ZÁPAD 

Západ věnoval hodně pozornosti politickým tématům; pečlivě sledoval vývoj ve východní Evropě, zejména v Československu. Mezinárodní politice se věnovaly stati v rubrice Svět, různorodé publicistické materiály zahrnovala rubrika Zajímavosti ze světa: do těchto rubrik přispívali Hana Ciprisová, Jiří Fabšic, Ota Filip, Vladimír Fleischer, Vladimír Kříž, Antonín Měšťan, Tomáš Novotný, Miloš Ondrášek, Luděk Pachman, Miloš Šuchma, Ota Ulč. O situaci v Československu informovali Aleš Březina, Zbyněk Čeřovský, Karel Kaufmann, Ivan Medek, Ján Mlynárik a Václav Písecký. O vývoji oficiální kulturní politiky psal zejména Josef Škvorecký (též pod pseudonymy Vladimíra Burke, Vladislava Burke a Daniel S. Miritz, podrobně se věnoval zvláště pokusu o kriminalizaci činnosti Jazzové sekce a literárním a filmovým lexikografickým příručkám). Příležitostně Západ zveřejňoval dokumenty o činnosti domácího disentu, o procesech proti disidentům (podrobné zpravodajství o procesu s Václavem Havlem a skupinou chartistů v roce 1979 s komentářem Gordona Wrighta), své dojmy z pobytu v Československu přiblížil Paul Wilson. Rubriku Filozofie pro domácnost v prvních ročnících vedl Stanislav Reiniš, do rubriky Věda přispívali mj. František Janouch a Antonín Jareš, různými publicistickými materiály, eseji a statěmi do Západu přispěli Ladislav Bittman, Jan Drábek, Jaroslav Drábek, Václav Havel, Jiří V. Kotas, Jan Křesadlo, Milan Kundera, Viktor Labský, Robert F. Lambert (mj. v č. 2/1984 polemika s výkladem komunistické politiky vůči Židům po únoru 1948, který publikoval Václav Černý ve svých Pamětech), Zdena Salivarová, Ivan Sviták, Ota Šik, Vladimír Škutina, Milan Zelený aj.

Diskusní a polemické příspěvky se objevovaly v oddílu Fórum Západu a v rozsáhlé rubrice čtenářských ohlasů. Zřejmě nejzávažnější diskuse se dotýkaly problému možnosti tzv. úpravy právních vztahů ČSSR s občany, kteří se zdržují v cizině bez povolení československých úřadů (debata na toto téma se v Západu vedla od roku 1982 prakticky do konce 80. let). S tím souvisí i příležitostné polemiky, mj. kolem návštěvy Miloše Formana v Československu roku 1979 a rozhovoru, který poskytl známému normalizačnímu novináři Janu Klimentovi, a o návštěvě Divadla Na Vinohradech v Torontu, která se uskutečnila na pozvání českého torontského Nového divadla (rozsáhlá diskuse na přelomu ročníků 1987/88). Průběžně se na stránkách listu objevovalo téma vztahu exulantů k reformním komunistům.

Mezi ostatními exilovými periodiky Západ vynikal zvláště rubrikou rozhovorů, v níž se představovali zejména exiloví umělci (Lída Baarová, Jiří Gruša, Vojtěch Jasný, Pavel Kantorek, Petr Král, Karel Kryl, Rafael Kubelík, Adina Mandlová, Waldemar Matuška, Emil Radok, Jiří Traxler, Jiří Voskovec), často i takoví, kteří odešli z ČSSR až během normalizace a exilové čtenářské obci byli zpočátku téměř neznámí (Jaroslav Hutka, Vlastimil Třešňák), redaktoři listu také hovořili se sportovci (Martina Navrátilová, Ája Vrzáňová), nakladateli a novináři (Karel Jadrný, Jiří Lederer, Daniel Strož, Pavel Tigrid), filozofy (Erazim Kohák), západními bohemisty (GordonSkilling) či bývalými i soudobými politiky (Vladimír Krajina, Otto Jelinek). Ve své době ojedinělým jevem byl původní rozhovor s doma oficiálně působícími herci Josefem Abrhámem a Zdenou Studénkovou v č. 6/1983 a převzatý rozhovor s Jáchymem Topolem (4/1989).

