Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Jan HOSTÁŇ

* 2. 6. 1898, Brzice (u Náchoda) 
† 16. 5. 1982, Praha 
 
Autor literatury pro děti
 Narodil se v rodině levicově orientovaného učitele. Byl tchánem romanisty Jana Otokara Fischera (1923–1992). – Od roku 1909 studoval na reálném gymnáziu ve Dvoře Králové. 1916 byl odveden do armády, sloužil ve Vysokém Mýtě, Hradci Králové a v posádkách v Rakousku, Maďarsku a na východní frontě. Po válce se zapsal na pražskou lékařskou fakultu a jako zdravotní poručík působil v zeměbranecké nemocnici. Studium z finančních důvodů nedokončil, 1919–20 absolvoval abiturientský kurz při Amerlingově učitelském ústavu a 1920 začal učit v české menšinové škole v Záluží u Mostu (vysvědčení způsobilosti pro školy obecné získal 1921, pro školy měšťanské 1927). 1922 vyučoval krátce v Chýňavě u Berouna a poté do 1928 na pokusné Volné socialistické škole práce v Kladně. Zde se také živě účastnil veřejného i politického života; mj. byl členem Socialistického sdružení učitelského, Masarykova lidovýchovného ústavu, působil ve výchovné radě Federace dělnických tělocvičných jednot, ve výboru Masarykovy ligy proti tuberkulóze, v ústřední radě Spartakových skautů práce aj. 1926–28 absolvoval čtyři semestry Školy vysokých studií pedagogických v Praze. Pro svou politickou činnost byl několikrát přeložen: 1928–29 učil na dívčí měšťanské škole v Kladně, na měšťanské škole v Hostivicích a v Buštěhradě a poté v řadě pražských škol, mj. v pokusných reformních školách v Michli a Hostivaři. 1932–38 byl redaktorem Státního nakladatelství (zde 1934–37 řídil knižnici Sad a 1934–39 redigoval Věstník Státního nakladatelství). Od 1938 působil na dívčí měšťanské škole v Praze-Nuslích, 1943–45 na měšťanské chlapecké škole v Praze-Vršovicích. V květnu 1945 byl s dalšími obyvateli Spořilova jako rukojmí vězněn na Pankráci. 11. května 1945 se stal zatímním správcem Státního nakladatelství, 1948 byl jmenován jeho vrchním radou. Od roku 1951 působil jako odborný učitel na fakultní škole v Nuslích, 1952 se stal ředitelem střední školy na Pankráci, 1953–59 ředitelem základní školy v Michli. Po svém penzionování 1959 byl jmenován zasloužilým učitelem. – Velmi rozsáhlá byla Hostáňova veřejná činnost. Pracoval jako člen kuratoria Školy vysokých studií pedagogických a vedl jeho Kulturní zpravodaj; spoluzakládal Pedagogickou akademii, byl místopředsedou sekce pro literaturu mládeže při Masarykově lidovýchovném ústavu. Stal se též členem Výboru pro demokratické Španělsko, 1932 se účastnil sjezdu pokrokových učitelů v Moskvě a protiválečného sjezdu v Amsterodamu. Byl zakládajícím členem Společnosti pro hospodářské a kulturní sblížení s novým Ruskem. Ve své činnosti pokračoval Hostáň v neztenčené míře i po roce 1945 až do 70. let. Byl předsedou Svazu občanů bez vyznání, místopředsedou Bloku kolektivních nakladatelství, působil v akčním výboru pro knihkupectví a nakladatelství, externě vyučoval na knihovnické škole (1945–51), Pedagogické fakultě aj. 1954 absolvoval Univerzitu marxismu-leninismu, poté byl činný ve sboru krajských referentů KSČ a v pionýrské organizaci. V 70. letech se podílel na ustavení nového Svazu spisovatelů.
 Hostáň přispíval mj. do novin a časopisů: Červen, Kohoutek, Komunistické večery, Kulturní zpravodajství Školy vysokých studií pedagogických, Literární noviny, Matice svobody, Právo lidu, Proletkult, Rovnost, Rudé květy, Rudé právo, Oheň, Sociální demokrat, Svoboda (Kladno), Učitelské noviny, Časopis Čs. obce učitelské, Haló noviny, Lidové noviny, Magazín Družstevní práce, Mladý svět, Národní osvobození, Národní práce, Panoráma, Roj, Škola měšťanská, Úhor, Věstník pedagogický, Česká osvěta, Národní učitel, Naše zprávy, Mateřídouška, Mladá fronta, Mladý hlas, Knihy a čtenáři, Lidová kultura, Škola a kultura, Štěpnice, Tvorba (1945-1952), Tvorba (1969-1991), Literatura ve škole, Nový život, Škola a život, Zlatý máj. Redigoval časopisy: Úhor (1940–41, s Dominikem Filipem), Literatura pro mládež (příloha časopisu Národní učitel, 1940–43), Mladý svět (1942, s dalšími). Literaturu pro děti propagoval i v Československém rozhlase. Jeho verše byly zhudebňovány (dětské sbory Jiřího Pomahače Veselá muzika, b. d. /1943/ aj.). – Užíval pseudonymů a šifer: A. Siven, Faun, Harcov, Jaja, J. N. Nágl, Nogl, Quido Manet, Vosa, Vrbička; -áň, F., J. H., J. N., J. N. N., N., N. N., -ov.
