Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Květoslav  CHVATÍK

* 19. 1. 1930, Bystřice pod Hostýnem  
† 16. 1. 2012, Konstanz (SRN) 
 
Filozof, estetik, literární teoretik a historik
 V rodném městě, kde byl jeho otec zahradníkem, navštěvoval obecnou školu, reálné gymnázium absolvoval v Holešově (1950). Od roku 1950 studoval na Vysoké škole politických a hospodářských věd, ve druhém ročníku přestoupil na FF UK, kde studoval obor filozofie – estetika (absolvoval v roce 1954 diplomovou prací Estetické názory Jiřího Wolkra). CSc. 1958 prací Bedřich Václavek a vývoj marxistické estetiky. V letech 1954–1970 působil zprvu jako vědecký aspirant a později jako vědecký pracovník Filozofického ústavu ČSAV, kde jeho další vývoj ovlivnili zejména Robert Kalivoda, Karel Kosík a Jan Patočka. Po docentské habilitaci na základě knižního vydání kandidátské práce od roku 1964 přednášel externě estetiku na FF UK. V letech 1968–1969 byl na stipendiu na univerzitě v Mnichově, po propuštění z Filozofického ústavu byl v letech 1970–1980 bibliografem v knihovně Ústavu teorie a dějin umění ČSAV. V roce 1980 získal politický azyl ve SRN, žil v Kostnici, kde od roku 1982 pracoval v rámci Fachgruppe Literaturwissenschaft Universität Konstanz. V roce 1991 byl penzionován. V letech 1990–1991 byl hostujícím profesorem na univerzitě v Mnichově. Přednášel a účastnil se konferencí na řadě univerzit (Amsterdamu, Curychu, Bernu, Freiburku, Brémách, Göttingen, Bamberku, Klagenfurtu, Tübingen aj.), po listopadu 1989 též v České republice. Žil ve Švýcarsku, ve Francii a na Bahamách.
 Příspěvky z oblasti filozofie, estetiky a teorie umění začal publikovat 1956 v Nové mysli, Novém životě aj.; později trvaleji spolupracoval s periodiky Česká literatura, Estetika, Filozofický časopis, Plamen, Literární noviny, Literární listy, Listy, Kulturní tvorba, Host do domu, Domov, Výtvarné uměníVýtvarná práce. V roce 1966 byl spoluzakladatelem časopisu Orientace. V exilu spolupracoval s časopisy Listy (Řím), Proměny (New York) a Obrys (Mnichov). Po roce 1989 publikuje ve Tvaru (v příloze Tvary 1994 studie Teige a báseň), Lidových novinách, Literárních novinách, Hostu aj. – Od roku 1956 měly vliv na Chvatíkův vývoj kontakty s Vratislavem Effenbergrem a okruhem pražských surrealistů, od roku 1960 s Janem Mukařovským; Chvatík se zasloužil o postupné vydání jeho díla (1982 edici podepsala Hana Mukařovská). Spolupracoval při redigování třísvazkového výboru z díla Karla Teiga.
 

