Petr DEN
Vlastním jménem Ladislav Radimský. Narodil se v rodině mlynáře. Gymnázium absolvoval roku 1916 v Kolíně a k dalšímu studiu nastoupil na Právnickou fakultu UK v Praze (JUDr. 1921). Od roku 1920 byl úředníkem postupně na čs. vyslanectví v Bukurešti, Berlíně a Bernu. Za okupace nebyl zaměstnán, v květnu 1945 reaktivován. V letech 1945–1946 byl v Londýně čs. zástupcem u Přípravné komise pro Spojené národy, v letech 1946–1948 zástupcem stálého delegáta ČSR u OSN v New Yorku. V roce 1948 vystoupil z čs. státních služeb a emigroval. Až do roku 1958 pracoval v New Yorku jako úředník sekretariátu OSN. V roce 1958 spoluzaložil Československou společnost pro vědy a umění (SVU) v USA. Roku 1960 krátce řídil exilový kulturně-politický dvouměsíčník Zápisník, v letech 1961–1963 kulturní revue Perspektivy (New York), v období 1964–1970 řídil čtvrtletník SVU Proměny (New York).
Do literatury vstoupil v roce 1932. Přispíval do Lidových novin, Listů pro umění a kritiku, Přítomnosti, Kritického měsíčníku, Kvartu aj., v exilu pak především do Proměn (New York), kde mj. soustavně uveřejňoval recenze doma publikované beletrie, dále do periodik Newyorské listy, Perspektivy a Zápisník (vše New York), Sklizeň svobodné tvorby (Greensboro, Norman /USA/), Tribuna (Chicago), Naše hlasy (Toronto), Sklizeň (Hamburk), České slovo (Mnichov), Nový život a Studie (obojí Řím). Řadu literárních úvah napsal pro vysílání Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy. Po roce 1989 byly jeho články či eseje otištěny ve Tvaru (č. 7/1998), Literárních novinách (č. 38/2004) a Kontextech (č. 1/2018). – Je nositelem Řádu TGM IV. třídy (1992), čestného Říjnového uznání (Čs. kulturní rada v exilu 1958) a čestným členem SVU (1970). – Užíval pseudonymů Václav Deyl a Vilém Kostka. Politickou esejistiku a publicistiku podepisoval vlastním jménem Ladislav Radimský.
Petr Den debutoval cyklem literárních esejů Tvůrcem snadno a rychle, v nichž vtipně pojednával o lidské tvořivosti jako společném základu navzájem nejodlehlejších oborů uměleckého, vědeckého a praktického konání. Také další jeho práce se většinou pohybují mezi duchaplným humorem (Petr Den se vadí s českou literaturou) a kriticky nabádavým patosem. Plně se tento patos, žádající návrat k absolutnu, prosadil v pozdějších esejích, publikovaných časopisecky doma těsně po válce (knižně ve výboru Počitadlo) či později v exilu. Literárním a kulturním tématům se autor věnoval v esejích sebraných do knihy Době proti srsti (zde jeden z prvních českojazyčných ohlasů Beckettova Čekání na Godota). V rozhlasových relacích z roku 1961, shrnutých do sešitu Na táčkách z domovem, Den zprostředkoval domácím posluchačům soudobé kulturní dění v New Yorku. Beletrii se blíží eseje vázané ke konkrétnímu místu (Pětkrát Kolín, Mexické divertimento, Evropan na Manhattanu), ještě více pak eseje s epickými prvky soustředěné kolem reálné situace, dovádějící však drobné postřehy ke kulturněpolitickému zobecnění (vzpomínky na prázdniny u babičky v knize Radost ve Veselí, rozmarné vyprávění o zkušenostech majitele kocoura O kocourovi bez bot).
Výhradně politickým otázkám věnoval
Den řadu esejů čistě úvahového charakteru. V knize Rub a líc našeho národního programu v atomovém věku analyzuje rysy „národní povahy“ a její projevy, které komplikovaly vývoj společnosti po roce 1918, a vytyčuje cestu duchovní obnovy země, důsledně vycházející z křesťanských základů a závazných mravních imperativů. V publikaci Skloňuj své jméno, exulante! shrnul v obecnějších souvislostech své zkušenosti s poúnorovou emigrací a pokusil se formulovat její reálný politický program. Posmrtně sestavený výbor Texty z exilu zahrnuje průřez Denovou esejistikou a publicistickou především na politická, historická a kulturní témata a výběr z jeho korespondence. Dochovaný soubor Radimského korespondence s exilovým teologem a filosofem Karlem Vránou (pseud. Pavel Želivan) přináší publikace Promiňte tu čmáraninu.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie a eseje: Tvůrcem snadno a rychle (EE 1933); Petr Den se vadí s českou literaturou (EE 1934); Řeči ke gymnazistům (EE 1946); Pětkrát Kolín (EE 1947, znovu pod názvem Město 1997); Mexické divertimento (E, Hamburk 1954); Dva essaye z Počitadla (EE, Řím 1955); Evropan na Manhattanu (P, Lund 1958); Rub a líc našeho národního programu v atomovém věku (EE, Řím 1959, podeps. Ladislav Radimský); Době proti srsti (EE, New York 1958); Radost ve Veselí (P, Řím 1960); Počitadlo (EE, New York 1961); Světélko jen malé (P, Řím 1963; Kolín 1991); Na táčkách s domovem (P, Hamburk 1963); Cesta k politickému poznání – pokus o nástin vědecké politiky (E, Řím 1966, podeps. Ladislav Radimský, vyšlo jako 12. sv. časopisu Studie); Skloňuj své jméno, exulante! (EE, Řím 1967, podeps. Ladislav Radimský); Než bude pozdě. Pamflet na Sacharovovo téma o nápravě věcí lidských (E Toronto 1969, podeps. Ladislav Radimský); O kocourovi bez bot (P, Mnichov 1970); Naší mládeži (EE, Řím 1973); Texty z exilu (EE 2019, ed. M. Jareš, K. Volková a J. Gruntorád).Korespondence: Promiňte tu čmáraninu (s Karlem Vránou, 2015, ed. M. Přibáň).
