Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 František  HALAS

* 3. 10. 1901, Brno 
 
Básník
 Otec, František Halas (1880–1960), často vězněný dělnický funkcionář, vydal vzpomínkové knihy na dětství a mládí (Kemka, 1950), na sibiřskou legionářskou anabázi (Bez legend, 1958) a na sociální boje za první republiky (Máje a prosince, 1959). Manželka Libuše Rejlová (1908–1958) byla historička umění, autorka monografie Antonín Procházka (1949). Syn František X. Halas (* 1937) je historik a překladatel, spoluvydavatel Halasova díla, v letech 1990–1999 byl velvyslancem ve Vatikánu, syn Jan Halas (1945–2010) je rozhlasový pracovník. – Halas v osmi letech ztratil matku a spolu s otcem přesídlili do Svitávky na Boskovicku, jež se stalo krajinou jeho dětství. Po návratu do Brna (1913) dokončil měšťanskou školu, vyučil se u brněnského knihkupce Arnošta Píši (1916–1919) a pracoval jako příručí v knihkupectví Stanislava Kočího (1919–1921). Horlivou četbu, jíž nahrazoval chybějící vzdělání, provázela po vzoru otce činnost v dělnickém hnutí (kulturní úderka Modrá blůza, brněnský komsomol, spolupráce s novinami Rovnost), pro kterou byl také v prosinci 1921 několik dní vězněn. Po kratší nezaměstnanosti nastoupil Halas úřednické místo v Úrazové pojišťovně (1922–1923), od října 1923 do února 1925 vykonával vojenskou službu v Brně a po jejím ukončení strávil půl roku v Paříži. 1926 získal místo v Praze v nakladatelství Orbis; 1932 věnoval finanční částku za státní cenu (sbírka Tvář) stávkujícím kovodělníkům. 1936 navštívil s delegací kulturních pracovníků bojující Španělsko a po návratu vystupoval na obranu španělské demokracie. Mobilizaci 1938 prožil jako voják na jižní Moravě. Za okupace se účastnil odboje v Národním revolučním výboru spisovatelů, přispíval do odbojových domácích i zahraničních tiskovin (Hlasy domova, Rudé právo, V boj). Pobýval na různých místech Moravy, heydrichiádu prožil v Kunštátu na Moravě a před zatčením ho ochránil pobyt v sanatoriu v Tišnově. Po válce působil jako přednosta publikačního odboru ministerstva informací, byl členem prvního Národního shromáždění a předsedou Syndikátu českých spisovatelů. Krátce po válce provázel urnu s popelem básníka Roberta Desnose do Francie, 1947 navštívil Polsko a pak SSSR, což prohloubilo jeho deziluzi z poválečného vývoje. Za její výraz byla považována Závěť, publikovaná v exilu od počátku 50. let (mj. ve Svědectví č. 41/1971), kriticky se vypořádávající s poúnorovými politickými poměry; jejím autorem však byl Jindřich Chalupecký, jenž v ní rekonstruoval Halasovy názory tak, jak je poznal ze vzájemných rozhovorů. Již za války si Halas léčil srdeční chorobu, jíž nakonec podlehl. Pohřben je v Kunštátě na Moravě.