V hojné míře poskytoval Západ prostor literatuře a umění. Z původní tvorby dával přednost zejména exilovým prozaikům: povídky či části rozsáhlejších textů zde publikovali mj. Jan Beneš, Vladimír Cícha, Jan Drábek, Ladislav Grosman, Vilém Hejl, Iva Hercíková, Ivan Kraus, Eva Límanová, Iva Pekárková, Lenka Procházková, Ota Rambousek, Věra Rollerová, Jiří Svoboda, Josef Škvorecký, Luděk Šnepp, Jaroslav Vejvoda, fejetony přispěli Jaroslava Blažková, Vilém Hejl, Jaroslav Hutka, Karel Hvížďala, Josef Šryck, Arnošt Wagner aj. Ve výrazně menší míře se dostalo na poezii; obvykle šlo o ukázky z publikací připravovaných exilovými vydavateli (Ivan Blatný, Egon Bondy, Ivan Diviš, Karel Kryl, Jaroslav Seifert). Postupem času redakce zařazovala stále více prací doma žijících autorů, a to jak disidentů (Ivan Klíma, Iva Kotrlá, Zdeněk Rotrekl, Jaromír Šavrda, Milan Uhde), tak i umělců na pomezí oficiální a neoficiální kultury (Jan Burian a Jiří Dědeček, Bohumil Hrabal aj.). Literární recenze (mj. Antonín Brousek, Helena Kosková, Milan Kubeš) nebyly zařazovány soustavně, pravidelně se však čtenáři dočetli základní informace o nové produkci exilových nakladatelů. Rozsáhlejší literárněvědné či kritické stati a komentáře publikovali Igor Hájek (o doma oficiálně vydávané próze v č. 3/1987), Petr Hrubý (o životních osudech i tvůrčím vývoji M. Majerové, M. Pujmanové, J. Glazarové v č. 2/1987, o Josefu Horovi v č. 1/1988), Karel Kyncl (v č. 1/1985 příspěvek o Frances Meachamové a Ivanu Blatném), Nathalie Malinová (mj. o udělení Erasmovy ceny V. Havlovi v č. 3/1987), často Josef Škvorecký (stať o J. Seifertovi v č. 3/1985, o Slovníku české literatury 1970-81 v č. 4/1986), dále Jiří Morava a Jarmila Blažková (polemika nad Moravovou monografií o Karlu Havlíčkovi Borovském a Škvoreckého recenzí), pseudonym V. Moravius srovnal pražské a exilové vydání knihy J. Seiferta Všecky krásy světa (1/1984). Téměř reportážní charakter má svědectví Oty Filipa o tom, jakým způsobem odešla do emigrace Iva Procházková se svou rodinou (1/1984), a o pobytu režiséra Pavla Juráčka v Německu (5/1985). O filmu a divadle doma i ve světě, příp. o vystupování domácích souborů na Západě či o zahraničních inscenacích děl českých dramatiků informovali Věra Blackwell, Jiří Drašnar, Igor Hájek, Jan Jirásek, Václav Táborský a Jan Uhde, na konci 80. let několikrát přispěl též Michael Špirit. V několika článcích Západ informoval o činnosti českých divadelních souborů v zámoří. Rubrika Umění přibližovala osudy a tvorbu českých výtvarníků, zvláště těch, kteří žili v exilu (Kristián Kodet aj.), objevovaly se i informace o výstavách a recenze (mj. Marta Procházková).

Původní literární tvorba byla zastoupena i v rubrice Humor, která vycházela pravidelně zvláště v prvních ročnících a která se mj. stala jedním z center exilové cimrmanologie (o výskytu génia Járy da Cimrmana v různých zemích světa informovali Jiří Borský, Ján Gavora, Jan Janků, Michael Konůpek, Josef Škvorecký a VáclavTáborský aj., recenzí byl představen herecký soubor Járy the Cimrmana v Torontu), dále v rubrice publikovali Ivan Kraus, Vladimír Škutina, Pavel Taussig, z pozůstalosti Vratislava Blažka byl převzat fragment Sebrané spisy Vladimíra Kotouče. Předmětem parodií se stávaly osoby jako Jan Hostáň nebo Ladislav Štoll (Josef Škvorecký pod pseud. Josefa Urválková), bez komentáře (též mimo rubriku Humor) byly přejímány některé příznačné články z domácího tisku.

Po listopadu 1989 a přestěhování časopisu do Prahy z jeho stránek literatura prakticky zmizela. Výjimkou je článek Milana Svobody o pašování rukopisů Jaroslava Foglara do zahraničí (č. 3-4/1991) či rozhovor Jiřího Tušla s prozaikem Janem Benešem (1/1992). Západ se v této době věnoval zejména atraktivním domácím politickým tématům, případně postřehům exulantů z návštěv Československa.