Jako estetik se Chvatík zabýval hlavně teorií a historií literatury a výtvarného umění 20. století, zvláště uměleckou avantgardou a uměnovědným strukturalismem. Inspirován tímto literárněvědným směrem propojil teorii s historickou analýzou už ve své kandidátské práci o Bedřichu Václavkovi. Na pozadí vývoje moderního estetického myšlení sledoval zde proměny Václavkových teoretických i programových postojů od proletářské literatury přes avantgardní dualismus čistého umění a funkční tvorby až k pokusům konstruovat syntézu obou proudů v podobě socialistického realismu 30. let. Narušením dosavadních schematických představ o české meziválečné teorii a kritice a pozitivním hodnocením avantgardy rozdělila tato Chvatíkova práce tehdejší kritickou obec na dva proudy, jež setrvaly ve vzájemném napětí až do počátku 70. let, kdy byl antidogmatický směr potlačen. K problematice avantgardy se Chvatík ještě několikrát vrátil, a to jak teoreticky (Smysl moderního umění), tak edičně (antologie Poetismus). Také novátorství strukturalistické estetiky odvozoval bezprostředně od podoby moderního umění, zejména opět od avantgardy a jejího odvratu od mimetických zobrazovacích postupů (Strukturalismus a avantgarda). Roku 1981 byla v SRN vydána jeho teoretická práce Tschechoslowakischer Strukturalismus (Chvatík na ní pracoval ještě v Praze v letech 1972–1978), která v zahraničním prostředí sehrála významnou zprostředkující úlohu mezi českým strukturalismem a recepční estetikou kostnické školy (Hans Robert Jauss, Wolfgang Iser). S ohledem na širší mezinárodní kontext se v ní Chvatík pokusil o kritické zhodnocení základních teoretických koncepcí českého uměnovědného strukturalismu. Pvní část knihy pojednává o historii pražské školy, druhá o filozofických základech strukturalismu (s kritikou francouzského strukturalismu) a třetí podává systematický výklad strukturální estetiky. Na tuto práci později navázal souborem analytických studií z estetiky a poetiky Mensch und Struktur. Kapitel aus der neostrukturalen Ästhetik und Poetik (česky Člověk a struktury. Kapitoly z neostrukturální poetiky a estetiky), v níž se zaměřil na filozofické základy strukturalismu a sémiotiku umění.
V exilu se k jeho dosavadním vědeckým aktivitám v oblasti strukturální estetiky a moderního umění přidala soustavná literárněkritická činnost. Psal eseje o vztahu umění a politiky, kritické interpretace a analýzy soudobé exilové (Milan Kundera, Josef Škvorecký, Sylvie Richterová, Libuše Moníková aj.), ale i domácí literatury (Jaroslav Seifert, Bohumil Hrabal, Jan Skácel, Ludvík Vaculík, Václav Havel, Ivan Klíma, Jiří Kratochvil aj.) a přehledové studie o české literatuře 20. století. Chvatíkův zájem o dílo Milana Kundery se promítl do několika jeho příspěvků ke kunderovskému bádání, které později rozpracoval v monografii Svět románů Milana Kundery (vydaná v několika překladech v zahraničí). Za růzností řady témat a podob narativní struktury Kunderových románů Chvatík nachází určitou organickou jednotu individuálního stylu a poetiky, která je hlavním předmětem jeho analýz a interpretací. Teoretickými východisky Chvatíkova zkoumání jsou strukturální naratologie a tematologie; ty však rozšiřuje o vlastní koncepci románu opírající se o sémiotickou a stylistickou tradici pražské školy.
Po listopadu 1989 se intenzivně zapojil do literárního a kulturního života v Československu, publikoval řadu recenzí a studií zvláště o moderní a postmoderní české literatuře. Dva výbory Chvatíkových literárněkritických článků z let 1980–1990 Pohledy na českou literaturu z ptačí perspektivy a Melancholie a vzdor patřily mezi první práce, které na počátku 90. let usilovaly o nový přístup k české lieratuře a o přehodnocení jejího dosavadního obrazu. Na tyto výbory navázala kniha Od avantgardy k druhé moderně. Cestami filozofie a literatury, která obsahuje soubor Chvatíkových prací pulibkovaných po roce 1989. Své úsilí na dopracování a uspořádání sémiotiky, poetiky a estetiky Pražské školy v ucelený systém završil svou zásadní teoretickou prací Strukturální estetika. Kniha má charakter úvodu do české strukturalistické estetiky, její teoretický záběr je však mnohem širší, významně se dotýká problematiky teorie umění obecně. Tradiční rámec strukturální estetiky Chvatík obohacuje o podněty z dalších oblastí, zejména z filozofie, sémiotiky, fenomenologie a hermeneutiky; důraz položil na popis filozofických základů strukturální estetiky a analýzu antropologických zdrojů strukturální poetiky a estetiky.
Rámec Chvatíkových teoretických, kritických a edičních aktivit rozšiřuje a doplňuje autobiografická práce Kniha vzpomínek a příběhů a širší čtenářské veřejnosti určená monografie Pán příběhů. Prozaik Jiří Kratochvil.