 1923 se sblížil s Bedřichem Václavkem. Spolupracoval s ním při zakládání Brněnského Devětsilu, při redigování prvního ročníku devětsilské revue Pásmo (1924–1925, s Artušem Černíkem) i komunistického satirického časopisu Šlehy (anonymně 1926). Sám pak v nakladatelství Orbis řídil stejnojmenný časopis (1927–28) a byl vedoucím redaktorem nakladatelských časopisů Rozhledy (1935–1938, s dalšími) a Čteme (1938, do č. 5, s dalšími). Dále Halas redigoval knižnice Mys Dobré naděje (1929–1935, s Arnoštem Vaněčkem) a uměnovědnou edici ARS, řada 2, Literárněhistorické studie (1940, s Albertem Pražákem a Karlem Krejčím). U nakladatele Václava Petra měl na starosti redakci knižnice První knížky (1936–1942), v níž uváděl do literatury mladé básníky. Vztah k tvůrčímu mládí si Halas uchoval i po válce, což mu autoři spláceli vděkem i trvalou obhajobou jeho díla (Ludvík Kundera), jež bylo krátce po básníkově smrti příkře odsouzeno (viz Ladislav Štoll: Třicet let bojů za českou socialistickou poezii, 1950). Publikoval v časopisech, které redigoval, a dále v periodikách: Rovnost, Sršatec, Host, Disk, Kmen, Právo lidu (zde se 1926–1927 věnoval i výtvarné kritice), Tvorba, ReD, Tvar, Literární noviny, Panoráma, Index, Literární rozhledy, Plán, Rozpravy Aventina, Rudé právo, Kvart, Lidové noviny, Čin, Almanach Kmene, Poezie, Rozhledy po literatuře a umění, Listy pro umění a kritiku, Volné směry, Život, Haló noviny (1938 zde báseň Dělnice), Evropský literární klub (ELK), Program D, U, Hovory o knihách, Kritický měsíčník, Akord, Národní práce, Kytice, Blok, Mladé archy aj. Psal též úvodní slova ke katalogům výstav. V samizdatové edici Česká expedice vyšel výbor z dopisů a básní Říkám víc tichem než slovy (1981). Pseudonymy a šifry: F. J. Džbánek, F. J. Pultík, Jiří Škamna, T. Šerif (vesměs s Josefem Dvořákem), Jan Víra (v časopise V boj, pravděpodobně společný pseudonym několika autorů); -a-, -al, -ala-, F. H., -fh-, F. Hlz (s Bedřichem Fučíkem, Pavlem Levitem a Vilémem Závadou v Listech pro umění a kritiku 1934), H., -H., -H-, -H. -, S., -S-, -s-, §§§ -.
 Po raném období proletářské poezie a poetismu znamená Halasova prvotina Sépie reakci na hromadná a perspektivistická hnutí 20. let a současně souzní s dobovou tendencí k existenciálně laděné tvorbě. Z poetismu uchovaná obraznost (zříkající se však asociativního principu) i prvky spontánní básnické hravosti, které se projevují – vedle anekdotických hříček – hlavně trvalejší zálibou v kontrastech, paradoxech a oxymórech, se však už zde ocitají v napětí s pocity skepse a deziluze. V následující sbírce Kohout plaší smrt jsou pak tyto stabilní rysy Halasovy poetiky již podřízeny tragickému životnímu pocitu, projevujícímu se motivy smrti a tíhy života, návratnou tematikou války, pochybami o smyslu poezie a tvorby i celkovou nedůvěrou ke smyslovému světu. Odhalování vnitřních stavů provází přerývaný, rytmicky nepravidelný verš založený na drsnosti a zadrhlosti. Plynulý tok jazyka poetistů rozrušuje složitě konstruovaná stavba vět s četnými novotvary a archaismy. Rozšíření dosavadní tematiky o milostnou polohu, pociťovanou však tíživě jako odvrat od „velkého dění“, přineslo citové zvroucnění a zpravidelnění verše směřujícího k písňovosti (Tvář, Hořec). O zpředmětnění své poezie Halas usiloval ve skladbě Staré ženy, pásmu litanických apostrof jednotlivých částí ženského těla plném soucítění se stářím, z něhož vykoupení přináší smrt. Nástup německého fašismu a španělská občanská válka dále zesílily básníkův zájem o společenské dění; rozšířily Halasovo dosavadní motivické spektrum a vyvolaly napětí mezi skepsí a vírou, pochybami a jistotou, nicotou a heroismem (Dokořán). Monumentalizace dění prostřednictvím jeho tragického vidění vyvrcholila ve sbírce Torzo naděje; tato reakce na mnichovské události v plné míře postihla tíživost doby a zároveň se stala zdrojem naděje. Halas se zde opřel o celonárodní