ARKÝŘ
Edici Arkýř založil na podzim roku 1980 v Mnichově Karel Jadrný (*1946) spolu se svou manželkou, hlasatelkou a režisérkou rozhlasové stanice Svobodná Evropa Rozinou Jadrnou-Pokornou (1924–1988). Edici orientovanou na relativně úzký a specifický okruh exilové čtenářské obce Jadrný po celou dobu řídil a staral se též o její výtvarnou úpravu. Po listopadu 1989 pokračoval v nakladatelské činnosti v Praze, a to jednak v letech 1992–1993 samostatně s původním číslováním edice, jednak v letech 1991–2000 v těsné i volné spolupráci s jinými nakladatelskými domy (poslední takový titul zaznamenán v roce 2000).
V exilovém období vydal Arkýř celkem 16 titulů, vytištěných vesměs v různých tiskárnách v tehdejší SRN (mj. M. + A. Fischer ve Weilheimu, Cicero v Mnichově). Po roce 1989 vydal Karel Jadrný samostatně 4 tituly a v koedicích 11 publikací včetně několika reedic původní exilové řady. Nakladatelství sídlilo v Schellingstrasse č. 20 v Mnichově, po roce 1989 v Mařákově ul. č. 12 v Praze 6.
Příležitostnou vydavatelskou činnost Jadrný zahájil již koncem sedmdesátých let v indickém Pondicherry a v Mnichově (mj. sbírky Ivana Diviše a Ria Preisnera). Edice Arkýř se pak soustředila především na oblast esejistiky a na odborné práce z oblasti společenských věd (Václav Černý, Jindřich Chalupecký, Petr Fidelius /vl. jm. Karel Palek/, Zdeněk Kalista, Jan Patočka, Rio Preisner, Sylvie Richterová, Jan Vladislav či soubor projevů T. G. Masaryka, který sestavil Jiří Kovtun). Do svého edičního programu Karel Jadrný zahrnul též soubor portrétních vzpomínek Bedřicha Fučíka, deníkových záznamů Jiřího Koláře a Dominika Tatarky, soubor lyrických etud Jana Čepa a básnické knihy Ivana Diviše a Petra Krále. Mladší autoři jsou zastoupeni výběrem svých beletristických prací a úvahami na generační témata ve sborníku Generace 35–45 (ed. Karel Hvížďala, přispěli mj. Antonín a Markéta Brouskovi, Jiří Gruša, Karel Kryl, Andrej Stankovič, Pavel Šrut aj.). Řada publikací byla doplněna úvody či doslovy (Václav Bělohradský, Květoslav Chvatík, Antonín Kratochvil, Jaroslav Opat, Vilém Prečan, Jan Vladislav aj.).
Po roce 1990 vyšly čtyři tituly edice znovu v koprodukci s nakladatelstvími v Československu (Atlantis, Evropskýkulturníklub, Melantrich, Prostor), avšak většinou již nikoli ve výtvarné a technické kvalitě původní edice. Na jaře 1992 Jadrný svazkem č. 17 navázal na původní číslování a v obnovené edici nejprve vydal již v exilu ohlášené publikace (Ladislav Klíma, Vilém Mrštík) a později ještě dvě další (Zdeněk Urbánek, Ludmila Vrkočová); nové tituly (mj. Viola Fischerová, Josef Jedlička, Marie Vaculíková) však připravoval i pro koediční vydání ve spolupráci s nakladatelstvími Artfórum, Atlantis, Mladá fronta a Petrov.
Finanční zázemí edice Karel Jadrný zajišťoval přípravou sazby zejména exilových časopisů Paternoster a Rozmluvy. V místnostech nakladatelství zřídila roku 1988 Jarka (Jarmila) Binarová knihkupectví Arkýř (firma Bücher–Knihy–Binar), které zaniklo počátkem devadesátých let. V roce 1989 Arkýř vyhlásil první ročník Ceny Roziny Jadrné-Pokorné, jež měla být udílena českým a slovenským písničkářům a folkovým zpěvákům, avšak záměr pořadatele překonaly politické změny po listopadu 1989.
LITERATURA
Bibliografie: A. Zach: Kniha a český exil (1995).
Nakladatelské katalogy a propagační tisky: Knihy edice Arkýř [1982]; [Vážení přátelé...] [1982].
Rozhovory: Rozhovor s K. Jadrným, redaktorem mnichovské edice Arkýř, Zpravodaj (Curych) 1983, č. 2; K. Jadrný (Pokorný): Idea edice Arkýř (připr. A. Kratochvil), Studie (Řím) 1984, č. 2 (92); S K. Jadrným, vydavatelem edice Arkýř (připr. D. Strož), Obrys (Mnichov) 1984, č. 4; K. Jadrný: Rozhovor s kolegou (připr. Z. Škvorecká), Západ (Ottawa) 1988, č. 3; J. Binarová: Česká kniha v Mnichově (připr. F. Knopp), LD 31. 1. 1990; K. Jadrný: Arkýř (připr. M. Wollner), LitN 1992, č. 7; K. Jadrný: Dělat to jen trochu jinak (připr. K. Hvížďala), MFD 25. 6. 1992; K. Jadrný: Pohled z okna Arkýře (připr. P. Matoušek), NK 1993, č. 13.