DRAMATICKÉ UMĚNÍ  

Koncepce sborníku vydávaného pro členy SČDU prozrazovala inspiraci měsíčníkem Divadlo, zrušeným v roce 1970. Vedle více či méně ideologicky poznamenaných textů přinášely jednotlivé svazky zejména kritické stati o soudobé české a slovenské dramatické tvorbě a inscenační praxi, články o významných osobnostech a tradicích dramatického umění a teoretické reflexe týkající se aktuálních vývojových trendů a novější odborné literatury. Ke kmenovým přispěvatelům, kteří se vyjadřovali k širokému spektru otázek dramatického umění, patřili Otakar Brůna, Jan Císař, Jan Dvořák, Aleš Fuchs, Jan Kolář, Milan Lukeš, Karel Martínek, dílčími pohledy na minulost i současnost divadelní tvorby přispěli mj. František Černý, Antonín Dvořák, Josef Herman, Zdeněk Hořínek, Alena Morávková, Ludvík Páleníček, Věra Ptáčková, Bohuš Štěpánek, Jan Votruba, Zdeněk Zábranský, o veršovaném dramatu psal František Schildberger, o operním divadle Jarmila Brožovská, o scénografii Sylva Marešová, o problematice rozhlasové hry Jan Czech a Alena Štěrbová, o televizi Petr Bílek a Miloš Smetana; příležitostně byla věnována pozornost i dění v cizině (Milan Lukeš, Karel Martínek) a redakce otiskovala též materiály přeložené ze zahraničního tisku. Některá čísla byla zaměřena k jednomu ústřednímu tématu, např. k rozhlasové a televizní tvorbě (sv. 4) nebo filmu a filmovému dabingu (sv. 7). Ve volně připojených přílohách na kuléru vycházely mj. texty českých dramatických novinek, ať již činoherních (Josef Bouček, Pavel Cmíral, Jaroslav Čejka, Oldřich Daněk, Ludvík Kundera – Labyrint světa a lusthauz srdce, sv. 11, Karel Steigerwald – Neapolská choroba, sv. 10), nebo pantomimických (Boris Hybner, Bolek Polívka), rozhlasových (Jan Jílek, Josef Nesvadba, Jan Otčenášek, Nataša Tanská, Jan Tůma), filmových (Jiří Blažek – Lev s bílou hřívou, sv. 12, Vladimír Körner –Kukačka v temném lese, sv. 7) a televizních (Jaroslav Dietl). Drobnějším statím a glosám byla věnována rubrika Poznámky, recenze nových knih psali zejména Otakar Brůna, Jan Czech, Jan Dvořák, Aleš Fuchs, Eva Šormová, Karel Šourek, Bohuš Štěpánek.

V rámci možností se redaktoři postupně snažili zbavovat časopis ideologické závislosti a soustředit jej výhradně k odborným tématům. Od 1987 se DU stalo revuí velmi širokého záběru. Domácí divadelní dění a dramatickou tvorbu sledovalo mj. v rubrikách Role (hodnocení významných hereckých výkonů), Umění a současnost a Rozhledy (kromě již jmenovaných přispěvatelů též Aleš Bergman, Otakar Blanda, Jiří Černý, Pavel Doležal, Gustav Francl, Jiří Hájek, Miloš Horanský, Václav Königsmark, Libor Ládek, Lucie Lomová, Jaromír Ptáček, Ivan Rajmont, Otakar Roubínek, Jitka Sloupová, Zdeněk Srna, Jan Vedral aj.). Více než dříve se DU zabývalo i zahraničními scénami a světovou dramatickou tvorbou, a to zvláště v rubrikách Světové premiéry, Zahraničí (Josef Balvín, Jarka Burian, Zdeněk Digrin, Lída Engelová, Vladimír Procházka, Michael Žantovský). Významnější teoretické studie (většinou v rubrice Teorie) uveřejnili např. Ivo Osolsobě, Eva Syřišťová a Jaroslav Vostrý, zařazovány byly i překlady (Umberto Eco: Sémiotika divadelního představení – 2/1988; Jovan Hristić: Beckettovo divadlo lidského života – 3/1989). Do oblasti literární vědy a kritiky přesahovaly mj. články Jana Lukeše (Čas a místo: dramatické tenze – 2/1989) či studie Zlaty Zbořilové srovnávající Kolářův a Ouředníkův překlad Čekání na Godota (1/1990). Otázkám filmu se v DU věnovali hlavně Jan Bernard, Tereza Brdečková, Milan Hanuš, Eva Hepnerová (Zaoralová), Ivan Klimeš, Galina Kopaněvová, Jan Kučera, Jiří Rak, Mirka Spáčilová, Marta Švagrová, Ladislav Tunys aj. Knižní novinky, zvláště z oblasti dramatické či teatrologické literatury, recenzoval Aleš Fuchs, který také naplňoval rubriku Zápisník, glosář (pod šifrou FAUN). Výrazné osobnosti divadla a filmu (mj. filmového scenáristu Vladimíra Körnera – 2/1989) představovala rubrika Tvorba a tvůrci.

V rubrikách Umělecká literatura a Eseje byly vedle přetisků ze zahraničních zdrojů publikovány mj. texty Daniely Fischerové, Karla Houby, Zdeňka Mahlera, Ladislava Smočka, Jana Wericha, v rubrice Pod čarou epigramy, aforismy, texty a písňové texty Jiřího Dědečka,Miroslava Holuba, Ester Krumbachové, Jaromíra Nohavici, Jana Skácela, Petra Skoumala, Jiřího Suchého, Eduarda Světlíka a Jana Vodňanského, úryvky z korespondence Jiřího Suchého s Jiřím Voskovcem a z dopisů Františka Halase, v rubrice Memoáry byly na pokračování zveřejněny úryvky z pamětí Ingmara Bergmana a Arthura Millera. Rubrika Myšlenky byla sestavována z citátů a výňatků z textů významných domácích i zahraničních spisovatelů a divadelníků. V rozhovorech rubriky Dialog (vždy 39 otázek kladených paralelně dvěma osobám) se kromě řady herců představili též Josef Bouček, Oldřich Daněk, Ladislav Fuks, Miroslav Horníček, Milan Lasica, Jiří Mucha, Július Satinský, Jan Schmid, Jiří Suchý a Ivan Vyskočil. Mezi původními novinkami byly publikovány mj. hry Daniely Fischerové (Hodina mezi psem a vlkem – 2/1988), Václava Havla (Pokoušení – 2/1990), Miroslava. Horníčka, Milana Lasici a Julia Satinského, Jiřího Šebánka, Josefa Topola (Hlasy ptáků – 4/1989) a scénáře Věry Chytilové (Tvář naděje. Naše paní Božena – 2/1989) a Zdeňka Svěráka. Za dramaturgickou novinku možno považovat aktovku Ladislava Klímy Edgar (spolu se studií Josefa Zumra – 3/1989). Ze zahraniční tvorby byly publikovány hry Vladimíra Gubareva, Dušana Kovačeviće, George Taboriho, Alexandra Volodina aj.

DU přinášelo též roční přehledy českých dramatických novinek a soupisy scénářů publikovaných ve všech edicích agentury DILIA.