tradice tkvící hluboko v lidovém povědomí, jako jsou svatováclavský chorál nebo Nerudovy Zpěvy páteční. V této době Halas také objevuje jistoty domova, krajinu dětství (Já se tam vrátím), obrací se k minulosti národní kultury (Naše paní BoženaNěmcová) a hledá možnosti, jak ozvláštnit vlastní tvorbu prostřednictvím dětsky naivního pohledu na svět (Ladění). Z válečných i poválečných veršů, reagujících na hrůzy nacismu a zdůrazňujících odpovědnost živých za oběti mrtvých, sestavil Halas sbírku V řadě. V poválečné části knihy, podobně jako v torzu větší skladby z války Potopa, se projevilo hledání nového výrazu, jež nakonec vyústilo v nedokončenou sbírku A co? Snaha vymknout se z řádu poezie – ne bez vlivu autorů Skupiny 42 – podnítila básníka k uplatnění obecné češtiny, v níž se vrství novotvary, archaismy i vulgarismy, uplatňují se zlomky přísloví, sentence i figury lidové poezie, zvýrazňuje se analytická složka metafory a narušuje logický vztah mezi syntaxí a významem. Tyto stylizace provází nový příval skepse, vyvolané zklamáním z poválečného světa a deziluzí z poúnorové podoby socialismu. Halasovu původní uměleckou tvorbu (včetně spolupráce s filmem: písně a libreta ke krátkým filmům) doprovázely úvahy o roli a charakteru poezie i o výtvarném umění, koncipované zpravidla jako eseje, dále stati, recenze i několik literárněhistorických exkurzů (o Jaroslavu Vrchlickém a F. X. Šaldovi). Během druhé světové války se zrodila převážná část překladů polské romantické poezie (Adam Mickiewicz, Juliusz Słowacki), jež došly nevšedního uznání v Polsku i doma. Halas překládal též jihoslovanskou hrdinnou lidovou epiku, verše maďarského básníka Endre Adyho, Puškinovy Pohádky aj.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o umění: Sépie (BB 1927; přeprac. 1948); Kohout plaší smrt (BB 1930; přeprac. 1948); Krásné neštěstí (BB 1930); Básně (BB 1931, soukromý tisk); Tvář (BB 1931; od 1940 rozšíř. o sbírku Hořec; přeprac. 1946); Thyrsos (BB 1932); Mladé ženy (B 1946); Tiše (BB 1932, soukromý tisk); Hořec (BB 1933; od 1940 in Tvář); Staré ženy (B 1935); Linka Procházková (E 1935; rozšíř. s tit. Malířka L. P., 1948); Dokořán (BB 1936; rozšíř. 1946); Torzo naděje (BB 1938; přeprac. 1945); Praze (B 1938, soukromý tisk); Obrazy (E 1938); František Halas a Jiří Mahen malíři Antonínu Procházkovi (BB 1938); Deset ran egyptských (B 1938, soukomý tisk); Časy (BB, 1939); Naše paní Božena Němcová (BB 1940; přeprac. 1946); Pod Zvičinou (B 1940, bibliofilie); Básně pro děti (BB pro děti, 1941, soukromý tisk); Do usínání (BB pro děti, 1942); Ladění (BB 1942; rozšíř. 1947); Hořká (BB 1942); Přání (B 1942, soukromý tisk); O jedné závisti (BB 1943, rozmnoženo); Dělnice (B 1945, psáno 1934); Barikáda (B 1945); Tak umírali (B 1945, bibliofilie); Nechodí už? (B 1945); Českým básníkům (BB 1945); Nikde (B 1946); Já se tam vrátím (P 1947); Mé krajiny (BB 1947); O jedné závisti (E 1947); A co básník (B 1947); V řadě (BB 1948); Počitadlo (BB pro ml., 1948); Jak vychovávat svého syna (P 1948, soukromý tisk); Přes smrt (B 1949); O poezii (E 1951); Dětem (BB 1954; rozšíř. s tit. Před usnutím, 1972); Potopa (BB, New York 1956); Mrtvé tváře (B 1956); A co? (BB 1957, ed. L. Kundera); Malující rok (B pro děti 1957); Koleda (B 1958); Zima (B 1958); Jediný smutek Ledy (B 1959); A najednou (B 1961); Potopa, Hlad (BB torza, 1965, ed. J. Chalupecký); Pád do výšky (B 1966); ...oslavme štětec kštici krásy... (B 1967); Zpěvanky, zpěvanky (P 1969, ed. F. X. Halas); Dolores (B 1972, faksimile náčrtu básně); Střechýl – Klíčení – Noc (BB 1972, faksimile náčrtu básní); Tvář rodné země (1972, obsahuje: Já se tam vrátím, průvodní slovo k filmům J. V. Staňka České kvítí a Vodníkova zahrada, komentář Zpevanky, zpevanky k filmu K. Plicky Věčná píseň, text k cyklu fotografií J. A. Palouše Tvář Česko-slovenska, ed. F. X. Halas); Podzim (B 1984); Přivítání v lese (1986, leporelo).
