dílo sv. 8) + Jaro v domě (1975) + Kalvach (1976) + Máňa (1981) + Hodinky pana Balabána. Vzdoropohádky (1986) + Ta třetí (1988); P. Bezruč: Verše milostné (1967); Uprostřed Evropy. Poselství českých básníků (antologie-novoročenka na rok 1968, 1967); Czeskie przesłanie poetyckie (1968); E. Filla: Tvary lásky. Kresby (obrazová publikace doplněná milostnými verši, 1968); Lenin – 100 (1970); K. Havlíček Borovský: Moje píseň (1971); Únor (1973, s J. Volnou); Tři zpěvy. Dyk – Hora – Hrubín (1973); Básnický almanach 1973 (1973, s dalšími); R. M. Rilke: Obrazy a elegie (1974); J. Š. Baar: Mžikové obrázky (1975); spisy: J. Š. Baar: Vybrané spisy (1957–1959, 4 sv.); V. Závada: Básnické dílo (1972–73, 4 sv.); J. Havlíček: Dílo (sv. 6–8, 1964, 1968, 1972, viz výše).

LITERATURA

Studie a články: A. Brousek – J. Škvorecký in Na brigádě (Toronto 1979); B. Kopic: Opoždění debutanti sedmdesátých let, LM 1980, č. 3; J. Hiršal in Vínek vzpomínek (Purley 1989; 1991).
Recenze: Vynášení houslí: ac (V. Vrabec), SvSl 12. 2. 1971; M. Blahynka, Tvorba 1972, č. 21, též in Denní chléb (1978) * Epik Jaroslav Havlíček: mjv (M. Janů-Veselá = M. Jungmann), Práce 25. 7. 1973; M. Blahynka, RP 20. 11. 1973 * Hrnek ranního mléka: M. Florian, NK 1974, č. 3; V. Vodák (M. Vacík), LD 15. 2. 1974 * Výstup na horu Říp: V. Brett, RP 22. 12. 1978; J. Pavelka, Tvorba 1978, č. 47; J. Zeman, Listy (Roma) 1981, č. 2 * 52 básní 52 básníků. Docela malá neúplná antologie ze současné české poezie: ks (K. Sýs), Kmen 1989, č. 44.
K životním jubileím: J. Šnobr, LM 1982, č. 6; L. Soldán, LM 1987, č. 6; hol (J. Holoubek), Tvorba 1987, č. 29, příloha Kmen.
Nekrolog: (vl) (Š. Vlašín), Naše pravda 1999, č. 46.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (zpracováno v 1. stupni evidence).
Autor hesla: Vladimír Novotný (1998)
Aktualizace hesla: 30. 8. 2007 (kb)
 
zpět na hlavní stranu