BIBLIOGRAFIE

Práce o literatuře, umění, estetice a filozofii: Bedřich Václavek a vývoj marxistické estetiky (studie, 1962); Smysl moderního umění (studie, 1965); Strukturalismus a avantgarda (studie, 1970); Tschechoslowakischer Strukturalismus. Theorie und Geschichte (studie, München 1981); Mensch und Struktur. Kapitel aus der neostrukturalen Ästhetik und Poetik (studie, Frankfurt am Main 1987; česky: Člověk a struktury. Kapitoly z neostrukturální poetiky a estetiky, 1996); Pohledy na českou literaturu z ptačí perspektivy (soubor studií, 1991); Melancholie a vzdor. Eseje o moderní české literatuře (EE 1992); Svět románů Milana Kundery (EE, něm. s tit. Die Fallen der Welt. Der Romancier Milan Kundera, München 1994; česky: 1994, 2. rozšíř. vyd. 2008); Strukturální estetika. Řád věcí a řád člověka (studie, 1994, třetí část knihy Tschechoslowakischer Strukturalismus, přeprac. a rozšíř. 2001); Kniha vzpomínek a příběhů (autobiografie, 2001); Pán příběhů. Prozaik Jiří Kratochvil (studie, 2008).
Výbor: Od avantgardy k druhé moderně. Cestami filozofie a literatury (soubor studií, 2004, ed. J. Schneider).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: O marxistické kritice let třicátých (VO 1962; 1964); Struktura a smysl literárního díla (1966); F. X. Šalda 1867–1937–1967 (1968); Zeichen und Funktion (München 1986); Jaroslav Hašek 1883–1983 (Frankfurt am Main 1983); Hrabaliana (1990); Po cestách naléhavosti myšlení (1993); Rozhlasová univerzita Svobodné Evropy 3 (1996); Jan Mukařovský and the Prague School / und die Prager Schule (1999); Historicko-filozofické dílo Roberta Kalivody (Příloha Aluze, 2000); Česká literatura na konci tisíciletí 1 (2001); Od struktury k fikčnímu světu: Lubomíru Doleželovi (Příloha Aluze, 2004); Ludvíku Kunderovi k pětaosmdesátinám (2005); Otázky českého kánonu (2006).
Uspořádal a vydal
: K. Teige: Jarmark umění (výbor, 1964, s J. Brabcem); J. Mukařovský: Studie z estetiky (1966) + Cestami poetiky a estetiky (1971, s B. Svozilem) + Studien zur strukturalistischen Ästhetik und Poetik (München 1974, nepodepsáno) + Studie z poetiky (1982, pod jm. H. Mukařovské) + Kunst, Poetik, Semiotik (Frank-furt am Main 1989); Poetismus (1967, se Z. Pešatem); Die Prager Moderne (antologie textů + studie, Frankfurt am Main 1991).