Výbory: Sedm vybraných básní (1940); Magická moc poezie (stati, 1958, ed. J. Grossman a V. Justl); Španělský podzim F. H. (1959, i dokumenty, ed. L. Kundera); Osm básní F. H. (1960); Sbohem múzy (1963, ed. L. Kundera); Hlad (1966, ed. L. Kundera); Tři básně (1966, ed. F. X. Halas, bibliofilie); Čtyři máje F. H. (1967, ed. L. Kundera a B. Marčák); 10 básní z února (1968, ed. J. Hájek); Doznání (1972, ed. F. X. Halas); Hlas domova (PP 1979, ed. F. X. Halas); Poučení synovské a jiné verše (1979, edd. Věra a Miloš Daříčkovi, bibliofilie); Vodníkova zahrada (1979, ed. J. Bránský); Prostor paměti (1979); Táto, pojď si se mnou povídat! (1979); Ulom růži (1981, ed. L. Kundera, výbor z publicistické poezie); Milostí buď mi tělo tvé (intim. lyrika, 1986, ed. J. Žáček); Klenotem erbovním (1986, ed. V. Kún); Životem umřít (1989, ed. A. Stich a L. Kundera); Čára obzorů (1992, ed. J. Hilčr a V. Sainer); Miluji srdce, která nezebou (1998); Doznání (1999, ed. Vladimír Justl); Dolores (2003, ed. L. Kundera); Krásné neštěstí (2006, ed. J. Halas, výbor z poezie a korespondence).
Souborná vydání: Básně (Čs. spisovatel, 1957, ed. J. Grossman a V. Justl); Triptych o ohrožené zemi (1959, obsahuje Torzo naděje, Já se tam vrátím, Naše paní Božena Němcová, ed. V. Justl); Básnické dílo (1978, ed. B. Štorek); Mladé ženy – Staré ženy (1986); Sépie – Kohout plaší smrt – Tvář (2001); Spisy: Dílo F. H. (Čs. spisovatel, 1968–1983, Torst 2001, 6 sv., ed. J. Brabec, F. X. Halas, J. Halas a L. Kundera): sv. 1 Krásné neštěstí (1969); sv. 2 Časy (1981); sv. 3 A co básník (1983); sv. 4 Imagena (1971); sv. 5 Obrazy (1968); sv. 6 Dopisy (2001).
Překlady: O. Sonnenfeld: Pohádka lásky (1926); Báseň Michela Angela (b. d., 1945); Bán Strachinič: Z jihoslovanských zpěvů hrdinských (1946, s O. Berkopcem); A. Mickiewicz: Gražyna, Konrád Wallenrod (1947, s J. Matoušem, Konrád Wallenrod samostatně 1976) + Dziady (1947, s J. Matoušem) + Balady a romance – Sonety krymské – Básně (1820–1855) – Gražina (1953, s J. Matoušem); A. S. Puškin: Pohádky (1949, s L. Fikarem, F. Hrubínem a P. Eisnerem); J. Słowacki: Balladyna (1950, s J. Matoušem) + Lilla Weneda (1950, s J. Matoušem); E. Ady: Krev a zlato (1950, s V. Závadou a M. Mittelmannem Dedinským); Zpěvy hrdinství a lásky (výbor výpravných básní jižních Slovanů, 1954, s O. Berkopcem; rozšíř. s tit. Jugoslávské zpěvy, 1958, s O. Berkopcem a V. Závadou); scénická úprava: J. Laforgue: Čtverák Pierrot (1929).
Příspěvky ve sbornících: F. X. Šaldovi (1932); Kytka na hrob Vladimíra J. Průši (1933); J. Královi k padesátinám (1934); Sborník Jih (1934); Poezie (1934); U vrbiček (1934); Sborník 1935 (1935); Básníkův rok (1936); Československo Sovětskému svazu k 20. výročí (1937); Básníku Karlu Tomanovi (1937); No passaran! (1937); Zborov 1917–1937 (1937); Verše na zeď (1937); E. Lešehradovi k 15. listopadu 1937 (1937); Španělsko v nás (1937); Španělsku (1937); F. Halas a J. Mahen malíři A. Procházkovi (1938); Jedenáct nejmilejších básní (1939); Věčný Mácha (1940); Bezručův hlas (1940); České jaro (1940); Nový realismus (1940); Hlasy domova (Paris 1940); Sestry v kráse (1941); Horovi k padesátinám (1941); In memoriam B. Heinze 1940 (1942); Kouzlo hraček (1945); Dík bojovníku (1945); K padesátinám soudruha Gottwalda (1946); In memoriam Vladimíra Tůmy (1946); Svatopluku Klírovi k padesátým narozeninám (1946); Milion pracovních hodin darem republice (1946); Můj poměr ke KSČ (1946); Václav Hončl. In memoriam (1946); Nad Tatrou sa blýska (1946); Václav Vydra – k 70. narozeninám (1946); Básníkovi (1947); In memoriam (L. Fischerová – I. Krausová – A. Procházková-Kefurtová, 1947); Vzpomínky na Petra Bezruče (1947); Reklama to dokáže (1947); Jeden život (1948); Účtování a výhledy (1948); Práce zpívá (1949); In memoriam F. H. (1954, ed. A. Kroupa).