Příspěvky ve sbornících a antologiích: Společnost národů – záruka míru (1937, red. Konstantin Jelínek); Zdeněk Němeček (New York 1958); Prvá. Několik vzpomínek věnovaných náčelnici ČOS M. Provazníkové (Washington 1960); Padesát let. Sborník úvah a vzpomínek na Masarykovu republiku (ed. I. Herben a F. Třešňák, Toronto 1968); T. G. Masaryk ve třech stoletích (2001); Z dějin českého myšlení o literatuře 1 (2001) a 3 (2003).
LITERATURA
Knižně:
K. Vrána: Ladislav Radimský 1898–1978 (Kolín 1992, doprovodný tisk ke stejnojmenné výstavě, ed. Zbyněk Sedláček); M. Přibáň in Prvních dvacet let (2008).
Studie a články:
K. Vrána: Zastavení u Petra Dena, Studie (Řím) 1971, č. 4 (28); Ž (= K. Vrána), doslov in P. D.: Naší mládeži (1973); I. Steinská: Bída a sláva exilu, Nový život (Řím) 1988, č. 9/10; A. Zach: Ladislav Radimský – aristokrat exilu, LidN 27. 8. 1992, příl. Národní 9, č. 35; J. Šícha: Konečně začít přemýšlet, LitN 2004, č. 38; V. A. Debnár: Břitký pozorovatel exilový i domácí, LitN 2005, č. 42; M. Přibáň: Helfer, šnobl, plejer, dacan, ČL 2016, č. 1.
Recenze:
Tvůrcem snadno a rychle: R. Konečný, LidN 27. 6. 1933; Václav Nedoma (= V. Renč), Rozhledy 1933, č. 11; tv (= T. Vodička), Řád 1, 1933/34, s. 352 * Pětkrát Kolín: J. D. (= J. Dostál), KM 1948, s. 326 * Řeči ke gymnazistům: V. P., Svobodné noviny 27. 7. 1947 * Době proti srsti: J. Dresler, České slovo (Mnichov) 1959, č. 2; P. Želivan, Archa (Mnichov) 1959, č. 9 * Rub a líc našeho národního programu v atomovém věku: F. Horský, České slovo (Mnichov) 1959, č. 6; V. Stárková, Nový život (Řím) 1959, č. 6; B. Chudoba tamtéž (k tomu polemika E. Vojtěch, tamtéž, č. 7/8, a A. Kratochvil, tamtéž, č. 10/11); J. Jíra, Sklizeň svobodné tvorby (Norman, USA) 1959, sv. 3/4;
B. Berka, Nový život (Řím) 1960, č. 2; S. Růžičková, Sklizeň (Hamburk) 1960, č. 85/86; V. Straka, Bohemia (Kolín n. R.) 1960, č. 95/96; J. Holý, LidN 26. 7. 1990, příloha LN, č. 17 * Skloňuj své jméno, exulante!: P. Javor, Proměny (New York) 1967, č. 4; V. Stárková, tamtéž * Cesta k politickému poznání: K. Vrána, Proměny (New York) 1968, č. 2; A. Cekota, Proměny (New York) 1968, č. 3 (tamtéž reakce autora); V. Bušek, Naše hlasy (Toronto) 1968, č. 7; V. E. Andic, Nový domov (Toronto) 1968, č. 9 * Než bude pozdě: Joža Procházka, Proměny (New York) 1969, č. 3; P. Želivan (= K. Vrána), České slovo (Mnichov) 1969, č. 10 * Promiňte tu čmáraninu: G. Romanová, ČL 2016, č. 4; P. Mareš, Souvislosti 2017, č. 1; K. Komárek, Kontexty 2018, č. 1.
K životním jubileím: P. Želivan (= K. Vrána), České slovo (Mnichov) 1968, č. 4; Paž (= K. Vrána), Nový život (Řím) 1968, č. 4; (m), LD 8. 9. 1990; J. Pejskar, České slovo (Mnichov) 1990, č. 9; M, Křesťanská revue 1991, č. 8.
Nekrology: V. Bušek, Proměny (New York) 1970, č. 4; K. Vrána, Nový život (Řím) 1970, č. 11; Jar. Drábek, České slovo (Mnichov) 1970, č. 9.
Archiv:
LA PNP: osobní fond (soupis T. Hájek, 1998). – Libri prohibiti, Praha: osobní fond, původně uložený v Hoover Institution v USA.
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Bibliografie Ladislava Radimského (Libri prohibiti)
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Literární archiv Památníku národního písmnictví