LITERATURA

Bibliografie: J. Schneider: Bibliografie K. Chvatíka, in K. Chvatík: Od avantgardy k druhé moderně (2004).
Knižně: Slovo – struktura(lismus) – příběh. Pocta Květoslavu Chvatíkovi (sb., Příloha Aluze, 2000, ed. J. Schneider).
Studie a články: J. Schneider: Návraty domů i do praxe, LitN 1992, č. 51–52; O. Sládek: Drei Varianten der tschechischen Literaturwissenschaft im Exil nach 1968: Lubomír Doležel, Květoslav Chvatík, Mojmír Grygar, in: Wissenschaft im Exil: Die Tschekoslowakei als Kreuzweg 1918–1989 (Praha 2004).
Recenze: Bedřich Václavek a vývoj marxistické estetiky: L. Svoboda, Kultura 1962, č. 35; V. Dostál, Tvorba 1962, s. 1208, též in ČL 1963, s. 326, též in sb. Pro a proti ‘63 (1964); J. Brabec, HD 1962, s. 500, též in sb. Pro a proti ‘62 (1963); O. Sus, Plamen 1962, č. 12, též in ČL 1963, s. 205, též in sb. Pro a proti ‘62 (1963); A. Jelínek, LitN 1962, č. 37; Š. Drug, Kultúrny život (Bratislava) 1962, č. 39; Z. Pešat, Slovenské pohľady (Bratislava) 1962, č. 11; M. Blahynka, Predvoj (Bratislava) 1962, č. 43; J. Opelík, Dějiny a současnost 1963, č. 2; L. Novák, Výtvarná práce 1963, č. 7–8 + K. Chvatík: K diskusi o vývoji naší socialistické kultury, ČL 1963, s. 488, též in sb. Pro a proti ‘63 (1964) * Smysl moderního umění: V. Effenberger, LitN 1966, č. 8; Z. Mathauser, Plamen 1966, č. 3; L. Novák, ČL 1966, s. 351 * Poetismus: mp (M. Pohorský), Impuls 1967, s. 787; V. Dostál, Kulturní tvorba 1967, č. 50; V. Černý, HD 1968, č. 9 * Pohledy na českou literaturu z ptačí perspektivy: V. Novotný, NK 12. 2. 1992; L. Soldán, SvSl (brněnské vydání) 27. 2. 1992; M. Petříček, Tvar 1992, č. 11 * Melancholie a vzdor: M. Petříček, NK 1992, č. 21; M. Zelinský, Tvar 1992, č. 29 * Tschechischer Strukturalismus: W. F. Schwarz: Die Welt der Slaven 1983, č. 1, česky: ČL 1993, s. 174; R. Wellek, Revue de la littérature comparée 1983, č. 4; A. Měšťan, Zeitschrift für slavische Philologie, 1983, s. 428; H. Jechová, Études tcheques et slovaques 1983/1984, č. 4; B. Volková, American Journal of Semiotics 1994, č. 4 * Svět románů M. Kundery: J. Kratochvil, Tvar 1994, č. 12; T. Kubíček, LitN 1. 7. 1994; M. Pohorský, NK 1994, č. 36; R. Grebeníčková, Kritický sborník 1994, č. 3 + K. Chvatík, Tvar 1995, č. 3 * Strukturální estetika: J. Trávníček, Tvar 1995, č. 2; A. Mikulášek, Haló noviny 1995, č. 58; Z. Pešat, LitN 1995, č. 23 * Člověk a struktury: K. Císař, Labyrint 1996, č. 6; J. Trávníček, Tvar 1997, č. 5; V. Bezdíček, NK 1997, č. 4; J. Schneider, MFD 30. 5. 1997 * Kniha vzpomínek a příběhů: A. Haman, LidN 14. 2. 2002; A. Burda, Tvar 2002, č. 6; L. Soldán, Kam v Brně 2002, č. 4, příl. Kam * Od avantgardy k druhé moderně: J. Šebek, LidN 12. 6. 2004; A. Haman, Tvar 2004, č. 8; B. Kostřicová, LitN 2004, č. 21; L. Soldán, Kam v Brně 2004, č. 6, příl. Kam; M. M. Marešová, Host 2004, č. 7; J. Poláček, ČL 2004, č. 6 * Pán příběhů: A. Haman, Tvar 2008, č. 5.
Rozhovory: K. Hvížďala in Dialogy (1997); M. Jankovič, ČL 2002, č. 4; M. Jareš – L. Kasal, Tvar 2007, č. 1.
Autor hesla: Zdeněk Pešat (1995); Ladislav Soldán (1995); Ondřej Sládek (2009)
Aktualizace hesla: 18. 1. 2012 (mlp)
Aktualizace bibliografie: 18. 1. 2012 (mlp)
 
zpět na hlavní stranu