 Těžištěm Hostáňovy tvorby jsou umělecko naučné a beletristické práce pro děti, které jsou úzce spjaty s jeho pedagogickým, organizátorským a politickým působením. Již v prvních sbírkách veršů, povídek a pohádek (Kladivo, srp a pero, Veselé koření pro besídky, Veselá besídka) je patrný vliv idejí proletářské poezie a sovětské literatury pro děti, kterou k nám Hostáň pomáhal uvádět (Samuil Maršak). K agitační poezii určené k dětské recitaci se autor vrátil také po roce 1948 (Pod prapory). Psal však i verše pro nejmladší děti, vycházející ze spontánnosti dětského projevu a ze hry se slovy (Repetilka, Švitořilky), svou poetikou blízké Korněji Čukovskému a odkazující i k Josefu Kožíškovi (U dětské postýlky, Jeřabinky). – Originálním Hostáňovým přínosem dětské literatuře se stalo dvacet šest svazků řady Naučná četba, vycházející 1931–39 ve Státním nakladatelství. V duchu metod hnutí pokusných volných škol, které vyučovaly v interdisciplinárních tematických blocích s důrazem na praktické využití poznatků, zde Hostáň v jednoduchých textech střídal umělecké pasáže s výkladovými, užíval dopisů, deníkových záznamů i obrazových znázornění spolu s problémovými otázkami, návody k pokusům apod. (Co dokáže elektřina, Děti u novostavby, Kráva, naše potěšení, Kůň nebo auto, Co se děje, když spíš aj.). Poválečná šestisvazková řada Hostáňovy přehledné příručky ustrnula v zjednodušující tezovitosti přecházející až ve vulgarizaci. Obdobně v 70. letech skončila i autorova série politickovýchovných brožur, v nichž se pokoušel formou alegorických pohádek a vyprávění přiblížit předškolnímu dítěti klasiky marxismu-leninismu (Rytíři z Východu, Jak Voloďa přemohl krutého cara, Dva věrní přátelé, Naďa hrdinka). V této době byl také vydán jeho román pro dospělé Ranhojič, sledující osudy lidového léčitele a jeho rodu na Náchodsku v 18. století. – Nezanedbatelnou součástí Hostáňova díla je řada pedagogických příruček (Práce s dětmi, Práce s dětskou knihou), učebních pomůcek, rozhlasových přednášek, textů k tělovýchovným cvičením, ke krátkým filmům apod.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie, umělecko naučné práce a práce o literatuře: Kladivo, srp a pero (PP pro ml., b. d., 1923, pod pseud. Faun); Princezna a podivní ptáci (D pro děti, b. d., 1924); Ve stanu divokých skautů (P pro ml., 1924); Kašpárek osvoboditel (D pro děti, b. d., 1924, pod pseud. Faun); Loutkové a divadelní hry pro děti (1926, pod pseud. Faun); Příběhy malého rybáře (P pro děti, 1926, pod pseud. Faun; s tit. Příhody malého rybáře, 1946, pod vlastním jm.); Lící k východu (BB 1927, pod pseud. Faun); Veselé koření pro besídky (BB, DD, PP pro děti, 1928, pod pseud. Faun); Veselá besídka (BB, DD, PP pro děti, 1928, pod pseud. Faun); Přednášky o bleše od Fauna (PP 1929, pod pseud. Faun); Třetí vana Maratova (FF 1929, pod pseud. Quido Manet); U dětské postýlky (BB pro děti, 1930); V potoce svět uzřela, u kuchařky umřela (P umělecko nauč. pro děti, 1931); Kráva, naše potěšení (P umělecko nauč. pro děti, 1931); Dikobrazova střelnice (BB 1931, pod pseud. A. Siven); Vltava (P umělecko nauč. pro děti, 1931, s A. Sturmem); Karlíček na houbách (P umělecko nauč. pro děti, 1932); Kůň nebo auto (P umělecko nauč. pro děti, 1932); Co dokáže elektřina? (P uměleckonauč. pro děti, 1932, s A. Sturmem); Veselé prázdniny (P umělecko nauč. pro děti, b. d., 1932, s A. Sturmem); Poklady Národního muzea (P umělecko nauč. pro děti, 