Korespondence: Z dopisů F. H. (J. Mahenovi, J. Pojarovi z roku 1938, K. Michlovi z okupace, O. Nouzovi z roku 1945), HD 1961, s. 462; Z korespondence F. H. (neznámému adresátu, H. Schulzové z roku 1943, M. Hanušovi po roce 1945, J. Sobotkovi z roku 1945, J. Jelínkovi z roku 1947, V. Kopeckému z roku 1949), HD 1964, č. 11; Listy z mobilizace (L. Halasové z roku 1938), Tvář 1964, č. 9–10; Františku, dobrý den (L. Rejlové z let 1932–34, 1965, ed. F. X. Halas a L. Kundera); 12 dopisů Františka Halase ženě (1965, ed. F. X. Halas a L. Kundera); J. Hek (= J. Hájek) – Š. Vlašín: Vzájemná korespondence básníků J. Mahena a F. H. (z let 1929–38), Sborník Národního muzea, řada C, 1966; Dopis F. H. (L. Halasové z roku 1947), HD 1968, č. 5; Dopis Hlasu mladých (z roku 1939), in Imagena (1971, in Dílo F. H.); F. H.: Wybór poezji (J. Tuwimovi z let 1928–29, J. Przybośovi z let 1947–48, A. Włodkovi z let 1947–49, manželům Gałczyńskim z roku 1949, Kraków 1975, ed. J. Baluch); Setkání s F. H. (K. Michllovi z let 1935–49), in K. Michl: Chvíle setkání... (1976); Depeše z konce tisíciletí (V. Nezvalovi z roku 1927, 1981, ed. M. Krulichová, M. Vinařová a L. Tomek); Polohy srdce (vzájemná korespondence s J. Johnem z let 1927–49, 1982, ed. M. Krulichová a M. Vinařová); Dopisy (2001, jako 6. svazek Díla F. H., ed. J. Halas a L. Kundera); Není dálky... (vzájemná korespondence Františka Halase a Jana Zahradníčka z let 1930–1949, 2003, ed. Jan Wiendl a Jan Komárek, poprvé částečně časopisecky: HD 1967, č. 1, ed. F. X. Halas).
Hudebniny: Jenom ne strach (1946, hudba A. Cmíral); Polnice slávy (1947, hudba J. Seidel); Lidice (1949, hudba K. Slavický); Budujeme (1949, hudba V. Dobiáš); Národ muzikantů (1949, hudba V. Dobiáš); My! (1951, hudba V. Dobiáš); Bdělá stráž (1951, hudba V. Dobiáš); Buduj vlast, posílíš mír! (Hanoy 1953, hudba V. Dobiáš); Naše paní Božena Němcová (1959, hudba J. Křička); Šest písniček dětem na slova F. H. a Josefa Kainara (1963, hudba J. Feld); Kvočna – Písnička – Kolečko (1968, hudba Zdeněk Kaňák); Halas dětem (1970, hudba J. Podešva); 9 písniček na slova F. H. a Josefa Kainara (1972, hudba J. Feld); Mobilizace (1974, hudba J. Dvořáček); Lenin (1975, hudba K. Janeček); Do usínání (2001, hudba Zdeněk Pololáník).
Uspořádal, vydal a redigoval: Fronta (sb. 1927, s dalšími); Almanach Kmene 1932/33 (1932, s L. Vokrovou); Mahenovi – sborník k padesátinám (1933, s J. Žantovským); Naše maminky (1933, s J. Fischerem; samostatně přeprac. 1938); Nový průvodce dnešního čtenáře (1934); Průvodce čtenářů 1936 (1935); Věčný Puškin (sb., 1937, s F. Kubkou); Trampský smích (1937, s J. Dvořákem, společný pseud. T. Šerif); Láska a smrt (výbor lidové poezie, 1938, s V. Holanem; rozšíř. 1946); Třída se směje (školní humor, 1938, s J. Dvořákem, pod společným pseud. Jiří Škamna); Jídlo, pití, základ všeho živobytí (anekdoty, 1939, s J. Dvořákem, pod společným pseud. F. J. Džbánek); Obchod je obchod (anekdoty, 1939, s J. Dvořákem, pod společným pseud. F. J. Pultík); J. Mahen: 7 vybraných básní (1940); Dík a pozdrav Josefu Horovi k padesátinám (sb., 1941, s B. Novákem).

