KVART (1)  

Kvart publikoval domácí i přeloženou poezii a prózu, filozofické, politologické, estetické a literárněvědné články. Básně v listu tiskli Ivan Blatný, Konstantin Biebl, Lumír Čivrný, Vratislav Effenberger, Ladislav Fikar, Ivo Fleischmann, František Halas, Vladimír Holan, Josef Hora, František Hrubín, Ivan Jelínek, Josef Kainar, Jiří Kolář (též esej Poezie města – roč. 1946/49), Zdeněk Lorenc, Oldřich Mikulášek, Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert, Ivan Slavík, Miloš Vacík, Vilém Závada aj., prózu Ludvík Kundera, Vít Obrtel, Marie Prušáková, Jiří Weil aj. Značná pozornost byla věnována překladům (někdy byly seskupovány do bloků), jež představovaly v uváženém výběru básnictví ruské, polské, jihoslovanské, francouzské, anglické, americké (totéž, ovšem v menší míře, platí i o próze). Z angličtiny překládali hlavně Jiřina Hauková, Ivan Jelínek a Jan Tumlíř, z francouzštiny Adolf Kroupa, Ivan Slavík, Jan Vladislav, z němčiny Ludvík Kundera (mj. Franze Kafku a Christiana Morgensterna), z ruštiny Ladislav Fikar, Ivo Fleischmann, František Listopad, Sergej Machonin (mj. Velemira Chlebnikova), Jiří Taufer, Jaroslav Teichmann, z polštiny Jan Pilař a Jaroslav Závada, z různých jazyků Zdeněk Lorenc, Vilém Závada.

Studie a články se v širších souvislostech věnovaly situaci poválečné společnosti a stavu a perspektivám umění a architektury. Do politického kontextu vstupovaly články Bohuslava Brouka (Historie německé zvrhlosti – roč. 1945/46), Jana Grossmana (Zproblematizovaná literatura– 1945/46), Otakara Mrkvičky (Situace současného českého umění – 1946/49), Václava Navrátila (O situaci někdejších vzdělanců – 1945/46), Ladislava Radimského (Básník a dějiny – 1945/46, v témže ročníku pod pseudonymem Petr Den též úvaha Umělec a stát) nebo Karla Teiga (Entartete Kunst – 1945/46). V podmínkách zostřeného politického boje se časopis pokoušel hájit svobodu umělecké tvorby prostřednictvím řady přeložených teoretických statí (mj. Jean Cassou: Svoboda a svobody, Stephen Spender: Poezie a politika; do těchto souvislostí vstupuje i referát Jana Grossmana z dobříšské konference mladých literátů O kritice – vše v roč. 1946/49). Specifickým otázkám literární teorie a historie byly věnovány studie Romana Jakobsona, Jana Mukařovského (K sémantice básnického obrazu – 1946/49), Václava Navrátila (K filozofii vnitřního monologu – 1945/46), Jaroslava Závady. O dramatu psal Jiří Kárnet, o hudbě Alois Hába a Ferdinand Pujman, o životním stylu Jiří Honzík, o architektuře Le Corbusier a Adolf Loos, k estetickým a uměnovědným tématům se vyjadřovali Karel Teige (Osud umělecké avantgardy v obou světových válkách – 1945/46, Bohumil Kubišta – 1946/49) a Antonín Sychra (O monumentalitě v umění - 1945/46), k filozofické problematice Jiří Navrátil. Autory přeložených statí byly vlivné osobnosti soudobé evropské kultury – Thomas Stearns Eliot (Kulturní mnohotvárnost a evropská jednota – 1945/46), Jean-Paul Sartre (Tvůrci mýtů – 1946/49), ale také Nikolaj Tichonov (projev na plénu Svazu sovětských spisovatelů – 1945/46). S oblibou se redakce Kvartu prostřednictvím drobných edičních počinů, ukázek z tvorby, studií i kratších článků vracela k předchůdcům a zakladatelům moderního umění (Georges Braque, Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Ladislav Klíma, Arthur Rimbaud, Paul Verlaine aj.). V čísle věnovaném 100. výročí revolučního roku 1848 (4/1946-49) se vedle textů Georga Büchnera, řeči Pavla Josefa Šafaříka na Slovanském sjezdu, úryvku z pamětí Josefa Václava Friče či Provolání k Slovanům Michaila Bakunina objevily i myšlenky Bedřicha Engelse a Karla Marxe.