1932, s A. Sturmem); Co se děje, když spíš (P umělecko nauč. pro děti, 1932, s A. Sturmem); Jinak pradědečkové, jinak my (P umělecko nauč. pro děti, 1933); Pes a kočka (P umělecko nauč. pro děti, b. d., 1933); Co rád jíš (P umělecko nauč. pro děti, 1933, s A. Sturmem); Ve skautském táboře (P pro ml., 1933; 1. část in Ve stanu divokých skautů, 1924; s tit. Stan v lesích, 1947); Bílé zlato (P umělecko nauč. pro děti, 1934, s K. Michlem); Práce strojů (P umělecko nauč. pro děti,1934, s A. Sturmem); Obrázková zpráva o volbě prezidenta republiky (Rp pro děti, 1934, s V. Osvaldem); Jsou rostliny živé jako my? (P umělecko nauč. pro děti, 1935); Verše z hrobu (BB, bibliof., 1935); Děti u novostavby (P umělecko nauč. pro děti, 1935); Afrika (P umělecko nauč. pro děti, 1935); Chtěj být spisovatelem (P umělecko nauč. pro děti, 1935); O filmu (P umělecko nauč. pro děti, 1935); Zvířata v zoo (P umělecko nauč. pro děti, 1935, s A. Sturmem); Napiš si noviny sám! (P umělecko nauč. pro děti, 1936); Děti hrají divadlo (P umělecko nauč. pro děti, 1936); Co dovede rádio (P uměleckonauč. pro děti, 1936, s B. Pěkným); V zemi Eskymáků (BB pro děti, 1937); Dvacet let SSSR (P umělecko nauč. pro ml., 1937); Obrázková zpráva o úmrtí a pohřbu prezidenta Osvoboditele (Rp pro děti, 1937, s V. Osvaldem); Proč jsi Čechoslovák (P umělecko nauč. pro děti, 1938); Můj deník (P umělecko nauč. pro děti,1938); Zázraky ohnivé vody (P umělecko nauč. pro děti, 1938); Obrázková zpráva o prvním dvacetiletí Československé republiky (pro děti, 1938, s V. Osvaldem a J. Hořejšem); Repetilka (BB pro děti, 1939, s tit. Repetilky 1974); Co dvě děti dovedou (P umělecko nauč. pro děti, 1939); Život broučků (P umělecko nauč. pro děti, 1939); Pro dětskou knihu (stati, 1939); Lesní požár (P umělecko nauč. pro děti, 1939; přeprac. 1949); Ovoce (P umělecko nauč. pro děti, 1941, s J. K. Babym = J. Kratochvilem); Písnička milým srdcím (BB pro děti, 1942); V háječku a v lese (BB pro děti, 1943); Veselá muzika (hudební pásmo pro děti, 1943, hudba J. Pomahač); Jirka a Jarka (BB pro děti a ml., 1944); Naše zvířátka (BB pro děti, 1944); ZOO (leporelo, 1944); Příhody českého chlapce v Sovětském svazu (P pro ml., 1946); Podivuhodný dům (P pro ml., 1946); Myška Všudybylka (B pro děti, b. d., 1946); Ptáci (P umělecko nauč. pro děti,, 1946, s J. K. Babym = J. Kratochvilem); Naše hračky (B ke cvičení dětí 6–8 let na 11. všesokolském sletu, 1947, s J. Berdychovou-Dudíkovou, hudba J. Seehák); Žertíky pro malé čertíky (BB pro děti, 1948, + PP O. Sekory); Jak byl zvolen Klement Gottwald prezidentem republiky (Rp 1948, s J. Hořejšem); Námořník (BB pro děti, 1949); Jeřabinky (BB pro děti, 1949); Pod prapory (BB pro děti, 1949; 1953 s hudbou Z. Bartoše); Obrázky ze Slovenska (P umělecko nauč. pro děti,, 1956); Pohádka o Honzovi (B pro děti, 1958); Sedmihlásek (BB pro děti, 1958, hudba O. Říha); Pohádka (B, text k cvičení nejmladšího žactva na 2. spartakiádě, 1959, s M. Kryštůfkovou, hudba J. Šesták); Švitořilky (BB pro děti, 1961); Co kdo věděl (P umělecko nauč. pro děti, 1962); Jak Voloďa přemohl krutého cara (pohádka, 1970); Rytíři z Východu (pohádka, 1970); Dva věrní přátelé (P pro děti, 1970); Naďa hrdinka (P pro děti, 1970); Ranhojič (R 1972); Repetilky (BB pro děti, 1974); Jak jsem je znal (vzpomínky, 1978); Popěvky (leporelo, 1998, il. A. Dudek); Kolo, kolo mlýnské (leporelo,1999, s BB E. Lenartové a J. Š. Kubína, il. A. Dudek).