LITERATURA

Bibliografie: František Halas (1961, pro vnitřní potřebu okresní knihovny v Olomouci); L. Kundera: Bibliografie díla Františka Halase, in F. H., Hlad 1966; V. Slavíková: Básník úzkosti a naděje František Halas (1986); J. Kubíček: Bibliografie Františka Halase, in L. Kundera, František Halas (1999); L. Knězek: K bibliografii frenštátských tisků Jana Jelínka, Hlasy Muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm 2004, č. 4 (zaznamenává bibliofilské tisky básní Františka Halase).
Knižně: B. Václavek: O Františku Halasovi (Bratislava 1934; rozšíř. s tit. Svár básníka a díla, in Tvorbou k realitě, 1937); M. Koukalová: František Halas o dětech a pro děti (1970); Chvíle setkání: František Halas – Karel Michl (1972, vzpomínky, ed. Jindřich Hilčr); Pamiętnik słowiański (1972, s příspěvky J. Hrabáka, B. Marčáka, A. Frenche, J. P. Lochera, E. Madanyho, K. Krejčího, O. Králíka, J. B. Čapka, J. Kolbuszewského, L. Kundery, J. Balucha, P. Winczera, J. Ślizińského, O. Bartoše, S. Šerlaimové, I. Csaplárose, T. Gasińského); J. Waczków: František Halas (Warszawa 1980); František Halas – Spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (sb., 1987); V. Juřina: František Halas (1991); L. Kundera: František Halas (1999, obsahuje bibliografii F. H.); M. Bauer: Tíseň tmy aneb Halasovské interpretace po roce 1948 (2005, obsahuje CD s výborem ze zvukových záznamů rozhlasových pořadů s účastí F. H.); L. Kundera: Kampak to odešel pan Halas? (b. d., bibliofilie).
Studie a články: F. Götz: České dada, in Básnický dnešek (1931); B. Fučík: F. H., Listy pro umění a kritiku 1933, s. 440; V. Černý: O F. H., Život 13, 1934/35, s. 157; B. Václavek: K. H. Mácha a F. H., in Máchovy ohlasy (alm. Chudým dětem 1936), též in Literární studie a podobizny (1962); F. X. Šalda in Kritické glosy k nové poezii české (1939); M. Dvořák: H., Holan, Deml, Akord 13, 1946/47, s. 306; L. Štoll in Třicet let bojů za českou socialistickou poezii (1950); J. Grossman: doslov, in Básně (1957), též in Analýzy (1991); J. Brabec: A co básník, Květen 2, 1956/57, s. 317, 342; týž, Květen 3, 1957/58, s. 42; L. Kundera: Čtyři nenapsané sbírky F. H., HD 1959, s. 453; J. Hora in Poezie a život (1959); L. Kundera: doslov, in Sbohem múzy (1963); J. Chalupecký: Cesta F. H., Plamen 1964, č. 10; J. Grossman: H. esejista, HD 1964, č. 11, též in Analýzy (1991); M. Červenka in sb. Struktura a smysl literárního díla (1966); Z. Pešat: F. H., ČL 1967, s. 1, též in Dialogy s poezií (1985); L. Kundera: předmluvy, in Dílo F. H. (Krásné neštěstí, 1968; Obrazy, 1968; Imagena, 1971; Časy, 1981; A co básník, 1983); A. M. Píša in Dvacátá léta (1969); týž in Třicátá léta (1971); F. X. Halas: F. X. Šalda a F. H., Literární archiv 1969, s. 424; V. Macura: Neologismy v struktuře H. díla, ČL 1969, s. 201; J. Med: H. – Trakl – Reynek, ČL 1969, s. 228; J. Palivec in Poezie stále budoucí (1969); J. Čep: úvod, in Závěť, Svědectví (Paris) 11, 1971/72, s. 120; V. Smetáček (= M. Červenka): Růst H. Ladění ve světle rukopisů, Literární archiv 1972, s. 181; J. Baluch: předmluva, in F. H.: Wybór z poezje (Kraków 1975); M. Blahynka, in Básnické dílo F. H. (1978); B. Fučík in Sedmero zastavení (München 1981; rozšíř. in Čtrnáctero zastavení, 1992); M. Havránková: K Halasovu překladu Slowackého Balladyny, Slavia 1982, č. 2; Z. Pešat: František Halas a ilegální časopis V boj, ČL 1982, č. 3; M. Homolková: Vyjádření o jazyce a řeči v publicistických projevech F. Halase, Naše řeč 1983, č. 5; M. Kubínová in Proměny české poezie dvacátých let (1984); J. Chalupecký: Poezie a politika, Rozmluvy (London) 1985, s. 162; S. Richterová in Slova a ticho (München 1986; 1991); Z. Kožmín in Interpretace básní (1986); V. Kolár in Rozumět literatuře (1986); Z. Rotrekl in Skrytá tvář české literatury 1 (Toronto 1987; 1991; rozšíř. 1993); J. Vojvodík: Vábení smrti, Národní politika 1989, č. 11, příl. Zvon); I. Šipinová – M. Zahrádka: František Halas (1901–1949), in Rossica Olomucensia 1989, sv. 27, obsahuje přehled překladatelů děl F. H. do ruštiny a bibliografii ohlasů v sovětské literární vědě); A. Stich: Halas – pelikán, Zprávy Spolku českých bibliofilů v Praze1989, č. 3/4, též in Od Karla Havlíčka k Františku Halasovi (1996); L. Hejdánek: Básník a slovo in České studie: literatura, jazyk, kultura (1990); M. Červenka: Halasova sebeoslovení, Časopis Moravského muzea. Vědy společenské 1990, č. 1/2, též in Styl a význam (1991); týž in Slovník básnických knih (1990); V. Černý in Tvorba a osobnost, sv. 1 (1992); J. Holý in Česká literatura 1945–1970 (1992); Z. Fišer: Motivy v Halasově skladbě Já se tam vrátím, Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity – řada literárněvědná, č. 39 (1992); Z. Kožmín in Studie a kritiky (1995); D. Šajtar: Halasova dětská tvář, Sborník prací Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě – řada literárněvědná, č. 2 (1997); R. Vévoda: "Nechci být kůlem vyhlášek" – František Halas a jeho politická cesta po roce 1945, KPRR 1997, č. 9, též in sb. Rok 1947 (1998); F. Valouch: Motivy noci a tmy v Halasově Torzu naděje, ČL 1998, č. 2, též in Čas v poezii, poezie v čase (2005); V. Justl: Několik slov o Františku Halasovi, ČL 1999, č. 4; týž, Jak peníz tiše položený slepci, Host 1999, č. 8; P. Winczer in Súvislosti v čase a priestore (Bratislava 2000), též in sb. Od iniciatívy k tradícii (2005); P. Komenda: Hranice umělecké události v Halasových textech, in sb. Česká literatura na konci tisíciletí, sv. 2 (2001); týž, Jednohlasí a mnohohlasí v Halasových prózách, ČL 2001, č. 6; J. Poláček: Halasovo Ladění v zrcadle kritiky, Ladění 2001, č. 4; P. Peňáz: Integrita epitafu a epigramu Františka Halase, Akord 2003, č. 1; L. Knězek in Ve Frenštátě mají rádi poezii (2003); J. M. Tomeš in Slovo a tvar (2003); P. Kovařík in Literární otazníky (2005); J. Lehár in Studie o sémantizaci formy (2005); P. Boháč: Poezie jako potopa: poezie jako čekání budoucího, Souvislosti 2005, č. 4.