Výbor: Uvězněná touha (BB 1971, ed. V. Novotný).
Překlad: F. Bauer: Bojujeme proti ztrátám (popularizační příručka, 1943).
Ostatní práce: Práce mezi dětmi (pedagog. stati, 1925, pod pseud. Faun; další vydání s tit. Rok práce mezi proletářskými dětmi); Volná škola práce na Kladně (studie, 1927); Čím zdokonalovat sloh (příručka, 1941, s M. Adamcovou); Jubileum Národního podniku, jubileum celého národa (1945); Podivuhodný dům (novoročenka, soukr. tisk, 1948); Jan Hostáň, průkopník zemědělského pokroku (biogr. stať o otci, 1957); učební pomůcky: Dětský krám č. 1 pro počítání v elementární třídě, Dětský krám č. 2 pro počítání v elementární třídě (obě 1931, s J. Týmlem), Čtecí loto, Hra na barevná pole, Hra na kaňku, Mlýnek se říkadly, Německý mlýnek, Kolotoč!, Páskové hry 1, 2 (b. d., vše 1931, s J. Týmlem); Tak vzniká kniha (učební tabule, 1936); Výchova bezpečného chodce (1937, 1. díl Abeceda bezpečnosti; 2. díl Hodinky bezpečnosti od F. A. Elstnera); Doprava po vodě (učební tabule, 1938); Značky pro silniční dopravu (učeb. pomůcka, 1938, s F. A. Elstnerem); Přírodopisný zápisník, Dějepisný zápisník (pomůcky, 1943); Hostáňovy přehledné příručky: Zeměpis ( b. d., 1945), Nerostopis (b. d., 1945), Živočichopis (1946), Rostlinopis (1946), Chemie (1946), Československé dějiny (1946); Jak bojovalo Československo (histor. přehled pro ml., 1946; s tit. Boj Čechů za svobodu, 1947); Sovětský svaz (leták, 1947).
Příspěvky ve sbornících: In memoriam Jana Týmla (1946); Květnová revoluce (1947); 1948 – rok vzpomínání (1948); J. V. Stalin (1949); Genius revoluce (o V. I. Leninovi, 1949); Kalendář Rudého práva (1961); Proletářská tělovýchova (1967); Učitelé v práci a boji (1968).
Uspořádal a vydal: Čítanka pro 2. postupný ročník národních škol (1949, s dalšími).

LITERATURA

Knižně: M. Adamcová: Člověk Jan Hostáň (b. d., 1948).
Studie a články: J. Ogoun: Alba otce Kastora a Hostáňovy vlastivědné příručky, Úhor 1937, s. 29; jšr (J. Šnobr): Jan Hostáň, ZM 1968, č. 9, příloha; V. Novotný: Pojmout svět básní, doslov in J. H., Uvězněná touha (1971); J. Šnobr: Jan Hostáň, ZM 1973, s. 378; L. Vacina: Cesty na Východ (cyklus východočeští spisovatelé ve vztahu k Rusku a SSSR), Pochodeň 22. 7. 1977; J. Voráček: Jan Hostáň a počátky naší socialistické výchovy a dětské literatury, ZM 1986, s. 277; V. Macura: Dětská perspektiva, ROK 1991, č. 3; P. Janáček: Rušník muzejní, Tvar 1998, č. 5 (k otištěnému dopisu J. Hostáně R. Slánskému); L. Podlahová a kol.: 1 + 100 osobností pedagogiky v českých zemích (2001).
Recenze:Lící k východu: J. H. (J. Hora), RP 23. 9. 1922 * Repetilka: ft (F. Tenčík), LidN 12. 9. 1939 * Co kdo věděl: Z. Zapletal, ZM 1963, s. 130.
Rozhovory: O. Neff, ZM 1978, s. 402.
K životním jubileím: F. Bulánek-Dlouhán, ZM 1958, s. 160.
Nekrology: V. Stejskal, LM 1982, s. 121.
Vzpomínky: A. Branald: Převleky mého města (2002).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Lexikon české literatury
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Autor hesla: Věra Brožová (1994)
Aktualizace hesla: 21. 8. 2006 (vbr)
Aktualizace bibliografie: 21. 8. 2006 (vbr)
 
zpět na hlavní stranu