Recenze: Sépie: B. Václavek, Kmen 1926/27, s. 303; J. Vodák, České slovo 17. 12. 1927; F. Götz, Národní osvobození 25. 12.1927; J. Hora, RP 25. 12. 1927; A. N. (= A. Novák), LidN 6. 5. 1928; A. Černík, Gentleman 1928, s. 261; M. Dvořák, Tvar 1928, s. 197 *Kohout plaší smrt: B. Václavek, ReD 1929/30, s. 282; P. Fraenkl, Čin 1929/30, s. 994; A. N. (A. Novák), LidN 5. 10. 1930; -a (= J. Hora), Plán 1930/32, s. 192; F. Götz, Národní osvobození 10. 7. 1930, též in Básnický dnešek (1931); AMP (= A. M. Píša), PL 27. 7. 1930, též in Dvacátá léta (1969); V. Nezval, Zvěrokruh 1930, č. 1, též in Dílo, sv. 24 (1967); F. X. Šalda, ŠZáp 1929/30, s. 311 * Tvář: F. X. Šalda, ŠZáp 1931/32, s. 312, též in Kritické glosy k nové poezii české (1939); G. (= F. Götz), Národní osvobození 2. 1.1932; AMP (= A. M. Píša), Čin 1931/32, též in Třicátá léta (1971); J. Mahen, Panoráma 1931/32, s. 138; P. E. (= Fraenkl), Naše doba 1931/32, s. 640; jh (= J. Hora), LitN 1932, č. 6, též in Poezie a život (1959); V. Hrbek (= Z. Kalista), Lumír 1932, s. 339; M. Rutte, Národní listy 29. 1. 1932; F. Hrubín, Studentský časopis 1931/32, s. 101; * Hořec: F. X. Šalda, ŠZáp 1933/34, s. 20, též in Kritické glosy k nové poezii české (1939); AMP (= A. M. Píša), Panoráma 1933, s. 140, též in Třicátá léta (1971); A. Černík, Čin 1934, s. 417; Nk (= B. Novák), Rozhledy 1933, s. 55; V. Hrbek (= Z. Kalista), Lumír 1933/34, s. 328; A. N. ( = A. Novák), LidN 1.4.1934; P. Fraenkl, Naše doba 1934, s. 506 * Staré ženy: F. X. Šalda, ŠZáp 1934/35, s. 375; K. Konrad, Tvorba 1935, s. 834, též in Ztvárněte skutečnost (1963); G. ( = F. Götz), Národní osvobození 19. 9. 1935; A. N. (= A. Novák), LidN 21. 10. 1935; AMP (= A. M. Píša), PL 23. 10. 1935, též in Třicátá léta (1971); R. Brtáň, Slovenské smery 1936, s. 152; V. Hrbek (= Z. Kalista), Lumír 1935/36, s. 343; Nk (= B. Novák), Magazín Družstevní práce 1935/36, s. 123; m. n. (= M. Novotný), LidN 7.10.1935; M. Dvořák, LUK 1935, s. 561 * Dokořán: jh (= J. Hora), Almanach Kmene 1936/37, též in Poezie a život (1959); AMP (= A. M. Píša), PL 20. 10. 1936, též in Třicátá léta (1971); B. V. (= B. Václavek), U 1936, s. 374; P. Fraenkl, Rozhledy 1937, s. 3; B. Polan, LitN 9, 1936/37, č. 7–8, též in Život a slovo (1964); Nk (= B. Novák), Panoráma 1936, s. 150; M. D. (= M. Dvořák), Akord 1936, s. 111; V. Černý, LidN 2. 11. 1936; s (= F. Soldan), Kultura doby 1936, s. 32; -á- (J. Rybák), RP 3. 1. 1937; J. Janů, Lumír 63, 1936/37, s. 162; J. B. Čapek, Naše doba 1936/37, s. 184; B. Fučík, LUK 1937, s. 18 * Naše paní Božena Němcová: AMP (= A. M. Píša), Národní práce 11. 2. 1940; B. Jedlička, LidN 12. 2. 1940; B. Václavek, LidN 19. 2. 1940; G. (= F. Götz), Čteme 1939/40, s. 104; J. B. Č. (= J. B. Čapek), Naše doba 1939/40, s. 375; V. Černý, KM 1940, s. 126; B. Fučík, Akord 7, 1939/40, s. 279; B. Březovský, Panoráma 1940, s. 66 * Ladění: vbk (= V. Běhounek), Práce 15.8.1945; J. Pilař, ZN 9. 9. 1945; J. Linhart, PL 30. 9. 1945 * Já se tam vrátím: lk (= L. Kundera), Rt 2. 2. 1947; -ta (= E. Frynta), LD 19. 2. 1947; J. Červinka, SvSl 23. 3. 1947 * V řadě: jvs (= J. V. Svoboda), MF 4. 3. 1949; L. Kundera, Rt 20. 3. 1949; O. Kryštofek, MF 10. 4. 1949; I. Skála, RP 24. 4. 1949; M. Vacík, Kulturní politika 1949, č. 17 * A co?: ma (= J. Machoň), SvSl 29. 11. 1957; V. Pazourek, LD 1. 1. 1958; kt, MF 22. 1. 1958.
Nekrology: E. B. Lukáč, Tvorba 1949, s. 153; J. Pilař, Slovenské pohľady 1949; J. Lang, Var 1949; P. Bojar, Slovanský přehled 1949; F. Buriánek, ZN 29. 10. 1949, též in O současné české literatuře (1982); J. Rybák, RP 30. 10. 1949; J. Kopta, Věstník ČAVU 1949; J. Hájek, LidN 4.11.1949.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (uspořádáno v 1. stupni evidence).

Autor hesla: Zdeněk Pešat (1995)
Aktualizace hesla: 20. 9. 2006 (kp)
 
zpět na hlavní stranu